Archiv města Ostravy Blažena Przybylová-Josef Šerka: 75 let Archivu města Ostravy, Ostrava 1998, 120 s. B.P. – Reflexe AMO v průběhu jeho existence. In: Městské archivy a městští archiváři. AMB 2010, s. 179-190. (Jana Čermáková, Radana Červená, Hana Jordánková, Ludmila Sulitková). Zmínka v listině – Závěť olomouckého EPC Bruna – 1267 (město olomouckých biskupů) První dochovaná listina – Karel IV. – 1362 udělení výročního trhu 7 dní před a 7 dní po Nanebevstoupení Páně. Městští písaři městské knihy 1556 požár města (1673, 1763) – radnice, kostel, náměstí – zničení písemností (ale možná ani starších mnoho nebylo) Poč. 16. století pořízena kovová archivní truhla – používána do 1888. 17. 4. 1787 – Moravská Ostrava (MO) – zřízení regulovaného magistrátu 1857 – směrnice moravského místodržitelství – předávat starší spisy do A, provádět řádnou skartaci, starost Franz Kremer sděluje, že písemnosti již odevzdány – soudní spisy archiv Nový Jičín, politické spisy- okresní hejtmanství Místek. Komunikace se statistickou sekcí pro zvelebení orby a vlastivědy – soupis listin 1362-1785, také MZA – soupis listin 1362-1620, 1856 výzva OÚ předat archiválie k úschově do MZA, radní kategoricky odmítli. Pro práci archivních korespondentů získáni farář Valentin Lihocký, podrobný soupis listin i FÚ Moravské Ostravy. 1888 pořízení nové archivní truhly – rozhodnutí městské rady Franz Kremer – první volený starosta 1850-1861, milovník historie, následně napsal Leitfanden zur Verfassung einer Geschichte der Stadt Mahr. Ostrau, 1867, první sepsání dějin města, první „historiograf“ – říká A. Adamus 1881 – Franz Wottolik – Beiträge zur Geschichte der Stad Mährisch Ostrau –první knižně vydané dějiny (FW – zakladatel německého deníku Mährisch-schlesischer Grenzbote) Ladislav Zwierzina (1833-1898) – důlní podnikatel, horní rada, studium v městské registratuře, rukopis dějin, tiskem vydána jen část. Karel Jaromír Bukovanský (1844-1932), učitel ve Slezské Ostravě (1870-1900), studium SO a okolních obcí, shromáždil - zachránil řadu materiálů i písemností, Muzeum Bukovanského na SO 1904 – vznik Uměleckoprůmyslového muzea – založila české Obchodní a živnostenská beseda v MO – skromná akviziční činnost – sbírky zničeny během 1. svět války Uměleckoprůmyslové muzeum ostravsko-karvinského revíru – německé – vzniklo zásluhou starosty MO JUDr. Gustava Fiedlera, podpora německé městské rady, profesora ně gymnázia Rudolfa Prischinga – první správce muzea, podíl na budování knihovny historik a žurnalista Richard Drapala, zásluha i na převzetí nejstarších listin (1362-1786) a pozůstalosti Ladislava Zwierziny, umístěno v budově staré ostravské pošty. Českým správcem jmenován po válce Alois Sprušil 1921 žádal Drápela převzetí muzea s archivem do správy města a připojení i archiválií obcí připojovaných do Velké Ostravy; dále navrhoval studium v archivu jen s předběžným souhlasem správce, autoři vědeckých prací mají předávat 1 výtisk své práce do A, oslovit soukromé osoby, které mají nějaké písemnosti k ostravsko-karvinskému revíru, aby je dali A do úschovy ad. Kulturní rada při ostravské správní komisi Rudolf Tlapák se obrátil na odborné posouzení na Aloise Adamuse – historického nadšence, rodáka z Kunčic u Ostravy, profesor na gymnáziu v Českém Brodě, již před 1. svět válkou vyzýval k založení muzea a archivu „Ale historické muzeum muselo by nutně býti doplněno archivem. Bez archivu je každé historické museum jen kusým. Dobrý archiv je zlatým klíčem k minulosti kraje, je pramenem poznání kraje, je výsledkem organizované činnosti správní. Archivy jsou základem k vlastivědě kraje: k dějinám osídlení kraje, rozdělení půdy, místopisu, sociálních a národnostních poměrů, poplatní síly lidu atd.“ Významným hybným momentem bylo schválení zákona o pamětních knihách 80/1920 Sb. z 30. 1. 1920 – nařízení povinného vedení kroniky, Jan Prokeš, předseda správní komise MO korespondoval s MŠANO – jak uskutečnit. Odpověď, zřízení psaní kroniky není tak aktuální, pokud má město funkční archiv, třeba jej vybudovat, jako poradci při zřízení doporučení V. Vojtíšek a dr F. Macháček (tč. Archivář Plzně). Správní komise města 13. 11. 1922 zřídila systemizované místo městského archiváře - 1. 9. 1923 obsazeno profesorem Aloisem Adamusem. Éra Aloise Adamuse: Archiv začleněn spolu s muzeem do XIV. referátu města v čele s přednostou s úkoly: 1. Záležitosti archivní; 2. Činnost badatelská o dějinách Ostravy; 3. Správa a pořádání starších registratur a knihovny archivní; 4. Vedení obecní pamětní knihy; 5. Správa městského muzea; 6. Sběratelství památek historických pro Moravskou Ostravu. Dvě systemizovaná místa – A. Adamus a pomocná síla – Božena Kanclířová. Alois Adamus A) snaha soustředit písemnosti obcí začleněných do Velké Ostravy (1924) i dalších blízkých obcí – záchrana před zničením B) vybudování vědecké archivní knihovny – historickou lit., časopisy, edice pramenů, místní noviny, regionální vlastivědné a historické práce – nákupy v antikvariátech, dary; C) vybudování sbírky soudobé dokumentace – plakáty, letáky Město: AA bude psát kroniku (AA se domníval, že kronikářská práce je zbytečná, vše vychází v novinách) Umístění: 1923 - ve staré radnici – temná a studená místnost, část materiálů v budově staré pošty; 1924 – přesun do uvolněné mariánskohorské radnice; 1931 – stěhování do budovy Staré radnice (1930 dostavěna nová) 1934 – popraskání zdi – nutno přesunout část písemností do budovy nové radnice Řada materiálů u úředníků i jiných soukromých osob – nejstarší dochovaná městská kniha (první záznamy 16. st.) byla spolu s dvěma pořádky cechu pekařského a kovářského odkoupena za 300 Kč v roce 1925 od I. Matuly – ostravského řídícího učitele, i ostatní různé úřední knihy sbíral a kupoval AA po městě a kraji 1924 – přesun do uvolněné mariánskohorské radnice 1925 – Instrukce pro Archiv Velké Ostravy – povinnosti archivu – mj. zpřístupnění A. veřejnosti Městské listiny, pečetidla, městské knihy, cechovní materiál, stará magistrátní registratura, archiv střeleckého spolku Publikoval drobné studie k dějinám regionu, archivní výzkum v MZA, ZAO, AEPCA Kroměříž, SA Vratislav ad. Pořádal fondy. Vydával časopis Věstník archivu a musea Ostravského kraje – 1. roč. 1926 1932 – vyjádřil zamýšlenou resignaci Červen 1935 – město přijalo resignaci a ke konci srpna 1935 jej uvolnilo z funkce – mnoho práce – citace str. 22, 27 AA vybudoval archivu pevné místo ve městě Po jeho odchodu místo nebylo obsazeno historikem, správu převzal dosavadní úředník Oldřich Dušek, který do A nastoupil v roce 1925 – nyní jako přednosta referátu A+M; dále ustanovena tříčlenná archivní a muzejní rada – politická mimo městský úřad – archivní práce dostal na starost středoškolský profesor PhDr. Alois Červenka – sociální demokrat; gymnazijní profesor PhDr. Karel Otte (národní socialistická strana) vedl příruční knihovnu A i muzea a byl kustodem muzea; učitel Ervín Tengler (národně demokratická strana) – vedl kroniku – musil vytvořit koncepci. 1937 městská rada rozhodla o vytvoření 4. oddělení – cizinecká a propagační kancelář - starost o propagaci turistického ruchu 1938 převzaty materiály českého muzea v Orlové – listiny k Těšínsku 14. 3. 1939 – obsazení města i archivu – protektorát Vedením A+M pověřen Richard Drapala – nová rada Richard Drapala, Oldřich Dušek, Alois Červenka (do r. 1944); Dr. Karel Otto a Ervín Tengler – propuštěni Na pořádací práce nebyl čas, občasné přejímky materiálů Německá správa kladla důraz na dodržování registraturního pořádku u přejímaných archiválií – s odvoláním na moderní archivní zásady pro pořádání – a zdůrazňovala nutnost systematického přejímání písemností městských úřadů s odstupem 5-10 let. Značným úsilím R. Drapaly došlo 1. 12. 1940 součinností vládního komisaře Emila Beiera a místní skupiny Ústředního svazu průmyslu k založení Archiv für Bergbau und Industriegeschichte im Ostrauer Kries. Drapala jmenován ředitelem. Nejdříve v budově Staré radnice, 1942 vystěhován do Vítkovic a 1943 se osamostatnil od města. Leden 1942 na místo městského archiváře ustanoven Julius Klitzner (praxe v AMP) Prosinec 1942 ukončena rekonstrukce prostor A+M ve Staré radnici 1942-1944 vydávány propagační (propagandistické) listy (9 svazků) – Schriften des Stadtarchivs Mährisch Ostrau Na sklonku protektorátu archiválie vyváženy do zámků ve Velkých Heralticích a ve Staré Vsi nad Ondřejnicí a do prozatímních depozitářů (jižní a západní Čechy – plánovaný přesun do Německa) Jaro 1945 Klitzner opouští Ostravu – zničil část korespondence a některé archivní pomůcky června 1945-1948 přednostou referátu Oldřich Dušek – dosavadní správce muzea, do 1947 dosáhl vrácení archiválií zpět Červen 1945 se vrací A. Červenka Říjen 1946 – přijati externisté středoškolští profesoři – poloviční úvazky – Isidor Valošek, Jaromír Vlček a Marie Blažková 1948-1950 vede A+M Jaroslav Zahradník Do září 1951 archiv opustili všichni externisté 1950-1952 archiv+M vedl Josef Křoupal – oddělení muzea – zůstává v muzeu 1950 zisk téměř 1000 knih ze zrušeného KL redemptoristů v Ostravě Leden 1952 pověřeny KA vytvořením sítě okresních archivů – využití již existujících městských A, A oddělen od muzea – stává se okresním pro 25 obcí okresu Ostrava, intervence inspektora KA Opava L. Peřicha místo vedoucí A nabídnuto PhDr. Blance Pitronové – absolventce studia A na MU v Brně. V archivu s ní jen J. Šubrt a A. Tichá. S pomocí studentů A – praktikantů na prázdninových brigádách zvládnuto množství nahromaděných archiválií. Prosinec 1954 nastoupila PhDr. Marie Gajdošíková – brněnská absolventky, přechází ze SA v Janovicích u Rýmařova – shromažďovala archivy měst a obcí, zrušených místních školních rad, zrušených spolků, německých škol a další AF, 1959 odevzdala do tisku průvodce – jeho vytištění ale zhatilo nové správní uspořádání 1960 (zákon o územním členění státu č. 36/1960 Sb.) – zákon zrušil okres Ostrava-venkov – tím archiv přestal působit jako archiv okresní. Ve městě bylo ustanoveno 8 obvodních HN (dosud 16). Uvolněna radnice Ostrava – Přívoz – archiv sem přestěhován. Také delimitace archiválií do sousedních okresů. Vyčleněny i fondy Ředitelská konference, Horní inspektorát Severní dráhy Ferdinandovy – předány do Sdruženého podnikového archivu OKD. Archiv byl umístěn v budově nové radnice – tam výlohy – využívány pro výstavu archivních materiálů k dějinám města. 1961-1. 4. ředitelem PhDr. Karel Jiřík V roce 1962 prosadil vydávání sborníku (1. ročník 1963) Ostrava - každoročně, studie k historii města i k současnosti. Od 8. ročníku 1975 ve dvouletých intervalech Také monografické práce – Osvobození Ostravy ve světle vzpomínek a kronik (1965), Dějiny Ostravy – Miroslav Havrlant, Bohuslav Klíma, Ladislav Hosák, Blanka Pitronová, Milan Myška, Ctibor Nečas, Karel Jiřík – (1967) k 700. výročí dějin města, Také bibliofilské vydání Závěti olomouckého biskupa Brunna z 1267. Průvodce po archivních fondech a sbírkách městského archivu, 1967. Publikace Ostrava 1918-1968 – Vítězslav Jiříček, Karel Jiřík – 1970 – vytištěna – ale kvůli normalizaci nesvázána a nedistribuována. Intenzivní spolupráce s rozhlasem a ČT – autorský podíl na pořad Ostravské vteřiny, oslava700. výročí města. 1969 archiv oficiálně přejmenován Městský archiv v Ostravě na Archiv města Ostravy. Pronajato 1. patro římskokatolické fary na nám. Svatopluka Čecha – v blízkosti A – do roku 1997. 1972 1. září – v rámci normalizace – se ředitelem stává vedoucí odboru kultury NVmO Antonín Suldovský – do odchodu do důchodu 1983, zaštítil i publikování Karla Jiříka – 50. výročí Archivu města Ostrava. 1983 – ředitelem PhDr. Pavel Gejguš – absolvent Hi-A UNI Brno, + kádrové předpoklady 1988 ředitelkou Dagmar Majerová Zápas s nedostatkem prostor – pronájmy dalších budov a místností 1990 1. března se do funkce ředitele vrací PhDr. Karel Jiřík (duben 1992) 1992 1. května ředitelem PhDr. Antonín Barcuch – v AMO od 1982 1995 1. července ředitelkou PhDr. Blažena Przybylová 1989 - vlna rehabilitací, restitucí a privatizací kladla na A nové nároky. Proto A vydal dvě interní pomůcky -1. podrobný popis majetku měst v roce 1948, 2. židovského a německého majetku v roce 1945. Karel Jiřík byl vedením města pověřen funkcí vládního zmocněnce k analýze let 1967-1970 v Ostravě – získána řada pamětí a vzpomínek a byla zpracována chronologie událostí 1967-1970. Změny vlastnictví – řada komunálních i státních podniků (zřizovatelem město) od 1990 - 1998 do likvidace, jejich písemnosti do AMO, pro osobní spisy a mzdové listy 1995 zřízena spisovna tzv. likvidovaných podniků. 1990 výpovědi – obytný dům na sv. Čecha 4, z fary (písemnosti zde mohly zůstat do 1997) ad. 1992 konečné rozhodnutí o přístavbě a rekonstrukci A, započata v létě 1993, dokončena na jaře1996, rekonstrukce v prosinci 1996. 28. května 1997 slavnostní zahájení provozu za účasti primátora Ing. E. Tošenovského. Stěhování archiválií 1996-1997. 1993 nové Dějiny Ostravy – Jaroslav Bakala, Mečislav Borák, Blažena Gracová, Andělín Grobelný, Karel Jiřík, Bohuslav Klíma, Milan Myška, Blanka Pitronová, Jan Steiner. ________________________________________________________________________________ Alois Adamus (28. 1. 1878 Kunčice /Ostrava – 23. 8. 1964 Kosmonosy u Mladé Boleslavi) Německé gymnázium v Těšíně, maturita na českém gymnáziu Místku 1903 1904-1908 FF UK Praha – dějepis a zeměpis – žák J. Golla a J. Šusty 1920-1935 – gymnázium Moravská Ostrava, 1935-1938 gymnázium Turnov, penze 1. 9. 1923-1935 – městský archiv a muzeum Ostrava 1948 – vyznamenán cenou města Ostravy Nadšený polonista, velké sympatie k polským dějinám a vztahům s Polskem, oblíbený učitel, spravedlivý a přísný ve známkování. Naše Slezsko, Praha 1924; Opolsko neboli Horní Slezsko, Opava 1924; Dějiny města Ostravy v přehledu až do roku 1860, Ostrava 1927 (první česká historická monografie o Ostravě); Sbírka listin k dějinám města Moravské Ostravy – Codex diplomaticus civitatis Ostraviae, Ostrava 1929. (listiny z let 1357-1843; Z dějin Moravskoostravské radnice, Ostrava. PhDr. Karel Jiřík (26. 1. 1930 Janovice nad Úhlavou/Klatovy – Gymnázium v Klatovech 1950 – 1955 FF UK Praha – historie a archivnictví 1967 PhDr. 1955 - 1961 Archivní oddělení Krajské správy MV v Praze 1961 -1972, 1990- duben 1992 ředitel AM Ostravy, normalizace - v A mohl zůstat, 1972-1984 zákaz publikování, pod dívčím jménem manželky 1963 zahájil vydávání sborníku Ostrava 1967 vydal Průvodce po archivních fondech 1967 Dějiny Ostravy 1993 garantem nově vydaných Dějin Ostravy 1993 – 1997 - kronikářem města Ostravy Metodika spisové služby, pořádání archiv fondů, Průvodce po archivních fondech OA Nymburk, Mladá Boleslav, Český Brod, MA Ostrava Závěť olomouckého biskupa Bruna z roku 1267. Ostrava 1967. Osvobození Ostravy. Ostrava 1965. Dějiny Ostravy. Ostrava 1967 Městský archiv v Ostravě. Průvodce po archivních fondech a sbírkách. Ostrava 1967. (F. Holec, AČ 40, 1990. 237-239; B. Przybylová-Josef Šerka: 75 let AMO, O 1998, K.J-Nejplodnější léta mého života, str. 73-85) PhDr. Antonín Barcuch (1. 7. 1957 Ostrava – 1977 - 1982 FF UJEP Brno – archivnictví 1982 nastoupil do AMO 1992 – 1995 ředitelem AMO 1995 odborný archivář a zástupce ředitele FF UNI Ostrava – externí učitel Pořádání fondů, metodika spisové služby, městská heraldika, historická topografie, Od 1992 člen komisí Rady města Ostravy – heraldická, názvoslovná, letopisecká Místopis starého Přívozu. Ostrava, Sborník – Ostrava 16, 1991. Barcuch, A. – Eva Rohlová: Proskovice 1394-1994. Kapitoly z dějin obce. 1993, 68 s. Barcuch, A. – Eva Rohlová: Sedm století obce Hrabová 1297-1997. Hrabová 1997, 58 s. Místopis starého Přívozu. Ostrava 16, 1991, 229-262. PhDr. Blažena Przybylová – roz. Slabá (7. 3. 1952 Ostrava, + tragicky 31.10.2017 Ostrava) 1970 absolutorium Matiční gymnázium Ostrava 1970-1975 archivnictví FF UJEP Brno 1972-1975 Archiv University – pomvěda – pomocná vědecká síla 1982 – PhDr. 1975 - 1977 okresní archiv Blansko 1977 – 1992 podnikový archiv Železáren a drátoven Bohumín 1993 AMO, od 1995 ředitelka Město Ostrava. Znaky a prapory. O 1997. – vyobrazeny znaky všech 23 měst částí i Velké O. B. P. – Jozef Šerka: Muži s mocí. Portréty ostravských starostů 1861-1918. Ostrava 1996, 29 s. B. P. – Jozef Šerka: Muži s mocí. Portréty představitelů města 1918-1989. Šenov u Ostravy 1999, 64 s. B.P.: AMO v průběhu jeho existence. In: Čermáková, J. - Červená, R. – Jordánková, H. – Sulitková, L. eds.: Městské archivy a městští archiváři. AM Brna 2010, str. 179-190. Z vrozené dobrotivosti – privilegium Karla IV. pro Ostravu. Ostrava 2010. (Richard Psík, B. P, Eva Rohlová, Šárka Glombíčková) 1923 – 1935 Alois Adamus 12 let 1935 - 1939 – 1944 Oldřich Dušek 9 let správce muzea a archivu (1912) 1921-1945 Richard Drápala usiloval o oddělení A a M, 1945 odchod do Německa 3. 1. 1942 – 1945 P. Julius Klitzner 3 r. městský archivář, vedení A a muzea, do Ně 1948 - 1950 Jaroslav Zahradník 3 r vedoucí archivu a muzea 1950 - 1952 Josef Křoupal 3 r správce M a A města Ostrava, 1952.1958 ředitel M 1951 – 1952 Isidor Valošek 2 r pověřen odborným vedením 1952 – 1954 Blanka Pitronová 3 r vedoucí městského archivu 1954 - 1960 Marie Vajdíková- 6 r vedoucí městského archivu roz. Gajdošíková 1961 Karel Jiřík 12 let ředitel městského archivu 1972 – 1983 Antonín Suldovský 11 let vedoucí odboru kultury města – A- penze 1983 – 1988 Pavel Gejguš 5 let ostravské nakladatelství Profil (1976-1983) 1988 – 1990 Dagmar Majerová 2 r odbor vnitřních věcí MO (do 1988), odvolána 1990 – 1992 Karel Jiřík 2 r 1992 – 1995 Antonín Barcuch 3 r stavba archivu, nástup 1982 1995- 31. 10. 2017 Blažena Przybylová 22 let 1.11.2017-30.6.2018 Antonín Barcuch – pověřen řízením 1.7.2018 Mgr. Hana Šústková, Ph.D. Budova Archivu – radnice Přívoz Novobarokní budova, projektoval vídeňský architekt Camillo Sitte, postavena 1896-1897, říjen 1897 první zasedání obecního výboru. Jako radnice sloužila do roku 1923, pak sídlem veřejné knihovny, městské spořitelny, městské policie ad. Od 1945 národní výbor – do 1960 – zrušen obvodní NV v Přívoze. Budovu přebírá archiv. 1978 Rada NVmO přijala usnesení o přístavbě účelové budovy – nic nerealizováno. 80. léta nová jednání – dokonce i projekt s termínem dokončení 1992 – z realizace z finančních důvodů sešlo. Červenec 1993 zahájena novostavby – kolaudace 18. 4. 1996 Rekonstrukce radnice zahájena 15. 7. 1996 a v prosinci 1996 ukončeny stavební práce, kolaudace 4. 2. 1997 Přístavba umožní A uložit 10 km archiválií.