MOTIVACE JAKO STAV ORGANISMU Mechanistické a biologické přístupy JAK FUNGUJE MECHANISTICKÝ MODEL Co potřebuje stroj k fungování?  Funkční design  Součástky (každá plní určitou funkci)  Palivo (energii) CHARAKTERISTIKY MECHANISTICKÝCH MODELŮ  Silně deterministické a „molekulární“  Autoři vzdělaní v biologických vědách – regulace tělesných funkcí  Inspirované pokroky v přírodních vědách a technologiích PSYCHOANALYTICKÁ TEORIE MOTIVACE – PRINCIPY Sigmund Freud 1. Uchovávání energie  Uzavřený energetický systém  Vázanot energie na dosud nedosažený cíl – „katexie“  manifestováno jako nepříjemný pocit tlaku, fantazie, nutkavé myšlenky  „Vázanou energii“ nelze využít na jiné účely  možné problémy v jiných oblastech života  Naplnění potřeby uvolňuje energii PSYCHOANALYTICKÁ TEORIE MOTIVACE – PRINCIPY Sigmund Freud 2. Uchovávání homeostázy  Uchovávání stabilního vnitřního prostředí  Hedonický princip – uspokojení (pleasure) jako prožitek homeostázy  Jakákoliv aktivita je výrazem nespokojenosti – organismus nevyhledává stimulaci „spontánně“  „pud smrti“ PSYCHOANALYTICKÁ TEORIE MOTIVACE – PRINCIPY Sigmund Freud 3. Pud (Treib / Instinct)  Tělesné potřeby  přání a touhy; cyklické, biologické  Puzení k chování působící zevnitř, „vnitřní tlak, před nímž není úniku“ PSYCHOANALYTICKÁ TEORIE MOTIVACE – PUD OBJEKT CÍL ZDROJ PSYCHOANALYTICKÁ TEORIE MOTIVACE – PRINCIPY Sigmund Freud 3. Pud (Treib / Instinct)  Tělesné potřeby  přání a touhy  Puzení k chování působící zevnitř, „vnitřní tlak, před nímž není úniku“  Vroznené sexuální a agresivní pudy – id – „princip libosti“, „primární procesy“ PSYCHOANALYTICKÁ TEORIE MOTIVACE – PRIMÁRNÍ VS. SEKUNDÁRNÍ PROCES PUZENÍ Primární model – nerozlišuje fantazii a realitu CHOVÁNÍ NASYCENÍ PUZENÍ CHYBĚJÍCÍ OBJEKT FANTAZIE PSYCHOANALYTICKÁ TEORIE MOTIVACE – PRINCIPY Sigmund Freud 3. Pud (Treib / Instinct)  Tělesné potřeby  přání a touhy  Puzení k chování působící zevnitř, „vnitřní tlak, před nímž není úniku“  Vroznené sexuální a agresivní pudy – id – „princip libosti“, „primární procesy“  Střet id se světem – ego – „princip reality“; defenzivní mechanismy, „sekundární procesy“  Slabé ego  neuróza PSYCHOANALYTICKÁ TEORIE MOTIVACE – PRIMÁRNÍ VS. SEKUNDÁRNÍ PROCES PUZENÍ Primární model – nerozlišuje fantazii a realitu Sekundární model myšlení a jednání CHOVÁNÍ NASYCENÍ PUZENÍ CHYBĚJÍCÍ OBJEKT FANTAZIE PUZENÍ ODKLAD NASYCENÍ OKLIKOU K NASYCENÍ PUZENÍ CHYBĚJÍCÍ OBJEKT PLÁNOVÁNÍ DOSAŽENÍ CO SI MYSLÍ STUDENTI O TOMTO MODELU? TEORIE MOTIVACE ZALOŽENÉ NA FYZIOLOGICKÝCH MECHANISMECH 1. MOTIVACE JAKO AKTIVACE (AROUSAL)? Donald O. Hebb Otec pojmu asociativního učení Dnes: „Neurons that fire together, wire together.“ 1. MOTIVACE JAKO AKTIVACE (AROUSAL)? 1. MOTIVACE JAKO AKTIVACE (AROUSAL)? YERKES-DODSONŮV ZÁKON 1. MOTIVACE JAKO AKTIVACE (AROUSAL)? Donald O. Hebb Otec pojmu asociativního učení Dnes: „Neurons that fire together, wire together.“ = „buněčné soubory“ (cell assemblies) generují „organizovanou fázovou sekvenci“, jež zaměřuje chování  2 funkce senzorické informace – signalizační + aktivační  RAS lze aktivovat i „zhora“ (záměry) – motivace funguje pomocí aktivování mozku skrze RAS  navázal Daniel E. Berlyne, „aktivační potenciál“ stimulů CO SI MYSLÍ STUDENTI O TÉTO TEORII? 1. MOTIVACE JAKO AKTIVACE (AROUSAL)? KORTIKÁLNÍ AKTIVACE AUTONOMNÍ AKTIVACE BEHAVIORÁLNÍ AKTIVACE 2. ZÁKLADNÍ FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY – REGULACE A HOMEOSTÁZA  Fyziologická potřeba = stav biologického deficitu v organismu; ohrožení přežití  Pud (drive; Woodworth, 1918) = psychologický projev biologické potřeby s motivační funkcí (např. chuť k jídlu) – stoupá s mírou deprivace PUD JAKO ASPEKT POTŘEBY Clark L. Hull  Pud je motivační aspekt („energizer“) stavu potřeby – spouští chování, které vede k znovunastolení rovnováhy  Pud je nespecifický – jednotný pro všechny potřeby  Chování je výsledkem interakce pudu a zvyku (podmiňování) 2. ZÁKLADNÍ FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY – REGULACE A HOMEOSTÁZA  Fyziologická potřeba = stav biologického deficitu v organismu; ohrožení přežití  Pud (drive; Woodworth, 1918) = psychologický projev biologické potřeby s motivační funkcí (např. chuť k jídlu) – stoupá s mírou deprivace  Zpětná vazba – fyziologický regulační mechanismus pro udržení homeostázy  Pud má více možných spouštěčů a více možných behaviorálních projevů  Pud může být regulován zrevnitř (biologické mechanismy) i zvenčí (učení – velké množství proměnných) PODMIŇOVÁNÍ A BIOPSYOLOGICKÝ PŘÍSTUP KE STUDIU MOTIVACE REFLEXY A KLASICKÉ PODMIŇOVÁNÍ Ivan P. Pavlov REFLEXY A KLASICKÉ PODMIŇOVÁNÍ NEPODMINĚNÝ PODNĚT NEPODMINĚNÝ PODNĚT PODMINĚNÝ PODNĚT NEUTRÁLNÍ PODNĚT NEPODMINĚNÝ REFLEX PODMIŇOVÁNÍ PODMINĚNÝ REFLEX BEZ REAKCE CO SE TAKTO UČÍME? UČENÍ REAKCE – INSTRUMENTÁLNÍ UČENÍ Edward L. Thorndike CO JE NUTNOU PODMÍNKOU PRO ZAPOČETÍ INSTRUMENTÁLNÍHO UČENÍ (OPERANTÍHO PODMIŇOVÁNÍ)? EXPLORAČNÍ CHOVÁNÍ UČENÍ REAKCE – INSTRUMENTÁLNÍ UČENÍ SOUČASNÝ BIOPSYCHOLOGICKÝ POHLED NA MOTIVACI MOTIVACE EMOCE Hedonický princip Funkční chování CÍL: Hledání základních komponent regulace chování pomocí výzkumu neurofyziologických korelátů SOUČASNÝ BIOPSYCHOLOGICKÝ POHLED NA MOTIVACI – CHARAKTERISTIKY  Zvířecí modely  Samostatné zkoumání jednotlivých pudových systémů (hlad, žízeň, sex, rodičovství...)  Zkoumá příčiny chování bez kruhové definice  Bere v úvahu dynamiku motivačních stavů  Spolupůsobení pohnutek (pudu), pobídek (incentiv) a učení  Vědomé procesy nejsou relevantní faktory motivačních stavů – biologickou bázi „vyšší“ regulace chování zkoumají jiné oblasti (neuropsychologie, neurologie) SOUČASNÝ BIOPSYCHOLOGICKÝ POHLED NA MOTIVACI MOTIVAČNÍ PROCES MOTIVAČNÍ FÁZE KONZUMAČNÍ FÁZE SOUČASNÝ BIOPSYCHOLOGICKÝ POHLED NA MOTIVACI MOTIVAČNÍ PROCES MOTIVAČNÍ FÁZE KONZUMAČNÍ FÁZE „Chtění“ (Wanting) „Libost“ (Liking) Berridge, 1996 JAK FUNGUJE PODMIŇOVÁNÍ... AMYGDALA BAZOLATERÁLNÍ JÁDRO CENTRÁLNÍ JÁDRO AMYGDALA  Zpracování vodítek v prostředí signalizujících přítomnost odměny/trestu – hodnocení motivačních vlastností objektu „na dálku“  Klíčová pro KLASICKÉ PODMIŇOVÁNÍ  Poškození – organismus není schopen incentivního učení JAK FUNGUJE PODMIŇOVÁNÍ... AMYGDALA BAZOLATERÁLNÍ JÁDRO CENTRÁLNÍ JÁDRO Zóna nemilosrdních inhibičních interneuronů VŠECHNY STIMULY POUZE MOTIVAČNĚ RELEVANTNÍ STIMULY DORSÁLNÍ / VENTRÁLNÍ STRIATUM FRONTÁLNÍ LALOK HLAVOVÉ NERVY VEGETATIVNÍ SYSTÉM VENTRÁLNÍ TEGMENTÁLNÍ OBLAST DA DA REGULACE CHOVANÍ EMOČNÍ REAKCE JAK FUNGUJE PODMIŇOVÁNÍ... VENTRALNÍ STRIATUM  Klíčové pro „CHTĚNÍ“ – volba a energizace chování  Neurony závislé na dopaminu kódují to, jestli situace dopadla podle OČEKÁVÁNÍ + další neurony kodují motivační význačnost (salience)  Poškození = spomalený, „flegmatický“ pohyb k cíli; konzumační reakce není narušena SOUČASNÝ BIOPSYCHOLOGICKÝ POHLED NA MOTIVACI MOTIVAČNÍ PROCES MOTIVAČNÍ FÁZE KONZUMAČNÍ FÁZE „Chtění“ (Wanting) „Libost“ (Liking) Berridge, 1996 Amygdala + Striatum Orbitofrontální kortex PREFRONTÁLNÍ OBLASTI – VÝZNAM PRO MOTIVACI PREFRONTÁLNÍ OBLASTI – VÝZNAM PRO MOTIVACI ORBITOFRONTÁLNÍ KŮRA  Klíčové pro prožívání „LIBOSTI“ (Liking)  Škálování incentivní hodnoty objektu, jemné zpracování – citlivost na typ odměny, změny stavu, změny incentivní hodnoty, míru posilnění  Autostimulační experimenty – prožívání požitku PREFRONTÁLNÍ OBLASTI – VÝZNAM PRO MOTIVACI LATERÁLNÍ PREFRONTÁLNÍ KŮRA  1. Reprezentace cílů a instrukcí  2. Regulace nižších motivačních struktur  Není předmetem zkoumání biopsychologie motivace SOUČASNÝ BIOPSYCHOLOGICKÝ POHLED NA MOTIVACI – INDIVIDUÁLNÍ ROZDÍLY MOTIVACE PŘIBLÍŽENÍ (approach) VYHNUTÍ (avoidance) Jak se tato chování liší? ?! SOUČASNÝ BIOPSYCHOLOGICKÝ POHLED NA MOTIVACI – INDIVIDUÁLNÍ ROZDÍLY Jeffrey Gray (1971) MOTIVAČNÍ SYSTÉM Behaviorální aktivační systém (BAS) Behaviorální inhibiční systém (BIS) Systém útok- únik-ustrnutí (Fight-flightfreeze, FFFS) • Reakce na odměňující podněty • Bezpečí • Nové podněty atraktivní • Averzivní stimuly • Absence odměny (frustrace) • Nové podněty znejišťující • Konflikt mezi vyhnutím a přiblížením • Vede k útlumu chování • Pasivní vyhýbání SPECIFICKÉ MOTIVAČNÍ SYSTÉMY MECHANISTICKÝ A BIOPSYCHOLOGICKÝ POHLED NA MOTIVACI – SLOŽKY MOTIVACE PUD (Potřeba, pohnutka) UČENÍ (Návyk) INCENTIVA (Pobídka) Mechanismy regulace homeostázy – cyklické tělesné stavy pro přežití organismu a druhu Mechanismy generující chování a emoce za účelem nastolení homeostázy (naplnění potřeby) REGULACE TĚLESNÝCH POTŘEB HOMEOSTATICKÝ MODEL VYHODNOCENÍ SENZOR Stav v normě Stav se odchyluje ZAPRACOVÁNÍ NOVÉHO REGULACE CHOVÁNI SPOTŘEBA REGULACE TĚLESNÝCH POTŘEB PŘÍJEM POTRAVY A TEKUTIN  Lokální vs. centrální teorie – odkud pochází signál o narušení homeostázy?  HLAD – glukostatické receptory – různé části trávícího traktu a mozku  ŽÍZEŇ – intracelulární/osmometrický (osmoreceptory) a extracelulární/ volumetrický (po ztrátě tělesných tekutin, např. krvácení)  Spouštění a ukončení regulovány oddeleně; hormonální regulace přes talamus  ALE!!! REGULACE TĚLESNÝCH POTŘEB PŘÍJEM POTRAVY A TEKUTIN  Lokální vs. centrální teorie – odkud pochází signál o narušení homeostázy?  HLAD – glukostatické receptory – různé části trávícího traktu a mozku  ŽÍZEŇ – intracelulární/osmometrický (osmoreceptory) a extracelulární/ volumetrický (po ztrátě tělesných tekutin, např. krvácení)  Spouštění a ukončení regulovány oddeleně; hormonální regulace přes talamus  Tato regulace je spíše „nouzová“ – lidé i jiné orgamismy přijímají potravu i tekutiny „preventivně“, ne po narušení homeostázy!  nehomeostatický příjem potravy/tekutin  Pravidelnost, propojení aktivit, návyky a incentivní hodnota  Ovlivňují vzory a sociální normy  Požitek z jezení – hypotéza emoční regulace; hypotéza habituace a dishabituace – rozmanitost potravy a jezení během jiných aktivit vede k vyššímu příjmu kalorií (OFC–sytost + habituace) REGULACE TĚLESNÝCH POTŘEB SPÁNEK  Funkce??  Regulovaný homeostaticky (délka bdění – produkce adenosinu) a cirkadiárně (čas probuzení) SEX  Silně pod kontrolou pohlavních hormonů – experimenty s hormony u krys – samčí hormony u samic spouští samčí kopulační chování!  U lidí – různé aspekty se vyvíjí v různém čase v různých částech organismu – možná diskrepance mezi vývojem tělesných znaků, sexuální identity a sexuální preference  Produkci pohlavních hormonů lze napodmiňovat (asociace s novými podněty)  Důležitý sociální kontakt – sexuální motivace se snižuje, pokud se organismus vyvíjí v izolaci  Diskriminace cílových objektů je z velké části naučená (vhodnost sexuálního partnera) REGULACE CHOVÁNÍ  REGULACE POTŘEB ZÁKLADNÍ MOTIVAČNÍ SYSTÉMY   pudy  Jak rozlišíme – Jaak Panksepp – druhově univerzální oddělitelné systémy, jež reagují na specifickou kategorii nepodmíněných podnětů specifickým způsobem  Liší se neuronálním mechanismem, doprovozujícími behaviorálními a emočními projevy (základní emoce!) a určitými charakteristikami spouštěče Pankseppovy základní motivační systémy: SEEKING PANIC/GRIEF LUST FEAR CARE RAGE PLAY PSYCHOLOGIE INSTINKTŮ INSTINKTY: „DĚLÁME TO, NEBOŤ JE TO PRO LIDI PŘIROZENÉ“ William James William McDougall KLASICKÁ ETOLOGIE Konrad Lorenz Nikolaas Tinbergen INSTINKTIVNÍ CHOVÁNÍ  Vlastní mechanistickému pojetí – „předprogramované chování“, „hard-wired“  Předem určený a předvidatelný sled úkonů  Není důsledkem učení  vrozené  Relativně neměnné a stereotypní  Instrumentální  Nereflektované  Vlastní všem jedincům daného druhu (v rámci pohlavím a vývojového stádia) KLASICKÁ ETOLOGIE – ZÁKLADNÍ POJMY Etologie = biologický obor zabývající se evolucí, vývojem a funkcí chování KLASICKÁ ETOLOGIE – ZÁKLADNÍ POJMY Action-specific energy = každý typ chování má vlastní zdroj energie Vrozneý spouštěcí mechanismus (innate releasing mechanism) – blokuje spojení mezi prvky instinktivní reakce; odblokování pomocí klíčových stimulů (vodítka v prostředí) nebo sociálních spouštěčů (komunikace) APETENČNÍ CHOVÁNÍ KONZUMAČNÍ CHOVÁNÍ AKTIVACE IRM KLASICKÁ ETOLOGIE – ZÁKLADNÍ POJMY Action-specific energy = každý typ chování má vlastní zdroj energie Vrozneý spouštěcí mechanismus (innate releasing mechanism) – blokuje spojení mezi prvky instinktivní reakce; odblokování pomocí klíčových stimulů (vodítka v prostředí) nebo sociálních spouštěčů (komunikace) Ustálené vzorce chování (fixed action patterns) – stereotypní, „slepé“, po spuštění již nereagují na změny v prostředí, nezávislé na učení SUPERNORMÁLNÍ KLÍČOVÉ STIMULY SIGNÁLY „NAHROMADĚNÍ“ ENERGIE Vakuová aktivita – chování proběhne bez prítomnosti podnětu Záměřové pohyby (intention movements) – postupně pomocí ritualizace mohou získat komunikační funkci Přesunutá aktivita (ethological displacement) – situačně nepřiléhavá aktivita jako důsledek konfliktu dvou (více) vzájemně se inhibujících reakcí (např. útok-únik) Agrese jako výraz nahromadění enerige – snaha o vysvětlení některých lidských aktivit jako formy „katarze“ (např. sport) VTISKOVÁNÍ (IMPRINTING) A KRITICKÉ (POZDĚJI SENZITIVNÍ) OBDOBÍ VTISKOVÁNÍ (IMPRINTING) A KRITICKÉ (POZDĚJI SENZITIVNÍ) OBDOBÍ POZDĚJŠÍ PŘÍSTUPY V ETOLOGII  Mnohem větší úlohu sehrává učení („otevřené“ vs. „uzavřené“ programy)  Seligmanův koncept připravenosti (preparedness) – připravené / protipřipravené / nepřipravené chování – interakce vrozeného s naučeným  Sociobiologie – člověk jako „stroj sloužící přežití genů“  Behaviorální ekologie – studuje chování naučené v určitém prostředí  Kognitivní etologie – zpracování informací organismem; také studium vědomí u zvířat  Evoluční psychologie – lidská psychika jako soubor mechanismů, které se vyvinuli během evoluce jako adaptační prostředek v určitém prostředí = mysl není univerzální „procesor“, nýbrž soubor nástrojů sloužících specifickým účelům KTERÉ CHOVÁNÍ JE „INSTINKTIVNÍ“ U LIDÍ? INSTINKTIVNÍ CHOVÁNÍ U LIDÍ LITERATURA: ETOLOGIE a příbuzné směry: Petri & Govern: Kap. 2 Weiner: Kap. 2 Pár českých pojmů – Madsen: Teorie motivace, Tinbergenova teorie MECHANISTICKÉ MODELY MOTIVACE: Weiner: Kap. 2 Heckhausen & Heckhausen: Kap. 2 HOMEOSTÁZA, AROUSAL A BIOLOGICKÝ ZÁKLAD MOTIVACE: Petri & Govern: Kap. 3 a 4 (obzvášť dobře zpracováno téma příjmu potravy!) Heckhausen & Heckhausen: Kap. 10 Reeve: Kap. 3 a 4 Pár českých pojmů – Madsen: Teorie motivace, Hebbova teorie DĚKUJI ZA POZORNOST!