Geneze husitské ikonofobie – John Wycliff -Úcta k obrazům jako ke znakům zastupujícím pravý objekt (adoracione vicaria), ne jako k Bohu samotnému (adoracione Dei ydemptica), jinak hrozí modloslužebnictví (ydolatria) -Obraz tedy ve funkci scriptura laicorum, ovšem málo kněží, kteří by to dokázali laikům řádně vysvětlit -Množství obrazů znakem lakomství malířů a kněží -Kristus a apoštolové žádné obrazy nectili, o náklady na výzdobu jsou připravováni chudí, kteří jsou přitom pravým obrazem Krista -De eucharistia: -Deus= imaginatum -sanctorum ymagines, reliquias et sacramentum altaris = imago • (hostie = signum; Kristus = signatum) Geneze husitské ikonofobie - Matěj z Janova (+1393) •Regulae Veteris et Novi Testamenti -Zkažené kněžstvo, farizeové, kteří uctívají falešné obrazy a pravé obrazy Krista, chudé, pronásledují (linie Bernarda z Clairvaux) -Je třeba odstranit z kostelů a uložit na bezpečném místě ty obrazy a sochy, jimž laikové prokazují větší úctu nebo věří, že skrze ně jsou činěny zázraky -Na synodě 1389 donucen odvolat pět článků svého díla, včetně odmítání úcty k obrazům a ostatkům -Když jsem spatřil tento obraz, či spíše obraz obrazu v Lucce, kdykoliv jsem jej uviděl vytvořený na veliké korouhvi a zvednutý vzhůru do vzduchu, vždycky jsem užasl a zježila se mi na hlavě kůže i s vlasy, a tehdy jsem začal mocně přemýšlet nad příchodem Kristovým a nad jeho soudem, jak bude velkolepý a hrozný. -Obraz je pouhý kus dřeva či kamene, bez života a ducha. Jan Hus a obrazy • •Tři funkce obrazu v sakrálním prostoru: • 1)Pomáhá negramotným laikům v pochopení Božího slova 2)Vyvolává intenzivní náboženský zážitek, který může pomoci na cestě k Bohu 3)Pomáhá paměti, aby si vštípila Boží poselství 4) •Obraz ale není předmětem úcty, je jen zprostředkovatelem (signum) • •Ukazuje sě krásný svatého neb některé svaté obraz a tiem věří sě světější, že zbarvenější. Běžie lidé k líbání, ano je volají k dávání. (…) •/Kostel/ své kamenie obláčí zlatem a svých synóv nedbá nahých. •(O svatokupectví) Betlémská kaple: textová „výzdoba“ •Husovy listy z Kostnice: •5. 3. 1415 Zdálo se mi, že v Betlemě chtěli preláti zničiti všechny obrazy Kristovy a vskutku je ničili. Já jsem druhého dne vstal a spatřil mnoho malířů, kteří zhotovili obrazy krásnější a početnější. Radostně jsem se na ně díval a malíři s hojným lidem říkali: „Ať jen přijdou biskupové a kněží a nám je zničí!“ Když se to stalo, mnoho lidu se radovalo v Betlemě a já s nimi. • •Po 5. 3. 1415 v reakci na výklad snu. I když platí přikázání Boží, abychom nedbali snů, přece však doufám, že život Kristův, který jsem v Betlemě jeho slovem kreslil v srdcích lidí a který chtěli v Betlemě zničiti (…) lépe vykreslí mnoho lepších kazatelů než já. (…) A nepomine písmo, které je na stěnách v Betlemě (…) Geneze husitské ikonofobie – Mikuláš z Drážďan (+1417) a Jakoubek ze Stříbra (+1429) •De imaginibus (asi 1415) -Veškerá úcta (latria) náleží pouze Bohu, proto mají lidé uctívat jen svátost a nic jiného -SZ odkazy (Ex 20 – Neuděláte si mé zpodobení, neuděláte bohy zlaté ani stříbrné) -Farizeové a pokrytci uctívající Boha před krucifixem jsou k úctě vedeni vnější nádherou a nerozumí Kristu; praví věřící uctívají před křížem Krista ve svém duchu, jeho obraz z Písma -Proč ti, kdo tvrdí, že uctívají Boha skrze obraz, jej neuctívají v tvoru řádově bližším, který má vita sensitiva, třeba koni nebo psu? •Posicio M. Jacobelli de imaginibus et adoracione illarum -Kvestie, nebo kázání? Reakce na usnesení pražské university z ledna 1417 o povinné úctě k obrazům -Odmítá obrazy, zdůraznění eucharistie a častého přijímání -Ve 20. letech ústup z jednoznačného odmítání obrazů Reakce a polemiky •Petr Payne, Tractatus de ymaginibus (1417?) – deset argumentů (pravd) na obhajobu obrazů ve Wycliffově duchu (a s využitím jeho textů). Odkazy na autority a praxi, obrazům Spasitele nesmí být prokazována latria, jen dulia; obraz jako pomůcka a kniha laiků; adoracione vicaria •Štěpán z Dolan, Epistulae ad Hussitas (1417/1418) – důraz na skriptura laicorum; význam obrazů pro zapamatování; odlišný výklad tradičních biblických míst; spíše žaloba než polemika Husitský ikonoklasmus v praxi •Nejen táboři, ale s nimi i přemnozí Pražané obrazy všech kostelů, na kterémkoli místě je mohli najíti, rozbíjeli, rozsekávali a pálili, anebo vyloupavše jim oči a uřezavše nosy, nechávali je jako ohavné nestvůry na velikou hanbu a pohoršení říkajíce: „Jsi-li Bůh nebo jeho svatý, tehdy se braň a uvěříme ti.“ Ale obrazy malované na stěnách hanebně zohavovali, oštěpy nebo noži je poškozujíce nebo blátem pohazujíce. •Artikuly kněží táborských: žádný kalich, korporál, ornát a žádné z jiných věcí v kostele obvyklých nemají být zaklínány, požehnávány nebo posvěcovány. (…) Všechny misály a knihy určené ke zpěvu, podobně i viatiky a knihy kanonických hodinek a všechny ornáty neboli roucha mešní a jiná zvláštní roucha pro konání bohoslužeb, monstrance a kalichy nebo pásy zlaté nebo stříbrné a všechna roucha pestře tkaná, kropenatá nebo kterýmkoli způsobem vyšívaná: ty všechny věci mají býti ničeny nebo páleny. (Vavřinec z Březové) Husitský ikonoklasmus v odůvodnění •Hádání Prahy s Kutnou Horou (Budyšínský rukopis) •Hora k Praze: (…) neb jsi zjevně poblúdila, / proti Bohu prohřešila, / kdyžs obrazy všecky zbila, / druhé blátem zle zprznila (…) Svatý Lukáš pro památku / napsal Krista, jeho matku (…) Člověk také i k obrazu / jestiť stvořen vždy Božiemu (…) Svatý Pavel nám všem velí / nebeského obraz nésti, / jakož sme zemského nesli, / doňadž sme k vieře nevzešli. •Praha k Hoře: (…) Řekl Bóh obrazy zlámati / a rytiny upáliti (…) Jistě´t právě obraz slove, / nebť obraza z něho plove / sprostným lidem, když klanějí / se jim nebo obětují / sviece, lampy i kaděnie, / jenž jest vždy modloklaněnie. / Protož nechtiec sě klaněti / tak obrazóm mnozí světí, / jsúť ztrýznění, lítě zbití. (…) Věz to, Horo, hlúpá ženo, / toť sú tvoji obrazové, / sprostných lidí zlí bohové. / Tys pak ovšem prohřešila, / žes obrazy živé zbila / Pána Krista přítomného. Obraz a text: agitační funkce -Úcta k Janu Husovi a Jeronýmovi Pražskému jako novým světcům -Zdůraznění eucharistické symboliky (praporce s kalichem, monstrance) -Propaganda obrazem (husa a kalich, Žižkův obraz v Táboře) -Mikuláš z Drážďan, Tabulae veteris et novi coloris (ante 1417) - - - -Krumlovský sborník, ca 1420, král David se štítem s kalichem - Obraz a text: Jenský a Göttingenský kodex Artikuly smluvené na dodržování kompaktát, 1437 •Item aby obrazové v kostelech byli Pána Krista a Panny Marie i jiných světic a svatých (…) Poctivé obrazy křesťané ne bohy nazývají, ani jim slúžie jako bohům, ani v nich kladú naděje spasenie svého (…), ale pro paměť předkuov svatých ve cti je mají; ale ani jim ani kterému stvoření slúžie jako Bohu, ale podlé řeči svatého Řehoře i jiných svatých doktoruov obrazy před očima mámy, aby vezdajšie tělesné videnie námi hýbalo, že když malovánie vidíme, aby nás to vezdajšie viděnie k tomu naši mysl pozdvihalo, čížto obraz vidíme, a my jistě v čas jako před božstvím klekáme, ale tomu se modlíme, kohož skrze obraz narozeného, umučeného aneb na pravici sedícieho zpomínáme, a někdy malovaným jako písmem syna Boha ku paměti přivodíme (…). Umění doby husitské / husitské umění? -Proměna názorů Jana Rokycany a jeho působení u kostela Panny Marie před Týnem od 1448 -Výzdoba v utrakvistickém duchu, pořizování nových předmětů - - •