RIREKIŠO


                    Chyby z Vašich slohů, které mohou být užitečné i ostatním:


X Latengo, Fransugo, Doicugo-ja Eigo desu. Přiřazovací částice –TO a –JA se kladou za PRVNÍ člen,
ne před poslední!

! Latengo-ja Fransugo, Doicugo, Eigo desu.


X  ... dešita. ... hataraite ita. Nemůžete měnit zdvořilostní styl uvnitř jednoho textu!

! ... dešita. ... hataraite imašita.


X　短所　－　ストレス

！　短所　－　ストレスに弱い


X 好きので : „no de“ se připojuje na obyčejný přísudkový tvar (což je 好きだ), přičemž –DA se před –NO
mění na –NA:

！　好きなので


X 野心的だかもしれない : koncovětná částice –KA „pohlcuje“ předchozí –DA (kromě výjimek jako „Nani-ga
nan-da-ka wakaranai“ – Nevím, co je co). Proto:

！野心的かもしれない



X Nihon-kenkjúdžo je spíš “výzkumný ústav japonologický”

lépe: Nihongakka 日本学科 „katedra japonologie“ jako součást univerzity


X tomodači-wo dekiru

! tomodači-ga dekiru


X kokusai-no komjunikéšon-wo cujoku šitai

lépe: cujometai


X Jedničku píšete jako japonskou sedmičku!

! Jednička je jenom svislá čárka.


X Sedmička musí být

! bez příčné čárky


X “ř” je lepší přepisovat “dž” / neznělé “š”: např. „hři / chři“:

lépe: hři ホジ, chři　ホシ   (a ne ホリ)


X ironna bunka-to hito-wo čikadzuketai

lépe: otagai-ni čikadzuketai


X Hicujó-na keiken mó arimasu – vynechaní pádové partikule je silně hovorové, nehodí se do
formuláře!

! keiken-wa mó arimasu


X Hicujó-na keiken mó arimasu: „mó“ má formálnější pendant „sudeni“, které se hodí do formuláře:

lépe: keiken-wa sude-ni arimasu


X   ... XX会社で

lépe: 貴社で



X Nihon-kenkjú-wo benkjó šite imasu.

lépe: Nihongaku-wo

X jašintekina:  “ambiciózní” – s –tekina se vztahuje k obsahu (např. ambiciózní plán). U subjektu
(a. člověk):

lépe: jašin-aru 野心ある


X madžinena de, jašintekina de, šakótekina hito desu.

! madžimede, jašintekide (lépe: jašin-aru) šakótekina hito desu.


X šómeišo-ga motte imasu. Sloveso MOCU má normální předmět s –wo!

! šómeišo-wo motte imasu. NEBO: šómeišo-ga arimasu.


X Jméno: když máte ve formuláři na jeden údaj dvě kolonky, např. 氏名 a nad tím ふりがな, znamená to, že
JMÉNO máte vyplnit v původním psaní v písmu Vašeho rodného jazyka (včetně diakritiky), a nad ně
nadepsat co nejpřesnější fonetickou transkripci v katakaně. To samé platí i pro adresu a další
údaje.


X k adrese v latince či jiných vlastních jménech a názvech uvedených v latince je vhodné nad ně
nadepsat katakanovou výslovnost – obzvlášť když  daný formulář na to má speciálně kolonku. Jde o
přesnost, i vlastně o osvětu – aby Japonci správně dané názvy vyslovili.


X ADRESA: když celou Vaši adresu uvedete ve formuláři jenom katakanou – tak si představte, že Vám
budou chtít poslat dopis poštou. Napíšou tam adresu v katakaně, jak jste uvedli: myslíte, že takový
dopis Vám Česká pošta dokáže doručit? Vždy musíte si být vědomí účelu.

! Adresu – napište v původní verzi, a nad to (v kolónce furigana) nadpište katakanovou výslovnost.


X Jedničku píšete jako japonskou sedmičku!

! Jednička je jenom svislá čárka.


X Sedmička musí být

! bez příčné čárky


X Formulář musí být informativní! Za latinkový název školy je vhodné do závorky krátce definovat,
co za školu to je.　


X ビスクプスゲー・キムナーディウム・ジュダィアール・ナド・サーザヴォヴ : Údaj ve formuláři musí být informativní!

! ジュダィアール・ナド・サーザヴォヴ市のビスクプスゲー・ギムナージウム（という）高等学校


X　ペプコという店（店員）

!　bylo by vhodné doplnit i místo, kde ten obchod je.


X hataraki-sugi-na

! hataraki-sugi-no


X kanzó-no išoku „transplantace jater“ – lepší bez –no:

! 肝臓移植


X hataraitai : -tai se napojuje na původní 2. základ (na rozdíl od –te, -ta, -tari)!

! hatarakitai



X Kiriru to Metodiusu – u cizích jmen bychom měli sáhnout po jejich znění v původině: byli to
Řekové a jmenovali se Konstantinos a Methodios. Otázné je, co s Konstantinovým církevním jménem
Cyrillus, jelikož je to sice řecké jméno (Kyrillos), ale polatinštněné (obdržel je v Římě). Já bych
asi dal:

キリロスとメトディオス


X džimunažiamu: gymnasium v anglické výslovnosti („dži-“) v japonštině naznačuje anglický význam
tohoto slova (Angličané podrželi původní řecký význam slova γυμνάσιον=tělocvična). V našem
kulturním okruhu Střední Evropy se tímto slovem začal označovat jistý typ střední školy, tudíž
bychom neměli zohledňovat anglickou, ale naši výslovnost. Navrhoval bych:

ギムナージウムという一般的高等学校　(nebo 中・高等学校, pokud jde o 8-leté).


X gúzen-de deatta

! gúzen-ni


X píšete špatně sedmičku! V japoštině :

!     7 – jenom tak jako je tato tištěná podoba, bez příčné čárky


X naše “v” nepřepisujte skrz B (to výslovnost hodně komolí), ale ヴ (nebo – úplně foneticky - ワ行)



X píšete 御社, já ten výraz neznám, ale rozhodně je správné:

貴社　＜きしゃ＞ „ctěná (tj. „Vaše“) firma“


X píšete špatně jedničku a sedmičku! V japoštině :

!     1 - jenom svislá čára (bez levé “ručičky”)

      7 – jenom tak jako je tato tištěná podoba, bez příčné čárky


X “Brod”:　ブロッデゥ stačí:

ブロッド

X Nihongo-kenkjúgaku – když myslíte zaměření studia, tak:

lépe: nihon-(kenkjú)gaku


X Nihongo-kenkjúgaku – když myslíte seminář/katedru jako oddělení Fakulty, tak:

lépe: 日本研究科


X taičó-wa ii-kamoširemasen – To zní tak „opatrnicky“

lépe: ... ii-to omoimasu, NEBO jenom prostě: -ii desu.


X deberopumento:

! kaihacu (nebo další výrazy...)


X


X １５歳のときから（２０１１）から  Závorka se vkládá mezi slovo a jeho partikuli:

!   １５歳のとき（２０１１）から


X přečnívající čárka, tečka či malé “cu” či malé samohlásky (za “wa”, “fu” apod) se píšou do
posledního čtverečku spolu s písmenem, ne mimo mřížku. Podobně, když u “weitoresu” vyjde U na konci
řádku, tak malé “e” se napíše k němu, ne až na násedující řádek:

!     ウェ

      イトレス


X Džibun-no te-de sagjósuru koto-ga manabaremašita. Toto znamená “byly naučeny věci” – čisté
pasivum. Tu ale máte na mysli “já jsem se naučila (věci) – mne naučili (to-a-to)”, takže:

! ...koto-WO manabaremašita.


X  ルハチョヴスケー- u “luhačoVské” se to “V” vyslovuje jako [f], takže lepší je to přepsat foneticky jako
„f“:

lépe: ルハチョフスケー


X kjóši-no jó-ni hataraite: POZOR na rozdíl mezi –TOŠITE a –NOJÓNI. Obě v češtině jsou “JAKO”, ale
mají jiný význam:

1. –no jó-ni = jako = podobně jako = podobným způsobem, jako.

2. –to šite = jako = jsem něčím; v nějaké funkci

TAKŽE “pracuje JAKO učitel” nebude –no jó ni (což by znamenalo “pracuje tak, že to vypadá jako
učitel”, “pracuje stejným způsobem jako učitel”), ale – TOŠITE:

! kjóši-tošite hataraite...


X sakká-šite: nevím, že by existovala slovesa –suru s připojením ke sportům (když, tak je to silně
hovorový slang). Proto:

! sakká( / tenisu / jakjú...)-wo šite / -wo jatte


X eigo-de hanasu jó-ni ošiete agemasu. Toto může znamenat několik věci: 1. učím je v angličtině 2.
učím je, aby mluvili anglicky.

! 1. eigo-wo hanašinagara ošiete agemasu.

      2. eigo-wo hanas(ite kurer)u / hanaseru jó-ni...



X jaku-dačita: pozor na nepravidelný –T-kmeň spoluhláskových slovies!

! jaku-dattaX



X šita mae-ni: před MAE je 3. základ (i když mluvíme o něčem minulém!):

! suru mae-ni


X Dakara.... naranakatta des. Vysvětlovací věty se zakončují –no desu:

! ...naranakatta no desu.


X džótacu tame-ni: “tame” je svou podstatou substantivum, takže když se napojuje na substantivum,
musí je vázat –no:

! džótacu-no tame-ni.


X tecudai-šimasu. Takovéto sloveso neexistuje.

! tecudaimasu NEBO tecudai-wo šimasu.


X お客様と... お会する.

! okjakusama-ni o-ai-suru


X お会する

! お会いする.



X arabskou 7 píšete špatně!

! “sedmička” je jenom jedna ostře zalomená čára – bez příčného křížení! S naším křížením ji Japonci
často vnímají jako “čtyřku”!


X Když píšete název v latince, je dobré za něj dát v závorce fonetický přepis v katakaně , plus
případně překlad / vysvětlení!


X hoppu-no arubaito: japonština je “laskavá vůči přijímateli”, takže v případě, když máme
pochybnosti, jestli by “aite” jasně porozuměl, je lepší věc rozvít, aby byla jasnější. Třeba:

hoppu-no hatake no arubaito, případně detailněji: hoppu-no hatake-de hoppu-wo šúkaku-suru (to iu)
arubaito. (šúkaku 収穫 = sklizeň)



X Jméno: když máte ve formuláři na jeden údaj dvě kolonky, např. 氏名 a nad tím ふりがな, znamená to, že
JMÉNO máte vyplnit v původním psaní v písmu Vašeho rodného jazyka (včetně diakritiky), a nad ně
nadepsat co nejpřesnější fonetickou transkripci v katakaně. To samé platí i pro adresu a další
údaje.


X k adrese v latince či jiných vlastních jménech a názvech uvedených v latince je vhodné nad ně
nadepsat katakanovou výslovnost – obzvlášť když  daný formulář na to má speciálně kolonku. Jde o
přesnost, i vlastně o osvětu – aby Japonci správně dané názvy vyslovili.


X Když do “Gakureki” napíšete:

      “OASOŠ Generála Františka Fajtla Lany （チェコ）“

      tak – co si z toho má Japonec vzít? Nepoví mu to vůbec nic kromě toho „Čeko“! Proto   ! je za
latinkový název školy vhodné do závorky krátce definovat, co za školu to je!



X Dakara ... : Je příliš hovorové na takovýto projev.

! Desu kara


X Akita-no Kokusai-kjójó-daigaku...: Japonština je v takovýchto údajích velice přesná. Jde o
prefekturu - Akita-ken? nebo o město - Akita-ši? Navíc, některé univerzity mají místní jméno přímo
jako součást svého oficiálního názvu:

Kjóto-daigaku, Ósaka-daigaku, Tókjó-daigaku,

Fukui-ši-ricu Daigaku 福井市立大学 – z názvu je jasné, že univerzitu financuje město Fukui.

Takže:

! 秋田市の, nebo  秋田県の, nebo – pokud je součást oficiálního názvu – bez の.


X Dandan keiken-šitari

dá se i: keiken-wo tottari / -wo acumetari...



X ňjúša-itašitai-to omoimas.

lépe: kiša-ni ňjúša-šitai-to... 貴社に入社したいと


X ラジスラヴ : „Ladislav“ sa v slovenčine vyslovuje na konci s /-u/, preto:

lepšie: ラジスラウ

      NB: v češtině je výslovnost /-f/, proto: ラジスラフ


X dono daigaku-ni ňjúgaku-šitai-ga wakaranakatta. U vedlejších opytovacích vět je povinné KA.
Pádová přípona, vážící se k finálnímu slovesu (v tomto případě: „-GA WAKARU“) se většinou vynechává
(může zůstat –WO, např. u „-WO širu“)

! –šitai-ka wakaranakatta. NEBO: šitai-ka-(-wo) širanakatta.



X anata-no kaiša: “Vaša firma” – tu je “anata” veľmi dôverné. Neutrálne označenie druhej osoby je –
sočira:

! sočira-no kaiša. ALEBO AJ: kiša 貴社


X anata-no kaiša-de watasi-no sózósei-wo ikaseru-to omoimasu. V oficiálnom písomnom styku je
namiesto “wataši” lepšie použiť “džibun”:

! džibun-no sózósei...


X anata-no kaiša-de watasi-no sózósei-wo ikaseru-to omoimasu. To znie na japončinu príliš tvrdo.

lepšie: ikašite mitai to omoimasu. ALEBO: (trošku hovorovejšie) ikasereba to omoimasu.


X –de ... cutomete

! –ni cutomete



X arabskou dvojku píšete z hlediska japonského nečitelně

! tu slučku Japonec nemusí pochopit! Japonsky je třeba dole udělat ostrý roh, a ne slučku.


X arabskou 1 i 7 píšete špatně!

! “jednička” je jenom svislá čára!

! “sedmička” je jenom jedna ostře zalomená čára – bez příčného křížení! S naším křížením ji Japonci
často vnímají jako “čtyřku”!



X kotoba-wo benkjó-suru koto-ni šimašita. “Studovat jazyky” -

lépe: gogaku-wo benkjó-suru koto-ni šimašita. Nebo: gogaku-gakušú-ni kimemašita.


X daigaku-no džuken-wo ukemašita

! daigaku-wo džuken-šimašita


X senmon-wa nihongo desu.

! senmon-wa nihongaku desu.


X nacu-no aida-ni restoran-de hatarakimašita. “-ni” vyjadřuje jeden časový bod v průběhu delšího
časového úseku. Tu ale mluvíte o trvající činnosti (hataraku), proto:

! nacu-no aida restoran-de...


X (arubaito...) resutoran-ni cutomemašita. “cutomeru” znamená spíš “být zaměstnán”, co se pro
brigádu asi moc nehodí:

lépe: resutoran-de hatarakimašita/-de baito-šimašita.


X Odstavce je třeba odstavit! – i když píšete mimo genkó-jóši!


FORMULÁŘ: OK


X mějte poŕád na mysli, že to bud číst Japonec, který nemusí umět ani anglicky, a moc ani latinku!


X když píšete adresu v latince, pište hůlkovým písmem. Psaná podoba je v Evropě v každé zemi jiná,
a Japonci to nemusí pokaždé správně rozluštit!


X hon-wo jomu koto: ve formuláři

lépe: dokušo