LEONID GAJDAJ
Leonid Gajdaj (1923–1993)
Leonid Gajdaj se narodil roku 1923
ve městě Svobodnyj. V 1900. léta
otec byl vyhoštěn na Daleký
Východ (byl účastník revoluční
organizace). Po návratu pracoval
na železnici v Amurské gubernii.
Leonid byl mladším ze tří dětí.
Brzy po narození Leonida se
rodina přestěhovala do Čity a pak
do Irkutsku, kde Leonid šel do
školy.
Leonid Gajdaj dobře studoval, hrál
na balalajku, rád četl. Jeho
oblíbené spisovatele byli Michail
Zoščenko a Vladimir Majakovskij.
V roce 1941 dostudoval střední školu a brzy začala Velká vlastenecká
válka. Gajdaj začal pracovat v dramatickém divadle Irkutské oblastí
jako pomocný dělník: stavil kulisy, uklízel jeviště, dělal všechno, co
říkali herce.
V únoru 1942 Leonida Gajdaje byl povolán na frontu. V roce 1943 byl
těžko raněn od miny a lednu 1944 se vrátil do Irkutsku jako invalida.
V únoru nastoupil na divadelní studio při Irkutském dramatickém
divadle, dostudoval a hrál v místním divadle.
Po dvou letech práce v Irkutském dramatickém divadle Leonid Gajdaj
jede do Moskvy, aby nastoupil na divadelní univerzitu. Přijímačky
dělal na dvou univerzitách: na Všeruské statní univerzitě
kinematografie a na Statní univerzitě divadelního umění. Na druhou
univerzitu nenastoupil, ale na první dostal výborné známky. Ale po
prvním zkouškovém byl vyloučen za špatné chování, ale stejný rok
se rehabilitoval.
S budoucí manželkou Ninou Grebeškovou se seznámil ještě během
studia v roce 1949, byli spolužáci a viděli se často. V roce 1953 se
vzali a v roce 1957 se jím narodila dcera Oksana. Manželka se
několikrát hrála v jeho filmech.
Už během studia Gajdaj začal pracovat v kinematografii:
přivydělával si na místech natáčení, byl asistentem, v roce 1955
zahrál jednu z hlavních rolí ve filmu Borise
Barneta Ljana.
Brzy po dokončení studia Ivan Pyrjev doporučil,
aby Leonida Gajdaje přijali na Mosfilm. Tady
natočil první film Dolgij puť (Долгий путь,
1956) podle povídek Vladimira Korolenko.
Snímek viděl Michail Romm a nabídl
Začínajícímu režisérovi natočit komedii.
Gajdaj souhlasil a v roce
1958 dotočil film Ženich z onoho světa (Жених
с того света). Hlavní role zahráli Rostislav
Pljatt a Georgij Vicin. Tady se vysmál sovětské
byrokracii a kvůli tomu se ze snímku vystřihlo
mnoho scén. Původně film měl trvat hodinu a
půl, z toho nechali jen 47 minut.
Ivan Pyrjev poradil natočil
patriotický film podle
povídky Alexandra Galiče. Snímek Трижды
воскресший byl natočen v roce 1960. Film nebyl
úspěšný a Leonid Gajdaj na několik měsíců odjel
k rodičům do Irkutsku. Tady v novinách Pravda
přečetl fejeton Stepana Olejnika Pjos Barbos a
chtěl ho zfilmovat. Gajdaj sám napsal scénář a
vymyslel tzv. „masky“ Zbabělec (Трус), Blbec
(Балбес) a Ostřílený (Бывалый).
Snímek Пёс Барбос и необыкновенный
кросс trvá jen deset minut. Premiéra
filmu byla v roce 1961 na Moskevském
filmovém festivalu. Hned potom natočil
druhý film se stejnými hrdiny –
Самогонщики, k němuž také napsal
scénář sám. Brzy potom zfilmoval
povídky O. Henry Muži bez zákona
(Деловые люди, 1962), který byl velice úspěšný.
A dále chtěl natočit komedii o sovětských
lidech. Vytvořil ještě jednu „masku“ kladného
komického hrdiny, sovětského studenta 60. let.
A narazil na scénář J. Kostjukovského a
M. Slobodského a ke dvěma novelám dopsat
třetí, kde se inteligentní student setká
se Zbabělcem, Blbcem a Ostříleným. Tady
Gajdaj povolil hercům improvizovat, vymýšlet
vtipy. V srpnu 1965 svět uviděl snímek Operace
Y (Операция «Ы» и другие приключения
Шурика).
Následující film navazoval na Operaci Y. Byl to další film o
dobrodružstvích Šurika Ukradená nevěsta (Кавказская пленница,
или Новые приключения Шурика». Tady se naposledy objevily
Georgij Vicin,
„Zbabělec“. Tzv.
„národní intelektuál“,
uzurpovaný, a proto
hodně pijící.
Jurij Nikulin, „Blbec“.
Přihlouplý reprezentant
„národa“.
Jevgenij Morgunov,
Ostřílený“. Sovětský
úředník/šéf zločinné
skupiny
Zbabělec, Blbec a Ostřílený. Film byl dotočen v listopadu 1966, ale
umělecká rada Mosfilmu film kritizovala a Gajdaj musel film
předělat. Finální verze byla hotová v lednu 1967.
Scénář dalšího filmu Briliantová ruka
(Бриллиантовая рука) zase psal spolu
s Kosťukovým a Slobodským. Hlavní role zahráli
Jurij Nikulin, ve filmu také hráli Andrej Mironov,
žena režiséra Nina Grebeškovová, Nonna
Morďukovová. Premiéra byla v dubnu roku 1969.
Po úspěchu komedie se Leonid Gajdaj rozhodl
natočit film pole hry M. Bulgakova Běh, ale
nedostal povolení od Státního kinematografického výboru. A tak
zfilmoval jiné literární dílo – román I. Ilfa aj. Petrova Dvanáct křesel
(Двенадцать стульев, 1971). Potom se zase pokusil zfilmovat jiné
dílo M. Bulgakova a vybral hru Ivan Vasiljevič o sovětském
inženýrovi, který vynalezl stroj času. Natočil velice úspěšný film Ivan
Vasiljevič mění povolání (Иван Васильевич меняет профессию)
Další jeho snímky jsou To snad není možné (Не может быть!, 1975),
Inkognito v Petrohradě (Инкогнито из Петербурга, 1977). Poslední
úspěšné filmy byly За спичками (1980) a Sportloto (Спортлото-82).
Následující filmy Опасно для жизни (1985) a Частный детектив,
или операция «Кооперация» (1990)
V 90. léta zhoršilo se režisérovo zdraví a financování Mosfilmu se
zkrátilo. Režisér téměř nic nenatáčel. Poslední snímek, který natočil
Gajdaj je Na Děribasovské je krásně aneb Na Brighton Beach zase
prší. Film začali natáčet před rozpadem Sovětského svazu v roce
1991 v dnešním Rusku a USA. Premiéra filmu byla v roce 1993 a po
několika měsících Gajdaje odvezli do nemocnice. Umřel režisér 19.
listopadu 1993 v Moskvě.
Více o režisérovi:
https://www.youtube.com/watch?v=9E2pbYjtWTk
https://www.youtube.com/watch?v=vDpN9EUof9k
https://tvkultura.ru/video/show/brand_id/20870/episode_id/154996/video_id/
154996/
https://www.youtube.com/watch?v=1AwSbB0KfCY
UKRADENÁ NEVĚSTA
Rok: 1966
Ruský název: Кавказская пленница
Námět: Student Šurik přijel v jednu
z malých horských republik, aby
poznal místní zvyky a tradice. Tady
se seznámil s Ninou, kterou chtějí
provdat za předsedu okresního
výboru. Protože se předem vědělo,
že se Nina odmítne vdávat, její
strýc Džabrail domluvil, aby tři
známé podvodníci – Zbabělec, Blbec
a Ostřílený – organizovali únos
dívky. Šurik se snaží ji zachránit.
Kamera: Konstantin Brovin
Hudba: Alexandr Zacepin
Scénář: Jakov Kosťukov, Moris
Slobodskij, Leonid Gajdaj
Hrají: Georgij Vicin, Jurij Nikulin,
Jevgenij Morgunov, Alexandr Demjaněnko, Natalja Varlejová, Frunzik
Mkrtčan, Vladimir Etuš, Ruslan Achmetov.
Ostatní informace:
• Byl to jeden z oblíbených filmů Leonida Brežněva.
• Natáčel se v Krymu v Aluště a na Kavkazu v Krasnoj Poljaně.
• Ninu ozvučila Naděžda Rumjanceva
• Poslední film, s účastí Vicina, Morgunova a Nikulina spolu.
Film:
https://cinema.mosfilm.ru/films/35165/
O filmu:
https://www.youtube.com/watch?v=C4lw2COIDmU
https://www.youtube.com/watch?v=4ShJRqi9YMo
ZADÁNÍ:
1. Charakteristika filmu
2. Charakteristika hlavních hrdinů
3. V čem je antisovětskost filmu? Koho připomíná Saachov?
4. Jaké scénu jsou podle Vás nejvtipnější?
5. Jaké scény jsou ve filmu zbytečné? Argumentujte.
DVANÁCT KŘESEL
Rok: 1971
Ruský název: Двенадцать стульев
Námět: dle románu Ilji Ilfa a
Jevgenije Petrova
Kamera: Sergej Polujanov, Valerij
Šuvalov
Hudba: Alexandr Zacepin
Scénář: Vladlen Bachnov, Leonid
Gajdaj
Hrají: Arčil Gomiašvili, Sergej
Filippov, Michail Pugovkin, Glikerija
Bogdanovová-Česnokovová, Natalja
Varlejová, Natalja Vorobjovová,
Nina Greběškovová, Natalja
Kračkovskaja, Klara Rumjanova.
Na roli Ostapa Bendera se zkoušeli 22 lidí, včetně Vladimira
Vysockého, Nikity Michalkova a Jevgenije Jevstignejeva. Režisér
vybral neznámého gruzínského herce Arčile Gomiašvilího. Na tuto
roli se zkoušel i Andrej Mironov, který ji zahrál ve stejnojmenném
filmu Marka Zacharova o několik let později.
Film:
https://cinema.mosfilm.ru/films/34332/
ZADÁNÍ:
Porovnejte film se stejnojmenným filmem Marka Zacharova:
https://cccp-kino.com/875-12-stulev-1976.html
IVAN VASILJEVIČ MĚNÍ POVOLÁNÍ
Rok: 1973
Ruský název: Иван Васильевич меняет профессию
Námět: dle hry Bulgakova Ivan Vasiljevič. Inženýr Timofejev
vynalezl stoj času a spojil svůj byt s palácem velkého cara Ivana
Vasiljeviče Hrozného.
Kamera: Sergej Polujanov, Valerij Šuvalov
Hudba: Alexandr Zacepin
Scénář: Vladlen Bachnov, Leonid Gajdaj
Hrají: Jurij Jakovlev, Leonid Kuravlev, Alexandr Děmkaněnko, Savelij
Kramarov, Natalja Selezňovová, Natalja Kračkvskaja, Natalja
Kustinskaja, Vladimir Etuš, Michail Pugovkin, Sergej Filippov.
Gajdaj dlouho vybíral herce. Někteří odmítali hrát, protože se báli,
že cenzura zakáže film kvůli vtipům o Ivanovi Hrozném. Ale jen
několik scén z filmu bylo vystřiženo. Z některých vystřižených
epizod byl vytvořen krátký film Черные перчатки:
https://www.youtube.com/watch?v=-GxFDRuwmlQ
Film:
https://cinema.mosfilm.ru/films/35159/
O filmu:
https://www.youtube.com/watch?v=cli-nbj6OYU
https://www.youtube.com/watch?v=CAOJNVa0zsY
https://www.youtube.com/watch?v=ApgWpjaCxX4
Zadání:
1. Charakteristika filmu
2. Porovnejte dvě postavy zahrané J. Jakovlěvým.
3. Charakterizujte ostatní postavy
4. V čem je antisovětskost filmu?
5. Nejvtipnější/nejnudnější scény filmu
NAVÍC (nepovinně): Porovnejte Ivana Hrozného v tomto filmu s filmem
Sergeje Ejzenštejna nebo s filmem Царь Pavla Lungina (2009)