Organizace znalostí 1. Co je organizace znalostí 1.1 Užší a širší pojetí organizace znalostí 1.2 Teoretické koncepty organizace znalostí 1.2.1 Tradiční pojetí 1.2.2 Fasetově-analytické pojetí 1.2.3 Tradice vyhledávání informací 1.2.4 Pojetí orientované na uživatele 1.2.5 Bibliometrické přístupy 1.2.6 Doménově-analytický přístup 1.3 Co je předmětem organizace znalostí (dokumenty, informace, znalosti?) 1.4 Obory související s organizací znalostí 2. Data – informace – znalost – moudrost 2.1 Definice dat 2.2 Definice informace (několik přístupů k definici informace podle Batesové) 2.3 Definice znalosti 2.4 Definice moudrosti 2.5 Jak spolu souvisí data – informace – znalost a moudrost 2.6 Je předmětem organizace informace jakožto potenciální znalost? 3. Doména a její analýza 3.1 Hlavní paradigmata informační vědy a místo doménové analýzy mezi nimi 3.2 Definice domény 3.3 Struktura domény 3.3.1 Objekty 3.3.2 Subjekty 3.3.3 Informační vztahy 3.3.4 Informační objekty 3.3.5 Komunikační vztahy 3.3.6 Vztahy souladu a nesouladu mezi prvky domény 4. Pojmy a sémantické vztahy (logika) 4.1 Definice pojmu 4.2 Teoretické přístupy k pojmům (realismus, konceptualismus, nominalismus) 4.3 Pojem jako formální znak 4.4 Trojúhelník reference 4.4.1 Objekt 4.4.1.1 Formální a materiální objekt 4.4.2 Pojem 4.4.2.1 Subjektivní a objektivní pojem 4.4.2.2 Obsah a rozsah pojmu 4.4.2.1 Druhy pojmů 4.4.3 Znak 5. Znak (instrumentální) – (sémiotika) 5.1 Definice znaku 5.2 Model znaku 5.2.1 Diadický model 5.2.2 Triadický model 5.2.3 Typologie znaků – znaky arbitrární a ikonické 5.2.3.1 Index, ikón, symbol 6. Ontologická struktura reality – (ontologie) 6.1 Ontologie jako filosofická a informačněvědní disciplína 6.2 Struktura reality 6.3 Individua empirická a absolutní 6.3.1 Substance 6.3.2 Akcidenty 6.3.3 Vztahy 6.3.4 Agregáty 6.4 Způsoby bytí jsoucen (reálné aktuální, reálné potenciální, intencionální) 6.5 Ontologie entitně-relačního modelu 7. Klasifikace 7.1 Definice klasifikace 7.2 Příbuzné termíny 7.2.1 Pojmy/konceptualizace 7.2.2 Kategorizace 7.2.3 Pořádání 7.2.4 Taxonomie 7.2.5 Typologie 7.2.6 Dělení 7.3 Teorie klasifikace 7.3.1 Klasické pojetí vs. prototypové pojetí 7.3.2 Metodologie tvorby tříd 7.4 Metafyzické otázky klasifikace 7.4.1 Umělá vs. přirozená klasifikace 7.4.2 Taxonomický monismus vs. pluralismus 8. Indexace 8.1 Definice indexů a indexování 8.2 Druhy indexů 8.2.1 Indexy tříděné podle informačních zdrojů 8.2.2 Indexy tříděné podle vlastností indexů samých 8.2.3 Indexy tříděné podle procesu indexování 8.3 Teorie indexování 8.3.1 Racionalismus 8.3.2 Empirismus 8.3.3 Historismus 8.3.4 Pragmatismus 8.4 Indexovací (selekční) jazyky 8.4.1 Definice indexovacích jazyků 8.4.2 Vlastnosti indexovacích jazyků 8.4.3 Metajazyky vs. objektové jazyky 9. Bibliografické univerzum jako ukázka ontologie 9.1 Základní pojmy bibliografického univerza 9.2 Struktura bibliografického univerza 9.2.1 Entity 9.2.2 Atributy 9.2.3 Vztahy 9.3 Entity 9.3.1 Entity 1 (dílo – vyjádření – provedení – jednotka) 9.3.2 Entity 2 (osoba – korporace) 9.3.3 Entity 3 (pojem – objekt – akce – místo) 9.4 Atributy 9.5 Vztahy 9.5.1 Vztahy diagramu vysoké úrovně 9.5.2 Další vztahy 10. Dokument a jeho popis 10.1 Knihovna – katalog – bibliografický/katalogizační záznam 10.2 Struktura bibliografického záznamu 10.2.1 Bibliografický popis 10.2.2 Selekční údaje 10.2.3 Obsahová charakteristika 10.2.4 Lokační údaje 10.2.5 Exemplářové údaje 10.2.6 Kódované údaje 10.3 Jmenný záznam, jmenný popis, věcný popis 10.5 Informační analýza dokumentů 10.5.1 Formální analýza 10.5.2 Obsahová analýza 10.5.3 Postup při obsahové analýze dokumentů 10.5.3.1 Analýza dokumentu 10.5.3.2 Výběr obsahových prvků dokumentu 10.5.3.3 Tvorba obrazu dokumentu 10.5.3.4 Intelektuální a automatická indexace 10.6 Anotace 10.7 Referát 11. Systematické selekční jazyky 11.1 Pojem selekčního jazyka 11.2 Selekční jazyk jako jazyk 11.3 Procesy věcného pořádání informací 11.4 Typologie selekčních jazyků 11.4.1 Identifikační selekční jazyky 11.4.2 Věcné selekční jazyky 11.4.2.1 Systematické selekční jazyky 11.4.2.2 Předmětové selekční jazyky 11.4.3 Prekoordinované selekční jazyky 11.4.4 Postkoordinované selekční jazyky 11.5 MDT jako příklad systematického selekčního jazyka 11.5.1 Princip organizace MDT 11.5.2 Hierarchická struktura MDT 11.5.3 Hlavní a přídavné tabulky 11.5.4 Syntetická struktura MDT 11.5.5 Notace MDT 11.5.5.1 Desetinná notace 11.5.5.2 Hierarchická struktura notace 11.5.5.3 Syntaktická struktura notace 12 Předmětové selekční jazyky 12.1 Definice a hlavní charakteristiky předmětových selekčních jazyků 12.2 Prekoordinované selekční jazyky 12.2.1 Předmětová hesla 12.2.1.1 Národní soubor věcných autorit 12.3 Postkoordinované selekční jazyky 12.3.1 Deskriptorové selekční jazyky 12.3.1.1 Tezaury 12.3.2 Klíčová slova 12.3.2.1 KWIC 12.3.2.2 KWOC