Opakování Čína před 19. stoletím —Jak vnímali Evropané Čínu ve středověku a v raném novověku? ¡Od středověku přetrvával obraz Číny jako bájného Eldoráda ¡Evropané byli přesvědčeni o neuvěřitelném bohatsví Číny —O jaké obchodní artikly měli Evropané největší zájem? ¡Největší obchodní zájem měli o hedvábí a koření, od 17.st o čaj a porcelán —Kdy byla čínská ekonomika nejsilnější? ¡V 16. a 17. století byla čínská ekonomika nejsilnější na světě — — ČÍNA NA PŘELOMU 18. a 19. st - popište —Silný populační tlak ¡Po staletí populace Číny činila okolo 100 mil. obyv. – 1650 to bylo zhruba 150 mil. a ke konci 18.st již 300mil —Řada přírodních katastrof —Zpomalení ekonomiky – řada farmářů hospodaří na pouhém 1 akru půdy —Není žádná volná půda – emigrace na Taiwan — Nedostatečná státní správa – okresní magistráty kontrolují na 250,000 lidí! —Korupce, téměř polovina populace ekonomicky méně aktivní, nedostatek loajálních úředníků, nepotismus — — Co to byla rebelie Bílého lotosu? —1796 – 1804 rebelie Bílý lotos ¡V hornatých oblastech mezi provinciemi Chu-pej, S’-čchuan a Šen-si ¡Společnost bílého lotosu – náboženská sekta z mongolského období slibovala rolníkům, že na zem sestoupí Buddha Majtréja, bude obnovena dynastie Ming, že se vyhnout pohromám a zajistí si věčnou blaženost, rasový odpor proti Mandžuům —Povstání vypuklo jako protest proti způsobu vymáhání daní roku 1796 —Místní vojenská posádka nebyla schopna povstání efektivně potlačit, stejně tak císařské síly, které byly zkorumpované, bez kvalitního vedení a motivace —Obrat nastal po smrti císaře Čchien-lunga (1799), jeho syn Ťia-čching zaangažoval rázné mandžuské velitele a povstání během pěti let potlačili za pomoci místních milicí —Zlomen mýtus o neporazitelnosti mandžuských korouhví — ¡ — Co to byl kantonský systém? —Obchod s cizinci od 18. století tzv. kantonským systémem (1757-1842) ¡Veškerý obchod šel přes jediný přístav - Kanton ¡Cizinci se nesměli učit čínsky ¡Vybraní čínští obchodníci 洋行 yanghang směli pod dohledem kohongu (v podstatě cechu), jež byl kontrolován kantonským celním superintendantem —Kohong (hong – obchodní firma) byly privilegované firmy, jež mohli prodávat zboží cizincům —Oblast 13 firem/továren byla jediná oblast, kam mohli cizinci (a pouze muži) vstoupit. —Západní obchodníci byli v dvou až čtyrpatrových budovách, cca 100 metrů od řeky —Každý obchodní dům (továrna) byla pod dohledem čínského obchodníka a přímou návazností na západní společnost ¡ — Co to byla Macartneyho mise? —Britský ambasador pro Čínu —1793 audience u císaře Čchien-lunga — —“Our Celestial Empire possesses all things in prolific abundance and lacks no product within its borders. There is therefore no need to import the manufactures of outside barbarians in exchange for our own produce.” —"...Tremblingly obey and show no negligence!" — —Jak se nazývala droga, kterou Evropané dováželi do Číny a odkud pocházela? ¡Opium, Indie ¡Dovoz od poč. 19. st. —Jak se nazýval konflikt, během kterého Evropané zlomili kantonský systém? ¡Opiové války —Jaké byly cíle Evropanů? ¡Otevřít více čínských přístavů mezinárodnímu obchodu ¡Legalizovat obchod s opiem —Kdy se první konflikt odehrál a kdo se angažoval? ¡I. Opiová válka (18.3.1839-29.8.1842)/čínsko-anglická válka —Jaký obchodní artikl ale zajímal Evropany především a proč? ¡Čaj – ohromná konzumace ve VB —Kdy se odehrál druhý konflikt a kdo se angažoval? ¡II. Opiová válka, Druhá čínsko-anglická válka, 1856–1860/ Qing v. Britské impérium, Francie, U.S.A. Popište první opiovou válku – příčiny, průběh, výsledky —Kdo byl Lin Zexu? —Jaká byla záminka k obrojenému konfliktu? —Která smlouva konflikt uzavřela? —Jaké byly podmínky stanovovala smlouva? I. Opiová válka (1839-1842)/ čínsko-anglická válka —Do r. 1834 monopol Britské východoindické společnosti - Nástup nových progresivnějších britských firem (Matheson & Co.) —Okolo roku 1780 zjistili Briti, že mohou bilanci obchodu zvrátit opiem —Dovoz opia z Indie na pobřeží Číny, kde bylo prodáno za stříbro nebo čaj čínským zprostředkovatelům —Alarmující počty uživatelů opia, úbytek orné půdy —Zpočátku Čína nezakročila, protože opium pomohlo zdvojnásobit export čaje a čínské subjekty museli platit nepřímou daň Kořeny —Okolo roku 1820 byl však už tok stříbra obrácen —Čínské straně zcela unikalo nakolik je již zapojena do světového obchodu —Nevnímala aspekty jako: hromadění zásob, dovoz stříbra z Japonska, devalvace měny, stagnace světového obchodu —Císař Daoguang (1820-1850) odmítl zlegalizovat a zdanit obchod s opiem —Vyslal do Kantonu neúplatného loajalního komisaře Lin Zexu — První střety —K r. 1838 dováželi Briti do Číny okolo 1 400 tun opia ročně —1839 Lin Zexu napsal dopis Králevně Viktorii —Lin tvrdě zakročil proti čínským pašerákům (zásoby opia, co u nich našel zabavil a zničil), problém ale představovali cizinci —We find that your country is sixty or seventy thousand li from China. Yet there are barbarian ships that strive to come here for trade for the purpose of making a great profit. The wealth of China is used to profit the barbarians. That is to say, the great profit made by barbarians is all taken from the rightful share of China. By what right do they then in return use the poisonous drug to injure the Chinese people? Even though the barbarians may not necessarily intend to do us harm, yet in coveting profit to an extreme, they have no regard for injuring others. Let us ask, where is your conscience? — —Open letter addressed to the sovereign of England Zničení opia —Lin donutil evropské obchodníky vydat opium, které vlastnili, ti souhlasili, vědouc, že britská vláda jim ztrátu nahradí 3.6.1839 —Nutil obchodníky, aby podepsali přísahu, že nebudou obchodovat s opiem —Lin nechal vysyspat 55kg opia zabavého v Kantonu do moře — Záminka k válce —Ke konci října 1839 připlula ke Kanton loď amerických quakerů, kteří odmítali obhod s opiem —Aby k obchodu nedošlo, tři britské lodi, které se nacházely v oblasti zahájili blokádu Kantonu —Čínské lodě vypluly údajně na ochranu britských —Britská vláda střet podpořila – vyslala necelých 50 lodí —Technologická vyspělost Britů —70 mrtvých na britské straně, 18 000 – 20 000 na čínské — Trpká porážka —29.8.1842 Smlouva z Nankingu南京条约 —Reparace 21 mil. Dolarů, podstoupení Hong Kongu —Zrušení kantonského systému a otevření nových přístavů: Xiamen (Amoy), Fuzhou, Ningbo, Shanghai — — Druhá Opiová válka —Proč vypukla? Politické důvody v. záminka —Název smlouvy, která ji ukončila? Ratifikace smlouvy? —Popište následky II. Opiová válka (1856-1860) —Čína v. VB, Fr., U.S.A. —Čína zajala loď Arrow plující pod britskou vlajkou —Císař Xianfeng —Guvernér Hong Kongu nařídil bombardování Kantonu —Rychlá porážka čínských vojsk, dobyt Peking, zničení části letního paláce —Smlouva z Tientsin, sepsána 1858, ratifikace 1860 —Série nerovných smluv Následky —Legalizace obchodu s opiem —Misionáři —Extrateritorialita —Otevření dalších přístavů (11, včetně TW) —Vnitřní rebelie Rebelie Taiping —Co byla tato rebelie, kdo ji začal a kvůli čemu? ¡Rolníci ¡Ztráta území, zmenšení země k obdělávání —Kdy proběhla? ¡1850-1864 —Čím byla význačná? ¡Největší povstaní v Číně —Co znamenala pro dynastii Qing? ¡Počátek masivních protestů proti dynastii ¡Značné oslabení dynastie Taiping rebelie 1850-1864 —Masivní civilní nepokoje na jihu Čínu vedené Hong Xiuquan (1860), který se považoval za mladšího bratra Ježíše —Na 20 miliónů lidí zemřelo, většinou civilistů —Ustanoveno Taipingské nebeské království (pod kontrolou na 30 mil. Obyv., hl.m. Nanking) —Společný majetek, rovná práva pro ženy, křesťanství —Qing porazila povstalce s britskou a fr. pomocí —Sunjatsen i Mao se na povstání odvolávali Boxerské povstání —Kdo začal boxerské povstání? ¡rolníci — Proti komu bojovali? ¡Misionář§m a přítomnosti cizinců —Význam boxerského povstání? ¡Boxeři vraždili čínské křesťany ¡Dočasná podpora Qing —K čemu vedlo boxerské povstání? ¡Qing musela povolit přítomnost zahraničních vojsk ¡Nové zahraniční koncese — — — Boxerské povstání 1899-1901 —Nacionalistické cítění, odpor proti cizincům a křesťanským misionářům —"Support Qing government and exterminate the foreigners." —Impuls: obrovská sucha —21.6.1900 Cixi se připojila na stranu rebelů a 55 dní obléhali cizinecké čtvrti —Aliance osmi národů —Vyplenění Pekingu —7.9.1901 boxerský protokol - ve kterém se čínská vláda zavázala uhradit náhradu v nereálně vysoké výši téměř 150 miliónů liber, a souhlasit s přítomností cizích vojsk v Pekingu za účelem ochrany diplomatické čtvrti. Celá trasa mezi Pekingem a Tiencinem byla nadále kontrolována vojsky velmocí a vláda se musela také zříci jakéhokoli dovozu zbraní do země. V přístavu Tiencin, kde byli od roku 1860 přítomní Britové a Francouzi a poté Japonci (1888) a Němci (1899), získaly právo na vlastní koncesi i carské Rusko, Itálie a také Rakousko-Uhersko. — —Eight-Nation Alliance: — United Kingdom — Russia — Japan — France — United States — Germany — Italy — Austria-Hungary — I. sino-japonská válka —Kdy proběhla? ¡1894-1895 —Cíl Japonců? ¡Kontrola na Koreou —Výsledek? ¡Šimonosecká mírová smlouva – podstoupení TW —Kdy byla vyhlášena Čínská republika? ¡1.1.1912 —Jak se jmenovalo povstání, které tomu předcházelo? ¡Xinhai revoluce 10.10.1911 —Jak se jmenoval poslední čínský císař? ¡Pchu-I —Jaká byla role Sunjatsena v ČR? —První prozatímní prezident —Jaká byla filozofie Sunjatsena? ¡3 principy lidu (nacionalismus, demokracie a blahobyt lidu) —Co a kdy to bylo hnutí 4. května a proč je významné? —Jak z politického hlediska vypadala první dekáda Čínské republiky? Hnutí 4. května 1919 —Antiimperialistický, kulturní a politický protest —Rozvinul se ze studentských protestů 4.5.1919, které reagovaly na slabou reakci vlády po mírové smlouvě ve Versailles —Jednalo se především o býv. německé území, které podle smlouvy připadlo Jap. – Shandong —Spadá do Nové kulturní vlny 1915-1921 —Řada budoucích lídrů se objevila v tomto období —Anarchismus a komunismus se dostal do zájmu čínských intelektuálů Politický boj ve 20. letech —KMT – Sun Yat-sen —Levé a pravé křídlo (Chiang Kai-sek) —https://www.youtube.com/watch?v=uTksmlZ0FPQ (28:00) —1922 návrhy mezi komunisty na spojení s KMT —Částečná kooperace - společný boj proti landlords —1925 umírá Sun Yat-sen —1927 plně se rozhořel spor mezi KMT a CCP —https://www.youtube.com/watch?v=EMRsAbC7LCE — — —Co to byl Dlouhý pochod, kdy proběhl a proč je významný? Počátky 30.let —boje, komunisté ztrácí —Dlouhý pochod (říjen 1934 – říjen 1935) —Rozsáhlý vojenský ústup Rudé armády před KMT —Nejznámějším Dlouhým pochodem ústup z provincie Ťiang-si (z cca 90 000 lidí došlo 7000) —Podle Maova odhadu měla 1. Rudá armáda na Dlouhém pochodu ujít vzdálenost (cca 12 500 km, ale již těsně po pochodu byl zveřejněn i jiný odhad, který hovoří o cca 9500 km, pravděpodobně je to bylo cca 6000km —Vzestup Maa, Pochod legendou — —Co víte o Mao Ce-tungovi a Čankajšekovi? Čankajšek —1887 – 1975 —Narodil se do zámožné obchodnické rodiny —Studia v Japonsku na vojenské akademii —Vůdce KMT od 1925, autokratický styl vlády —1927 porazil vojenské guvernéry na severu Číny —Neúspěšný boj proti Japoncům —1949 útěk na Taiwan —1949-1975 Prezident Taiwanu (R.O.C) —Madame Čankajšek (Sung Mej-ling) — — Chiang_Kai-shek（蔣中正）.jpg Mao.jpg Mao Ce-tung „Válka je politika. Politika vedená jinými prostředky.“ —1893-1976 —Narozen do bohatší rolnické rodiny —Novinář, učitel —Od 1921 aktivní v Komunistické straně Číny (CCP) —1934-1935 Dlouhý pochod —1935-1943 předseda CCP — — —Co to byl Mukdenský incident a jké poltické následky měl? —Kdy proběhla druhá sino-japonská válka a co o ní víte? —Co to je Nankingský masakr? Mukdenský incident —18.9.1931 —Jap. zinscenovali sabotáž své vlastní železniční trati nedaleko Mukdenu —pouhých 800 metrů od čínské vojenské základny. —19.9.1931 Jap. Obsadili Mukden —Oficiální vysvětlení Japonců bylo, že se jen brání útoků čínského vojska. — — Mukdenský (Mandžuský) incident 18.9.1931 —Japanese experts inspect the scene of the 'railway sabotage' on South Manchurian Railway 193109_mukden_incident_railway_sabotage.jpg —Mukden 1931, Japanese troops entering Shenyang Mukden_1931_japan_shenyang.jpg Obsazení Mandžuska —OSN, VB, USN jen agresi přihlížely —5.2.1932 Jap. Obsadili celé Mandžusko —1.3.1932 byl vyhlášen samostatný stát Manžukuo —Hlavou státu se stal Pchu I —téhož roku byla podepsána japonsko-mandžuská – legalizace umístění japonského vojska na mandžuském území Loutkový stát Mandžukuo —Japonská agrese do Mandžuska byla v roce 193,3 nový stát Mandžukuo nebyl uznán. Nebyla však ani přijata žádná další opatření. —Továrná a sýpka Jap., výroba zbraní i chemických — —https://www.youtube.com/watch?v=YdM3_kzhscM — —https://www.youtube.com/watch?v=RRHxl61eoOk (1:10) — II. Sino-japonská válka —7.7.1937 – 9.9.1945 —Most Marca Pola (Lugou) —15.8. čínská mobilizace —Rychlý postup —Japonská brutalita —https://www.youtube.com/watch?v=xLSuBoYra9M — —https://www.youtube.com/watch?v=KxYLK0I-hl4 (11:00) — Nankingský masakr – osobní vzpomínky —December 13, 1937 – January 1938 — —https://www.youtube.com/watch?v=LuXmOtXvKdo — —https://www.youtube.com/watch?v=ESHnWbl5eDA — Spolupráce KSČ a KMT —7.7.1937 – 25.10.1938 —25.10.1938 – 12/1941 (před vyhlášením války US) — —http://www.history.com/speeches/madame-chiang-kai-shek-addresses-congress#madame-chiang-kai-shek-a ddresses-congress — —