ANTONÍN REJCHA - REQUIEM Bc. Lucie Kovářová, 448589 Obsah obrázku text, kniha, muž, staré Popis byl vytvořen automaticky ŽIVOT •* 26. 2. 1770, Praha - † 28. 5. 1836, Paříž •otec Šimon Rejcha (1740–1770), vyučený pekař a staroměstský pištec •v 11 letech odešel do Klatov k Václavu Rejchovi •později se vydal za strýcem Matějem Josefem Rejchou do švábského Wallersteinu. - violoncellista a koncertní mistr knížete Krafta Ernsta Oettingen-Wallersteina. •roku 1785 → Bonn •kolínský kurfiřt Maxmilian Franz vybral M. Josefa Rejchu k řízení dvorní kapely •v Bonnu se zapsal 14. 5. 1789 na universitu •1794 obsazení Bonnu francouzskými revolučními vojsky •Odchod do Hamburku → učitel hudby (harmonie, skladba, hra na klavír) •vznik úspěšných symfonií •vznik první francouzské opery, L’Ermite sur l’ile Formose a Obaldi ou Les Français en Egypte •1799 - poprvé do Paříže •1802-08 Vídeň → studia u Haydna •36 fug pro klavír (1804) → věnované Haydnovi •Über das neue Fugesystem (1805) •poté odchod do Paříže •pozvání císařovny Marie Terezie na císařský dvůr → opera Argène, regina di Granata (1805) •1803 odmítl nabídku pruského prince Louise Ferdinanda, aby se stal jeho učitelem skladby a dvorním kapelníkem v Berlíně •1806 Lipsko - kantáta Lenore •v říjnu 1808 → Paříže, kde žil až do konce života •oženil se 15. 10. 1818 s Virginií Enaustovou → dvě dcery, starší Antoinettu Virginii vzdělával otec soustavně v hudební teorii → zásluha na dochování Rejchova vlastního životopisu •1. 1. 1818 nastoupil - na pařížskou Konzervatoř (Královskou školu hudby a deklamace) → významní žáci například Hector Berlioz, Charles Gounod, Adolphe Charles Adam atd. •1829 → král Karel X. mu udělil francouzské občanství •1831 → Řád čestné legie •1835 → člen hudební sekce Akademie krásných umění •28. 5. 1836 † podlehl zápalu plic •nemalá zásluha na znovuobjevení a uznání A. Rejchy náleží českým muzikologům (Jiří Vysloužil, Olga Šotolová) • TEORIE •základ je dokonalá znalost klasických technik •Výběr traktátů: •Vollständiges Lehrbuch der musikalischen Komposition (Vídeň 1832–35) •Praktische Beispiele (1803) •Über das neue Fugesystem (1805) •Traité de mélodie (1814) •Cours de composition musicale,1818 (Kurs hudební skladby) - italský (Milán 1838) a německý překlad (Carl Czerny, Vídeň 1832) •Traité d’harmonie (Pojednání o harmonii , 1819, 1824) •Traité de haute composition musical (Pojednání o vysoké hudební skladbě, 1824, 1826) •Art du compositeur dramatique (Umění dramatického skladatele, 1833) • •doc. PhDr. Roman Dykast, CSc. •→ v badatelské a publikační činnosti se zabývá tematikou dějin a teorie renesanční hudby, dějinami hudební estetiky , dějinami novodobé hudební teorie prostřednictvím dobových učebnic hudebních naukových disciplín • •→ čtyři monografie věnované estetickým spisům a učebnicím Antonína Rejchy (vesměs překlady) •Antonín Rejcha – Hudba jako ryzí citové umění. 1. vyd. Praha: Togga, 2009, ISBN 978-80-87258-15-6, 202 s. •Antonín Rejcha – Pojednání o melodii. 1. vyd. Praha: Togga, 2012, ISBN 978-80-87258-52-1, 272 s. •Antonín Rejcha – Pojednání o harmonii. 1. vyd. Praha: Togga, 2014, ISBN 978-80-7476-042-6, 420 s. •Antonín Rejcha – Pojednání o kontrapunktu. 1. vyd. Praha: Togga, 2016, ISBN 978-80-7476-104-1, 990 s. • HUDEBNÍ TVORBA •uvádím zde pouze výběr skladeb •dodnes neexistuje tematický katalog jeho děl •INSTRUMENTÁLNÍ TVORBA •Symfonie C dur s podtitulem Hudba k oslavě památky velkých mužů a velkých událostí (Musique pour célébrer la mémoire des grands hommes et des grands événements), 1808 •Ouvertura D dur (1823) •řada koncertů pro sólové nástroje (klavír, violoncello, anglický roh, skleněná harmonika), případně pro dvojici nástrojů (dvoje housle, dvě violoncella, flétna a housle → Koncert pro klavír s orchestrem Es dur (po r. 1802) •komorní hudba → dechové kvintety: flétna, hoboj, klarinet, lesní roh a fagot • → jeho kvintety získaly velkou popularitu a v letech 1817–20 vycházely tiskem v Paříži pod op. čísly 88, 91, 99, 100. • → smyčcové kvartety - Quatuor scientifique (1806) s podtitulem La Pantomime, Fantaisie pour deux Violons, Alto et Violoncelle •klavírní skladby → cyklus 36 fug pro klavír (1804), Dvanáct fug pro klavír (1799), Fuga se šesti protivětami (1808) •Fantazie na téma Girolama Frescobaldiho, Fantaisie sur un seul accord (obě před rokem 1802), Harmonie a pět fantazií (po roce 1802), Variations sur l’air Charmante Gabrielle op. 85 (po roce 1808), Variace na Gluckovo téma op. 87 (před rokem 1815) •cyklus Études ou Exercises pour le piano-forté op. 30 (1801), Études dans le genre fugué op. 97 (po 1815), Étude des transitions et deux fantaisies op. 31 (1802). • VOKÁLNÍ TVORBA •Klasicistní orchestr •→ se vyvinul v 2. polovině 18. století v Paříži a Mannheimu •→ obsazení: první a druhé housle, violy, violoncella s kontrabasem, flétny, hoboje, klarinety, fagoty, lesní rohy (dechové nástroje většinou po dvou), zpočátku také continuo (cembalo), postupně přibývají dvě trubky a dva kotle, někdy též pikola, kontrafagot, pozouny, triangl, velký buben, aj. •→ těleso čítalo přibližně na 30 hudebníků. •→ postupně dochází k rozšíření orchestru, osamostatnění jednotlivých nástrojů, především dechových ( nově v orchestru přibývá klarinet, lesní rohy) •→ instrumentalisté dechové sekce se postupně specializují pouze na jede nástroj •→ cembalo je nahrazeno kladívkovým klavírem •→ funkce řízení orchestru se tak přesouvá z hráče klávesového nástroje na prvního houslistu. •tzv. malý klasicistní orchestr "haydnovského" typu •→ smyčcové a dechové nástroje jsou po dvojicích •→ orchestr je bez trombonů a tympánů •→ v komorní hře nejoblíbenější smyčcové kvarteto (dvoje housle, viola, violoncello) •→ postupem času se Haydnův orchestr rozrostl o několik desítek instrumentalistů • MISSA PRO DEFUNCTIS. REQUIEM •Vídeň -1802-08 •pramen uložen Bibliothèque Nationale de France •na titulní straně používá oba názvy: Missa pro defunctis a Requiem. • na první straně je uvedeno Missa pro defunctis. •Requiem byl dlouho považován za ztracený •dílo není datované, nemá opusové číslo •skladba není celá, chybí závěrečná fuga a několik taktů orchestrální části •→ podařilo se dílo rekonstruovat •některé opravy jsou vyřešené přelepením nového papíru •rekonstrukce díla byla provedena 12. února 1986, s největší pravděpodobností jako světová premiéra •Stanislav Ondráček •→ rekonstruoval Requiem, upravoval i jiné Rejchovy skladby, např. Leonoru, Nový Žalm •Amy Goodman Weller (nar. 1960) •→ zasloužila se o uvedení Requiem v Kalifornii •→ tímto dílem se zabývala již ve své disertační práci • •Requiem: •→ sborové části mají většinou homofonní sazbu •→ vokální sólo je použito pouze v Tuba mirum (tenor) a Benedictus (soprán), •→ využití - instrumentačních efektů (např. tři trubky v Tuba mirum) • - v překvapivých harmonických modulacích, uplatnění mimotonálních funkcí •→ fuga se nachází v částech Kyrie, Quam olim Abrahae, Hosanna, Requiem aeternam a v části Cum sanctis. •→ v orchestru tvoří hlavní složku smyčcové nástroje, dechové nástroje vyvažují jejich zvuk - jsou použity ve vypjatých momentech či se zvukomalebným účinkem •Obsazení: •Vokální – sólisté – S, A, T, B • – sbor •Instrumentální – flétna (2), hoboj (2), klarinet (2), fagot (2), lesní rohy (2), trubky (3), trombon (3), tympány, housle (2), viola, violoncello, kontrabas •Ukázka: •https://www.youtube.com/watch?v=rF2tQoaVQR4&list=OLAK5uy_knw8bvfFrjr47TO2kuMvB30nCJKoO_Uuw •→ 1. část Requiem: Requiem •https://books.google.cz/books?id=NMDCTPMKXj0C&pg=PR14&lpg=PR14&dq=reicha+requiem+notes&source=bl&o ts=n82nyb5UdN&sig=ACfU3U073z4Nk84S5gMbb3FU2XGi4WK9VA&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwj7q-fhkePoAhXR4KQKHSTNAr 0Q6AEwD3oECAsQLA#v=onepage&q&f=false • •Použité zdroje: •VYSLOUŽIL, Jiří. Zápisky o Antonínu Rejchovi. Opus musicum, Brno 1970. 91 s. •Weller, Amy Goodman. Missa pro defunctis (Requiem). A-R Editions, Middleton 2008. 231 s. •ŠOTOLOVÁ, Olga. Antonín Rejcha. Praha: Supraphon, 1977. •BUDSKÁ, Helena. Žákovské a studentské smyčcové orchestry v ČR: se zaměřením na hudbu 20. století v jejich repertoáru. Praha, 2009. Bakalářská práce. Karlova univerzita. Vedoucí práce Prof. PaedDr. Jaroslav Herden, CSc. •BUC, Miroslav. Antonín Rejcha: Requiem. Kritické a analytické poznámky [online]. Brno, 2015 [cit. 2020-04-13]. Dostupné z: . Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Miloš Štědroň. •DUBOVÁ, Markéta. Antonín Rejcha a jeho Cours de composition musicale: Významné teoretické dílo a jeho subskripce při německém vydání [online]. Brno, 2007 [cit. 2020-04-23]. Dostupné z: . Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Miloš Štědroň. •SÝKORA, Pavel. Rejcha, Antonín. [online]. 2016 [cit. 2020-4-5]. Dostupné z < https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_deta il&id=4223 > •POLEDŇÁK, Ivan. Dykast, Roman. [online]. 2008 [cit. 2020-4-22]. Dostupné z < >https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_det ail&id=1002937 Tisk • • • •Děkuji za pozornost.