Septakordy
Připojením další tercie ke kvintakordu vzniká septakord, název i označení (7
) vychází z faktu, že v
základním tvaru svírají nejnižší a nejvyšší tón interval septimy. Septakordy dělíme na hlavní a
vedlejší, hlavní jsou akordy tvořené kombinací tónů dominanty a subdominanty:
1. Dominantní septakord – g h d + f – značka D7
2. Septakord II stupně – d + f a(as) c – značka S+7
– rozvádíme jej do obratů tónické funkce,
d f a + c – značka ID7
(septakord střídavé dominanty) – rozvádíme jej do obratů dominantní funkce
3. Septakord VII stupně – h d + f a(as) – značka DS7
Na ostatních stupních – I, III, IV a VI – tedy leží septakordy vedlejší (T7
, III7
, S7
a VI7
).
Septakordy jsou akordy disonantními, proto si žádají rozvedení disonantních tónů do konsonance
(uvolnění napětí septakordu). Disonantnost je dána septimovým intervalem, který je sám o sobě
disonancí a z funkčního hlediska v rámci tóniny cizorodým prvkem. Rozvod ovšem není jedinou
variantou zacházení se septakordy, dalšími variantami, i když méně používanými, jsou částečný
rozvod, převod a spoj akordu.
Zacházení se septakordy:
Rozvod akordu – disonantní tóny jsou vedeny do konsonancí. Tónům, které je třeba v akordu takto
vést určitým směrem, říkáme tóny vázané (např. v D7
jsou vázanými tóny septima, která musí
klesat, a tercie – citlivý tón, který musí stoupat). Dominantní rozvod nastává tehdy, pokud vrchní
septima klesá (v rozvodu D7
- g h d + f – klesá f, v rozvodu ID7
- d f a + c – klesá c), subdominantní
rozvod, pokud spodní septima stoupá (v rozvodu S+7
- d + f a(as) c – stoupá d) a kombinovaný
rozvod, pokud jsou některé tóny vedeny nahoru a některé dolů (v rozvodu DS7
- h d + f a(as) –
prima a tercie stoupají, kvinta a septima klesá).
Částečný rozvod akordu – v akordu je rozveden pouze jeden z vázaných tónů (septima) a druhý je
zadržen
Převod akordu – akord není rozveden, ale pouze převeden do jiného obratu (např. D7
do D2
)
Spoj akordu – akord je spojen s jiným akordem tak, že ani jeden z vázaných tónů není rozveden
kýženým směrem (některý zůstává zadržen, některý je veden na tón, který není tónem rozvodným)
Obraty septakordu – princip tvoření obratů septakordů je shodné s tvořením obratů kvintakordů,
záleží na tom, který tón je umístěn do basu. Obraty septakordu se jmenují: kvintsextakord (1. obrat
septakordu), terckvartakord (2. obrat septakordu) a sekundakord (3. obrat septakordu)
Příklad užití tónů v basu u dominantního septakordu v C dur tónině:
Tón v basu g h d f
Název obratu septakord kvintsextakord terckvartakord sekundakord
Značka akordu 7 6/5 4/3 2
Zápis septakordů – také u septakordů platí, že lze tóny ve vrchních hlasech zapsat v několika
různých polohách, tyto polohy se mění u jednotlivých obratů akordu
Septakord – v basu má základní tón, lze zapsat v poloze terciové, kvintové a septimové (u akordu
D7
se zdvojeným basovým tónem existuje také poloha oktávová)
Kvintsextakord – v basu má terciový tón akordu, lze zapsat v poloze terciové, kvintové a sextové
Terckvartakord – v basu má kvintový tón akordu, lze zapsat v poloze terciové, kvartové a sextové
Sekundakord – v basu má septimový tón akordu, lze zapsat v poloze sekundové, kvartové a
sextové
Tvoření septakordů: Jmenujte tóny různých septakordů v různých tóninách (na příslušném stupni
vyjmenujeme septakord a přidáváme tónům posuvky podle předznamenání zadané tóniny)
Příklad: DS7
v E dur – dis fis a cis, III7
v B dur – d f a c
Zadání:
VI7
v A dur - D7
v Des dur - III7
v gis moll - S+7
v G dur - DS7
v Es dur - S7
v d moll - ID7
v h moll -
T7
v es moll
Poznámka – pozor, abychom si nepletli akord S+7
(septakord na druhém stupni) a S7
(septakord na
čtvrtém stupni), první patří mezi akordy hlavní a rozvádí se do akordů tónické funkce, druhý je
septakordem vedlejším a stejně jako ostatní vedlejší septakordy se bude rozvádět pěti směry (viz
dále).
Zápis septakordů a jejich obratů v různých polohách: Zapisujeme akord tak, aby vzdálenost
mezi basovým a sopránovým tónem odpovídala intervalu určenému číslem polohy
Zadání:
D7
v F dur v poloze 5
ID7
v D dur v poloze 3
DS7
v d moll harmonické v poloze 7
D4/3
v Es dur v poloze 4
S+2
v A dur v poloze 2
S4/3
v H dur v poloze 6
D6/5
v E dur v poloze 3
DS2
v c moll v poloze 6
1. Dominantní septakord
Septakord ležící na pátém stupni v tónině. V dur jde o akord tvrdě malý, v mollové aiolské je
doškálný na tomto stupni sice akord měkce malý, ale téměř vždy bývá měněn také na akord tvrdě
malý, a to pomocí zvýšení terciového tónu, který „je převzat“ z moll harmonické.
Poněvadž přísným vedením vázaných tónů septakordu (tj. tón citlivý stoupající a tón septimový
klesající) vzniká v rozvodném akordu pouhý dvojzvuk (dochází ke ztrojení základního tónu)
a úplný rozvodný akord lze užít jen v případě zastoupení jiným z hlasů (nabízí se buď volné vedení
citlivého tónu – citlivý tón nestoupá, ale postupuje dolů, nebo septimy – septima neklesá, ale
postupuje nahoru),
pomáháme si při tvoření D7
specifickým postupem – vynecháváme kvintový tón akordu a místo
něj užíváme ve vrchních hlasech znovu tón základní (v basu je tedy v C dur tón g a ve vrchních
hlasech tóny g-h-f).
Zadání: Tvořte akordy D7
s vynechanou kvintou a rozveďte je do T
D dur v poloze 3
E dur v poloze 7
As dur v poloze 8
fis moll v poloze 7
g moll v poloze 8
F dur v poloze 3
e moll v poloze 8
B dur v poloze 7
Úprava a rozvádění obratů D7
: U obratů D7
žádnou úpravu dělat nemusíme (nic nevynecháváme,
nic nezdvojujeme), tedy po doplnění správného tónu do basu užíváme ve vrchních hlasech všechny
tři zbývající tóny akordu. Také tady při rozvádění dbáme na vedení citlivého tónu nahoru a septimu
necháváme klesnout. Pokud by nás na správné obraty akordů nepřivedla tato pravidla sama,
přidávám pro jistotu Tabulku rozvodu D7
a jeho obratů. (Dominantní kvintsextakord má v basu
citlivý tón, ten je nutné vést stupňovitě vzhůru, proto je jediným rozvodným akordem T.
Dominantní terckvartakord má v basu původní kvintu, kterou lze vést volně, tedy máme na výběr
jak T, tak T6
. Dominantní sekundakord má v basu septimu, která musí v dominantním rozvodu
klesat, tedy rozvodným akordem nemůže být jiný než T6
.)
Tabulka rozvodů D7
:
D7
– T, (T6
,) VI
D6/5
– T
D4/3
– T, T6
D2
– T6
Zadání: Tvořte obraty D7
a rozveďte je do zadaných akordů
Poznámky – rozvádění D7
do T6
bývá užito jen zřídka, v akordu je v takovém případě nutné vést
septimu volně, tedy nahoru, a navíc se musí nacházet pod citlivým tónem. Rozvod do šestého
stupně kopíruje postup klamného spoje (citlivý tón stoupá, ostatní klesají), dominantní septakord se
zde používá bez vynechání kvinty, tedy obsahuje všechny čtyři tóny akordu. (Pokud bychom chtěli
tvořit rozvod do šestého stupně z akordu s vynechanou kvintou, zdvojenou dominantní primu
bychom museli vést buď kvartovým skokem vzhůru nebo kvintovým skokem dolů.)
Akord D7
je zástupným akordem dominantního kvintakordu, užívá se tedy jako součást harmonické
kadence, může být i součástí sledu 6/4 5/3 v podobě 6/4 7 nebo dokonce 8/6/4 7/5/3. Na tyto verze
upozorňuji proto, že jde stále o kvartsextakord průtažný, tedy budou oba akordy označeny
společnou funkční značkou dominanty. Pokud se v číslovaném basu objeví postup 8 7, půjde o
stupňovitý nástup septimy z původní oktávy dominanty (ve vztahu k basu), je nutné je udržet ve
stejném hlase, a i v takovémto případě se po nástupu septimy jedná o dominantní septakord a je
nutné ho rozvádět podle výše zmíněných pravidel (citlivý tón stoupá a dominantní septima klesá).
Další zacházení s obraty D7
:
Částečný rozvod – je rozvedena pouze septima, citlivý tón zůstává ležet, lze takto provést částečný
dominantní rozvod do sextakordu III stupně (D7
- III6
), zvukově však není příliš uspokojivý.
Převod – obraty D7
jsou střídány mezi sebou, nedochází tedy k rozvedení vázaných tónů.
Nedoporučuje se převod D2
do D7
(není důvod, aby septimový tón v basu stoupal), lze však provést
převod do zástupného akordu dominanty, tedy do obratu trojzvuku VII stupně.
Spoj – není rozveden ani jeden z vázaných tónů, příkladem je spoj D7
- II, v němž je zadržen tón
septimový a rozvodný tón citlivého tónu akord druhého stupně neobsahuje, tudíž tón h klesá.
Nástup septimy v septakordu – při nástupu septakordu v hudebním proudu je nutné vždy dbát na
přípravu septimy (podobný postup jako při přípravě citlivého tónu, na který přicházíme shora).
Podle způsobu přípravy se rozeznává septima:
1. zadržená – septimový tón je součástí předchozího akordu, septima se zadržuje v daném hlase
2. následná – septimový tón následuje po jiném akordickém tónu
3. průchodně vedená – nastupuje stupňovitě (= sekundovým postupem) a týmž směrem stupňovitě
pokračuje
Nemůže-li nastoupit septima žádným z těchto způsobů, zmírňujeme její nástup alespoň tím, že jí
umožňujeme nastoupit v protipohybu s basem.
Užití D7
a jeho obratů v číslovaném basu – při vypracování číslovaného basu s užitím
dominantního septakordu a jeho obratů postupujeme při doplňování značek číslovaného basu
shodně jako při harmonizaci s obraty kvintakordů. Základní tón vždy hledáme o daný interval níž,
při označení pomocnou tečkou lze poté snáze vyjmenovat tóny akordu. Platí, že:
- v případě septakordu odpovídá basový tón základnímu tónu akordu (jmenujeme septakord od něj),
- v případě kvintsextakordu leží základní tón o tercii níž než tón basový,
- v případě terckvartakordu leží základní tón o kvintu níž než tón basový,
- v případě sekundakordu o septimu níž (nebo o sekundu výš) než tón basový.
V případě příkladu v mollové tónině se můžeme setkat i s komplikovanějším zápisem akordu, a to
tehdy, pokud akord obsahuje ještě některé chromaticky pozměněné tóny (zvýšené nebo snížené).
Obecně platí, že obrat rozeznáme podle spodních číslic. Jsou-li pod sebou shora číslice 6, 4 a 3,
jedná se o terckvartakord s chromaticky pozměněnou sextou (u 6 bude vypsána posuvka, kterou
připisujeme příslušné notě ve vrchních hlasech), objeví-li se pod sebou 4 a 2, jedná se o
sekundakord s chromaticky pozměněnou kvartou (posuvka pro doplnění do vrchních hlasů bude u
4).
Zadání číslovaného basu:
Výchozí poloha 8
Výchozí poloha 8
Řešení zadání:
fis a cis e – as c es ges – h dis fis ais – a c e g – d f as c – g b d f – cis e g h – es ges b des