Nástroje interpretace novomediálního díla II JS_2018 PAMĚŤ ZÁJEM O PAMĚŤ JAKO REAKCE NA POSTMODERNÍ KRIZI VELKÝCH VYPRÁVĚNÍ PAMĚŤ ZÁJEM O PAMĚŤ JAKO REAKCE NA POSTMODERNÍ KRIZI VELKÝCH VYPRÁVĚNÍ •Postmodernismus a krize velkých vyprávění •Paměť (M. Halbwachs, A. Assmann) PAMĚŤ ZÁJEM O PAMĚŤ JAKO REAKCE NA POSTMODERNÍ KRIZI VELKÝCH VYPRÁVĚNÍ •Postmodernismus •Definice: Postmodernismus - výraz označující kulturní logiku pozdního kapitalismu, která se zformovala po 2. světové válce. Frederick Jameson, Postmodernism or, the Cultural Logic of Late Capitalism, 1984. •Kulturní logika postmodernismu: ´surface play´ (hra referencí mezi povrchy obrazů) •Postmodernismus chápe jako důsledek ekonomických a politických podmínek: globalizace, zhroucení tradičního státu, rozšíření ICT, vznik nových forem výroby. PAMĚŤ ZÁJEM O PAMĚŤ JAKO REAKCE NA POSTMODERNÍ KRIZI VELKÝCH VYPRÁVĚNÍ •Postmodernismus vs. modernismus •Moderní myšlení: pozitivní a budující. Pravda je ahistorická, všeobecně platná kategorie. •Postmoderní myšlení: skeptické. Pravdu považuje za historicky a kulturně podmíněnou kategorii. • •Modernismus: metavyprávění (náboženství, věda, marxismus, psychoanalýza, osvícenské mýty pokroku). •Postmodernismus: zpochybňuje metavyprávění a univerzální pravdy, návody, poznání. • PAMĚŤ ZÁJEM O PAMĚŤ JAKO REAKCE NA POSTMODERNÍ KRIZI VELKÝCH VYPRÁVĚNÍ •Postmodernismus 2x •Populární p. •Charakterizován jako pastiš (z ital. pasticcio): tj. spojení různých prvků (asambláž, koláž, montáž, remix, samplování, riffy) – tzn. eklektický, heterogenní, brakový p. •Kritický p. •Zpochybnění modernistického projektu emancipace lidstva, zpochybnění všech velkých vyprávění. Pozornost se obrací k individuálním příběhům – k literární a umělecké tvorbě, jako výrazu pro nejosobnější zkušenost jedince. • PAMĚŤ ZÁJEM O PAMĚŤ JAKO REAKCE NA POSTMODERNÍ KRIZI VELKÝCH VYPRÁVĚNÍ •Paměť •Individuální a kolektivní •Zájem o minulost/paměť •*80., 90. léta 20. stol. •- Paměť je typický transdisciplinární výzkumný problém, zahrnuje neurologii, lékařství, psychologii, stejně jako literární vědu, kulturní studia a politologii. •- Zájem o minulost a paměť má různé podoby: Je důsledkem krize velkých vyprávění (viz Lyotard a postmoderna) a mezi jeho projevy řadíme i retro-nostalgii v hudbě, módě a estetice. • PAMĚŤ ZÁJEM O PAMĚŤ JAKO REAKCE NA POSTMODERNÍ KRIZI VELKÝCH VYPRÁVĚNÍ •Paměť •Individuální a kolektivní •4 důvody zájmu o paměť (A. Assmann) •1.) konec velkých vyprávění •2.) postkoloniální situace •3.) posttraumatická situace po Holocaustu a odchod generace svědků těchto traumat •4.) digitální revoluce v ICT a změna statusu informace • PAMĚŤ ZÁJEM O PAMĚŤ JAKO REAKCE NA POSTMODERNÍ KRIZI VELKÝCH VYPRÁVĚNÍ •Paměť •Individuální a kolektivní •2 teze o paměti (A. Assmann) •A) individuální a kolektivní paměť se vzájemně ovlivňují •B) kolektivní paměť (M. Halbwachs, 1925) je příliš vágní pojem a je třeba jej revidovat • PAMĚŤ ZÁJEM O PAMĚŤ JAKO REAKCE NA POSTMODERNÍ KRIZI VELKÝCH VYPRÁVĚNÍ •Paměť •Individuální a kolektivní •Maurice Halbwachs (1877-1945) •Sociolog paměti. •Autor konceptu KOLEKTIVNÍ PAMĚŤ (20. až 40. léta 20. stol.) • •Halbwachs a Bergson: paměť jako obrazy nepřítomných věcí •Halbwachs vs. C. G. Jung: kolektivní paměť vs. kolektivní nevědomí (sociologická vs. fylogenetická definice paměti), tj. kolektivní paměť jako produkt kulturní dědičnosti (socializace jedince) vs. kolektivní paměť jako výraz biologické dědičnosti. • • PAMĚŤ ZÁJEM O PAMĚŤ JAKO REAKCE NA POSTMODERNÍ KRIZI VELKÝCH VYPRÁVĚNÍ •Paměť •Individuální a kolektivní •Maurice Halbwachs (1877-1945) •Koncept kolektivní paměti vychází z toho, že se jedná prakticky o rekonstrukce minulosti sociálních skupin, tedy adaptaci pradávných faktů tak, aby odpovídala přesvědčením a duchovním potřebám přítomnosti a vyjadřovala skupinovou identitu. • budování paměti je součástí procesu socializace: paměť je formována symbolickými a verbálními konvencemi. •v paměti se udrží jen to, co má vztah k přítomnosti. •opakováním vzpomínek vzniká tradice, tj. „přetvoření vzpomínek ve zvyklost“. •Paměť jako „sociálně podmíněné vzpomínání, tvořivá konstruktivní a sociálně podmíněná aktivita.“ MH • PAMĚŤ ZÁJEM O PAMĚŤ JAKO REAKCE NA POSTMODERNÍ KRIZI VELKÝCH VYPRÁVĚNÍ •Paměť •Individuální a kolektivní •Jan Assmann: dělí kolektivní paměť na -Komunikativní paměť (tj. vlastní životní zkušenosti) -Kulturní paměť (tj. zprostředkovanou p. – knihy, filmy, muzea) -Ty tvoří orientační rámce pro konstituci individuální paměti. - -Individuální vnímání dějin je tedy výsledkem vysoce komplexních komunikačních procesů (viz výše). PAMĚŤ ZÁJEM O PAMĚŤ JAKO REAKCE NA POSTMODERNÍ KRIZI VELKÝCH VYPRÁVĚNÍ •Paměť •Individuální a kolektivní •Kolektivní vs. historická paměť • •Kolektivní paměť: zjednodušuje, reflektuje události z jedné perspektivy, vylučuje mnohoznačnost. •Historická paměť: uvědomuje si komplexnost a historický kontext jevů, je schopna odstupu a akceptuje mnohoznačnost. PAMĚŤ ZÁJEM O PAMĚŤ JAKO REAKCE NA POSTMODERNÍ KRIZI VELKÝCH VYPRÁVĚNÍ •Paměť •Individuální a kolektivní •Aleida Assmann požaduje zjemnění terminologie. Místo individuální vs. kolektivní paměť (M. Halbwachs) předkládá 4 formáty paměti: • 1. Individuální paměť •2. Společenská / sociální paměť •3. Politická paměť •4. Kulturní paměť PAMĚŤ ZÁJEM O PAMĚŤ JAKO REAKCE NA POSTMODERNÍ KRIZI VELKÝCH VYPRÁVĚNÍ •Aleida Assmann •Vtělená paměť (1 + 2) •1. Individuální •2. Společenská/sociální paměť – intergenerační (80 – 100 let) •Zprostředkovaná paměť – 3 + 4 = transgenerační •3. Politická paměť •4. Kulturní paměť • • PAMĚŤ ZÁJEM O PAMĚŤ JAKO REAKCE NA POSTMODERNÍ KRIZI VELKÝCH VYPRÁVĚNÍ •Aleida Assmann •1) Individuální paměť •Procedurální •Sémantická •Epizodická (perspektivní a idiosynkratická, fragmentární, proměňující se v interakci s druhými, proměnlivá a nestálá) • PAMĚŤ Z HLEDISKA SPOLEČENSKÝCH VĚD •Aleida Assmann •2) Společenská/sociální paměť • • PAMĚŤ Z HLEDISKA SPOLEČENSKÝCH VĚD •Aleida Assmann •3) Politická paměť •Uložená v externích médiích: knihovny, muzea, památníky, vzdělávací systémy, rituály oslav významných dnů a svátků…. • • PAMĚŤ Z HLEDISKA SPOLEČENSKÝCH VĚD •Aleida Assmann •4) Kulturní paměť •Zapamatováno / zapomenuto / něco mezi tím (tj. knihovny, muzea, archivy) • PAMĚŤ Z HLEDISKA SPOLEČENSKÝCH VĚD •Aleida Assmann •politická paměť vs. kulturní paměť •homogenní / heterogenní •mobilizující masy / vztahující se k jedincům • • PAMĚŤ Z HLEDISKA SPOLEČENSKÝCH VĚD •Aleida Assmann •Shrnutí: Není žádná „kolektivní paměť“. •Paměť je vždy individuální (osobní, existenciální zkušenost) •Kolektivní paměť není výsledek vzpomínání, ale procesu vyjednávání o významu (reprezentace paměti: obrazy, texty, symboly). • •Kolektivní paměť – nahradit – plurálem identit a paměťových systémů v jedné osobě. MÉDIA PAMĚTI MNEMOTECHNICKÁ TRADICE A DIVADLO PAMĚTI •Vilém Flusser: On Memory (electronic or otherwise), 1990 • •Pamatovat si znamená vzdorovat obecným přírodním zákonům entropie, zániku a zapomnění •Živé organismy vzdorují entropii a zapomnění ve dvojím smyslu • 1. paměť jako genetická informace • 2. paměť kulturní (shromažďování a archivace informací pro další generace) • •Člověk jako historická bytost: definovaná genetickou a kulturní pamětí • • MÉDIA PAMĚTI MNEMOTECHNICKÁ TRADICE A DIVADLO PAMĚTI •Vilém Flusser: On Memory (electronic or otherwise), 1990 • •Kulturní vs. genetická paměť •Genetická paměť není spolehlivá: informace neuchovává, ale zpracovává („processes it“) •Kulturní paměť je ještě méně spolehlivá (dokumenty byly zničeny, budovy zbourány…) • •Proto lidé vynalézali opory paměti: • a) vzduch (orální přenos informací) • b) kámen, kosti … (záznam dovednosti, materiální kultura) • c) tělesná gesta • MÉDIA PAMĚTI MNEMOTECHNICKÁ TRADICE A DIVADLO PAMĚTI •Vilém Flusser: On Memory (electronic or otherwise), 1990 • •Od orální k literární paměti • Abeceda: „kód přepisující fonémy mluveného jazyka do vizuálních symbolů, které mohou být otištěny na pevné objekty.“ VF Spojení výhod orální a materiální kultury • Knihovna: symbol/nástroj kumulace informací (literární tradice – uvažování založené na idejích pokroku, lineární kauzality) •/vs. orální (mýtická) a hmotná (magická) kultura, které jí předcházely/ • MÉDIA PAMĚTI MNEMOTECHNICKÁ TRADICE A DIVADLO PAMĚTI •Vilém Flusser: On Memory • •Od orální k literární kultuře •Platónská tradice (anamnézis, reminiscence) •Talmudská tradice (knihovna jako jedince přesahující místo dialogu s druhými) • •Schopnost ukládat shromážděné informace zvěcňujeme (externalizujeme), viz výše. •Proto se definujeme jako subjekty této trans-humánní paměti, a tedy jako subjekty objektivního světa. (VF) • •Elektronická média (jejich paměti) mohou proměnit naše myšlení. (VF) • MÉDIA PAMĚTI MNEMOTECHNICKÁ TRADICE A DIVADLO PAMĚTI •Vilém Flusser: On Memory • •Informace ve věku elektronické paměti • Elektronické paměti jsou simulacemi funkcí lidské paměti v neživých objektech. VF •Simulace: tj. nápodoba zdůrazňující několik aspektů originálu • „Skutečnost, že elektronické paměti zdůrazňují některé naše paměťové funkce a tyto funkce fungují mnohem lépe, bude mít nepochybně mnohem větší vliv na budoucí civilizaci.“ • •Elektronická paměť: •snadnější naplnění informacemi, jejich kopírování a šíření •automatizace procesu „informování předmětů“ (vs. rozvoj kreativity) •propojení e-pamětí s roboty (převod informací na gesta) (homo faber – homo ludens) •zlepšení schopnosti zapomínat •Zrušení představy „subjektu“ ve prospěch sítě inter-individuálních vztahů (viz analytická psychologie, ekologická studia, politologie) MÉDIA PAMĚTI MNEMOTECHNICKÁ TRADICE A DIVADLO PAMĚTI •Giulio Camillo (1480-1544) : L´Idea del Theatro •http://theatreofmemory.blogspot.com/2009/08/giulio-camillo-1480-1544.html •Frances A. Yates (1899-1981) : The Art of Memory, 1966. •Ukázka: http://www.amazon.com/Memory-Selected-Works-Frances-Yates/dp/0415606055/ref=sr_1_1?s=books&ie=UTF8& qid=1323168733&sr=1-1#reader_0415606055 • Přední strana obálky Přední strana obálky MÉDIA PAMĚTI MNEMOTECHNICKÁ TRADICE A DIVADLO PAMĚTI •Spisovatelé: •Ted Hughes: Shakespeare and the Goddess of Complete Being. London : Faber & Faber, 1992. •Charlota Caufield: The Book of Giulio Camillo, InteliBooks Publishers, 2003. •Výtvarní umělci: •Jean Dubuffet:Theatre De Memoire, unlimited edition print, 1977. dubuffet-jean-theatre-de-memoire-1977 MÉDIA PAMĚTI MNEMOTECHNICKÁ TRADICE A DIVADLO PAMĚTI •Skladatelé: •John Buller: Proenca/Theatre of Memory, 2003. •Sarah Walker. BBC Symphony Orchestra. Cond. Mark Elder. 2003. B00009W8NZ. •Odkaz: http://www.allmusic.com/album/john-buller-proena-the-theatre-of-memory-w110184 • •Video art: •Bill Viola: Theatre of Memory, 1985. •Odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=b4a9i58IdIY •Woody Vasulka: Art of Memory, 1987. •Odkaz: http://www.vasulka.org/Videomasters/pages_stills/index_6.html • MÉDIA PAMĚTI MNEMOTECHNICKÁ TRADICE A DIVADLO PAMĚTI •The World Memory Theatre, Oslava kulturní diversity: http://www.worldmemorytheatre.org/index.htm •Robert Edgar: Memory Theatre 01 a další. The Computer as a Memory Theatre: http://www.mit.edu/~bhdavis/Edgar.html •Odkaz1:http://www.robertedgar.com/ •R. Edgar: Memory Theatre One: http://vimeo.com/33134008 •R. Edgar: Memory Theatre Two: http://vimeo.com/1021130 • •Agnes Hegedüs: Memory Theatre VR (1997): ZKM Karlsruhe: Odkaz1: http://on1.zkm.de/zkm/werke/MemoryTheaterVR •Video: http://zkm.de/media/video/agnes-hegedues-memory-theater-vr-1997 •Martin Wattenberg – Marek Walczak: Apartment (2001) net art •Odkaz: http://www.bewitched.com/apartment.html •George Legrady: An Anecdoted Archive from the Cold War (1994). •Odkaz: http://www.georgelegrady.com/ •George Legrady: Pockets Full of Memories (2001) a Pockets Full of Memories II (2003 – 2006). •Odkaz: http://www.georgelegrady.com/ •Emil Hrvatin: Drive in Camillo (2000) http://www.ljudmila.org/camillo/ •Odkaz: http://www.maska.si/en/?redirect=152 • • • MÉDIA PAMĚTI MNEMOTECHNICKÁ TRADICE A DIVADLO PAMĚTI •Tetsuro Nagata: Art of Memory, 2009. •Odkaz: http://www.interactivearchitecture.org/computing-an-identity-tetsuro-nagata.html •Daniel Libeskind: The Memory Machine •Odkaz: http://greg.org/archive/2010/08/28/do_daniel_libeskinds_awesome_machines_mean_i_have_to_stop_hating _his_work.html • • •Články věnované poetice a politice paměti /obsahují odkazy na další díla/: •http://politicsofmemory.blogspot.com/2010_10_01_archive.html • • Nová historie_krize dokumentu_reenactment •M. Foucault. Archeologie vědění (1966) / formulace metodologie ´nové historie´) •(klíčové pojmy: diskurs, výpověď) • •Epistémé (myšlenkové nevědomí doby, paradigma) •Diskurs (jako soubor různých výpovědí) •Nediskursivní praxe •Zproblematizování dokumentu •Globální historie (kauzalita, analogie atd.) vs. všeobecná historie (rozdělení, hranice, porušení rovnováhy, posuny…) • Nová historie_krize dokumentu_reenactment •M. Foucault. Archeologie vědění (1966) / formulace metodologie ´nové historie´) •(klíčové pojmy: diskurs, výpověď) • •Výpověď vs. věty a tvrzení •„Dlouhou dubu jsem chodil brzy spát…“ • •Od archeologie vědění ke genealogii Nová historie_krize dokumentu_reenactment •Archeologie médií (Erkki Huhtamo a další) •(klíčové pojmy: topoi/topos, médium jako diskursivní objekt) •„Archeologie nespočívá v pátrání po objevech; a zůstává netečná k onomu momentu (dojemnému, to přiznávám), kdy se někdo poprvé přesvědčil o nějaké pravdě; nesnaží se o navrácení světla těchto slavnostních úsvitů. Nikoli však proto, aby se zabývala průměrnými fenomény mínění a šedí toho, co mohl v nějaké době kdokoli na světě opakovat. Zkoumá texty […významných vědců…] nikoli proto, aby sestavila seznam svatých zakladatelů; ukazuje pravidelnost diskursivní praxe.“ (M. Foucault, AV, s. 218-219) • Nová historie_krize dokumentu_reenactment •Reenactments •(klíčový termín: performance jako médium) • •Bo-ring: Performing memory (2008-2011) •http://www.bo-ring.net/?page_id=18 •37 years too late •http://www.bo-ring.net/?page_id=550 Nová historie_krize dokumentu_reenactment •Reenactments •(klíčový termín: performance jako médium) • •Barbora Klímová: Replaced, 2006 •http://www.ffa.vutbr.cz/~qvklimovab/index.php • •Marina Abramovic. Seven Easy Pieces, 2005 •http://www.ubu.com/film/abramovic_seven.html • • Nová historie_krize dokumentu_reenactment •Performativita performance •(J. L. Austin: How to do things with words) • •Peter Weibel: Reenactments a reference místo reprezentace v současném mediálním umění • •Hall Foster: Reenactments a teorie „odložené akce“ (estetika traumatu vs. estetika šoku)