Penitenciární pedagogika PhDr. Petr Juříček, Ph.D. Penologie Penologie je věda o trestu a trestání, která se zabývá jejich účinky z hlediska volby adekvátního působení – zacházení s pachatelem trestného činu, aby nedocházelo k opakování trestného činu. Zabývá se:  účinky trestu a trestání, zkoumá účinnost různých druhů trestů,  zabývá se vývojem penologie a jejích různých koncepcí v historických souvislostech,  zkoumá sociálně psychologické procesy, jevy, vztahy a zákonnosti, které vznikají v důsledku aplikování trestu,  zabývá se psychosociální a fyzickou realitou pachatele – např. zdravotní stav, sociální zázemí, věk, dosažené vzdělání apod.,  zkoumá přístupy k výchovnému zacházení s vězněnými, aby bylo dosaženo co nejefektivněji účelu trestu,  zkoumá systém institucí a jejich funkcí při realizaci zákonného postihu,  zkoumá, hledá i jiné sankce, které by účinně ovlivňovaly chování pachatelů trestných činů, ochranná opatření, alternativní zacházení s pachatelem. Nazírání na trest Penologie nahlíží na trest a trestání z jiných pozic než trestní právo. Vychází z toho, že:  trest je zakotven v právních normách, zejména trestním zákoně a je základním atributem trestní politiky ve vyspělých společnostech,  trest má kvalitativní stránku, která spočívá v zákonnosti uloženého trestu, respektování ochranné i preventivní funkce trestu a adekvátnosti uloženého trestu ke spáchanému skutku  trest má kvantitativní stránku – délka trestu jako specifická forma kvantifikace nebezpečnosti pachatele a tím potřebná délka ochrany společnosti před ním,  vlastnosti osobnosti pachatele – jsou obtížně definovatelnou množinou fenoménů, které se postupně projeví,  morální profil pachatele – tvoří míra morálního odsouzení jeho kriminálního chování. Penitenciární pedagogika -je aplikovaná pedagogická věda, která se zabývá zkoumáním, výchovou a vzděláváním osob odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody všech kategorií (věkových, dle pohlaví, charakteru trestné činnosti, délky trestu atd.). -jejím předmětem zkoumání je výchovná funkce výkonu trestu odnětí svobody (dále jen VTOS), zákonitosti procesu penitenciárního působení na všechny kategorie odsouzených ve VTOS. -obecným cílem penitenciární pedagogiky je výchova člověka v souladu se zásadami obecné pedagogiky, která je však omezena zejména délkou trestu odnětí svobody a needukativním prostředím, v němž se vězeň nachází. -proto nelze obecné cíle pedagogiky v plném rozsahu v podmínkách věznice realizovat. Penitenciární psychologie -je součástí forenzní psychologie. -zabývá se psychologickou problematikou věznění člověka, jeho adaptací, prožíváním, psychologickými aspekty zacházení s vězněm včetně aplikace psychologických metod, penitenciární diagnostikou (zařazování odsouzených do skupin), vhodností pracovního zařazení vězně, expertizou pro posouzení možného podmíněného propuštění, interakcí vězeň – personál, psychologickým výběrem personálu apod. -nedílnou součástí snah penitenciární psychologie je i harm reduction – minimalizace negativních dopadů věznění na psychiku člověka. -obecně lze říci, že zkoumá psychologické problémy procesu penitenciárního zacházení. Penitenciární právo -jde o komplexní soubor všech právních norem, které upravují výkon trestu odnětí svobody a výkon vazby -Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, -Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, -penitenciární normy Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, -Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, -prováděcí předpisy Vyhláška č. 345/1999 Sb., řád výkonu trestu, -Vyhláška č. 169/1999 Sb., řád výkonu vazby, -Zákon č. 555/1992 Sb. o Vězeňské a justiční stráži) Evropská vězeňská pravidla Evropská vězeňská pravidla přijal výbor ministrů 12. února 1987 na 404. zasedání delegátů ministrů a jsou členěna do 5 základních částí: Obsah Evropských vězeňských pravidel:  základní principy aplikace,  správa vězeňských ústavů - soubor pravidel, které musí vězeňská služba splnit a plnit ke každé odsouzené osobě, personálu – Rada Evropy připisuje význam kvalitě personálu (osobnost, osobnostní vyzrálost, profesionalita, týmový spolupráce),  filosofický a hodnotový koncept výchovného zacházení, jeho cíle a jeho komponenty (výchova, práce, sportovní aktivity),  specifické kategorie odsouzených. Základní principy -se všemi osobami zbavenými svobody bude zacházeno tak, aby byla respektována jejich lidská práva -výkon trestu bude zajišťován tak, aby umožnil osobám zbaveným svobody jejich opětné začlenění do svobodné společnosti -ve všech věznicích musí probíhat pravidelné státní inspekce a nezávislé kontroly Rozsah a působnost -tato pravidla musí být uplatňována nestranně. -nelze diskriminovat na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženství, politického nebo jiného přesvědčení, národnostního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní menšině, podle majetku, narození nebo jiného postavení. Podmínky pro výkon trestu -ubytování zajišťované pro vězně, zejména pak veškeré prostory určené pro spaní, musí respektovat lidskou důstojnost a co možná nejvíce potřebu soukromí, a musí odpovídat zdravotnickým a hygienickým požadavkům s patřičným ohledem na klimatické podmínky, zejména s ohledem na plošnou výměru, počet metrů krychlových vzduchu, osvětlení, vytápění a větrání -vězni musí mít volný přístup k hygienickým zařízením, které jsou zdravotně nezávadné a respektují právo na soukromí. Oděv -vězňům, kteří nemají dostatečné vlastní ošacení, musí být poskytnuto oblečení odpovídající klimatickým podmínkám. -takový oděv v nich nesmí vyvolávat pocit ponížení nebo degradace. -pokud vězeň obdrží povolení opustit věznici, nesmí být nucen mít na sobě oděv, ze kterého je patrné, že se jedná o vězně. Stravování -vězňům musí být poskytována strava s přihlédnutím k jejich věku, zdravotnímu a tělesnému stavu, náboženskému přesvědčení, kulturním zvyklostem a charakteru vykonávané práce. -denně se musí podávat tři jídla s rozumně stanoveným časovým intervalem. -každý vězeň musí mít stálý přístup k čisté pitné vodě. Právní poradenství -vězni mohou konzultovat jakoukoli právní záležitost s právním poradcem, kterého si sami zvolí na své vlastní náklady. -konzultace a jiná komunikace včetně korespondence týkající se právních záležitostí mezi vězni a jejich právními poradci, musí být považovány za důvěrné -vězni musí mít přístup k dokumentům nebo jim musí být umožněno mít v držení dokumenty související s jejich soudním řízením. Styk s vnějším světem -vězňům musí být dovoleno komunikovat co možná nejčastěji, písemně, telefonicky nebo jinými formami komunikace s jejich rodinami, jinými osobami a zástupci externích organizací, a přijímat návštěvy těchto osob. -v národní legislativě budou vyjmenovány národní a mezinárodní orgány a představitelé, na které se nesmí vztahovat omezení komunikace ze strany vězňů. -vězni musí mít možnost získávat pravidelné informace o veřejných záležitostech předplacením a četbou novin, časopisů nebo jiných publikací, poslechem rozhlasu nebo sledováním televizních přenosů s výjimkou jednotlivých případů, kdy soudní orgán vydal v tomto ohledu konkrétní zákaz na určité časové období. Práce -ve všech takových případech musí být za práci vězňů vyplacena odpovídající mzda. -vězni musí mít možnost vydat alespoň část svých výdělků za povolené předměty osobní spotřeby a část svých výdělků zasílat svým rodinám -vězni musí být dostatečně chráněni zavedenými předpisy týkajícími se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které musí odpovídat podmínkám, v nichž pracují občané na svobodě. -vězni musí mít v týdnu nejméně jeden den pracovního klidu a dostatečný čas pro vlastní vzdělávání a jiné činnosti. Svoboda myšlení -právo vězňů na svobodu myšlení, svědomí a víry musí být respektováno. -v rámci možností musí být vězeňský režim zorganizován tak, aby vězni měli možnost praktikovat své náboženství a víru, zúčastňovat se bohoslužeb nebo náboženských setkání konaných schválenými zástupci takových církví nebo náboženských směrů, přijímat soukromé návštěvy takových zástupců církve nebo náboženského vyznání a mít možnost vlastnit knihy a literaturu týkající se jejich náboženství nebo vyznání. Informovanost -při příjmu, a kdykoli je to nutné i později, musí být všichni vězni informováni písemně i ústně v jazyce, kterému rozumějí, o předpisech upravujících vězeňskou kázeň a o svých právech a povinnostech ve věznici. -vězni musí být informováni o veškerých soudních řízeních, jichž se účastní, a pokud jsou odsouzeni k výkonu trestu, i o době výkonu trestu a možnostech předčasného propuštění. Přemísťování -jsou-li vězni převáženi nebo odváženi z věznice nebo přemísťováni na jiná místa, jako jsou například soud nebo nemocnice, musí být co nejméně vystavováni zrakům veřejnosti. -je nutné učinit vhodná opatření, aby byla zajištěna jejich anonymita. Cizí státní příslušníci -vězni, kteří jsou cizími státními příslušníky, musí být neprodleně informováni o svém právu obracet se na diplomatické nebo konzulární představitele státu, jehož jsou příslušníky; je nutno jim poskytnout přiměřené možnosti pro komunikaci s těmito úřady. -vězně pocházející z cizích zemí je nutno informovat o možnosti, že mohou požádat o to, aby byl výkon jejich trestu převeden do jiné země. Etnicita a jazyk -je nutno učinit speciální opatření pro zajištění potřeb vězňů, kteří patří k etnickým nebo jazykovým menšinám. -pokud je to možné, je třeba, aby odlišné skupiny mohly i ve vězení praktikovat své kulturní zvyklosti -jazykové potřeby je nutno zajišťovat pomocí kvalifikovaných tlumočníků a poskytováním psaných materiálů v těch jazycích, kterými se hovoří v konkrétní věznici. Osobní prohlídky a kontroly -vězeňský personál bude vyškolen pro provádění prohlídek takových způsobem, aby zjistil a zabránil veškerým pokusům o útěk a ukrytí propašovaných věcí, aby však zároveň respektoval důstojnost prohlížených osob a aby nedošlo k poškození jejich osobních věcí. -prohlížené osoby nesmějí být v průběhu prohlídek ponižovány. -prohlídky osob mohou vykonávat pouze pracovníci stejného pohlaví. Náklady spojené s výkonem trestu - ředitel věznice rozhodne o povinnosti odsouzeného nahradit další náklady spojené s výkonem trestu, kterými jsou: a) náklady na odeslání nepředaných věcí nebo balíčku podle § 24 odst. 5, b) náklady na zdravotní služby podle § 28 odst. 2 písm. k) a na regulační poplatky c) náklady na vyšetření ke zjištění, zda užil návykovou látku, v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, podle § 28 odst. 2 písm. o), d) zvýšené náklady na zdravotní služby. - zvýšenými náklady na zdravotní služby podle odstavce 1 písm. d) se rozumí zvýšené náklady na střežení a náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službou, jestliže odsouzený a) si úmyslně způsobil nebo jinému úmyslně umožnil způsobit mu újmu na zdraví anebo se opakovaně dopustil porušování léčebného režimu, b) zneužil poskytnutí zdravotních služeb předstíráním poruchy zdraví, nebo c) se z vlastního rozhodnutí nepodrobil poskytnuté zdravotní službě, k níž dal předchozí souhlas nebo o kterou požádal. Kázeňská praxe - odměny a) pochvala, b) mimořádné zvýšení doby trvání návštěv během jednoho kalendářního měsíce až na 5 hodin, c) povolení jednorázového nákupu potravin a věcí osobní potřeby odsouzenému, který jinak tyto nákupy nemůže provádět, d) zvýšení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 kalendářních měsíců, e) věcná nebo peněžitá odměna až do výše 1 000 Kč, f) rozšíření osobního volna na sportovní, kulturní nebo jiné zájmové aktivity až na dobu 1 měsíce, g) povolení opustit věznici až na 24 hodin v souvislosti s návštěvou nebo s programem zacházení, h) přerušení výkonu trestu. Kázeňská pravomoc - tresty Kázeňskými tresty jsou: a) důtka, b) snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 kalendářních měsíců, c) zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce, d) pokuta až do výše 5 000 Kč, e) propadnutí věci, f) umístění do uzavřeného oddělení až na 28 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, g) celodenní umístění do uzavřeného oddělení až na 20 dnů, h) umístění do samovazby až na 20 dnů, i)odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny.