Uměleckou osobností prvořadého významu byl především
Jan Václav (Antonín) Stamic (1717 - 1757)
Skladatel a houslista, rodák z Německého Brodu.
Původně štýrsko-slovinský rod zakotvil v českém prostředí (Pardubice), pak
Německý Brod.
V matrice: Jan Váczlav Stamitz, v Německu se podepisoval Johann Stamitz.
Mannheim
Od r. 1720 kurfiřtskou rezidencí, která brzy proslula
vynikající kapelou. Ta byla vybudována za kurfiřta Karla
Philippa (†1742) z rodu falcko-neuburských Wittelsbachů a
na neobyčejně vysokou uměleckou úroveň se dostala za jeho
nástupce Karla Theodora (†1799).
V zimě se hrálo v zámku v Mannheimu, v létě v letním sídle
Schwetzingen.
Karl Theodor, 1744
•V l. 1728-34 navštěvoval jezuitské gymnázium v Jihlavě.
•V l. 1734 - 40 žil v Praze (pravděpodobně studoval)
•Stamicovy sinfonie a instrumentální koncerty se staly známými na mnoha místech
v Německu a od r. 1751 v Paříži. Tam v l. 1755 - 63 vyšla většina jeho děl tiskem.
•V r. 1754 byl v Paříži a byl zangažován řízením Concerts spirituels, kde se hrály i
jeho vlastní symfonie. Ty se v 60. letech dostávaly i do českých zemí.
•Měl 2 syny: Carla a Antona, kteří se také stali
významnými hudebníky.
•vůdčí osobnost mannheimské kapely, která svého
času byla podle mnoha tvrzení nejlepší na světě.
•Co je to mannheimská škola? Nikoliv škola kompoziční
v přísném smyslu slova. Vycházela z nových zvukových
možností mannheimského orchestru. Jisté kompoziční
postupy (viz dále) interpretované velkým orchestrem
vyzněly velmi dobře.
Mannheimská kapela měla 46členné složení, na ni navazuje haydnovskomozartovský
orchestr.
SCHUBART: Ideen zu einer Ästhetik der Tonkunst:
Kein Orchester der Welt hat es je in der Ausführung dem Manheimer zuvorgethan. Sein Forte ist ein Donner, sein
Crescendo ein Catarakt, sein Diminuendo – ein in die Ferne hin plätschernder Krystallflußs, sein Piano ein
Frühlingshauch. Die blasenden Instrumente sind alle so angebracht, wie sie angebracht seyn sollen: sie heben und
tragen, oder füllen und beseelen den Sturm der Geigen“.
(Co do provedení se žádný orchestr na světě nemohl rovnat mannheimskému. Jeho forte je
jako úder hromu, jeho crescendo se podobá kataraktu, jeho diminuendo se tříští v krystaly,
jsouc podobno řece, jeho piano se rovná jarnímu vánku. Dechové nástroje se ozývají všude
tam, kde je to na místě. Podpírají strhující proud houslí, nesou jej nebo jej naplňují a
oduševňují.)
Mozart: „Wie ich Mannheim liebe, so liebt auch Mannheim mich“.
Monografie o Stamicovi: Peter Gradenwitz (1984).
Bärbel Pelker: „Mannheimer Schule“, in: MGG, Sachteil Bd. 5, Kassel u. a. 1996, Sp. 1645–
1662.
Zajímavá stránka s hudebními ukázkami, prosím přeposlechnout:
https://www.mannheim.de/de/kultur-erleben/musik/die-mannheimer-schule
•Význačnou roli hraje u Stamice dynamika (velká
crescenda, zejména tzv. válce, tj. stupňování
dynamiky na prodlevě v basu) a tremolo smyčců
•mannheimský vzdech (Seufzer, sekundový průtah)
Stamicova tvorba:
Upevnění periodicity v melodii.
74 sinfonií /symfonií, 30 koncertů (houslových,
varhanních ad.), komorní skladby, chrámová hudba
(moteta, mše, litanie).
Orchestr:
•kromě hobojů nebo fléten, fagotů a lesních rohů
uplatňuje i klarinety, v některých symfoniích trubky
a tympány.
•ve čtyřhlase smyčců se osamostatňuje viola, jsou
pomalu a postupně redukovány generálbasové
postupy
•Ve Stamicově motivicko-tematické práci roste úloha kontrastního tématu
•melodie je hlavním nositelem výrazu
•specifickou úlohu plní tzv. raketové motivy (rozklady trojzvuků s
expresívní funkcí) – tzv. mannheimská raketa.
•ve službách tematické práce stojí i basy tzv. bubnového rázu nebo tzv.
Albertiho basy (založené na figuracích)
Rané symfonie ze 40. let třívěté, postupně většinou čtyřvětost
1. věta Allegro nebo jiná rychlá věta,
2. věta volná,
3. věta menuetová (Tempo di Minuetto),
brilantní svižná věta závěrečná.
Sinfonia a Quattro in F dur
https://www.youtube.com/watch?v=wuqlqc4mDaQ
Op. 4 č. 2 - Sinfonia Pastorale in D major (Wolf D4)
https://www.youtube.com/watch?v=GDRQp52zLgo&list=WL&index=80
Chrámová hudba ale tradičnější
Missa solemnis in D z r. 1755, Et vitam venturi
https://www.youtube.com/watch?v=dJX6QdbCgr8
Franz Xaver Richter
(1709 - 1789)
F. W. Marpurg uvádí v Historisch-kritische Beiträge
zur Aufnahme der Musik, 1756, že F. X. R. pochází
„aus Ungarn“. Úmrtní záznam: „ex Kratz
oriundus“.
Lexikograf Johann Georg Meußel uvádí v
Deutsches Künstlerlexikon, který vyšel v r. 1778,
tedy také ještě za života F. X. R, že narodil „[...] v
Holešově na Moravě 1. 12. 1709.“
Jeho narození se neprokázalo ani důkladným
průzkumem matrik v Holešově a okolí.
Richterův otec byl 1720-1727 na zámku v Holešově strážným
(Sehnal). Richter je doložen jako student v uherskohradišťském
jezuitském semináři v l. 1722-1725.
V. Helfert se domníval, že Richter působil v holešovské kapele u hraběte
Rottala společně s Ignazem Holzbauerem (ten v Holešově 1737-39). Snažil
se totiž prokázat vliv moravských zámeckých kultur na tzv. mannheimskou
školu. To však nelze doložit. Společný je spíše vliv vídeňský.
Mezi 1727 - 1736 Richter zřejmě strávil nějaký čas ve Vídni, ale doložit
nelze. Nepřímo: studoval Gradus ad Parnassum, zabýval se Caldarovým
dílem.
▪1736 ve Stuttgartu jako basista ve dvorní kapele.
▪1737 v bavorském klášteře v Ettalu. Tam Musicdirektor. Dochována tři
libreta – 2 sepolkra, 1 komedie
▪Od 1740 působil v benediktinském klášteře v Kemptenu ve službách
prince-opata Anselma von Reichlin-Meldegg. Byl ředitelem hudby a
vicekapelníkem. Měl tam mnohem větší volnost než v Ettalu. Kromě
chrámové hudby komponoval i světské skladby pro reprezentaci opatova
dvora. Také se tam v r. 1743 oženil.
V době přechodu z Ettalu do Kemptenu, kolem r. 1740, vzniklo oratorium
bez titulní strany, realizátoři jej nazvali Der Mensch vor Gottesgericht,
partitura nalezena v nedávné době v benediktýnském opattství
Ottobeuren. Určeno pro velkopáteční rozjímání.
Lamento (Ouverture)
Effluxit tempus gratiae
V letech 1747 - 69 působil v Mannheimu. Nastoupil tam jako zpěvákbasista
a snad i jako sekundista. J. V. Stamic byl za kmotra jeho synovi,
Richter zase Stamicově dceři.
V Mannheimu Richter skládal především symfonie a koncerty. Jako všichni
hudebníci u dvora, měl i on byt zdarma a slušný plat. Sociální výhodou
mannheimských hudebníků byla poloviční penze při odchodu z kapely.
Po r. 1760 dostal titul Musicien et compositeur de la chambre de S. A. S.
Electorial.
Triové sonáty v galantním stylu:
https://www.youtube.com/watch?v=n460RQxEPi4&list=OLAK5uy_mas3vdyuVffQXETK
yzpgXXxTFz8nTmOfg
(pozor, velice stará nahrávka)
Symphonie č. 29 in g moll, 1. věta: Adagio-Allegro molto
Symphonie č. 52, D-dur, 2. věta (a moll)
Sinfonie publikované v Paříži 1744: Sinfonia a Quattro in G dur, 3. věta:
Allegro
Franz Xaver Richter. Sinfonia a Quattro in C major 'La Melodia Germanica'
https://www.youtube.com/watch?v=S1TewYmBATE
Číslování symfonií není chronologické, u řady z nich
nevíme datum vzniku. Jsou většinou třívěté, i z pozdního
období. To však neznamená, že jsou konzervativnější
než Stamicovy.
V r. 1769 opustil Mannheim a nastoupil na místo
kapelníka ve štrasburské katedrále.
Chrámová kapela ve Štrasburku měla 50 členů a byla největší po
královské kapele v Paříži.
Kromě kapelnické funkce v katedrále byl Richter také ředitelem dvorní
hudby a dirigentem městské hudby. Ve Štrasburku jeho skladatelská
tvorba vyvrcholila.
V r. 1778 navštívil Richtera W. A. Mozart na své cestě do Paříže.
Jeho skladby jsou na jedné straně tvořeny barokními kompozičními
technikami (kontrapunktická místa), na straně druhé mají klasicistní
charakter vycházející především z galantního stylu.
Do mannheimského období spadají převážně světské skladby (69
sinfonií, 6 klavírních koncertů, 6 smyčcových kvartetů, nástrojové sonáty,
triové sonáty ad.),
v r. 1748 také oratorium La deposizione dalla croce (Snímání z kříže).
https://www.youtube.com/watch?v=DWVUSj997eY
https://www.youtube.com/watch?v=8a25gvrV5cM&t=73s
Ve Štrasburku skládal hlavně církevní skladby, mj. 30 mší. Forkel 1782:
„Je to dobrý kontrapunktista a skladatel chrámové hudby“.
Napsal rovněž teoretický spis Harmonische Belehrungen oder
gründliche Anweisung zu der musikalischen Ton-Kunst oder regulären
Composition (Harmonická ponaučení aneb základní pokyny k
hudebnímu umění a správné skladbě).
Vyšlo ve zkrácené podobě v Paříži (1804). Výzkum o této učebnici: R.
Pečman.
První generace tzv. „mannheimské školy“: J. V. Stamic, F. X. Richter
Anton Fils (Filtz, narozen v Bavorsku – nikoliv v českých zemích, jak uvádí
starší literatura, 1733 - 1760), Sinfonia g moll
https://www.youtube.com/watch?v=kmE42OEnAaA
Sinfonia A dur https://www.youtube.com/watch?v=4WE9JpBYjF4
Jiří Čart, též Georg Czart aj. (1708 - 1774), skladatel a houslista, rodák z
Hochtanova, nyní Vysoká u Havl. Brodu
Sonata B minor for Flute and Basso Continuo, Op.1, No. 5
I. Adagio II. Allegro III. Allegretto
https://www.youtube.com/watch?v=X0ZdjZHCEcU
Flétnové sonáty
https://www.youtube.com/watch?v=PZUm5Z13CPc
Houslová sonáta: https://www.youtube.com/watch?v=vvb2Pf4hvtg
Ignaz Holzbauer (1711 - 1783)
Narozen ve Vídni, zde studoval filozofickou fakultu a práva
Působil u sekretář u hraběte Franze Antona Thurn-Valsassiny v Lublani, pak cesta
do Itálie (Benátky 1730)
1736-1739 místo kapelníka u hraběte Rottala v Holešově. Zde se oženil
se zpěvačkou Rosálií Andreides. Matriční záznam o sňatku:
http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/8795/?strana=151
Poté 1741 Vídeň, spolupráce s Kärntnertortheater, německá opera Hypermnestra
(1741) – jedna z prvních vážných hrdinských oper v habsburské monarchii na
německé libreto. Dále se věnoval kompozici baletů. Jeho vídeňská tvorba
nedostatečně prozkoumána. 1744-1747 Itálie, kompozice oper.
Po dalším vídeňském pobytu Holzbauer přijal 1750 nabídku na místo vrchního
kapelníka dvorního divadla ve Stuttgartu u vévody Karla Eugena z
Württembergu, kde komponoval především symfonie, chrámovou a komorní
hudbu.
Symfonie: https://www.youtube.com/watch?v=rnxRrJMDaD0
1753 přijat jako kapelník dvorního divadla v Mannheimu u kurfiřta Carla
Theodora. Zde komponoval italské opery.
nejvíce se proslavil operou na německé libreto Antona Kleina Günther von
Schwarzburg (1777). I čistě německý historický námět, který byl vybrán v
souvislosti s původem kurfiřta.
https://www.youtube.com/watch?v=b2mBLA7O5Bs
https://www.youtube.com/watch?v=B-4IlGNXkv4
https://www.youtube.com/watch?v=DoHO-aPv7jg
Libreto:
https://books.google.de/books?id=jPxDAAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&
source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false
Noty na IMSLP.
Bakal. práce Dvě chrámové skladby Ignaze Holzbauera z rajhradské sbírky uložené v ODH MZM v Brně
https://is.muni.cz/auth/th/fyrr9/Denisa_Micova.Bakalarska_diplomova_prace.pdf
Druhá generace:
Stamicovi žáci – Johann Christian Cannabich (1731 - 1798),
který vedl mannheimský orchestr po Stamicovi a učil se
rovněž u Jomelliho v Římě, několikrát se setkal s Mozartem,
který jej velmi oceňoval.
Flétnový kvintet
https://www.youtube.com/watch?v=nGNX8Kf-VD8
Franz Ignaz Beck (1734-1809),
1734-1754 v Mannheimu
1755-1757 houslista v Benátkách a Neapoli
1761-1791 Kapelník v Bordeaux
La Mort d'Orphée – Ouverture
https://www.youtube.com/watch?v=L31QnhRlJHc
Sinfonia D dur, op. 10:
https://www.youtube.com/watch?v=JZwr__DSoWo&list=PLkZcuBPt9xG
Kg2DLRVe_bMr6EzA1fAXvT
Carl Stamitz (1745-1801 v Jeně)
1762-70 v mannheimském orchestru, od 1770 v Paříži a na četných cestách po
Evropě
Klavírní koncert https://www.youtube.com/watch?v=IcHqv2eXfHg
Koncert pro flétnu, hoboj a orch.:
https://www.youtube.com/watch?v=ZWt7vWBXb58&list=PLCvp0RPsY1xf8ae_GP_qzh
mBu6HtWjJd_&index=19
Symphony in D-major "La Chasse" (c.1772) (strings, 2 oboes,
horns, trumpets and timpani.)
https://www.youtube.com/watch?v=fhtIIuzdFVA
Anton Stamitz (1750- před 1809)
1772-89 v královské kapele ve Versailles; koncert pro 2 flétny a smyčce (nepříliš dobrá
nahrávka)
https://www.youtube.com/watch?v=4r6AutEbOGM&list=PLCvp0RPsY1xf8ae_GP_qzhmBu6HtWjJ
d_&index=17
Flétnová Capriccia https://www.youtube.com/watch?v=-189WlPkA1I,
https://www.youtube.com/watch?v=QbiuQECwbBI&list=PLCvp0RPsY1xf8ae_GP_qzhmBu6HtWjJ
d_&index=18
Další skladatelé navazující na mannheimské impulsy:
Johann Joseph Beer (1744-1812)
https://www.youtube.com/watch?v=0ZHIhzW4LXM
Franz Danzi (1763-1826)
https://www.youtube.com/watch?v=wlfUwPkIuo4
Matthäus Blasius (1758-1829)
https://www.youtube.com/watch?v=4ZgnlX7u39w
Franz Tausch (1762-1817)
https://www.youtube.com/watch?v=stTSa5r9wZ8