Školní didaktika Co budete v kurzu dělat? nZvažovat rozhodnutí stát se učitelem nBudovat svoje přesvědčení a subjektivní teorie (nejen) o výuce nSpolupracovat nDiskutovat nKriticko-přátelsky hodnotit n Požadavky na ukončení n nPovinná docházka v seminářích (75 % - 6 hodin) nPísemný test (65 %) https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2016/UZB003/op/SYLABUS_UZB003_Obecna_didaktika_2016.pdf Co je didaktika? Různé náhledy na didaktiku nteorie vyučování a umění vyučovat nteorie vzdělávání (19. stol.) nteorie učení, která napomáhá rozvoji člověka nteorie vyučování a vzdělávání (Skalková) nvěda, která po teoretické i praktické stránce studuje procesy vzdělávání (Kalhous Obst, 1998) Definice didaktiky nám v této chvíli příliš nepomohou Musíme si znovu položit otázku Co je didaktika a zaměřit se na to, co je smyslem didaktického počínání? Definice didaktiky §Didaktika je profesní věda pro učitele zabývající se vyučováním a učením §Propojuje teorii, výzkum a praxi §Umožňuje propojovat učitelovo pojetí výuky s didaktickou teorií §Napomáhá učiteli stanovovat parametry dobré výuky Žáci nejsou stejní Žáci se nikdy neučí přesně to, co říká učitel. Štech v textu Co je učitelství? "Nemožné povoláni je takové povolání, li kterého pilprava na něj - aťje sebedokonalejší - nezaručuje vysokou a pravidelnou úspěšnost profesních činností. Je to povolání, jehož organickou součásti je neúspěchr jednak žáků, ale také, a možná picdevšim neúspěch samotného vychovného podnikání“ 1.Jedinečnost a identita žáka, který se musí vzdát části své autonomie 2.jedinečnost a identita učitele 3.Jedinečnost vztahu mezi dvěma osobami Znalost není něco, co se žáka netýká, co může odněkud převzít v nezměněné podobě. Každý žák vnímá a interpretuje poznatky svým vlastním způsobem, konstruuje si poznatky a někdy také rekonstruuje. Neexistuje jedna univerzální metoda vyučování V pedagogických vědách se opakovaně ukazuje, že kontext dané země, regionu a části města hraje zcela zásadní roli při výchově a vzdělávání. Příkladem naší teze může být více než 30 let starý ambiciózní projekt změřit dopad pedagogického konceptu na výsledky žáků. Studie účinku třinácti různých pedagogických konceptů na děti předškolního věku prokázala, že větší intervenující proměnná je lokální situace, než ideové rozdíly mezi koncepty (House, Glass, McLean & Walker, 1978). Výzkum testoval účinky třinácti různých konceptů předškolní výchovy na dvacet tisíc žáků v průběhu čtyř let. Variace výsledků v rámci jednoho konceptu realizovaného na různých školách byla daleko větší, než mezi jednotlivými koncepty a žádný z konceptů nedokázal dosahovat stálých výsledků napříč odlišnými školami. Tři nejlépe hodnocené programy předškolní výuky dosahovaly jak vynikajících výsledků na určitých školách, ale také zcela podprůměrných výsledků na jiných školách v jiných městech. Metody výuky úspěšné v jednom městě se ukázaly být neúspěšné v městě jiném. Studie zaprvé ukázala, že vliv místních charakteristik na školu je daleko větší, než ideový vliv daného vzdělávacího programu, a zadruhé přinesla zjištění, že zkoumání přímých efektů pedagogického konceptu je podmíněno více intervenujícími proměnnými, než je nám výzkumníkům záhodno. ÚKOL Č. 1 Podívejte se na plán výuky a rozhodněte, zda jej lze považovat za zdařilý. Své rozhodnutí odůvodněte. Jak mohu vyhodnotit, že byla výuka úspěšná? Jak mohu vyhodnotit, že byla výuka úspěšná? Jak mohu vyhodnotit, že byla výuka úspěšná? Jak mohu vyhodnotit, že byla výuka úspěšná? nPorovnáním výsledků výuky s tím, co bylo jejím cílem. VZDĚLÁVACÍ CÍLE Co je vzdělávací cíl? §Vláda Marie Terezie §Vysvětlit časování slovesa bitten §Žáci porozumí pojmu art deco §Seznámit žáky s tvorbou Emila Hakla cíle ≠ obsah cíle ≠ činnost učitele cíle = požadované změny na straně žáka „Výukový cíl chápeme jako představu o kvalitativních a kvantitativních změnách u jednotlivých žáků v oblasti kognitivní, afektivní a psychomotorické, kterých má být dosaženo ve stanoveném čase v procesu výuky.“ Kalhous (2002) Cíl výuky Plán (postup dosažení cíle) Výuka (uskutečnění plánu) Reflexe (porovnání výsledku s cílem) Cíl Ideál cíle ⟶ formy, metody, techniky, prostředky cíle ⟶ norma pro hodnocení Cíle výuky Vrcholný cíl Obecný cíl Konkrétní cíl Dělení cílů podle míry obecnosti Vrcholné cíle (RVP G) Vzděláváním na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií se usiluje o naplnění těchto cílů: §vybavit žáky klíčovými kompetencemi na úrovni, kterou předpokládá RVP G §vybavit žáky širokým vzdělanostním základem na úrovni, kterou popisuje RVP G §připravit žáky k celoživotnímu učení, profesnímu, občanskému i osobnímu uplatnění Obecné cíle (RVP G) Cíle vzdělávacích oblastí a jejich obsahů RVP G, Oblast Matematika a její aplikace, obsah Číslo a proměnná; žák: §odhaduje výsledky numerických výpočtů a efektivně je provádí, účelně využívá kalkulátor Konkrétní cíle Cíle vyučovacích jednotek a jejich částí: § Žák za pomoci kalkulátoru dělí desetinná čísla §Kognitivní (vzdělávací, poznávací) cíle - Benjamin S. Bloom § §Afektivní (postojové, hodnotové, výchovné v užším smyslu) cíle § §Psychomotorické (výcvikové) cíle Dělení cílů podle obsahového zaměření Tvořit Hodnotit Analyzovat Aplikovat Porozumět Zapamatovat Anderson, Krathwohl, Bloom, 2001 Bloomova taxonomie Tvořit Hodnotit Analyzovat Aplikovat Porozumět Zapamatovat Anderson, Krathwohl, Bloom, 2001 Bloomova taxonomie VYŠŠÍ nižší Pomůcka: Výkonové cíle Vědět Napsat Porozumět Vysvětlit Být si jistý Demonstrovat Ocenit Vyhodnotit Být seznámen s něčím Vyjmenovat Pochopit Vytvořit Mají žáci znát cíle? https://www.youtube.com/watch?v=qgSzGIkFq2A Studenti jsou schopni: §vysvětlit pojem vzdělávací cíle §posoudit význam vzdělávacích cílů pro přípravu a hodnocení vyučovací hodiny §zapamatovat si, že vzdělávací cíle jsou rozděleny na kognitivní, afektivní, motorické §uvést alespoň některé z kognitivních cílů dle B. Blooma §uvědomit si hodnotu stanovení vzdělávacích cílů pro budoucí praxi