Kritický přístup k edtechu
Učící se společnost
Michal Černý

Tradiční témata v novém čtení
š„Unesco uvádí, že od 16. března bylo na školách po celém světě zasaženo 776,7 milionů školních
dětí. Před uzavřením škol v Evropě a USA bylo do 5. března zasaženo 300 milionů studentů -
především v Číně.“ (Financial times)
š
šJsou technologie řešením?
š„Společnost Byju - indický start-up v hodnotě 8 miliard dolarů - zažil 60% nárůst studentů
využívajících jejich produkty, protože dětem na začátku března nabídl bezplatný přístup k její
aplikaci, aby pomohl vyrovnat dopad uzavření škol, uvedla společnost. Na konci loňského roku měli
Bjyuovi ve své platformě 40m studenty.“ (Financial times)

Ale…
šTechnologie jako nástroj sociální exklusivity
šTechnologie jako nástroj segregace
šTechnologie jako nástroj homogenizace společnosti (nový kolonialismus)
š
šObecně – přístup k technologiím a možnost platit za premiové služby je důležitější než kdykoliv
předtím!
š
šMusíme rozlišovat kontext Evropy a třeba Jihovýchodní Asie.

Bezplatný přístup v době krize
šNyní na Coursera mají studenti FF možnost studovat zdarma
šCreative Suite od Adobe je zdarma
šUčebnice Fraus jsou zdarma
šMicrosoft Teams jsou zdarma
š
šJaké jsou ale náklady tohoto zdarma?

Náklady
šKorporativismus a univerzity – komu patří data, nástroje, ale i myšlenkové postupy?
šZdarma vydělává peníze:
„Akcie v GSX, čínském poskytovateli online vzdělávání na seznamu v New Yorku, od začátku roku
vyskočily o 92 procent. Minulý měsíc společnost oznámila 15m zvýšení počtu studentů pro bezplatné
online kurzy. Ve srovnání s 2,7 miliony celkových zápisů na konci roku 2019.“ (Financial times)
š
šChybí jakýkoli filtr toho, jak korporativismus vstupuje do vzdělávání a učení. Preferujeme
rychlost a bezplatnost (což je pochopitelné), ale nevidíme do budoucnosti.

Nakládání s daty
šVolba ad hoc nepromyšlených řešení
šAle i promyšlená řešení mají problémy
šPlatíme daty
šJaká je role Learning analytics? Dokážeme odlišit data pro studenta a data o studentovi?
š
šChytrá karanténa, data retention, … bezpečí x soukromí
š
šChybí často nějaká systematická práce s daty a datovou politikou.

Ještě jednou k bezplatnému
šSchopnost studovat doma záleží na rodinném prostředí, ekonomickém a sociálním profilu participantů
vzdělávání.
šParadoxně i zcela bezplatné kurzy rozdílnost mezi skupinami zvětšují.
šŠkoly (a knihovny) byl jednou z mála nízkoprahových institucí, které se sociální inklusí reálně
pracovaly. Dokážeme je teď něčím nahradit? Viz zprávy a hroutících se rodičích…

Psychologické aspekty
šExtrémní nároky na seberegulaci (opět lze čekat, že ji lepší mají ti „úspěšní“)
šPsychohygienické aspekty
šMultitasking jako problém
šProblémy se soustředěním (srov. notifikace)
šJak zajistit digital wellbeing?
šDávají v současné společnosti smysl projekty jako je papírový telefon?
šJaké je to učit se v době krize? Co když mám jiné starosti – ekonomické, sociální, zdravotní,…?

Dlouhodobé dopady
šCo technologie dělají se společností jako celkem?
šJaký vliv budou mít turbulentní změny na fungování vzdělávacího systému a společnosti jako celku?
šHumanita x nevidění následků -> zažíváme druhou sametovou revoluci? S jakými náklady?
šNesporným pozitivem je rozvoj digitálních kompetencí učitelů, žáků i rodičů. O škole se u nás
začalo více přemýšlet, dokážeme otevřít diskusi o potřebě maturity i přetíženém kurikulu.