Výklad cez IS (2020) VI. (7.4.)


Začínáme LEKCI 4

TENŠOKU – změna zaměstnání

            NB ve složenině je čínský slovosled: sloveso (TEN) + předmět (ŠOKU)


1. Náslech

několikrát poslouchejte rozhovor „Tošikosan-no najami“ bez nahlížení do textu. Neznámá slovíčka si
vyhledejte.


2. Bunkei

Bunkei 1

pozor na rozdíl:

                        -ó to omou    x   -ó ka to omou

-ó to omou = chci, hodlám (udělat)

-ó ka to omou = uvažuji, jestli ne(udělat),

                                    jestli bych ne(udělal) (sk. rozmýšľam, či ne-/ či by som ne-),

                                    že bych mohl (udělat)

            „ka“ tu zvýrazňuje pocit váhání, rozvažování


Slovíčka:

ude = angl. „arm“: v japonštině se podobně jako u nás, běžně řekne te = ruka a nerozlišuje se
anglické „arm x hand“. V případě potřeby ale japonština má slovo ude = ruka celá, paže (sk.
rameno). ude-dokei = náramkové hodinky

bokó = má (stará) škola – škola, do nějž jsem chodil, „alma māter“ (ale v japonštině znamená
jakoukoli školu, přičemž naše „alma māter“ se používá jenom na vysokou školu)

de-mo = „třeba“, připojuje se na pádovou příponu: saikringu-ni + de-mo ... „třeba na kolo“


Bunkei 2

            kauzativní –(s)ase- ve smyslu dovolení: dát/umožnit/dovolit (komu něco udělat)


Slovíčka:

gešša = „měsíční dík“ – měsíční poplatek (za zájmový kroužek či kurz)

ukagau = skromné (nevztahová skromnost) kiku, tj. slyšet, poslouchat, ptát se

okosan = úctivé kodomo

kinzoku = nepřerušeně být (kde) zaměstnaný

kóen = veřejná přednáška (x přednáška na univerzitě je kógi)

rokuon, rokuga: Japonci rozlišují „nahrávání“, jestli jde jenom o ZVUK – rokuon-suru, nebo
i o OBRAZ – rokuga-suru


Bunkei 3

            (-u) cumori-wa nai

je to zápor koncové konstrukce „cumori-de aru“, ale pozor – není to „cumori-*de wa nai“, ale:
cumori-wa nai


Slovíčka

三鷹　Mitaka (dosl. „tři sokoly“) – tokijská část západně od Šindžuku

-ndža nai = no de wa nai: pozor, není to zápor a otázka! je to posilnění tvrzení

            mata hikkosu n dža nai (no?) = to se zase přestěhuješ (?) – blíže viz Bunkei 5

čóriši = kuchař

senmon gakkó = učiliště, odborná škola (střední i nadstavba)

NB:

Iku cumori-wa nakatta n desu ga, tomodači-ga iššo-ni ikó-to iu-no de...

            Nehodlal jsem jet, ale když kamarád říká, že by se mnou jel, (tak možná....)


Bunkei 4

            ó-to suru

vedle významu „chystám se udělat“, se používá i na charakterizaci lidí, podobně jako náš budoucí
čas: „on si pořád bude něco cpát do pusy“ – icu-de-mo kuči-ni irejó-to suru.


Slovíčka:

(-wo) juzuru = pustit, přepustit, uvolnit (něco svoje někomu jinému)


Bunkei 5

            -no de wa nai /ndžanai

NB: není to zápor! A i když v japonštině má formu otázky, intonace jde často prudko dolů (a ne
nahoru, jak by bylo u skutečné otázky):

            Kore-wa kuroi-ndžanai! = Ale toto je přece černé, (ne?)! Vždyť je to černé (, ne?)!

            zesilňuje tvrzení zdánlivým dotazovacím zakončením věty


Rijú-wa iroiro aru-ndžanai kaná...

            Důvody jsou (snad/přece) různé...

... kuru-ndžanai-kaná...

            snad přijde

... kjó-wa jasumi-na-ndžanai?!

            ale vždyť dnes mají zavřeno (, ne?)!


Slovíčka:

enkjoku-na = nepřímý, oklikou vyjádřený

kaná... (koncovětná částice) = jestlipak; kdoví, jestli


Bunkei 6

            -ó-ni-mo ... –enai

                        = i když by chtěl... nemůže...


hazu-no: všimněte si, že „hazu de aru“ se v přívlastkovém postavení (před substantivem) má formu s
–no. kuru hazu-no takuhaibin = zásilka, která má přijít

denwa-ni deru = zvednout (telefon), přijmout hovor


3. DÚ

Písemně si přeložte všechny vzorové příklady u jednotlivých Bunkei.