Staff Mad'afi a Morava Z pohledu archeologie PROBLEMATIKA A OTAzKY spojene se postupnym rozkladem mocenskych struktur velkomoravskeho statu a jeho naslednym padem na prelomu 9. a 10. stosamotnem pocatku, poutaly pozornost zainteresovanych badatelli J1Z od dob F. Palackeho.l)Vfcemene jednoznacne bylo a je prijimano, ze Svatoplukern vybudovane imperium se po jeho smrti (894) v pomerne kratkem obdobi _ mj. i v dlisledku nastupnicke krize spojene s vycerpanfm moznostf uzemni expanze - zhroutilo pod kopyty konf nomadskych kocovnikli, kteH od 60. 9. veku zacali postupne, i kdyz spiSe jdte ojedinele, kotistnicky pronikat do Karpatske kotliny a odtud dale na zapad (862?, 881?, 892, 894) a byli z pocatku ve vyuzfvani jako spojenci vzajemne soupeHdch Moravanli a Bavorli. PredstavovaH etnicky konglomerat s heterogenni kulturou, cerpajid z rozlicnych zakladli a proudli rozsahleho teritoria euroasijskych stepL Jejich definitivnf vstup na stfedoevropskou scenu roku 895/6, dilem vyvolany take tlakem Pecenehli a snad is nimi spojenych Bulharu, byl spjat s pffchodem rozhodujfdch skupin usazujfdch se z pocatku zejmena v Potisf Qak to vcelku jednoznacne dokladajf i archeologicke prameny) jimz se pozdeji dostalo oznacenf staff Mad'ati. Od teto chvfle vojensky tlak nove prfchozfch na "civilizovanou" Evropu neustale a az na ojedineIe vy-jimky take uspesne narlistal, a to az do rozhodujfd a pro ne osudove srazky na Lechu v roce 955, ktera je pacifikovala do te mfry, ze byli nuceni v relativne nedlouhe periode pfejft k usedlemu zplisobu zivota, jakkoliv loupezive vy-pravy ........ 1...... " ......... smerem Jlznlm zvlaste do Byzance a proti Bulharlim ustavaly jen pozvolna. V prlibehu 1. poloviny 10. stoled suzovali tedy staH Mad'afi evropsky- kontinent od Bosporu a Peloponesu na jihu az po Atlantik a Pyrenejsky poloostrov na zapade, kdyz hlavnf tfhu jejich naporu nesla pfedevSfm ltaUe a ruse, kde mad'arske hordy pronikly na svy-ch tazenfch daleko k severu, k baltskemu pobfezL2) Naprosta vetSina techto atakli byla zaznamenana jiz ve zpravach a sdelenfch jejich soucasnfkli a casto i pffmych svedkli, avsak prave 0 rozhod dm stfetu ci stfetech s Moravany, ktere nas zajfmajf nejvfce, prameny vfcemene mlct, respektive jsou dosti obecne, nektere pak pomerne pozdni. Nelze tudfz prozadm teoreticky zcela vyloucit ani tu moznost, ze rozkHzeny a dezintegrovamoravsky stat mohl byt podmaiiovan postupne, aniz by doslo k nejake rozhodujid bitve (?), tfebaze na jeho celkove obsazeni nebyli novi dobyvatele fyzicky dostatecne pocetnL V prubehu 10. alL stoled se tak hranice mezi vlastni MoraYOU a Uhrami ustalila na hrebenech Malych a BHych Karpat a Vahu, kdyz se moravska vedoud slozka zrejme pomerne dosti dlouho udrzela ve stfednim a hornfm Povazl, jak 0 tom napf. svedci nektera hradiska v pohoff Povazskeho Inovce, v 10. stoled nepochybne funkcnL Je zrejme, ze spore prameny plsemne povahy nas 0 kHcovych udalostech a osudech Moravy 1. pule posledniho centennia tisfciled informuji navy-sost omezene. Obratme proto pozornost k druhe zakladni slozce naseho poznanf k vy-povedi archeologickych pramenu, tedy k tomu, co nam sdelujf vysledky terennkh aktivit i pozorovani a jejich interpretace. Ruzne kvalitnkh pokusu uceleneji zhodnotit nomadskou slozku hmotne kultury 9./10. stoled a rozhodujid nalezove situace z tohoto obdobf na Morave z pohledu mad'arskeho zasahu, bylo VSechny v podstate naznacily, ze zde sice s omezenym angazma novy-ch hegemonli musfme pochat, ze vsak patrne nedoslo k trvalejsfmu obsazeni zeme. Proberme si proto ve strucnosti jdte jednou rozhodujfd lokality a ptifad'me k nim poznatky z nOvYch, doposud jen predbezne a informativne publikovanych archeologickych odkryvu, a to zejmena ze stfednf casti zeme, konkretne z Hornomoravskeho uvalu. Dosavadnf historicke badanf se vkemene kloni k predpokladu, ze k rozhodujfd konfrontaci mezi Moravany a Mad'ary doslo nekdy v letech 905-906, a to nejspfSe na dnesnfm slovenskem uzemi, snad v okoH Nitry. Jejfm dusledkem mela nejen likvidace rozhodujfdch vojenskych slozek - zejmena elitnf knfzed druziny, ale take spicek aristokracie a zfejme i samotneho panovnika - knfzete (v moravskem pHpade patrne znamenajid i zanik cele mojmfrovske dynastie zakladnfch pfedpokladli jakekoliv statnosti.4 ) Snad tedy v souvislosti s temito udalostmi, pfipadne jen 0 malo pozdeji, se cHern nOvYch vladcu Karpatske kotliny a dflem i zacinajfcfch uzivatelli velkomoravskeho dedictvl staly rovnez a predevSim nejdlilezitejsi operne body hrady porazeneho ci oslabeneho a v defenzive se nachazejidho protivnika, koncentrujid se v jadru velkomoravskeho statu, situovanem v dolnfm Pomoravi, tj. v dnesnfm jihomoravskem prostoru. Zde jsou archeologicke indicie, svedcfd 0 jejich napadenf a velmi pravdepodobnem naslednem dobyd skutecne natolik zfetelne, ze nemuze byt nejmensfch pochyb o tom, kdo rna tyto udalosti na svedomL Ptiznejme vsak, ze si nejsme jisti v tom, zda slo 0 akt jednorazovy- a casove ohraniceny anebo postupny, pflpadne 0 utoky opakovane, zvlaste kdyz vime, ze na vetsine takto poznamenanych lokalit se zivot uddel relativne hluboko do 10. veku. Scenar mohl byt ovsem take ponekud jiny. Prioritnf napor mohl byt po moznych pfedchozfch dHcfch uspesfch Mad'arli veden prave prod nejvYznamnejsim moravskym centrum, pficemz pozornost utocnfku vabil pfedevsim hlavni hrad (za ktery povazujeme Mikulcice), nejdlilezitejsf mocensko-politicke ustfedi a nepochybne take nejlakavejsi zdroj ocekavane bohate koristi, kde mohlo byt definitivne rozhodnuto 0 osudech zeme a kde je i podle dosavadnfch vYzkumu - jak se pokusime dale dolozit mnozstvf artefaktu nomadske provenience (zvlaSte militarH) jednoznacne nejvyssi. Mikulcice Ptftomnost kocovniku v oblasti mikulcicke sfdelnf aglomerace - zvlaste na samotnem knizecfm hrade - patrne jdte v obdobf vzajemneho moravsko-mad'arskeho spojenectvi a spoluprace (896-900/1), doklada ziejme nalez tH mind zapadne od atria trojlodni baziliky (3. kostel), pied vstupem do ohrazeneho prostoru krestanskeho hrbitova;5) souvisf se zdejsi skupinou kostrorych hrobu programove'vydelenych z jeho arealu a patHcfch nejspiSe jedincum s odlisnou nabozenskou orientad. Temito mincemi jsou tzv. siroke severoitalske denary, z nichz dva - na okraji proderavele dvema otvory - nalezejf cfsafi Lambertovi (894-898; obr. 1: 1-2), jeden kdJi Berengarovi (888-915, dsarem v letech 915-924; obr.1: 3). Je nanejrys pravdepodobne, ze pochazeji z mad'arskeho vpadu do severnf ltilie, uskutecneneho v letech 899-900/) ktereho se mozna ucastnily i slo­ 1 3 Dbr. 1. Mince nalezenevMikullidch-valech 1-2 mince dsare Lamberta (8.94-8.98) 3 mince krale Berengara (888-.915) "'-2' /'\ MlF "/ " ... ,~\ -­ ­ .... ~eJ nelokalizovane .21 ·52 .58 .59 o (J 0., MIKULCICE - VALY ,< rombicke a deltoidni hroty ....... o cb100mo"2 a b n I k" Dbr. 2. Mikullice-vary, nalezy rombickjch a deltoidnfch hrotu srapem - avsak zvyk perforovat mince a vyuZfvat jich jako nasivek na odev, pokryvku sedla nebo konsk)1 postroj je jednoznacne zalezitosti staromad'arskou.9 ) Ostatnf predmety, jez davame do souvislosti s nomadskou slozkou a k nimz patH zejmena militiria, jiz spojujeme s nasilnymi akcemi proti mikulCickemu hradu. Pozornost pritahuje, a to i v souvislosti s jejich nalezorymi okolnostmi, predevsfm rozsahla kolekce temer 60 rombickych a deltoidnich hrotu s rapem, pfinalezejfdch strelim reflexnfho luku.10) Koncentrujf se zejmena v prostoru obou bran akropole (severorychodnf a zapadnf) a v jejich bezprostrednfm zazemf (obr. 2 - uskupenf A, C) a je evidentnf a srym zpusobem i logicke, ze prive do techto neuralgickych bodu se soustredil a tudy byl veden hlavnf napor utocfcfho vojska; tomu odpovfda i napadna kumulace rozlomenych zernovu (mledch kamenu) v techto mfstech, oCividne pouzitych v nouzi pfi hajenf vstupnich koridoru. Nelze vyloucit, ze po zdolanf hradeb (skorepinove konstrukce s jednosmernymi rosty, z vnitrnf strany jistene kulovou palisadou, na cele s kamennou plentou) nepHtelem se obhajci uchylili do zdenych staveb, predevsfm kostelu. Nasvedcovala by tomu situace zvlaste u 5. kostela (obr. 2 - uskupenf A), dale u 2. kostela a pred vstupem do trojlodnf baziliky (obr. 2 - uskupenf C),I1) ale take u 4. alL kostela (obr. 2 - uskupenf B), kdyz v prostoru tzv. knfzedho palace - nejryse polozeneho objektu - byl pozdeji zemedelsky vyuZfvany teren znacne erodovany a odplaveny, kulturnf vrstva velmi slaba, takze pHpadne doklady oblehanf Ci boju i v bHzkosti teto budovy nebylo mozne zjistit. Zda se vsak, ze obrinci rezignovali na hajenf predhradf (mozna kvuli svemu malemu poctu?, otizkou take je, bylo-li jeho opevnenf lehcfho rizu nez na akropoli jeSte funkcnf), nebot z teto casti fortifikace postridame - pres relativne rozsahlejsf odkryvy, zvlaste v mfstech severozapadnf vstupnf brany - temer jakekoliv nalezy hrotu uvedeneho typu (obr. 2 - uskupenf E), pHpadne i daBf predmety souvisejfd s mad'arskym najezdem.l2) Ponechali jej tedy nejspfSe napospas nepHteli, ktery se pres nej hIadce dostal az k mostu a vstupu na akropoli, kde se teprve pokusili jeho prunik zastavit (s boji u teto zapadnf brany muze souviset i uskupenf D - obr. 2). Vzhledem k rozsahu prozkoumane centralni plochy hradu (cca 1/4)13)i skutecnosti, ze po ukoncenf boju byly dale pouzitelne a opravy schopne zbrane sbiriny k daBfmu upotfebenf, se pocet zde nalezenych hrotu (obr. 3-7) jevf jako pomerne dosti vysoky a rymluvny; podstatne je rovnez zjistenf, ze jejich naprosti vetsina byla vyzvednuta z vrstvy tvoHd zanikory horizont. Tvarove i rozmerove odpovfdajf bezne nalezanym exemplarum spojovanym se staromad'arskym etnikem, kdyz nechybejf ani robustnejsi kusy s tordovanym trnem ci klasicke deltoidnf formy; prevladajf vSak exemplire se zkosenfm ve spodnf tfetine az polovine tela (listu). Jihovychodne od predpokladaneho 11. kostela byla z vrstvy, z hloubky cca 40 cm, vyzvednuta take zelezna lehce vyklenuti pHcka sayle, na kondch kulovite zakoncena,14) avsak bez stredoveho pyramidalnfho rystupku. Jde 0 cast typicke nomadske zbrane zname zejmena z nejstarsich staromad'arskych hroborych celku ze strednf casti Karpatske kotliny (zvlaste z hornfho Potisf), ryjimecne i z oblasti mimo ni,15) pricemz takto tvarovana naleZf k nejrozsirenejSfmu typU.16) Se starymi Mad'ary by teoreticky mohla souviset i udidla se zaskrcovanymi postranicemi (4 fragmenty ze sfdlistnf vrstvy, 1 kompletnf kus z depotu ulozeneho v 8. kostele na pocatku 10. veku),\7) aVSakje nezbytne pripomenout, ze se jedna --".,. - • 1 • 2 - ... -.9 -.10 -'-11 .12 • 13- o em5 -.3 Dbr. 3. MikulCice-Vary, zeleznehroty stfelluku nalezenev uskupeniA (v zavorkach uveden(, Cisla odpovidajiCislum na obr. 2.): 1 (15), 2 (13),3 (41),4 (48), 5 (14), 0(12), 1 (10), 8 (10), J (40),10 (45),11 (50), 12 (54),13 (50), 14 (J), 15 (51) ----- o em5 - r _ _ • 12 13 -,- J • • 1 • • 4 - . 3 -.7 Dbr. 4. MikulCice-Ulb, zeleznehroty stfelluku nalezenev uskupenfB (v zdvorkdch uvedend Cfsla odpovfdajfcfslum na obr. 2.): 1 (22),2 (27),3 (34),4 (31), 5 (35), 0 (57), 7(30), 8 (20),!J (33), 10 (11), 11 (22), 12 (1!J), 13 (23) . • - -"-14 --- - 2 1 -•-~.- .-6 7 8 o em5 --- Dbr. 5. MikulCice-Ulb, zeleznehroty stfelluku nalezenev uskupenf C(v zdvorkdch uvedend Cfsla odpovfdajfCfsLUm na obr. 2.): 1 (5), 2 (7),3 (4!J), 4 (18), 5 (2!J), 0 (3), 7(24), 8 (2), !J (1), 10 (0) 5 10 ---- - ~ -. - • 2 • 3 -- - • 3 - • - • 4 -_.- • 1 • 4 o emS --- • 5 _WK_ • 9 • • 7 ••• emSo 6 9 A• 11 --­ • Obr. 7. Mikultice-Vtlb, zeleznehroty stfelluku nalezenev poloze E-1 (43), 2 (44)­Obr. o. Mikultice-Ulb, zeleznehroty stfelluku nalezenev uskupenf C- 1 (20), 2 (8), v poloze F-3 (42),4 (41)- v poloze G - 5 (55) a nelokalizovane- 0(5J), 7(21),8 (58)3 (17),4 (28), 5(4), 0(53), 7(30),8 (25) - a v uskupenfD - J (3J), 10 (37), 11 (40), J (52) (v zdvorkach uvedend[fsla odpovfdajfCfslUm na obr. 2.)12 (38) (v zdvorkdch uvedendCfsla odpovfdajf[fslUm na obr. 2.) ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~/~2;8~~d B'd' ~!dec~fmmadank~hovpidu~ivpidOvpNrumy ' u ce 09. stoled (zrejme tedy take moravskou jfz- tt). )Pf~ po a a se, ze JS~u 's' !d t' ro toto tvrzeni prozadm chybi, dou), trebaze na prelomu 9. a 10. stoled jejich vYskyt kulminuje, kdyz relativne hojne se s nimi setkivime predevsfm v Karpatske kotline, kam se nasouvajf z v-ychodu jiz v prubehu 8. V!kU.18) Mimo Mikul~ice byl uvedeny typ zaznamenin i v Tr,oub~ich" Star~;n M"este u l!hers~~ho H~adiSt~ (vzdy po jednom zlomku) a take na Jlhozapadnlm predhradl hradtska v Breclavi-Pohansku (2 fragmenty).19) Patrne myln! pfifadil k lyrovitym (?) nezdobenym prezkim (pon!kud pfipomfnajfdm prezky typu Kecel ?), vyvid!nym z byzantsko-bulharsk~ho prostfedf (z Balkinu) a odtud pronikajfdm k Mad'arum,20) zelezny, stffbrnou tauzif zdobeny mikul~icky exemplar s chyb!jfdm trnem G. Nevizanszky;21) jde sice 0 formalne podobny avsak spfSe mistnf vYrobek, stojfd zrejm! pod karolinskymi vlivy. Ostatne naposledy na problemati~nost etnicke klasifikace uvedeneho typu pamatek poukizala v souvislosti s hodnocenim nekropole v Nitre-Lupce, kde se predpoklada jiznf puvod pohrbfvajfdch, T. Stefanovi~ova, kteri se domnfva, ze lyrovit~ zapony opasku, vyskytujfd se na jihozapadnfm Slovensku, nemusf mit vubec zadnou vazbu na pHchod staromad'arskych druzin.mStranou ponechavame i ne~etn~ pHklady keramiky zdoben~ radelkovou vyzdobou, v Panonii zname z celku konce 9. az 10. stoled, jez se spfSe v-yjime~ne objevuje i v jihomoravske kontaktnf z6n!, avsak zrejme az v dob! kolem poloviny 10. stoIed;23} ze strednf Moravy ji nezname. Stejne tak postradame charakteristicke, zvlast! hruskovite (ovalne) a take pozdejsf trapezoidnf formy trmenu, pHzna~ne pro mad'arske vale~nfky v prubehu 10. V!kU.24) Nelze pochybovat 0 tom - a archeologicka pozorovanf hovoH v tomto smysIu zcela jednozna~ne (stopy pozaru a zanikov-ych vrstev) - ze mad'arsky utok byl uspesny, ze hradby byly zte~eny, palic a kostely vyloupeny, hradisko vypaleno a vyvraceno. I po teto katastrofe zde vsak zivot - i kdyz ve vyrazne redukovan~ mHe - pokra~oval dale, jak 0 tom sved~f sfdelnf aktivity zejm~na v severnf ~asti akropole25 ) i na nekterych mfstech predhradL ale tak~ skute~nost, ze napr. u 2. kostela se pohrbfvalo jeSte v prubehu 2. pule 10. veku (hroby s bronzovYmi esovitymi zausnicemi a bronzov-ymi nausnicemi ukon~enymi na spodnfm konci vilcovitou spiralou i daISf typy bronzovych litych nausnic, majfdch jiz vztah k belobrdskemu okruhu pamatek,26) stejne tak jako bronzove zavesky hruskoviteho tvaru tela z detskeho hrobu v destruovanem opevnenf ~ela hradby u severozapadni briny predhra~H);27) to ostatne pozorujeme i na pohrebiStkh u nekterych jinych mikul~ickych kostelu (napt. ~. 8). Zda se vsak, ze opevnenf ani sakrilnf stavby jiz nebyly udrzovany anebo obnovovany, ze osfdlenf sice poznenahlu, ale nenavratne, spelo ke svemu konci. Stare Mesto - Uherske Hradiste Konkretnkh dokladu upadku staromestsko-uherskohradistske sidelnf aglomerace, predstavujfd daISf z vyznamnych mocenskych center Velke Moravy, nam y decennlu 10. veku, a".sa:bJasbn~J 1 sVy ec ;\~ln!ji spojovat priv! s t!mito udipostridime artefakty, ~ez y y o. mozno z e lostmi a jetich h~~v?iml ~rotago~lst~. V , . achyceni pH v-yzkumu ve Star~m "Vyonekud Jlnem svet~e :: ~:e b; s~~l~~:osti kostela sv. Michala odkryty Meste v poloze "N~ d!dln;,"h b'y kt (ca 10 x 18 m palice?) s litymi malpozust.atky kamen~eho pro ann\~: Je 'V?29~Priv! zde zipadne od vstupU, byl tovym: pod~ahaml velkom,or.~vs ,e 0 ~ta~l. nt na rozhrani lit~ maltov~ podlahy hv inten~ru teto stavby, ze zant ove 0 onzo u e-. ~-~ 0­1 2 · 3 4 (9 Os. ~ 6 . ~-. e-e a.8 97 6 10 • • 11 ~ -- 12 13 e .~4 t.-e • ~15 16 17 em 5o6~Odoposud vyhodnocena archeologicka zjistenf mnoho nepfinasejL Jistou vYjim­ 18 19 20 kou je v tomto smeru pouze chrimov-y komplex na sadske v-ysine, kde jsou dukaDbr. 8. StareMesto u Uherskeho HradiJte, zelez,nepocfnovanegombfky nalez,enena poloze zy nasilneho zaniku pomerne jednozna~ne (stopy pozaru, vyloupene hrobky "Na dedine- c. 1-11, zelez,napoutka nalez,ena vpoloze"Na dedine" c. 18-20, zelez,ne a hroby), jakkoliv kontinuita zdejsfho pohrbivani kolem zrejme obnoveneho koshroty strelluku nalez,enevpoloze"UVfta" - c. 21-22 tela se uddela az hluboko do mladohradiStnfho obdobf (prelom 12./13. stole­ --- a destrukcnf vrstvy architektury, vyzvednut z jednoho mfsta soubor drobnych nevabne vyhHzejfdch kulovitych predmetu, jez se po konzervaci daly jiz zcela jednoznacne interpretovat jako gombfky - knoflfky;30) doprovazela je menS{ zelezna ocka lyroviteho tvaru, ktera s urCitou rezervou pokladame za poutka, ptfpadne ozdobne nasivky.31) Celkem tak bylo zachraneno 17 dutych gombiku a 3 poutka (?), velmi pravdepodobne pochazejfdch z odhozeneho ci ztraceneho kabatce (obr. 8: 1-20). Gombfky jsou provedeny ve dvou velikostech - mensf majf prumer 0,7 cm, vetSf 1,0 - 1,1 cm. Specialnf spektraInf analyzy prokazaly, ze sestavajf ze dvou horizontalne k sobe prilozenych zeleznych polokoulf pajenych medf, ktera casto zatekla i na jejich vnitrnf steny a stejnym zpusobem byla pfipevnena i zelezna nezvykle protahla a relativne velka ouska. Cely ryrobek byl na zaver podnovan a na spodn! polovine (polokouli) opaden rytou ryzdobou, ktera pronikla i do zelezneho podkladu. N a mensfch exemplaHch jsou ryhy vedeny od obvodoveho ryteho prstence, umfsteneho zhruba v polovine az spodni detine tela, smerem k pomyslnemu vrchHku, vets! kusy maji plochu rozdelenu ctyrmi stejnymi k sobe vzajemne kolmymi kapkovitymi motivy pripominajfdmi ctyrdHny do kHze formovany list na ctyfi shodna pole, jez jsou zdobena jemnym mHzkovanim (rastrem). Zrejme se shodneme v tom, ze puvod kolekce je deba hledat na vychode, v kocovnickem prostfedf. Nejsme si vsak vubec jisti, zda ji muzeme davat do souvislosti prave se starymi Madary. Jimi pouzfvane gombiky - knoflfky totiz vykazujf dosti ryrazne odlisnosti jak pokud jde 0 technologii ryroby tak pouzity material a koneckoncu i rysIedny tvar (shodny zpusob provedenf, ovsem s pouzitfm bronzoveho plechu, ponekud pripomfna ryrobky autochtonnf populace); toliko uzite ryzdobne prvky jsou vcelku totozne a upominajf na spolecny zaklad. Lite, bronzove, vetsinou drobnejsf exemplare kuloviteho, hruskoviteho Ci cockoviteho tvaru tela (pHpadne i vetsf hruskovite formy svisle clenene na dye poloviny, mj. zdobene i hrubSfm rastrovanfm),32) nezHdka se shodnymi vertikalnfmi ryhami, jsou bezne znamy z madarskych, slovenskych nebo sedmihradskych nekropolf 10. veku.33) Prevazne jsou vsak nalezany v zenskych hrobech v oblasti hlavy a hrudnfku, kde patrne spfnaly svrchnf dfl odevu, ale uvazuje se i 0 tom, ze mohly byt take soucastf nahrdelnfku.34 ) Zda se tedy, ze nase pochybnosti pripsat uvedene pamatky Madarum jsou asi opravnene a ze predmety budou patrne miadsiho puvodu. Se kterym etnikem je spojit vsak nevime, kazdopadne napovfdaji, ze k definitivnfmu zaniku palacove (?) stavby doslo pravdepodobne az pozdeji, nikoliv v dobe tragickych udalostf pocatku 10. stoled; pHIezitostf k tomu bylo v neklidne moravsko-uherske kontaktnf zone v nasledujfdch obdobich vice nez dost.35) Upozornit jeste muzeme (krome jiz vyse zmfnenych hrobovych nalezu pozn. 10) na dva listovite hroty, pochazejid z ryplne objektu v poloze "U Vita" (obr. 8: 21-22), u nichz nelze - vzhledem k nalezove situaci (kovarske zaHzeni)vylouCit ani domad pUVOd.36) Breclav - Pohansko Mozny madarsky zasah lze s jistou rezervou pripustit i v pHpade hradiska na Pohansku u Bfeclavi, obehnaneho hradbou skorepinove konstrukce nejasneho staH, i kdyz Pfece jen prevlada minenf, ze vznik opevnenf je !leba klast az do _. 4 -e 1 ---. 3 -. - ~--. 8 o em 5 @ 6 .'. '~.. 1':'~l " ~ . . : ·P .. .':".'"...; . •.~ : .:~ "i'::.:!:" . - ~-·13 -- -.14 - u ­ .128° u Dbr. .9. Bfeclav-Pohansko, zeleznehroty stfelluku - c. 1-10, 12-14, bronzovekolelko zdvesek C. 11 (podle F. Kalouska, B. DostJla a}. Vignatiove) 5 fizi existence Velke Moravy a videt v nem reakci na potencionalni tlak z vYchodu (?).37) PredevSim v jeho severni casti, kde staval velkomoravskyvelmozskJ dvorec s cirkevni stavbou a pfilehlym hfbitovem (funkcnfm pfiblizne do poloviny 10. stoled), chraneny (ve dvou fizfch) jednoduchou palisadou, byly z vrstvy (obr. 9: 2,4, 5, 7, 9), ale i objektu (obr. 9: 3, 8, 10) a palisadoveho zlabu (obr. 9: 1) vyzvednuty rombicke a deltoidnf hroty (9 ks), coz vedlo k uvaham, zda by nemohly souviset se staromacfarskymi najezdy, plipadne viivy.38) JiZ jsme pfipomenuli problematiku vYkladu hrotu plitomnych v hrobech c. 22 (obr. 9: 13-14), c. 275 (obr. 9: 12) a c. 375, daISf byly nalezeny na jiZnim predhradf (6 ks) v objektech rozptylenych (!) po cele zkoumane plose a take v objektech remeslnickeho arealu v bJvale lesnf skolce (2 ks); vetsinou jsou kladeny do klasickeho velkomoravskeho obdobi, pfipousd se vsak i presah do stoled desateho.39} S nomady je vYrazneji spojovana pouze sipka s rozeklanym ostlim z objektu v severovYchodnfm sektoru hradiska (obr. 9: 6) a z povrchove humusovite vrstvy pochazejfci bronzove kolecko "saltovskeho puvodu, importovane pres staromad'arske prosdedf"(obr. 9: 11).40) Kolecko puvodne s 10 loukotemi a chybejidm ockem predstavuje privesek, jehoz paralely bJvajf ve vychodnich kulturach - z nichz kocovnici cerpali pokladany za solarni amulety, jez se vSak samy 0 sobe primo ve staromad'arskych nalezech prilis casto nevyskytuji; nelze je ovsem zamenovat s krouzky majfdmi napr. souvislost s remenim toulce na sfpy anebo s okrasami zenskych vlasu apod.41)Jsou znamy z chazarskeho okruhu, z kultury saltovo-majacke,42) ale take od 7./8. stoled i oblasti kavkazske3 ) a uplatnily se rovnez v avarskem kulturnfm millieu.44)Slunecnimi symboly ve forme pozlacenych stribrnych kovanf byly mj. zdobeny i sdedni casti pouzder na ulozenf luku do Karpatske kotliny pfichazejfci nomadske elity.45) Strachotfn - Petrova louka Mad'arske pozornosti zrejme neuniklo ani jednodflne rozlehle hradisko stracho­ dnske. Ve spalene a destruovane casti mladsf fize opevnenf (zaver 9. az prelom 9./10. stoletf),46) tvoreneho kombinaci skorepinove konstrukce a prosteho nasypu s kamennym plastem a dflem prekrJvajiciho fortifikaci puvodniho dvorce,47)bylo v jeho severozapadnfm ohbi, v mfste predpokIadane brany, nalezeno i vetsf mnozstvf rombickych sdel (celkem 14 kS).48)DaISf hroty byly ziskany z rezu valem v severnf casti hradu (1 ksy9) a ph sledovanf prubehu opevnenf starsiho dvorce (6 ks, obr. 10: 7-12; jeden hrot se zcela rozpadl), i kdyz primo ve vYplni jeho pli­ kopu pHtomny nebyly.50) Hradisko doZivalo jdte v 11.-12. stoled, kdy se zde pohrbivalo, ale odkryty byly i mladsf objekty z 13.-14. veku.51) Znojmo - Hradisko sv. Hypolita Stopy nasilneho zaniku zaznamenavame i na dvojdflnem ostroznem hradisku sv. Hypolita ve Znojme, jehoz fortifikacnf system byl tvoren dvema radami srubo­ vYch komor, z nichz vnidni lze povazovat za obytne sruby; celo valu bylo vyztu­ zeno kamennou plentou.52)Pozarove vrstvy rozprosdene po cele plose fortifikace a spaleny val, pod jehoz destrukci byla objevena zenska kostra s okrasami, klade­ nymi do 1. pule 10. veku,53) smerujf tyto udalosti do naznaceneho casoveho 3 - .. 5 -"--2 o em 5 • g. • 7 ~ 8 Obr. 10. Zeleznehroty strelluku, nalezeneve Znojme-Hradisku sv. Hypolita - c. 1-2, v Olomouci -c. 3-0, a ve Strachotfne-Petrovelouce - c. 7-12 ~ ........ useku.H ) Take v poslednfch vYzkumnych sez6nach nalezane rombicke hroty v pozarovYch vrstvach (zanikovem horizontu) v blfzkosti valu na ptedhradf, ale i v kulturnf vrstve mezi objekty vnidnfho hradu (minimalne 3 ks - obr. 10: 1-2),m podporuji verzi 0 mad'arskem zasahu mozna jiz v prvnf vIne utoku (?), debaze ze zapisu PeSiny z Cechorodu, odvolavajfdm se na starSi tradice, plyne, ze hrad Znojem byl Mad'ary vyvracen az v letech 949-957.56 ) Stare Zamky u LiSne Posledni lokalitou, kde archeologicke vYzkumy ptinesly prokazatelna svedectvi a ztetelnejsf doklady brutilnfch utoku, spojenych s valecnymi udalostmi a jejich nositeli pocfnajfdho 10. stoled, je trojdHne ostrozne hradisko v Brne-Lfsni, forti­ fikovane ruznymi typy obrannych konstrukd.57)Prive v tomto obdobf lehla pope­ lem mohutna obvodova hradba a take branska budova velmozskeho dvorce, v jejimz bezprosdednim okolf byly sousdedeny nalezy rombickych hrotu (12 ks vetsinou se zkosenim ve spodni detine tela, obr. 11: 1-12) utoCidch dobyvatelu, ale i klasickych sipek s tulejkou a ktidelky (zpetnymi hacky) branidch se obyvatel hradu;58) patrne v techto mistech byla tedy svedena rozhodujid faze bitvy, o jejimz konecnem vYsledku nemuze byt sporu. 0 panujid nejistote, permanentnim pocitu ohrozeni a obavach z bezprostredni budoucnosti, svedcl i do zeme ulozeny depot, sestivajid z zeleznych ptedmetu, mledch kamenu a kostene brusle.59) Nicmene i zde, pomerne brzy po techto fatilnfch udalostech, byla zvYsena cast ostrozny znovu opevnena, nez padla nekdy v prubehu 2. poloviny (snad 3. ctvrtiny Ci az v poslednim desetiled ?) 10. stoled opet za obet vnejsi expanzi tentokrite zjevne ptemyslovskeO ) - postupujid od severu zeme k jihu a v podstate definitivne prebfrajfd mojmfrovske dedictvi a potvrzujid jiz zapocaty proces ztraty vlastni moravske identity (?) a integrity. V 10. stoled byla funkcni i fada dalSich opevnenych mist na jizni Morave, majic1ch velkomoravske koteny - napf. Zelena Hora,61) Rajhrad,62) sv. Kliment u Osvetiman,63) Pohansko u Nejdku (?),64)avsak soucasny stay vYzkumu nam nedovoluje spojovat je jednoznacne se sledovanymi udalostmi. Z dolnorakouskych lokalit je mozno upozornit na nove zkoumanou fortifikovanou polohu Sand nedaleko Rakous nad Dyjf, zbudovanou nejspiSe az na pocatku 10. veku a vypalenou Mad'ary kolem jeho poloviny (?) (zIomek staromad'arskeho keramickeho kotIe, deltoidnf a rombicke hroty, okrasy belobrdskeho charakteruY5)a rovnez na dlouhodobe sledovane hradisko Gars-Thunau, na nemz se nekdy od pfelomu 9. a 10. stoled ptipomina "ctihodny muz" Josef, a jehoz osudy byly po mad'arskem vpadu asi podobne udelu vetsiny moravskych hradisek, trebaze osfdlenf i zde pfezivalo ve ztencene mfte dale.66) Hradisky Hsenskym a zelenohorskym, jehoz opevneni bylo zniceno pozarem snad nekdy na ptelomu 9. a 10. stoled avsak osidleni kontinualne pokracovalo,67) jsme se posunuli k severu, na stredni Moravu, ktera, jak se zda, pteckala krvave udalosti 1. pule 10. veku bez vetsi ujmy a viditelnejsfch pohrom. Zajfmat nas ptedevsim bude jiz v dobe ptedvelkomoravske a velkomoravske vYznamna aglomerace olomoucka,68) kde pfekvapive vysledky nedavnych terennich odkryvu mj. naznacily i odlisne moznosti pohledu na situaci ve zlomovem obdobi po padu Velke Moravy, ale take v nasledujic1ch v,Yvojovych etapach. Budeme se venovat -. IFJ -. -.- I "4 -I~-. 2 11 \5 3 1.'/ 6 0 em5~ ~ ~ -.9 -.7 ''1-. 8 Obr. 11. Starezamky u Lffne, zeleznehroty stfelluku 12 zejmena zvlastnfm keramickym tvarum, nalezanym na nekteryeh satelitnich nekropoHeh, situovanyeh na dulezityeh pHstupovjeh komunikadeh smerujfdeh k olomouekemu eentru, jimiz jsou moderne zkoumana pohrebiste v OlomouciSlavonine (154 hroby)69) a v Olomouci-Nemilaneeh (53 hroby + 3 konske pohrby);70) zhodnoeeny budou i starSi nalezy z trojhrobu v Na.mesti na Hane (2 dospeH + ldite).71) Unikatnf tvar, opatfeny pod hrdlem dvema proti sobe leZidmi dodatecne prilepenymi uehy, predstavuje vejCiti 22,0 em vysoka lihev s zebirkovite clenenym k6niekym hrdlem preehazejidm v sikmo vzhuru vytazeny a zaobleny okraj, s maximalni vjduti v horni tfetine tela a pomerne slozitou znackou vicekrite clenenyeh obdelniku na dne, z mUZskeho hrobu c. 48 ve Slavonine (obr. 12: 4). Vyzdoba na pledeh nadoby sestiva ze dvou linii siroke velmi nizke vlniee, pod nimiZ je umisten hrebenovj pas; jemne plavena ostfena hmota je vypalena do sedobile az svetle bezove barvy, na hrdle jsou pozorovatelne stopy obticenL Jednoznacne nepatH mezi keramiku tzv. antickyeh tvaru a z arealu olomoueke aglomeraee jf stoji nejbHze pouze dvouueha, v uplnosti zaehovali avsak nezdobena lahvoviti az amforoviti nadoba s vne vyhnutym a kuzelovite seHznutym okrajem vysky 21,5 em, vypalena na vnejsi i vnitfni strane do bezove barvy, se stopami obticeni na i pod hrdlem a naznakem znacky na dne, poehazejid z muzskeho hrobu c. 59 nekropole nemilanske (obr. 12:5; doprovazel ji jeden zelezny nuz); ne zeela symetrieky umfstena ueha ovalneho prurezu jsou lepena az po dokonceni nadoby, povreh je hladky, nejvetsi vyklenud se naehazi zhruba uprostfed tela. DaISi analogi! je nejspiSe take lahvoviti (amforoviti) a nezdobena forma bez jakehokoliv doprovodneho materiilu z zenskeho hrobu c. 3 z tehoz pohrebiSte (obr. 12: 2) s ehybejid horni partii, avsak dvema zaehovalymi dodatecne lepenymi uehy ovalneho prurezu, stivajid vjsky 16,5 em, zhotovena ze stfedne hrube ostrene hmoty, nestejnomerne vypalena (sendvicovy efekt), s povrehem jakoby podenym tenkou hnedobezovou vrstvickou; dno nese "nedotazenou" znacku v podobe ctveree ci obdelniku se dvema uhlopHckami, stejnou jaka se objevila i na dneeh dvou pomerne vyspelyeh hrneu, ohlasujideh nastup mladohradistnfho zboZi (hroby c. 30 a 43).72) Konecne ctvrty dvouuehy tvar (doprovazeny nedoehovanym hrnkem), velmi podobny prive popsanemu, byl ziskan z trojhrobu v NameSti na Hane v trati ,Yalnik" v roee 1956 (obr. 12: 1). V. Dohnal jej eharakterizoval jako dvouk6nickou amforku s poskozenym hrdlem a okrajem (stivajid vjsky 16,6 em), vyrobenou z sede hHny s velmi jemnym ostfivem a opatrenou na obou stranaeh okrove oranzovjm povlakem;73} rovnez v tomto pHpade je lorn trojvrstevny, na dne se naehazi obdzne rozeznatelna znacka, na tele jsou patrny stopy obticeni a jemneho ryzkovani. Domnival se, ze nejde 0 keramiku tzv. antiekyeh tvaru, ale spiSe 0 zbozi souvisejid s okruhem tzv. zlute keramiky, objevujid se v 7.-8. stoled v PodunajL74)Ve svjeh poslednich pradeh, ve kteryeh pfi popisu uvedene nadoby jiZ hovoH " ... o temer ehybejidm pomerne uzkem valcovitem hrdle s vjraznym vodorovnym zebirkem" (?) vsak naznacil odlisnou interpretaei, spojujid namestsky nalez s okruhem staromadarskym, eoz je idle naseho nazoru pohled patrne realistictejsf.74) Zrejme byehom mohli jdte zminit i bezuehou obticenou lihev vyzvednutou spolecne s zeleznym nozem z hrobu c. 11 v Olomouci-Holiei, kterou se slavonin­ em' Obr. 12. ZvtaJtnfkeramicketvary na stfedohradiStnfch pohfebiStfch olomouckeagIomerace - NameJt na Hane0), Olomouc-Nemilany (2,3, 5), Olomouc-Slavonfn (4) skym nalezem po formalnf strance spojuje predev~fm jejf nevYrazne vfvalkovite clenene hrdlo; je zvonive vypalena do okrove (misty cerno~ede) barvy a zdobena horizontalnimi i vertikalnimi pasy vfcenasobne vlnice, na podhrdH pak pasem plochych hrebenovYch vpichu; uzke hrdlo, na kterem jsou patrny stopy obtaeenf, je udajne vytoceno na kruhu (?), vne vyhnuty okraj horizontilne a kuzelovite seHznuty; nerovny povrch je jemne drsny s lesklymi ~upinkami sHdy, dno lehce dovnitf vklenute, hmota sttedne hruba ostfena, na lomu je zretelny sendvieovY efekt. Podle autora vYzkumu jde v tomto pHpade (asi opravnene) 0 domacf napodobeninu tzv. zlute keramiky nomadskeho puvodu, pHznaene pro Karpatskou kotlinu v zaveru 7. a v 8. stoled.76 ) V uvedenem prostoru a take na Balkane (pomineme-li nektere jine casti Evropy i asijskeho kontinentu) se relativne nejcasteji setkavame s nadobami opattenymi uchy. V avarskem prostfedi 6.-7./8. stoled jsou v ruce robene a jednim ei dvema uchy osazene keramicke tvary i bezuche Iahve bHZfcf se slavonfnskemu nalezu znamy z vfce mfst (napr. z pohrebiSt vAbony anebo Csakbereny): v literature jsou oznaeovany jako amforovite anebo dzbankovite nadoby (typ III C2/c), geneticky vyvadene z balkanskeho prostfedf a CernomoH, tfebaze jako vzor nejsou vylueovany ani amfory pouzivane v Karpatske kotline.77 ) To ostatne potvrzujf i nektere nalezy z rumunskeho a bulharskeho uzemf, at uz jde 0 lokality Sultana (kde se ovsem pocfti is ovlivnenfm z uzemi avarskeho kaganatu a keramika je traktovana jako tzv. zluti keramika, datovana do 2. pule 8. stoled a kolem roku 800), Dolnf Lukovit, Devnja 3 anebo Varna (vse zejmena 9. vek), vychazejfcf z pozdne antickych tradic a ptipomfnajfcf keramiku tzv. antickych tvaru.78 ) Take na pohrebiSti v TuchoviSti v jiznfm Bulharsku jsou pfftomny velmi bHzke formy suchy, ktere jsou sice odkazem antickeho sveta, avsak technologif vyroby i vYzdobnymi motivy jiz prinalezejf k slovanske hrneHske produkci; tyto hybridnf tvary jsou tu kladeny do 7.-9. stoletf.79) Klasicke v ruce modelovane lahve easne a stfedoavarskeho obdobf se vetsinou koncentrujf, i kdyz ne vYhradne, v prostoru vychodne od Dunaje; lepsf hlineneho testa a povrch casto kryty tenkou kvalitnf vrstviekou poteru je odlisujf od bezne standardni produkce. Jejich koreny jsou na ruznych mfstech avarskeho kaganatu ruzne, vyuZfvajfcf jak starsf mfstni podloZf a tradice, tak i vklad nomadsky, prichazejfcf z centrilnf Asie.80) Naopak zcela odlisne geneticke souvislosti i ponekud jine easove vrocenf musfme predpoklidat u Hdce se vyskytujfcfho pouzid uch na keramice u polabskych Slovanu (napr. vYchodnf HolStynsko, MeklenburskoYl) ovlivneneho nikoliv vsak vYrazne, nybd pouze selektivne keramickou produkcf karolinske Hse, zvIaste badorfskym zboHm.82 ) Z techto zapadnfch pHpadne i severnfch teritoril vsak nemuzeme v tomto smeru pro nase prostredf patrne zadne zasadnejsf vlivy oeekavat. Lahve Ci lahvovite tvary (nemame tu nynf na mysli tzv. zlutou keramiku eventualne keramiku tzv. antickych tvaru) predstavujf v zapadoslovanske keramicke produkci zvlistnf fenomen, s nfmz se od 8./9. stoled setkavame v podstate na vsech zakladnfch typech hradiStnfch lokalit (pohrebiste, hradiska, sfdliste)'83) Prestoze od souhrnneho zpracovanf problematiky, tykajfcf se tohoto ladneho keramickeho tvaru, uplynulo temer pulstoled,84) zustivajf tehdy nasdnene hypotezy a zavery v prevaze stale v platnosti, kdyz mfrne se rozrostla predev~im pramenna zakladna. Konstatovanl, ze primarnf impulzy pro vznik lahvf je nezbytne hledat zejmena v Karpatske kotline, ze jejich nejvedf rozsffenf je ve vlastnfch Cechach (zvlaste severozapadnf Cechy a stfednf Polabf) a ze Morava je na tom v tomto smeru nepomerne hure "jak poetem tak i mnozstvfm variant" atd., rna svou stilou platnost a nepochybne racionalnf jadro.85 ) Odhledneme nynf proto od situace v Cechach a podfvejme se, jak vypada soucasny stay prave na Morave. Pomineme-li spiSe ojedinele zlomky, jez lze s vetsf ei mensf mfrou pravdepodob' nosti sledovanemu typu nadob pritknout86) a vyloucfme-li evidentne "mlade' 11./12.-13. veku, pHpadne jejich podstatne casti,87) marne na Morave k dispozici ptiblizne 24 celych nebo temer celych v literature zminovanych exempliH z 18lokalit, hlasfcfch se do 8./9.-10./11. stoled. Nektere z nich (Vfcemilice, Nem· eice na Hane, Holasice u Rajhradu, Klobouky u Brna) - s odkazy na patfienOI literaturu - jiz byly publikovany v zasadnf studii Vanove,88) jine v nf nebyl~ zohledneny (Kelcy9) nebo jeSte nebyly znamy. Jedna se predevSfm 0 7lahvf ze sys tematickeho archeologickeho vyzkumu na Pohansku u BrecIavi, kladenych d( 9. stoled90) a 2 mladsf, tvarove si velmi podobne kusy pochazejfcf od 6. kostel~ z objektu c. III v Mikuleidch91)a z Lanzhota.92) Dalsf lahve dosud blfze nezverej nene jsou pak k dispozici z Masovic, Kobylnic, Holubic, Slavkova, KromeHze Kostelce, Boskuvek, Hornfho Breckova a patrne i z jinych mfst. Koneene musf me zmfnit i oba exemplire suchy ze Slavonfna a Nemilan, k nimz prozad z naseho prostfedf postradame jakekoliv analogie. Slavonfnska lahev (samozrejme bez uch) se svYm tvarem a zejmena zebfrkovi te clenenym hrdlem, predstavujfcfm jiste starobyly a v eeskem milieu zrejme n vzory z doby ffmske a stehovanf narodu (?) navazujfcf prvek/ 4 ) bUH nektery zastupcum varianty IlIe (napr. Prelice) - sdhlejsfm vejeitym tvarum s nizsfm a si sfm hrdlem.95) Vy-valkovite elenenf hrdel Ci hornfch easd nadob, zname i z nekt rych jihomoravskych lokalit (napt. Dolnf Vestonice, Strachotfn-Petrova louk BrecIav-Pohansko, Musov), ale take z vychodnfch Cech (Stara Kourim), j vYzdobnym prvkem s malou frekvend vyskytu96 ) a navazuje zde nejspiSe n panonske tradice. Puvod takto zdobene keramiky je ovsem hledan take v ho nfm PoodH a Malopolsku98)a relativne znaene obliby dosahoval v tzv. tornow kern typu, obzvlaste na uzemf Luzice a Dolnfho Slezska.99) Nepochybne dulezity moment pti klasifikaci a zvlaste casovem zarazenf st dovane lahve predstavuje rovnez slozenf hlineneho testa a barva vypalenf (vi vYse). Ponekud pripomfna keramiku z povelkomoravskeho horizontu na Poha sku, zfskanou z vrstev ve vnitfnfm prostoru kostela a v jeho bezprostrednf blf kosti, prezentovanou i hornf casd nadoby vyrobene z jemne plaveneho spinav ho materialu a zdobene na hrdle sikmo kladenymi vseky, pod nimiZ probfha temer pravidelne obv()dove zlabky.100) Cely soubor, v nemz je hojne zastoupe take tuhova hrneina, je razen - stejne jako obdobny korpus z objektu po destrukd dvouapsidove rotundy v MikulCicfch - do prubehu 2. pule 10. veku. Analogie jsou shledavany na nekterych slezskych hradiscfch (Hradec u Opa Opava-Kylesovice, Chotebuz-Podobora) i dalSfch lokalitich. 102 ) Pro eventual casove vroeenf take slavonfnske lahve nekam do prubehu 10. stoled vsak hovo krome uvedeneho (podmfnene) a celkoveho habitu samotne nadoby veetne sl 1 zite znacky na jejfm dne predevsfm jine, relevantnejsf skutecnosti. Jsou jimi totiz nalezy obdobnych tvaru vybavenych dvema uchy a vyznacujidch se prave vicenasobnym zebfrkovitym clenenfm svJch cylindrickych hrdel (2 az 4 zebirka), vaHd se ke staromad'arskemu prostledL Jejich prototypy jsou casto vyvadeny z uzemi chazarskeho kaganatu (zpravidla ze saltovo-majacke kultury).103) Majf povetsinou kulovite nebo banate telo (existujf vsak i stfhlejsi hrncovite az lahvovite tvary) a nekdy bYvajf opatreny dvema protilehlymi uchy; byly obtaceny na pomalu rotujfdm hrncHskem kruhu, pricemz telo a hrdlo s okrajem jsou formovany zvlast, pravdepodobne stejne jako dno a k nemu pfilehajfd vJdut. Nepoclta se s jejich vJrobou v masovejsfm meHtku a zpravidla pochazejf z bojovnickych jezdeckych hrobu, vyskytujfdch se predevsim v povodi horni Tisy, kde jsou spojovany s turecky hovoHdmi Kovary respektive Kalisty ci Abasy, kteH nejspiSe mohli tuto zvlastnf keramiku v 9. stoled zprostredkovat starym Mad'arum na sve ceste z Choresmu.104) Nekterymi badateli je ovsem poukazovano na skutecnost, ze paralely k temto vJjimecnym nadobam je mozno hledat na mnohem rozsahlejsim teritoriu a ze neni vubec zadnych dokladu pro to, abychom je povazovali za vJrobky uvedenych etnickych skupin.105) Naposledy se problematikou tohoto zvlastnfho druhu nadob zevrubne zabyval - v souvislosti s odkryvem staromad'arskeho jezdeckeho hrobu v polskem Przemyslu, vybaveneho mimo jine prave dvouuchou amforkou s zebirkovite clenenym hrdlem - M. Parczewski106) a pozdeji take I. Fodor.107)Podle vubec prvniho nalezu takto formovane nadobky z Cierne nad Tisou na vJchodnim 510vensku108) oznacil Parczewski tuto keramickou skupinu jako typ Cierna109) a zaradil do nf jeSte identicky tvar z vJchodoslovenskeho BidullO ) a mad'arskeho Hajdusamsonu publikovany K. Mesterhazym,111)ktery jako prvni sestavil katalog znamych nalezu keramiky s zebfrkovite clenenymi hrdly a uvedl je v ucelene podobe do literatury. Priradil sem ovsem i casove synchronnf v ruce robeny vyssf vazovity tvar s vne vyhnutym okrajem a dvema mensfmi uchy na rozhranf neprofilovaneho hrdla a pled, vypaleny do cervenohnede az sedohnede barvy a na tele zdobeny (pod uchy) pasy vicenasobne vlnice a hrebenovJmi pasy ze 5tredy nad Bodrogom,112) pfipomfnajfd nalezy slavonfnsky a nemilansky. V polovine 80. let tak bylo k dispozici cca tucet takto utvarenych nadob (s uchy i bezuchych), pHznacnych predevsfm pro Karpatskou kotlinu v prubehu 10. stoled, behem nasledujfdho veku se vsak jiz zcela vytricejidch (Halimba, N agyhegyez, 5zob-Vendelin, Zalavir, Miskolc, Tiszabura, Tiszaeszlar, Majs ad.).113) Novejsfmi vJzkumy k nim pfibyly daISf necetne exemplare vcetne banate bezuche svetle hnede lahve s k6nickym zebfrkovanym hrdlem zdobene na podhrdH pasy vicenasobne vlnice a na ne navazujidmi jemnymi ryhami jdoudmi po celem tele, pochazejfd z vJzkumu drevohliniteho opevnenf ve vJchodomad'arskem Borsodu.114) Z teze lokality jsou ovsem znamy i dva male, rovnez do svetle hnede a sede barvy vypalene hrnky se dvema uchy a cylindrickym mirne k6nickym zebfrkovanym hrdlem, zdobene jemnymi obvodovJmi ryzkami, rozsirujfcf skupinu dvouuchych tvaru typu Cierna.115 ) Lahvoviti forma s vysokym valcovitym hrdlem se tremi zebfrky byla vyzvednuta i na staromad'arskem pohrebisti v Come na Zakarpatske Ukrajine.116) Opomenout bychom nemeli ani dye kvalitne obtacene nadoby ze souboru keramickych nalezu cizi provenience (rozsahem a tvarovou naplni nemajicf v Karpatske kotline analogie), zlskane z hrobu 10. stoled (zenske hroby! c. 449 a 505) na rozsahlem pohrebisti v Cakajovdch na jihozapadnfm 510vensku.1l7)Jsou charakterizovany jako dvouuche amforovite tvary svetle sede barvy vypaleni (pHpadne s povrchem pokrytym tenkou vrstvickou z jemne plavene hHny) s nizsfm va1covitym hrdlem a pHmym eventualne mirne vne vyhnutym ustfm a vejcitym nebo dvouk6nickym telem. Dna nesou znacku v podobe svastiky a prosteho otisku hrncHske podlozky, vJzdoba sestava z kombinace vpichu (vryp), pasu jednoduche vlnice a obvodovJch pravidelnych ryzek (c. 449), pHpadne jen samotnych melkych obvodovych ryh (c. 505). Dulezite je i nasazenf uch na rozhranf hrdla a pled, jcloudch az po maximalnf vyklenud. Tvar z hrobu C. 449 s jednfm plastickym zebfrkem na hrdle se nejvice bHH typu Cierna a snad jej muzeme takto take klasifikovat, lahvoviti forma z hrobu C. 505 velmi pfipomfna oba v uplnosti zachovale exemplare olomoucke. Veskere dvouuche nadoby uvedeneho typu (Cierna) se mimo sve zakladni a pHznacne atributy vyznacujf nevelkou avsak dosti koHsajfd vJskou, pohybujid se v rozmezf od 9 respektive 10 cm (Borsod) pres 14,3 cm (Przemysl), 14,4 cm (Hajdusamson) a 15,9 cm (Cierna; Pastor 1952, 487 vsak uvadf vJsku 15,5 cm) az po 18,5 respektive 18,7 cm (Cakajovce a Bid) a vcelku jednotnou barvou vypalenf ve spektru od sedych pHpadne svetle Sedych, zlutosedych ci svetle hnedych t6nu az po ojedinele cervenohnede zbarvenf povrchu, pficemz nenf neobvykly ani tzv. sendvicovJ efekt; u nadob z Cierne a Cakajovcu je konstatovan jemny povrchovJ nater. Ve ctyrech pHpadech (Cakajovce, Cierna, Hajdusamson, Przemysl) byla na dne shledana znacka, rozeznatelne jsou stopy obticeni predevsim v hornkh partikh (ale i pri dnech); vyzdoba je spfSe ojedinela a s vyjimkou bohate zdobene amfory cakajovske se vyskytuje pouze v podobe obvodovJch nepravidelnych ryzek (Borsod). Porovname-li nynf vsechny ctyri dvouuche formy z olomouckych pohfebist s vJSe uvedenou skupinou nadob typu Cierna, vidfme zde jiste neprehlednutelne souvislosti. Pokud jde 0 neuplne tvary z N ameste a Nemilan, u nichz shodou okolnostf chybf prave dulezite horni partie (hrdlo s okrajem), takze se k jejich 118 utvareni nemuzeme bHze vyjadrit, jakkoliv V. Dohnal ) u namesrskeho kusu naznak zebfrka vidf, jsou to predevsfm ucha, hnedobezova eventualne oranzova vrstvicka (povlak) na povrchu obou nadob, stopy obticenf a jemneho ryzkovanf, ale i znacky na dnech, napovfdajfd, ze by mohly s uvedenym okruhem pamatek nejak souviset; pokud se vsak jejich vysky tyka, obe byly nepochybne ponekud vyssi nez veSkere dosud zname exemplare. Co je ovsem pozoruhodne je skutecnost, ze v obou pHpadech byly v jejich bHzkosti odkryty pietne ulozene konske pohrby (1 v Namesti, 3 v Nemilanech - hroby c. 35, 36, 38 bez vnitrnf upravy a milodaru) ana nemilanske nekropoli byl nebozdk vybaven dokonce zeleznou lehce zakrivenou jednosecnou savlf zvlastnfho typU119)(obr. 13; hrob C. 64, vzdaleny od konskych pohrbu c. 35 a 36 priblizne 5 m),120) zbranf, ktera se vsak v prubehu 2. pule 10. stoled jiZ vytrad z hrobove vJbavy.121) Upozornit je nutno take na nalezy rombickych hrotu z vrstev i z objektu·z 9.-1. poloviny 10. stoled v 010mouci-Biskupskem namesd a take z Pekarske ulice (obr. 10: 3-6), z vrstvy kladene pfed rok 1000.122) To vSe jsou prvky, ktere na Olomoucku nasvedcujf sfHdm vlivum z Karpatske kotliny, patrne nekdy na pfelomu 9. a 10. stoled a v prubehu jeho druhou stranu musfme ovsem pripomenout, ze samostatne pohrby castf (na rozdfl od spolecenstvf pohrbfvajfdch na avarskych resp. pohrebistfch) nejsou u starych Madan'l10. stoletf znamy, kdyz vetsinou se nalezajf jen pozustatky vybranych dflu konskeho tela (lebka, koncetiny, kuze) ulozene v ruznych pozidch pflmo v jezdeckych bojovnickych hrobech.123) Vychodnf respektive jihov,Ychodnf impulsy muzeme predpokladat i v pffpade zbjvajfdch dvou nadob -lahvi suchy (jiste paralely zejmena v tektonice i v,Yzdobe pozorujeme predevsfm u celych tvaru ze Stredy nad Bodrogom, Tiszabury anebo Borsodu), z nichz slavonfnska se zretelne profilovanym hrdlem odrazl snad tyto trendy nejmarkantneji; naznacene vlivy asi reflektuje take vazovity az lahvovity tvar na odsazene "nozce" z nemilanskeho hrobu c. 37, obtaceny a po celem tele peclive zdobeny, vypaleny do svetlejsi cihlove barvy (obr. 12: 3). Domnlvame se, ze obe lahve - stejne jako poskozeny kus z Nemilan (srv. identicke znacky na dne teto nadoby a vyspelych hrncu z hrobu c. 30 a 43) byly zhotoveny z mfstnfho materialu, pticemz lahev ze Slavonfna s moznym delSfm casov,Ym odstupem za ostatnfmi dvouuchymi exempliti, a to patrne nekdy v obdobf pred a kolem poloviny 10. stoled 0). Tomuto navrhovanemu datovanf neodporuje ani pozice hrobu c. 48 v ramci slavonfnske nekropole, nachazejfdho se na rozhranf mezi stadfmi velkomoravskymi pohrby a nove se formujfdm radov,Ym hrbitovem mladohradiStnfm. Ostatne urcite vazby k Transdanubii (k pozdejsf tzv. belobrdske kulture) signalizuji i nektere jine predmety (napt.lite gombfky apod.). Nelze rovnez vyloucit, ze prave z tohoto okruhu take vyvadet - nejspfSe Moravou zprosrredkovane i ovlivnenf ceskych lahvi s zebirkovanym hrdlem, jak to uz koneckoncu naznacili A. Koperski a M. Parczewski.124) Ve srovnani s jiznfmi regiony Moravy125) se zda, ze relativne cetnejsf koncentrace nalezovych celku i jednotlivych artefaktu prave na Olomoucku, majfdch jistj k nove prfchozfm nomadskym dobyvatelum, paralyzujfdm velkomoravsky stat a ovladajfdm karpatskJ bazen, muze vypovfdat 0 jejich intenzivnejslm pusobenf na zdejsf prostor,126) jakkoliv predmety charakteristicke pro nejstadf horizont staromadarskych pamatek postradame. Zv,Yraznuje a podtrhuje vyznam olomoucke aglomerace (kam se mohla z jihu stihnout cast obyvatelstva i zbytky moravske nobility) jako pfirozene se vyvijejfdho geografickeho celku s dlouhou tradid, ktery nemusel byt postizen tak sHne jako jiznf casti zeme.127 ) Samotne strategicke postavenf 010mouckeho kopce na krizovatce dulezitjch komunikacnich tepen - zapadov,Ychodnf 10.-12. stoled rozhodujfd, pozdeji zvane Trstenicka)128) a severojiznf, smerujfd z jiznf Moravy (Uher) a Brnenska k Olomouci a dale predevsfm Moravskou branou do Slezska (Poodfi) a Malopolska129)a nutnost kontroly tohoto vyznamneho komunikacnfho uzlu - pak mohly byt jednfm z impulzu pro eventualnf trvalejsf madarskou ptitomnost,130) nebot pres Moravu jiste smerovala cast jejich vyprav na zapad ina sever (srv. vyskyt madarsk,Ych nalezu v ptedpolf Moravske brany [Czechowice bojovnicky hrob se savlf] respektive ve Slezsku a na Krakovsku, ale i v samotnych Cechach, pres ktere zfejme zvlaste v dobe nekterymi badateli predpokladaneho cesko-madarskeho spojenectvf prochazely madarske oddily pti sv,Ych tazenfch zejmena do Saska a Durynska, i kdyz zdejsf hornatya lesnaty teren nebyl pro jejich zpusob vedenf boje prave nejpHznivejsf; avsak jednalo se jednoznacne 0 nejkratsf •~=- • em 10oun a by se jevi! postup proti toku Dunaje a pate Ponabfm ci Pomohanfm smerem k severu).13l) Pfipomenme jeste, ze archeologicky nebylo zaznamenano znicenf anebo upadek olomouckeho ustfedf132) a ze i prozatfm se jevfcf nepferusovana kontinuita pohfbfvanf na nekterych satelitnfch nekropolfch, dislokovanych na pffstupovJch cesrich ubfrajicfch se k tomuto centru, podporuje uvahy v tom smyslu, zda se zde nemohly v nejake forme zachovat lokalni politickoekonomicko-spravni (a mozna i cfrkevni ?) struktury, ktere po rozpadu Velke Moravy byly sice v zajmu sveho vlastniho pfeziti nuceny spolupracovat s rozhodujicf vojenskou sHou v tehdejsf stfednf Evrope - starymi Mad'ary, avsak udrzely si jistou samostatnosti. Prime-Ii se na zaver naseho ptispevku, jak to tady vlastne s Moravou v 10. staled byIo, muzeme snad na zaklade shromazdenych skutecnosd konstatovat nasledujicf. 0 cflenou okupaci jiste neslo, na to nebyli Mad'afi, jak jsme jiz pfedeslali, dostatecne pocetnf, nemame pro to take zadne doklady (pisemne ani archeologicke), avsak kHcove body na rozhodujidch komunikacnfch tazich pffpadne mohli prostfednictvim svJch posadek kontrolovat (Olomouc?). Nelze take vylouCit jistou formu tributarni zavislosti, zustiva ovsem nezodpovezenym, co mohla zpustosena a zbidacena, dflem jiste i vylidnena zeme - zbavena sve elity a rozhodujicfch hradu jeste nabidnout. Mozne a svJm zpusobem i pfijatelne je to, co s jistou nadsazkou nazJvame "dobrovolne povinnou spoluprad" s nOvJmi many, nebot jejich bezprostrednf sousedstvi Moravany nutilo vychazet s nimi _ velmi pravdepodobne v podfizenem postaveni - pfinejmensim az do 50. let 10. staled pokud mozno "bezproblemove", pficemz lze ptipustit vzajemnou a spfSe asi pfilezitostnou kooperaci a spolupraci predevsim na poli vojenskem, tzn. pfi ucasti na kofistnickych vJpravach, eventualne pti prtpravach techto tazeni anebo zajisteni hladkeho a klidneho prubehu ptesunu mad'arskych oddflu. Na stale aktualnf otazku zformulovanou Dusanem Tfestikem133) " ... zda Velkou Moravu vyvritili Mad'ari nebo zda podlehla sve vlastni vnitrnf slabosti a Mad'ati jf zasadili jen posledni tider", vsak jasnejSf odpoved' stale hledame a zrejme jdte nejaky cas hledat budeme. POZNAMKY: 1) Frantisek PALACKY, Dijiny narodu cesUho v Cechach a v Morave, Praha 1908, s. 43-44. 2) Mechthild SCHULZE, Das ungarische Kriegergrab von Aspres-!es-Corps. Untersuchungen ZU den Ungarneinfollen nach Mittel-, U/est- und Sudeuropa (8!l9-!J55 n. Chr.) mit einem Exkurs zur Munzchro­ nologie altungarischer Graber, Jahrbuch des R6misch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 31, 1984, srv. pi'ehledne mapky na s. 480-482. 3) Zdenek MERiNSKY, Morava v 10. stoletfve svetle archeologicJ;jch Pamatky archeologicke 77, 1986, s. 18-80; Vladimir NEKUDA, Magyaren und Mahrer um die Wende des !J. und 10. Jahrhunderts im Lichtarchaologischer Funde und Forschungen, in: Baiern, Ungarn und Slawen im Donauraum, Linz 1991, s. 121-138; Gabor NEVIzANSZKY, Magyarjellegu regeszeti leletek Cseh- es Morvaorszagban, in: Magyarok terben es id6ben a Tudomanyos Fiizetek 11., Tata 1999, s. 125-139; srv. take M. SCHULZE, Das ungarische Kriegergrab; Mechthild SCHULZE-DORRLAMM, Untersuchungen zur Rerkunfl der Ungarn und zum Beginn ihrer Landnahme im Karpatenbecken, Jahrbuch des R6misch-Germanischen Zentral:inuseums Mainz 35 (1988),1991, s. 373-478; TAZ, Die UngarneinflUe des 10. Jahrhunderts im Spiegel archaologischer Funde, in: Joachim HENNING (Hrsg.), Europa im 10. Jahrhundert, Mainz am Rhein 2002, s.109-122. 4) Dusan TRESTiK, Pad Velke Moravy, in: Typologie ranefeudilnich slovanskych statu ve sdedni a jihovYchodnf Evrope, Praha 1987, s. 36-37; TIZ, Kdy zanikla Velka Morava?, Studia mediaevalia pragensia 2, 1991, s. 20; Pocatley Pfemyslovcu, Praha 1997, s. 286; vyvracenf Velke Moravy, respektive jejfho jadra v Pomoravi, na podzim roku 902 - jak to vidi nektei'f mad'arsti badatele, naposledy napi'. znovu Gyorgy GYORFFY, Die Landnahme der Ungarn aus historiseher Sieht, in: Michael MOLLER-WILLE und Reinhard SCHNEIDER (Hgg.), Ausgewahlte Probleme europaischer Landnahmen des Friih- und'Hochmittelalters, Sigmaringen 1994, s. 78-79 odkazal do patficnych mezi v jiz citovanych pradch D. Trddk. 5) Zdenek KLANICA, NaboZenstvfa kult,jejich odraz v archeologickjch pramenech, in: JosefPOULIK Bohuslav CHROPOVSKY (edd.), Velki Morava a pocatky ceskoslovenske stitnosti, Praha Bratislava 1985, s.119. 6) Tatana KUCEROVSKA, Zahlungsmittel im !J. und 10. Jahrhundert, in: Rapports du IIIe Congres International d'Archeologie Slave 2, Bratislava 1980, s. 215-219. 7) D. Pad Velke Moravy, s. 33-34. 8) PHtomnost Slovanu na loupezivych vYpravich pi'edpokladi na zaklade vybaveni nekterych hrobu puvodni populace zipadnimi mincemi na pobrebiSti v Halimbe napi'. Karoly MESTERHAzY, Die Landnahme der Ungarn aus archaologischer Sicht, in: Michael MOLLER-WILLE und Reinhard SCHNEIDER (Hgg.), Probleme europaischer Landnahmen des Friih- und Hochmittelalters 2, Sigmaringen 1994, s. 58. 9) Laszlo KovAcs, Munzen aus der ungarischen Landnahmezeit, Budapest 1989, s. 113; vetsina mind z obdobf zaujetf zeme, ziskani na zipade bud' jako koi'ist, tribut anebo zold, je opati'ena dvema, vYjimecne ti'emi ci ctyrmi otvory. 10) Jsme si pfitom vedomi, ze jakkoliv jde 0 tvary pro domad populaci ne typicke, setkivime se s nimi jak v hrobech slovanskych bojovniku vzdy ovsem pohrbenych podle domidch zvyklostf as charakteristickymi milodary - tak take v sidliStnim materialu (pro Pohansko u Bfeclavi napr. Jana VIGNATIOVA, Bfeclav-Pohansko. Slovanskeosfdlenfjiznfho predhradf, Brno 1992); znamy z pobrebiSt ve Starem Meste, Brne-Zidenidch (Vilem HRUBY, Stare Mesto. Velkomoravskt pohfebiIte"Na valdch", Praha 1955, s. 178, 189), Steboi'idch (Lumfr JISL, Vjzkum slovanskjch Steboficfch r. 1!J53, Casopis Slezskeho muzea 4, serie B, 1954-1955, s. Dolnich Vestonidch (RudolfTICHY; Vjzkum na slovanskbn pohfebiIti v Dol. Wstonicfch, PV 1956, Brno 1959, s. Tesove (Boi'ivoj DOSTAL, Slovanskapohfebifteze stfednfdoby hradiftnfna Morave, Praha 1966, s. Nenkovidch (Bohuslav KliMA, Zachranovacfvjzkum na slovanskbn pobfebifti u Nenkovic (okr. Rodonin), PV 1985, Brno 1987, s. 42) anebo Breclavi-Pohansku (Frantisek KALOUSEK, Bfeclav-Pohansko 1. Velkomoravske pobfebiftlu kostela, Brno 1971, s. 35,159); nazor M. SCHULZE-DORRIAMM, Das umrar.tsc!'le Kriegergrab, s. 486; Bestattungen in den Kirchen Grossmahrens und Bohmens wahrend des !J. und lO.jahrhunderts, Jahrbuch des R6misch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 40 1995, s. 597; Die UngarneinfoUe, s. 111, ze neboztfci 5 rombickymi muzskych hrobech c. 20 a c. 275 na Pohansku jsou obeti sti'etu s Mad'ary nenf jednoznacne prokazatelny, debaze u hrobu c. 275 jej zcela vylouCit nelze G. NEVIzANSZKY, MagyarjeUegu, s. 126-127 naopak, i kdyz opatrne, soudi, ze by se v tomto pfipade mohlo 0 staromad'arsky vsti'elovanf do hrobu (7), coz ovsem poklidame za nanejvys nepravdepodobne; na druhou stranu se s tulejkou, pro slovanske prosti'edi, vyskytujf - jakkoliv vkemene wiimeene - i ve staromadarsIcych hrobech (napt. Uszl6 REvESZ,A karosi honfoglaUs kori temetok, Miskolc 1996, s. 299, 349; obecne Alexander RUTIKAY, Waffen und ReiterausrUstung des 3. bis zur ersten Halfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei (2), Slovenski archeol6gia 24, 1976, s. 329). 11) JosefPOULlK, Mikulfice. Sfdlo a pevnost knfzat velkomoravskjch, Praha 1975, s. 88 - nartex a atrium zniceny pozarem. 12) Toto zdinf muze byt ovkm do jiste miry klamne, nebot udajne pred zahijenfm ryzkumu na predhradf byla svrchnf vrstva bez blizsfho ohledanf mechanicky odstranena a s nf tak mohly zmizet i nejmlad~f nalezy. Pozoruhodne je ov~em relativne vy~~f mnozstvf seker (spge uzkeho tvaru casto i se zachovalym toporem), nalezenych v reCi~ti pod temer 40m dlouhym mostem, jfmz se sz. branou vstupovalo do areilu predhradf, z nichz nektere by prfpadne mohly souviset s jeho obranou prive v tomto obdobf - srv. Lumfr POLACEK - Otto MAREK - Rostislav SKOPAL , Holzfunde aus MikulCice, in: L. POLACEK (Hrsg.) Studien zum Burgwall von Mikulcice 4, Spisy Archeologickeho ustavu AV CR Brno 18, Brno 2000, s. 200-201. 13) L. POLACEK - O. MAREK, Die Grabung in MikulCice 1354-1332, in: Falko DAIM - Lumfr POLACEK (Hgg.), Studien zum Burgwall von Mikulcice 1, Spisy Archeologickeho ustavu AV CR Brno 2, Brno 1995, s. 13-82. 14) Z. KlANICA, Predbeznti zprtiva 0 vjzkumu slovanskeho hradiska v MikulCicfch za rok 1330, okres Hodonfn, PV 1966, Brno 1967, s. 45; Z. MERINSKY, Morava v 10. stoleti, s. 31. 15) Srv. M. SCHULZE-DORRLAMM, Das ungarische Kriegergrab, s. 477-479; TAt, Untersuchungen zur Herkunft, s. 398; TAt, Die Ungarneinfolle, s. 110; naposledy byl napr. takory hrob mimo uzsf Karpatskou kotlinu odkryt v dolnorakouskem Gnadendorfu - Ernst LAUERMANN, Bin landnahmezeitliches Reitergrab aus Gnadendorf, Archaologie Osterreichs 11/2, 2000, s. 34-35. 16) A. RUTTKAY, WafJen und Reiterausrustung, s. 287-288 - typ IA; L. KovAcs, Die Waffin der landnahmenden Ungarn: Sabel, Kampfoxte, Lanzen, MittArchlnst 10/11, 1980/81, Budapest, s. 247. 17) Z. MERINSKY; Morava v 10. stoletf, s. 32-33; Andrea BARTOSKOvA, Slovanske depoty zeleznjch predmetu v Ceskoslovensku, Studie AU CSAV Brno 13/2, Praha 1986, s. 25-28. 18) J. VIGNATIOVA, Breclav-Pohansko, s. 63. 19) Tamtez, s. 62-63. 20) M. SCHULZE-DORRLAMM, Untersuchungen zur Herkunft, s. 382-383. 21) G. NEVIzANSZKY, Magyarjellegu, 128; technika ryzdoby upomfna na takto provedena udidla v kombinaci zelezo-stHbro anebo nektere prezky v kombinaci bronz-strfbro ze staromacfarskych hrobu - srv. katalog La Hongrie de I'an Mil, Milan 1998, s. 79, 101. 22) Tatiana STEFANOVICOvA, Osfdlenie Nitry na prelome 3.-10. storocia a prfchod Mad'arov, in: Richard MARSINA (ed.), Nitra v slovenskych dejinich, Martin 2002, s. 132-133. 23) Z. MERINSKY; Morava v 10. stoleti, s. 31; ITt, Keramika o. az 1. poloviny 13. stoletf na Moraveajejf vztahy ke slezskeoblasti, Sltskie prace prahistoryczne 2, 1991, s. 172-173. 24) L. KovAcs, Ober einige Steigbugeltypen der Landnahmezeit, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 38, 1986, s. 225. 25) J. POULiK, MikulCice, s. 90. 26) J. POULiK, Vjsledky vjzkumu na velkomoravskem hradifti "vary" u MikulCic, Pamitky archeologicke 48, 1957,s. 322-326. 27) Z. MERiNSKY; Morava v 10. stoletf, s. 64. 28) V. HRUBY; StareMesto. Velkomoravskj Velehrad, Praha 1965, s. 205. 29) Ludek GALUSKA, Predbezne hodnocenf vjzkumu profiinnf kamennearchitektury ve Starem Meste"Na dedine", in: L. GALUSKA (ed.), Staromestski ryroCl, Brno 1990, s. 129-130; ITt, Uherskf Hradifte-Sady. Krestanskecentrum rfIe velkomoravske, Brno 1996, s. 21. 30) Za plitelske upozornenf na uvedene nilezy a za umozneni jejich publikace dekuji kolegovi Ludku Galu~kovi. 31) Podobne zelezne tvary ze sektoru 3/54 mlad~f hradebnf konstrukce hradiska kourimskeho publikoval napl. Milo~ SOLLE, Starti Koufim a projevy velkomoravske hmotne kultury v Cechtich, Praha 1966, s. 30,188,192-193, ktery hledal jejich spojitost s konskou rystrojL 32) Maria REJHOLCovA, Pohrebisko Z10.-12. storocia v Novjch Ztimkoch, Slovenski archeol6gia 22, 1974, s. 445, 456. 33) Attila KISS, Baranya megyeX-XI. sztizadi sfrleletei, Budapest 1983, tab. 46, 55,77; Csanad BALINT, Sudungarn im 10. Jahrhundert, Budapest 1991, s. 64; L. REvESZ, A karosi honfoglaltis, s. 223, 226, 330-331; Zdenek VANA, Maaari a Slovane ve svetle archeologickjch ntilezu X-XII. stoletf, Slovenski archeol6gia 2, 1954, s. 51-104; Anton TociK,Altmagyarische Graberfelder in der Sudwestslowakei, Bratislava 1968, s. 73, 111, 113, 121; G. NEVIzANSKY - Priska RATIMORSKA, Staromaaarske kostrove pohrebiskd Z 10. storocia v Nesvadoch, Archeologicke rozhledy 43, 1991, s. 261; Milan HANULIAK, Graberfelder der slawischen Population im 10. Jahrhundert im Gebiet der Westslowakei, Slovenski archeol6gia 40, 1992, s. 268, 286; Alexandru RADULESCU - Ervin GALL, Das landnahmezeitliche Graberfeld von Temesvtir (TimiIoara) - "Cs6kaerdO", Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 52, 2001, s. 182-183; COin COSMA, Graberfelder, Einzelgraber und Grabfunde unsicheren Charakters aus dem 3.-10.Jh. im westen und nordwesten Rumaniens, in: Calin COSMA _ Dan TAMBA _ Aurel RUSTOIU (Hgg.), Studia Archaeologica et Historica Nicolao Gudea dicata, Zalau 2001, s. 547; ve rychodoevropskych stepich se s nimi setkivame v saltovo-majacke kulture od pocatku 9. stoled, stejne jako kupr. na severnfm Kavkaze a mnoha daBfch mistech srv. S. A. PLETNEVA, VostoCnojevropejskije stepi vo vtoroj polovineVIII-Xv. - Saltovo-majackaja kultura, in: Stepi Jevrazii v epochu srednevekovija, Archeologija SSSR, Moskva 1981, s. 150, 273. 34) M. HANULIAK _ M. REJHOLCOVA, Pohrebisko v Cakajovciach (.9.-12. storoCie). Vyhodnotenie, Bratislava 1999, s. 76. 35) Podrobne k situaci na moravsko-uherskem pomezf v 10.-13. stoled napr. Metodej ZEMEK, Moravsko-uherskti hranice v 10. az 13. stoletf, Brno 1972, upozornujfd zejmena na krvave kumanske vpady !; knoflfky neodpovfdaji ani exemplarum uzfvanym napr. Pecenehy, ale ani Polovci S. A. PLETNEVA, Pecenegi, Torki i Polovcy v juznorusskich stepjach, Materialy i issledovanija po archeologii SSSR (= MIA), N° 62, Moskva - Leningrad 1958, s.153-159, jakkoliv 0 materialni kulture Pecenehu 10. stoled, usazenych v Karpatske kotline, zvla~te v okrajorych pohranicnich oblastech, toho nevime mnoho - Istvan ERDEU, 0 Pdenegach na territorii Vengrii (k postanovke voprosa), in: Materialy I tys. n. e. po archeologii i istorii Ukrainy i Vengrii, Kyjev 1996, s. 164; V tomto kontextu lze poukizat na nomadsky, zadm podrobne nezhodnoceny, a proto i obdzne interpretovatelny hrob z nezname lokality na Ceskolipsku, obsahujfd mj. take 19 rolnicek a dnovou okrasnou perlu, kladeny v~ak jiZ do 7. nebo na pocatek 8. stoled (?) - Rudolf TUREK, Slovanskj pravek Libereckeho kraje, Sbornik Severoceskeho muzea, Historia 1,1958, s. 128. 36) L. GALUSKA, Dve velkomoravske kovtirny s depoty ze Stareho Mesta, Casopis Moravskeho muzea 77, vedy spolecenske, 1992, s. 160. 37) K problematice datovani valu na Pohansku naposledy podrobne Z. MERiNSKY; Hradisko BfeclavPohansko a poctitky bfeclavskeho hradu, Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana 1, 2000, Brno 2001, s. 72-74, ktery rovnez upozornuje na obdobne prvky opevnovad techniky ina nekterych daBfch lokalitich jihomoravskeho a dolnorakouskeho prostoru, jd jsou vesmes datovany do pokroCile 2. poloviny 9. az na prelom 9. a 10. stoled - Strachotin-Petrova Louka, Znojmo-HradiSte sv. Hypolita, Stare zamky u U~ne, Gars-Thunau apod. - a jd majf shodny zanikory horizont, davany do souvislosti s madarskymi utoky. ~ At,#iiFP Ir:s::sw;'*** . - .. d 38) B. DOSTAL, Bfeclav-Pohansko. Velkomoravskj velmot,skj dvorec, Brno 1975, s. 191; m, Dvacet let archeologicklho vjzkumu Bfeclavi-Pohanska, Vlastivednyvestnfk moravsky 30, 1978, s. 149. 39) B. DOSTAL, Obytnl zemnice Zfemeslnicklho aredlu Bfeclavi-Pohanska, Sbornfk prad Filosoficke fakulty brnenske university (= SPFFBU) E 32, 1987, s. 97; TIZ, K s!dliftn!keramice blatnicko-mikulCicklho horizontu, SPFFBU E 38, 1993, s. 68-69; J. VIGNATIOVA, Bfeclav-Pohansko, s. 84-85. 40) B. DOSTAL - J. VIGNATIOVA, Bfeclav-Pohansko 1.984 (okr. Bfeclav)' Prehled vYzkumu 1984, Brno 1987, s. 36-37; Stranou ponechavame vYbavu jezdce ulozeneho spolecne s konskou kostrou v trati "Prednf ctvrtky" u Stare Breclavi, jd by sice mohla mit vztah k nomadskemu millieu, avsak nektere nalezy - napr. ostruhy (s dlouhym bodcem) Madary nepouZfvane anebo tzv. podkova (bez otvoru?) ale i kostra kone (celeho ?) nabadaji k opatrnosti podrobne Z. MERINSKY; Morava v 10. stoletl, s. 29. 41) Istvan FODOR, Honfoglalds kori korongjaink szarmazasar61, Folia Archaeologica 31, 1980, s. 216-219. 42) S.A. PLETNEVA, Ot kocevij kgorodam, MIAN° 142, Moskva 1967, s.176-178; TAZ, VostoCnojevropejskije stepi, s. 62-74; TAZ, Na slavjano-chazarskom pogranice, Moskva 1989; E. H. KHALIKOVAE. P. KAZAKOV: Le cimetiere de Tankeevka, in: Istvan ERDELYI, Les anciens Hongrois et les ethnies voisines al'Est, Budapest 1977, s. 139, 191; A. Z. VINNIKOV - S. A. PLETNEVA, Na severnych rubezach chazarskogo kaganata - majackoje poseienije, Voronez 1998, s. 181. 43) V. B. KOVALEVSKAJA, Severokavkazskije drevnosti, in: Stepi Jevrazii v epochu srednevekovija, Archeologija SSSR, Moskva 1981, s. 181. 44) Maria COM~A, Ostliche Elemente im Karpaten-Balkan-&tum, Beitrage zur Ur- und Frlihgeschichte 2, Berlin 1982, s. 30-34. 45) L. REvESZ, Archaologische Forschungen zur Landnahmez.eit in Ungarn: Ergebnisse, methodologische Probleme, ungeloste Fragen, in: Joachim HENNING (Hrsg.), Europa im 10. Jahrhundert, Mainz am Rhein 2002, s. 128-129; katalog La Hongrie de l'an Mil, Milan 1998, s. 79,101. DagmarJELINKOVA - Zdenek MERINSKY; Slovansklos!dlen!v oblasti soutoku Dyjea Svratky (Pffsproek k otazkam sfdelnfho a spoldensko-ekonomicklho vjvoje regionu od 0. do 13. stoletf)' Sbornfk Narodnfho muzea v Praze, fada A, Historie, 39, 1985, s. 148. 47) RudolfPROCHAzKA, Charakteristika opevnovadch konstrukdpfedvelkomoravskjch a velkomoravskjch hradiff na Morave, in: Praveke a slovanske osidleni Moravy, Sbornik pHspevku k osmdesatym narozeninam akademikaJosefa Poulika, Brno 1990, s. 293. 48) Inocenc Ladislav CERVINKA, Slovanl na Morave a rHe Velkomoravska, Brno 1928, s. 93; Boris . NOVOTNY, Zachrannj vjzkum na hradifti »Louka sv. Petra" u Strachotfna (okr. Bfeclav), Prehled vYzkumu 1967, Brno 1968, s. 91; Z. MERINSKY; Morava v 10. stoletl, s. 33, 36. 49) Marie KOSTELNIKOVA, Vjzkum hradiftePetrova louka u Strachotfna v roce 1.915 (okr. Bfeclav), PrehIed vYzkumu 1975, Brno 1977, s. 58-59. 50) z. MERINSKY; Archeologickj vjzkum hradiJte"Petrova louka" u Strachotfna, Jiznf Morava 17, 1981, s. 204-206; TIZ, Vjzkum hradifte"Petrova louka" u Strachotfna ajeho zazemf v roce 1.980 (okres Bfeclav), Prehled vYzkumu 1980, Brno 1982, s. 32; Z. MERfNSKY Evzenie KLANICOVA,Archeologickl vjzkumy na katastru obce Strachotfn v roce 1.981 (okr. Bfeclav), Prehled vyzkumu 1981, Brno 1983, s. 47-48. 51) Z. MERfNSKY; Vjzkum "Petrovy louky" u Strachotfna v roce 1.983 (okr. Bfeclav), Prehled vYzkumu 1983, Brno 1985, s. 47-48; k dosud uskutecnenym terennim aktivitim srv. Vladimir HASEK - Z. MERfNSKY; Aplikacegeo}jZikalnfch metod a vjzkumnlprace na hradifti Petrova louka u Strachotfna (okr. Bfeclav) v roce 1.91.9, in: Metodologicke problemy ceskoslovenske archeologie, Praha 1982, s. 118-125. 52) R. PRocHAzKA, Charakteristika opevnovadch konstrukd, s. 294. 53) Z. MERiNSKY; Morava v 10. stoletf, s. 37. 54) Bohuslav KliMA, Archeologickj vjzkum MU na velkomoravskem vjlinnem hradisti sv. Hypolita veZnojme, in: Ludek GALUSKA _ Pavel KOURIL - Zdenek MERiNSKY (edd.), Velki Morava mezi vYchodem a zapadem, Spisy Archeologickeho ustavu AV CR Brno 17, Brno 2001, s. 229-230. 55) 0 dalSfch, pocetne nespecifikovanych hrotech se zminuje 5 odvolanlm na ustnl sdelenl]. Kovarnika G. NEVIzANSZKY. "Mag:;arjellegu", s. 130; dekuji Bohuslavu KHmovi za umozneni publi~ kovat uvedena militiria, z nichz jedno, jez. jsem nemel k dispozici, je soucasd trval€: expozice znojemsk€:ho muzea. 56) Tomas PESSINA, Mars Moravicus, Pragae 1677, s. 231, 238. 57) podrobne R. PRocHAzKA, Charakteristika opevnovacfch konstrukcf, s. 294; k hradisku zkoumanemu od konce 40. do poloviny 60. let minuleho stoled srv. Cenek STANA, Archiiologische Erflrschung mahrischer Hohenburgwalle, in: C. STANA L. PoLACEK (Hgg.), Frlihmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa - mehrjahrige Grabungen und ihre Auswertung, Internationale Tagungen in Mikulcice 3, Spisy Archeologickeho ustavu AV CR Bmo 6, Brno 1996, s. 269-275. 58) C. STANA, StareZtimky u Usne - vjsinne hradiftevelkomoravskll, 2, 3 (kandidatski disertace), Brno 1963, s. 235; TIZ, Velkomoravski hradifteStareZamky u Usne, Monumentorum tutela - Ochrana pamiatok 8,1972, s. 154; dekuji dr. Stanovi za Zprlstupneni a umozneni zverejneni techto nalezu. 59) C. STANA, Depot zelez. a zernovu na slovanskem hradiSti StareZamky u Usne, Sbornik Ceskoslovenske spolecnosti archeologicke pH CSAV 1, 1961, s. 110-120. 60) Jm sLAMA, Pfemyslovci a Morava, Sbornik Spolecnosti pratel staroZitnostf 2, 1991, s. 56; TIZ, Archeologie 0 vnitmfch promenach premyslovskiho statu za vtady Bfetislava 1., in: Kraje slowianskie w wiekach srednich, Profanum i sacrum, Poznan 1998, s. 93; C. STANA, Pronikanf Boleslava II. na Brnensko ve svetlearcheologickjch objevu, in: L. POLANSKY - J. sLAMA - D. TRESTIK (edd.), PfemaslovskY stat kolem roku 1000, Praha 2000, s. 197-208. 61) C. STANA, Pustimerskj hrad, Archaeologia historica 18, 1993, s. 186; TIZ, Archaologische Erforschung, s. 278. 62) C. STANA, Miihrische Burgwalle im .9.jahrhundert, in: Herwig FRIESINGER - Falko DAIM (Hgg.), Die Bayern und ihre Nachbarn 2, 1985, s.195. 63) Dana MENOUSKOvA, Hradisko sv. Klimenta, Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana 1, 2000, Brno 2001, s. 173. 64) B. NOVOTNY; Vjzkum velkomoravskeho hradiSte"Pohansko" u Nejdku na lednickim ostrove, Pamatky archeologicke 54, 1963, s. 9 uvadi i jeden rombickY hrot s trnem. 65) Sabine FELGENHAUER-SCHMIEDT, Die Burg aufder Flur Sand bei &tabs an der Thaya, in: L. GALUSKA _ P. KOURIL Z. MERINSKY (edd.), Velki Morava mezi vychodem a zapadem, Spisy Archeologick€:ho ustavu AV CR Brno 17, Brno 2001, s. 97-98; TAt, Herrschaftszentren und Burgenbau des 10. jahrhunderts in Niederosterreich. Neue archaologische Forschungen im nordlichen Grenzgebiet, in:]. HENNING (Hrsg.), Europa im 10. Jahrhundert, Mainz am Rhein 2002, s. 384-391. 66) Ingeborg und Herwig FRIESINGER, Ein Vierteljahrhundert Grabungen in Thunau, Archaologie Osterreichs 2/1, 1991, s. 6-22; Erik SZAMEIT, Gars-Thunau - fruhmittelalterliche fiirstliche Residenz und vorstadtisches Handelszentrum, in: Hansjlirgen BRACHMANN (Hrsg.), Burg - Burgstadt Stadt. Zur Genese mittelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa, Berlin 1995, s. 278,281 mj. upozornuje na zvlastni pohreb uvnitf kostela, kde byla na kostre nebozdka (vcetne lebky) patrna fada secnych zasahu lehci ostroU zbrani, patrne savlL Podle ustniho sdeleni E. Sza~ meita pochizi z lokality temer ctyH desftky dosud nepublikovanych rombickych a deltoidnkh hrotu, davanych do souvislosti s madarskym nijezdem. 67) C. STANA, Mahrische Burgwalle, s. 194; ITZ, PustimHskj hrad, s. 184; ITZ, Archiiologische Erflrschung, s. 278. 68) Archeologicke shmuti podal naposledy Josef BLAHA, Archeologickepoznatky k vjvoji a vjznamu Olomouce v obdobfVelkomoravske fffe, in: L. GALUSKA - P. KOURIL - Z. MERiNSKY (edd.), Velki Morava mezi vYchodem a zapadem, Spisy Archeologickeho ustavu AV CR Bmo 17, Bmo 2001, s. 41-68. 69) p. KOURIL, Olomouc-Slavonfn, in: Archeologicke zrcadleni, Olomouc 2001, s. 58-65. 70) Marek KALABEK - Petr VITULA, Nemilany (okr. Olomouc), Prehled vYzkumu 41 (1999), Bmo 2000, s. 177-179; M. KALABEK, Me!se znaCkou Uljberht, in: Archeologicke zrcadleni, Olomouc 2001, s. 85-96. 71) Vit DOHNAL, Slovanskd pohfebifte na Olomoucku, Casopis Slezskeho zemskeho muzea 49, serie B, 1991, s. 220-246. 72) M. KALABEK, Me!se znaCkou, s. 90-91; dekuji Josefu Blihovi, ktery bude nemilanske pohrebBte zpracovavat, za umozneni publikace vybranych nalezu. 73) V. DOHNAL, Slovanskdpohfebifte, s. 222. 74) V. DOHNAL, Ranestfedovekd Olomouc ajejf ddlkove kontakty, in: Stfedni Morava -kultume historicb revue, Olomouc 1997, s. 26-27. 75) V. DOHNAL, K otdzce propojenfMoravy s Cechami a Slezskem v ranem stfedoveku, Casopis Slezskeho zemskeho muzea 47, serie B, 1998, s. 3; m, Olomouckj hrad v ranem stfedoveku. 10. atprvnfpolovina 13. stoletf, Olomouc 2001, s. 284. 76) Darina BIALEKOVA, iltd keramika Zpohrebfsk obdobia avarskej rife v Karpatskej kotline, Slovenski archeol6gia 15, s. 10-13. 77) Tivadar VIDA, Die awarenzeitliche Keramik 1. (6.-1. jh.), Varia Archaeologica Hungarica 13, Berlin - Budapest 1999, 5.132-137, tab. 69, VI, tam k uvedenemu datu pouzita vdkeri relevantni literatura, z mlad~ich prad jdte napr. Sarolta TETIAMANTI, Das awarenzeitliche Griiberfeld in VdcKavicsbdnya, Budapest 2000. 78) Uwe flEDLER, Studien ZU Griiberfeldern des 6. bis!J. jahrhunderts an der unteren Donau 1, 2, Universitatsforschungen zur pdhistorischenArchaologie 11, Bonn 1992, 5.145-148, 225-273, tab. 39-41, 52-54,98-99,102,106,114. 79) Stefka ANGELOVA - Todor MARVAKOV; Ober zwei Nekropolen aus Sudwestbulgarien, in: L. GALUSKA - P. KOURIL - Z. MERINSKY (edd.), Velki Morava mezi vYchodem a zapadem, Spisy Archeologickeho ustavu AV CR Bmo 17, Bmo 2001, 5.21. 80) T. VIDA, Dieawarenzeitliche, 5.155-156. 81) Ewald SCHULDT, Die slawische Keramik in Mecklenburg, Berlin 1956, s. 61-74, obr. 12,47-48; m, Slawische Tdpferei in Mecklenburg, Schwerin 1964, s. 46; Torsten KEMPKE, Starigard/Oldenburg. Hauptburg der Slawen in \Vtzgrien 2. Die Keramik des 8.-12.jahrhunderts, Neumunster 1984, s. 55, tab. 27, 33,41; Volker HERRMANN, Die Entwicklung von Halle (Saale) imfriihen und hohen Mittelalter, Halle (Saale) 2001, s. 45. 82) Sebastian BRATHER, Feldberger Keramik und/ruhe Slawen. Studien zur nordwestslawischen Keramik der Karolingerzeit, Universitatsforschungen zur prahistorischen Archaologie 34, Schriften zur Archaologie der germanischen und slawischen Fruhgeschichte1, Bonn 1996, s. 173, tab. 24. 83) Srv. napr. nedavno publikovane exemplife - cele i ve stfepech - v poctu 22 kusu z hradiska Thunau am Kampf, kladene do 9. eventualne na prelom 9. a 10. veku - Brigitte CECH, Thunau am Kamp - Eine befestigte Hohensiedlung. Die keramischen Funde der fruhmittelalterlicher Befestigung, Wien, s. 37-39. 84) Zdenek VANA, Lahvovite tvary v zdpadoslovanske keramice, Pamitky archeologicke 47, 1956, s. 105-150. 85) Tamtez, s. 138-143. 86) Napr. stfedohradi~tni nalezy z Breclavi-Pohanska, z nichz jeden rna hrdlo cleneno plastickymi vjvalky (B. DOSTAL, Bfeclav-Pohansko. Velkomoravskj, s. 141; J. VIGNATIOvA, Bfeclav-Pohansko, s. 69-70), mladohradBtni okrajove partie z Palliardiho hradiska u Vysocan (Rostislav NEKUDA, Ein Beitrag zur Chronologie und Typologie derfruhmittelalterlichen Keramik in Miihren - Tschechoslowakei, Zeitschrift fUr Archaologie des Mittelalters 14/15, 1986-1987, s. 127), Chotebuze-Podobory (P. KOURIL, Slovanske osfdlenf(eskeho Slezska, Bmo - Cesky Te~in 1994, s. 110), Olomouce-d6mskeho navr~i 0!. DOHNAL, Rane stfedovekd Olomouc, s. 32; TIZ, K otdzce propojenf, s. 4; TIZ, 010mouckj hrad, s. 45) atd. . 87) Napr. Palonin, Stfelice u Unicova, Kostelec, DaleCin, Bmo 0!. NEKUDA - Kveta REICHERTovA, Stfedovekd keramika v Cechdch a na Morave, Bmo 1968, s. 132), Mstenice 0!. NEKUDA. Mstenice 3. Zanikld stfedovekd ves u Hrotovic. Rane stfedovekesfdliSte, Bmo 2000, s. 237-238), Olomouc (Pavel MICHNA, Stfedovekemincovnfvdtky ZOlomouce, Vlastivedny vestnik moravsky 31, 1979, s. 40), Hlu­ Cin (Pavel STABRAVA _ Hana TERYNGEROVA, Objev stfedovekeho zahloubeneho objektu v Hlufine, Vyrocni zpriva Pamatkoveho 6stavu v Ostrave, Ostrava 2000, s. 143-144)' 88) Z. VANA. Lahvovitetvary, s. 118, 113, 130, 134, 136. 89) V. NEKUDA - K. REICHERTOvA, Stfedovekd keramika, s. 102. 90) B. DOSTAL, Zemnice s depotem pod valem hradiska Bfeclavi-Pohanska, SPFFBU E 22-23, 1977-1978, s.122-127;J. VIGNATIOVA, Bfeclav-Pohansko, s. 69. 91) J. POULiK, Dve velkomoravske rotundy v MikulCicfch, Praha 1963, s. 69-71, 128; Z. MERINSKY, Morava v 10. stoletf, s. 52 -lahev datovana do zaveru 10. pfipadne na samy pocatek 11. stoled. 92) Z. MERiNSKY; Mladohradiftnfa stfedovekendlezy ZLanthota (okr. Bfeclav), Prehled vYzkumu 1974, Bmo 1975, s. 53-54; TIZ, Keramika 6. at 1. poloviny 13. stoletf, s. 177. 93) B. DOSTAL, Zemnice s depotem, s. 126. 94) Z. VANA, Lahvovitetvary, s.122, 139; Jan EISNER, Ruk~vetslovanskearcheologie, Praha 1966, s. 209. 95) Z. VANA, Lahvovitetvary, s.132, 139. 96) B. DOSTAL, Bfeclav-Pohansko. Velkomoravskj, s. 154. 97) z. MERINSKY, Keramika 6. az 1. poloviny 13. stoletf, s. 169-171 s patrlcnou literaturou; D. JELiNKOvA, Slovanskepohfebiftez!J. at 12. stoletfv Mufove, katalog, Bmo 1999, s. 63; srv. pomerne uzce regionalne ohraniceny tzv. dolnovestonicky okruh - Jm MACHACEK, Studie k velkomoravske keramice. Metody, analj',(J a syntez:y, modely, Bmo 2001, 5.247,250. 98) Jerzy Szydlowski, Wez,esnofredniowieez,negrodzisko w Lubomi, pow. Wodzislaw Sltlski, po trzech sezonach wykopaliskowych (1!J66-1!J68), SprawozdaniaArcheologiczne 22, 1970, s. 184. 99) V. NEKUDA, Slovanske hradisko v Berlfne-5pandave, Casopis Moravskeho muzea 56, vedy spolecenske, 1971, s. 108; B. DOSTAL, Bfeclav-Pohansko. Velkomoravskj, s. 154. 100) B. DOSTAL, Mladohradiftnf keramickd skupina ZBfeclavi-Pohanska, SPFFBU E 18-19, 1973-1974, s. 187-189; TIZ, Bfeclav-Pohansko. Velkomoravskj, s. 171-175. 101) J. POULIK, Dvevelkomoravske, s. 71. 102) B. NOVOTNY; Archeologickj vjzkum Hradce u Opavy, Slezsky sbomik 57 (17), 1959, s. 451-453 TIZ, Vjzkum slovanskeho hradiska v Opave-Kylefovicfch, Casopis Slezskeho muzea 11, serie B, 1962 s. 69-70; P. KOURIL, Slovanskeosfdlen!, s. 144-145. 103) Napr. I. I. LJAPUSKIN, Pamjatniki saltovo-majackoj kultury v basejne r. Dona, MIA N° 62, MoskvaLeningrad 1958, s. 112-113; S. A. PLETNEVA, VostOCnojevropejskije stepi, s. 62-75 A. Z. VINNIKOV _ S. A. PLETNEVA, Na severnych rubjez;ach, s. 51; S. A. PLETNEVA, Na slavjano chazarskom pogranice, s. 121 sq.; Andrzej KOPERSKI - Michal PARCZEWSKI, Das altungarische ReI tergrab von J>rzemyfl (Sudostpolen), Acta Archaeologica Scientiarum Hungaricae 30, 1978, s. 224-226. Dale predevsfm sbornfk pod redakcf CS. BALINTA, Die Keramik der Saltovo-MajakiKultur und ihrer Varianten, VariaArchaeologica Hungarica 3, Budapest 1990, zvliste pak pHspevek Valerije S. FLJOROVA, EinigeArten der polierten Keramik der Saltovo-Majaki-Kultur, s. 113-136. 104) K. MESTERHAz¥, Honfoglalds kori keramiank keleti kapcsolatai, Folia Archaeologica 26, 1975, s. 116-117; TIZ, Die landnahmenden ungarischen Stamme, Acta ArchaeologicaAcademiae Scientiarum Hungaricae 30, 1978, s. 325; A. KOPERSKI M. PARCZEWSKI, Wczesnofredniowieczny grab Wfgra-koczownika Z Prz,emyfla, Acta Archaeologica Carpathica 18, 1978, s. 177-180. Konh \1\) h.. ¥...\~~, Studien %ur Arcbao\og,ie der Ung,arn im 10. und 11. Jabrbundert, \~'.\)\~~'A1~t~\l~Q.\'m~ (ve V'j'Lnamu tebe\ove) sestiva\td 'Le tH h\avnich \\.menu a c.etn-yc.h ua\skn s\\.u})\n, se \\.e stat-ym Nac.ntl'Atn1,W\en\I:)~'), s.111:).,\...¥...()'\Tkc.~, S%ab\ja-"kard feg:jverva,\tas. AHte\u "kardos 10.-11. s7jJ."Madatum })r\})O)\\\ Wi v uobe })teu7.au\et\.m'Leme \,.\\.o\em to\\.u '&')'0); tvoh\\ ne\s})\k nomo%,enn\ zadi magJar sirok keltezesebez, l\rc.n~eo\o%,\.a\'Ette.'i)\tQ \11, 11:)1:)\), s. 4~-t\1:)',M.. ~C.\\\J\"7..t, Das ung,au'Lavten.g slue\ni b\o\\., usazen~ \\.o\em })o\ov\n'j 1'0. stokt\ })OU )ean\m vuac.em 'Le)mena me'Ll 1\sou aDuna)em', v )e)knnmotne\\.u\tute se ~ta'Lne)\ nei u madats\\.~cn \\.menu })to)evu)l. itinske riscbe Krieg,ergrab, s. ')'04-')\)'). 111) ).1»u\HA, Arcbeologicb~ poznat~.Y, '3>. %; })t';'te\'3>ke \nlorm~c.e).~hn:f'a turkicke element)'; vo}enskou s\uibou se domohh vetslho bOhatstvi a V)'ssino postaveni a })\:ea­ 118) V. DOHNAL, K otaz,ccpropojenf, s. 3. 119) Nilez si zaslouzl hlub~fho rozboru, prozadm se v~ak zda, ze nejde 0 typickou staromadarskou savli; podle utvarenf jilce a pHcky nelze zcela vyloucit, ze muze jit 0 zbran pouZivanou Pecenehy anebo Bulhary (?), i kdyz napr. bvle ze staromadarskeho hrobu z Hlohovce (A. TociK,Altmagyarische Graberfelder, s. 83) rna vrchol jilee ukoncen pfiblizne obdobnym zpusobem; Stv. take Andras pAL6CZI-HORVATH, Petschenegen, Kumanen, Jassen. Steppenvolker im mittelalterlichen Ungarn, Budapest 1989, s. 34-35. no,) M. KA1.ABEK, Md se znaCkou, s. 91. pok\idi se., ie. im spo\e.cne se. stat-ymi. Madary i na Nittansku K. MESTERHAzy, Die landnahmenden ungarischen, s. 341-342, TIZ, Die Landnahme der Ungarn, s. 27; srv. take Magnae Moraviae flntes historici 3, Brno 1969, s. 394-398 (Konstantinos Porfyrogennetos "Deadministrando imperio'j. 105) 1. FODOR, Honjoglatas kori bordazotk nyaku edtfnyeink szarmazasrol, FoliaArchaeologica 36, 1985, s. 171. 106) A. KOPERSKI M. PARCZEWSKI, Das altungarische Reitergrab, zejm. s. 224-226; TIZ, Wczesnofredniowieczny grab, zejm. s. 171-173. 107) L FODOR, Honfoglalds kori bordazotok, s. 165-171. 108) Jan PASTOR, Jazdeckl hroby v Cierne} nad Tisou, Archeologicke rozhledy 4,1952, s. 486-487; L FODOR (ed.), The Ancient Hungarians. &hibition Catalogue, Budapest 1996, s. 129. A. KOPERSKI - M. PARCZEWSKI, Wczesnofredniowieczny grab, s. 174. J. EISNER, Rukovlt, s. 166. 111) K. MESTERHAz¥, Honfoglalds kort keramiank, s. 116. 112) Jm NEUSTUPNY, Zpravy ZNarodnfho muzea. Prehistorickl oddllenf, Casopis Narodniho muzea 112,1938, s. 163-164; J. EISNER, Slovanea Madari varcheologii, SlaviaAntiqua 7, 1960, s. 191-192; TIZ, Rukovet, s. 166; K. MESTERHAzY, Honfoglatas kori keramiank, s. 116; L FODOR, TheAncient Hungarians, s. 139. 113) A. KOPERSKI - M. PARCZEWSKI, Wczesnofredniowiecznygrab, s.174-176; dale take A. KISS, Baranya megye, s. 191, tab. 102; 1. FODOR, Diegrosse Wanderung der Ungarn vom Ural nach Pannonien, Budapest 1992, tab. XXVIII; TIZ, The Ancient Hungarians, s. 287; Gyula T6R6K, Die Bewohner von Haltmba im 10. und 11. Jahrhundert, Budapest 1962, s. 67-68, 71; Judit KVASSAY, Keramikbeigaben in den Grabern des 10. und 11. Jahrhunderts im Karpatenbecken, in: lnteraktionen der mitteleuropiischen Slawen und anderen Ethnika im 6.-10. Jahrhundert, Nitra 1984, s. 175. Nekolik zlomku nidob s cylindrickym hrdlem s plastickymi zebirky ze sedmihradskych lokalit More~ti, Lopadea a Daablca uvid! Kurt HOREDT, Backteller und Tonkessel in Morelti, SlovenskaArcheologia 26, 1978, s. 62; TIZ, Siebenburgen im Friihmittelalter, Bonn 1986, s. 143. 114) 1. FODOR, The Ancient Hungarians, s. 419-420. 115) Maria WOLF, Elffzetes}elentes a borsodiflldvar asatdsar61 (15J87-15J5J0), A nyfregyhazi Josa Andras Muzeum Evkonyve 30-32 (1987-1989), 1992, s. 423, 435; 1. FODOR, The Ancient Hungarians, s. 418, 420; Katalog Europas Mitte um 1000, Stuttgart 2000, s. 83. 116) Jozsef KOBALy; Nehdny adat Ktirpatalja honfoglalas is Arpad-kori leleteirffI, A nyfregyhizi J6sa Andras Muzeum Evkonyve 43,2001, s. 207-209. M. REJHOLCOVA, Pohrebisko v Cakajovciach (5J.-12. storocie)' Analjza, Nitra 1995, s. 41-43, tab. LXXI, LXXIX, CLX 123) CtyH skupiny takovYchto hrobu, Casove i geograficky ohranicenych, rozeznava CS. BALINT, A Honfoglalas kori lovastemetkezesek nehany kerdese, A Mora Ferenc Muzeum Evk6nyve, s. 107-114; v teto souvislosti lze snad zminit, i kdyz nejednoznacne interpretovany, nalez hornl konske celisti a patrne'i dalSkh siine ztrivenych kostl, ulozenych v oddelene jame v bHzkosti hrobu c. 31 na okraji pohfebiSte z 9. a 10. stoled v Bdenove na jiznim Slovensku (G. NEVIzANSKY, Pohrebisko Zkonca 5J. a Z10. storoCia v BeJdiove, Slovenski archeologia 27,1979,387-388); s pietne ulozenymi konskymi pohrby se ovsem setkivame i na slovanskych stredohradiStnich pohrebiStfch napr. v Mikulcidch-Kostelisku (kiln a casti skeletu - Z. KLANICA, Vorbericht iiber die Ergebnisse der 32. Grabungssaison in MikulCice (Bez. Hodonfn), Prehled vYzkumil1985, Brno 1987, s. 35-36; TYZ, Vorbericht iiber die Forschungsergebnisse in Mikulcicefor dasJahr 15J86 (Bez· Hodonfn), Prehled vYzkumu 1986, Btno 1987, s. 50) anebo v MikulCidch-Klistdisku (th hroby kont ve vychodni casti kultovnfho objektu zrejme souvisl s vYznamnym postaventm kone ve slovanskem nibozensty! Z. KLANICA, Slovanskj tempi, palac a kostel, in: Sborntk Rodni zeme, Brno 1998, s. 156; srv. take Joachim HERRMANN - Elsbeth LANGE, Die Pferde von Arkona. Zur Frage der Pferdehaltung und Pferdezucht bei den slawischen Stammen zwischen Elbe und Oder, Beitrige zur Ur- und Frlihgeschichte 2, Berlin 1982, s. 128-133); znamy jsou i z nekropole dolnovestonicke O· POULIK,jiznf Morava zemedavnjch Slovanu, Brno 1948-1950, obr. 123) a take z Breclavi-Pohanska (B. DOSTAL _ J. VIGNATIovA, Bfeclav-Pohansko 1!J79 (okr. Bfeclav), Prehled vYzkumu 1979, Brno 1981, s. 38, dva konske pohrby); obecne ke konskym pohrbum a obetem Stv. Michael MULLER-WILLE, Pferdegrab und Pferdeopfer im friihen Mittelalter, Berichten van de Rijksdienst voor het Oudheidkundig Bodemonderzoek 20-21, 1970-1971, s. 119-248; Stv. take Danica STASsiKOvA - STUKOVSKA, Vybrane nilezy z pohrebiska v Borovciach z pohladu zaciatkov kostroveho pochovivania staromoravskych a nitrianskych Slovanov, in: L. GALUSKA P. KOURIL - Z. MERiNSKY (edd.), Velki Morava mezi vYchodem a zipade~y Spisy Archeologicke.ho ustavu AV CR Brno 17, Brno 2001, s. 376-379 a Z. MERINSKY, Ceske zeme od pffchodu Slovanu po Velkou Moravu 1, Praha 2002, s. 561, 563; zcela bezne byly pohfby celych kont i s jezdeckou vybavou v saltovske kulture 01. S. AKSENOV _ A. V. KRYGANOV - V. K. MICHEJEV, Obrjad pogrebenija s konem u naselenija saltovsko} kultury, in: Materialy I tys. n. e. po archeologii Ukrajiny i Vengrii, Kijev 1996, s. 116-129) a je rovnez znimo, ze kompletnf konske kostry se nachizejl spolecne s bojovnikem na pecenezskych pohrebistfch 10. stoled v Madarsku (1. ERDELL 0 Pelenegach na teritorii Vengrii, in: Materialy I tys n. e. po archeologii Ukrajiny i Vengrii, Kijev 1996, s.163-166). 124) Z. VANA, Lahvovite tvary, s. 119-122; A. KOPERSKI M. PARCZEWSKI, Wczesnofredniowieez,n. gr6b, s.176-177. 125) K novejHm nalezum a pohledum na cesko-madarsky kontakt v Cechach srv. napr. Nada PROFANTOvA - Michal LUTOVSKY, Staromatlarsktnalez:y ZCech, Sbornik prate! starozitnostf 3, Praha 1991, s. 3-16; Michal LUTOVSKY; Odraz mocenskjch zmln 10. stoletfve struktufejihoceskjch hradift, in: Archeologie ve sdednich Cechich 3, 1999, s.183-191; TYZ,Jihoceskti hradiltlv 10. stoletf. K problematice pfemyslovsktho zaboru jiznfch Cech, in: Premyslovsky stat kolem roku 1000, Praha 2000, s. 174-178; Michal LUTOVSKY - Jan MiCHALEK, Archeologie nasilneho zaniku: pad Hradce u Nlmltic, Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana 1 (2000), 2001, s. 133-142; Jan MiCHALEK - Michal LUTOVSKY; Hradec u Nlmltic. Sfdlo halftatskea rani stfedovlkt nobility v cesko-bavorskem kontaktnfm prostoru. 1. Text. 2. Tabulky. 3. Pliny, Strakonice - Praha 1000, s. 232-234; pro Slezsko a Malopolsko KrzysztofWACHOWSKI, Slttsk w dobie przedpiastowskiej, Wrodaw 1997, s. 61-61; Jacek POLESKI, Kleinpolen im 8.-10. Jahrhundert. Bemerkungen zu den BeZiehungen zwischen Kleinpolen und Bohmen, Mahren, Slowakei und Ungaro, in: Mitteleuropa im 8.-10. Jahrhundert, Bratislava 1997, s.11-13; TIZ, Malopolsko v 10. stoletf, in: L. POLANSKY - J. sLAMA - D. TRESTIK (edd.) Premyslovsky stat kolem roku 1000, Praha 1000, s. 218-119. 126) K postupnemu pronikini Mad'aru srv. napf. A. TOCIK, Zur Frage der slawisch-magyarischen Kontakte an der mittleren Donau im 10. und 11. Jahrhundert, Berichte tiber den II. Internationalen KongreB ftir Slawische Archaologie, Band 1, Berlin 1973, s. 353-354; Lubomir HAVLIK, Morava v 5). a 10. stoletf, Praha 1978, s. 96-100; A. RUTIKAY, Vklad v problemu slavjano-vengerskich vzaimodejstvij v severnoj casti Karpatskoj kotloviny vX-XI w., in: Trudy V mddunarodnogo kongressa archeologov-slavistov, tom. 2, Kijev 1988, s. 134-135; Jin STEINHUBEL, Nitrianske knietatstvo a zanik Velkej Moravy, Historicke ~tudie 37, 1996, s. 7-15; TIZ, Nitraer Fiirstentum und der Untergang Groftmahrens, in: Central Europe in 8'h -10'hcenturies, Bratislava 1997, s. 200-106; D. TRESTIK, "Velike mesto Slovanu Praha". Staty a otroci v 10. stoletf, in: L. POLANSKY - J. sLAMA - D. TRESTIK (edd.) Pfemyslovsky stit kolem roku 1000, Praha 2000, s. 52 ov~em soudi, ze severni Morava stila mimo sferu zijmu starych Mad'aru. 127) J. BLAHA, Archeologickepoznatky, s. 63. 118) Ivan VAVRA, Trstenicka stezka, Historicki geografie 6,1971, s. 77-132. 129) P. MICHNA, K utvafenfranistfedovlkeMorary (Olomouc a historickeOlomoucko vJ. az pocatku 13. stolet!), Ceskoslovensky casopis historicky 30, 1982, s. 719-724; V. DOHNAL, Olomouckj hrad, s. 33. 130) Srv. napf. situaci pri ochrane karpatskych prusmyku Mad'ary v okolf Przemyslu a Halicze - M. PARCZEWSKI, POCZtttki ksztaltowania si{ polsko-ruskiej rubie'?;y etnicznej w Karpatach, Krak6w 1991, s.40-43. 131) J. sLAMA, Pfemyslovci a Morava, s. 51 sq.; TIZ, Slavnfkovci - vjznamnti Ci okrajova zaletitost ceskjch dljin 10. stoletf?, Archeologicke rozhledy 48, 1996, s. 190. Jin STEINHUBEL, vznik Uhorska a nitrianske knietatstvo, Historicky casopis 47, 1999, s. 588-589 - k tomu naposledy kriticky D. TRESTIK, "Velikemesto Slovanu Praha", s.193 (pozn. 41). 132) J. BLAHA, Slovanska a stfedoveka Olomouc v archeologickjch pramenech, in: Archeologicke zrcadlenf, Olomouc 2001, s. 137. 133) D. TRESTiK, Ptid VelkeMorary, s. 132. ANEZKA MERHAUTOvA Obrazove tema a jeho myJlenkovj obsah v ranem stfedoveku VSIMNEME SI BLIZE OBRAZU Narozenf Krista na fo1. 18r Kodexu VYSehradskeho. Tento obraz s nekterymi dalSimi zpodobuje nejen zvoleny namet, ale nametern vyjadruje i daISi nabozenske Ci teologicke ideje. Obraz je vsunut do psane perikopy podle sv. Lukase 2,1-14, kted. sdeluje:l) "I porodila sveho prvorozeneho syna, zavinula jej do plenek a polozila do jesH ... A v te krajine byli pastyri pod sirym nebem ... u sveho stada. Nahle pfi nich stal andel Pane ... jim rekl Nebojte se ... Dnes se vam narodil Spasitel, Kristus Pan, v meste Davidove ... Naleznete detatko v plenkach, polozene do jeslL A hned tu bylo s andelem mnozstvf nebeskych zastupu a takto chvalili Boha: "Sliva na rysostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi. Buh v nich rna zaHbenL" Oproti Lukasovu liceni je v nasem obrazu dej zhusten, Narozeni Kristovo je spojeno se Zvestovanim pastyrum v kompozicni celek. Chybf naznak prostredf, ve kterem se Narozenf odehravalo. Jesle a v nich dite zavinute v plenkach jsou na obraze nahrazeny mladym muzem odenym v roucho s dlouhym rukavem na pazi, vysunute z pfikrYvky. Navlc tento muz s kHzovym nimbem kolem hlavy zehna pozvednutou pravid. Evangelista spojil s Narozenim pfftomnost Marie aJosefa, nezminil se vsak 0 volu a oslu, z nichz se osel zakusuje do rostlinek na zaoblene plose, tvoHd pozadi loze Narozeneho. Spojeni nasich dvou temat v celek i doplnenf andela se v kniznf malbe jiz vyskytovalo.2 ) Podobne i figury ci hlavy vola a osla,3)jejichz volbu a ryznam prozrazuji slova proroka Izajase 1,3: ,Yul zna sveho hospodare, osel jesle sveho pana, mne vsak Izrael nezna, muj lid je nechapary." Rehor z Nyssy4) hledal v techto dvou zvHedch figurach symboly zidovstvf a pohanstvf, tedy dye neresti, od nichz Kristus osvobodi lidstvo a podobne i Rehor Naziansky,~) podle nehoz Kristus zbavf vola od jha zakona a osla od jha modlosluzby. Ve starsf kniZnf malbe se vyskytovala i figura P. Marie leZfd pod pfikrYvkou, tedy sestinedelky. Nas obraz vsak obsahuje i nektere prvky mene obvykle ci zvlastnL Jednfm takorym je pruh latky pres andelovu hrud a jeho pravou pazi. Zrejme predstavuje stolu jako je tomu v obrazu Maiestas Domini nasi knihy a velmi zHdka u andelu