Ivan Štarha: Moravský zemský archiv v Brně 1839-1989. Dějiny ústavu. Věnováno 165 výročí založení archivu. MZA Brno 2003, 205 s. 4. Archiv v letech první republiky a za okupace (1918-1945) (str. 64 - 76) Bohumil Navrátil (21. 2. 1870 Vyškov, - 2.7.1936 Brno-Řečkovice) Studium: 1881-1888 Slovanské gymnázium v Brně, 1888/1889 gymnázium Truhlářská ulice v Praze KU – 1889-1892 práva, pak FF;1892-1896, 17. 7. 1896 PhDr., žák Golla a Emlera, asistent Historického semináře 1896-1897 Stáže Berlín, Bonn, 1898-1900 UNI knihovna Praha - úředník 1900 – prozatímní archivní koncipista MZA, 1908 zemský archivář, archivní rad Vídeň, od 1913 archivní konzervátor Katalogizace knihovny MZA 1900-1906 Redaktor Časopis Matice moravské Člen Královské české společnosti nauk – od 1913 Člen České akademie věd a umění – od 1914 Dlouholetý člen a předseda (od 1918) Matice moravské Stálá komise pro stanovení úředních názvů míst v Čsl R – od 1919 1918-1935 správce archivu A zemského hlavního města Brna, oddělení Archivu města a muzea 9. 8.1920 odchází na FF MU – jmenování řádným profesorem všeobecných dějin, (1920-1936) 1926-1927 rektor Publikační činnost: od raného novověku po rekatolizaci Listy Palackého Bočkovi. ČMM 25, 1901, 97-132 Biskupství olomoucké 1576-1579 a volba Stanislava Pavlovského. Praha 1909 Jesuité olomoučtí za protireformace. Akty a listiny z let 1558-1619. Brno 1916 Adolf Ludvík Krejčík 14. 6. 1877 Dobrovice okr. Mladá Boleslav - 4. 1. 1958 Praha 1895-1897 FF UK Praha, historie žák Jaroslava Golla 1897-1899 Institut IÖG Wien 1899-1900 Instituto austriaco di studi storici Řím 1901-1909 Schwarzenberský archiv Třeboň – Český Krumlov 1909-1919 adjunkt MZA Brno 1914-1918 aktivní účast ve vojenské službě 1. svět války 1919-1936 Československý státní archiv zemědělský, od 1920 ředitel 1925-1931 Ústřední slovanská zemědělská knihovna Praha vedoucí 1930 Královská česká společnost nauk Organizátor zemědělského archivnictví – zakladatel Československého státního archivu zemědělského Publikační činnost archivní, ediční a historická Literatura: K organizaci archivnictví v Čsl republice. Venkov č 29, 1921 Beiträge zum Verzeichnis der Archive des Grossgrundbesitzes, 1928 K historii vzniku československého archivu zemědělského. Venkov1937 František Hrubý (21. 8. 1887 Strukov na Šternbersku, + 10. 2. 1943 v Brně) Studium: Gymnázium v Olomouci, FF UK Praha – historie u Pekaře, jako asistent, jako Pekařův žák tendoval spíše k historické práci 21. 7. 1915 doktorát Pedagog - střední školy Praha, Kroměříž 1. 3. 1920 MZA na Navrátilovo místo, 1. 3. 1921 zemským archivářem, 1. 9. 1924 jmenován státním archivním inspektorem pro Moravu a Slezsko (roční plat 6000,- Kč + 2000,- na cestovní náklady, (1925 prohlédl 16 obecních a městský, 20 zámeckých a několik farních archivů, organizoval kurzy (5) pro venkovské archiváře, 1 pro církevní archiváře (106 duchovních z brněnské diecéze) Inspekční cesty k okresním soudům – zájem o pozemkové knihy, kontrola spisoven okresních soudů - spisová služba, evidence pozemkových knih Zahraniční studijní cesty 1924 zvolen do výboru Společnosti státní archivní školy 1. 5. 1925 zatímním zástupcem ředitele, od 1. 3. 1927 ředitelem – do 31. 5. 1936 Práce na revizi listin – Olomouc, Kroměříž, Vídeň, Řím, Roudnice Edice: Jezuité olomoučtí za protireformace 1. (1558-1590). Nákladem ZV 1916. Druhý díl zůstal bohužel v rukopise. Moravská korespondence a akta z let 1620-1636- 1.díl - Brno 1934 , 2. díl 1937. 1918 – správní změna – zemský výbor nahrazen správní komisí, 1928 nový zemský výbor nahlíží na MZA jako na něco spojeného se starou zaniklou stavovskou minulostí - Od 1931 mimořádným nehonorovaným profesorem obecných dějin na FF MU, od 1. 6. 1936 natrvalo na FF. Získané fondy: Osobní: František Matouš Klácel, Matěj Mikšíček – 2. část, Zámecké archivy: Nový Světnic, Říkovice, Dolní Kounice, Nové Hvězdlice – jako depozita Jednotliviny: kopiář moravských direktorů, rukopisnou sbírku H. Welzla, odkoupena tzv. Beckova sbírka, 1923 zakoupena pozůstalost Josefa Alexe Helferta (1820 Praha–1910 Wien, piaristické gy Praha NM, UK filosofie a práva) rakouský a český právník, historik, politik (1881-1910 člen panské sněmovny, stoupenec federalizace R.), úředník na ministerstvu kultu a vyučování 60. l. 19. st., syn Josefa Helferta ) – pozůstalost zakoupena za 60.000,- Kč Zámecký archiv z Říkovic a korespondence P. r. Chlumeckého Hospodářská registratura velkostatku Královo Pole – depozitum Pozůstalost politika Jana Chlumeckého – bratr Petra r. Ch. 1930 – statistický přehled fondů uvádí: 12 fondů a 8 sbírek 1. Archiv ZV a ZA; 2. Moravské katastry; 3. Gubernium; 4. Archivy zrušených KL;, 5. Půhony a památky; 6. Listiny zemského a vrchního zemského soudu; 7. Akta podkomořská; 8. Akta krajských úřadů, 9. Akta špilberské věznice; 10. Archiv a knihovna collaltovská; 11. Archivy jaroměřický, slavkovský, rosický, královopolský, hodonínský, vsetínský, vizovický, fulnecký a bloudovský; 12. Archiv města Slavkova, St. Brna, Strážnice aj. Poč. 30. let přebírány další: Patrimoniální A. z Drnholce, Mikulovské rukopisy a inkunábule Osobní fondy: P. Aloise Slováka, Františka Kameníčka, Aloise a Otakara Pražáka, Antonína Breitenbachera Jednotliviny nebyly dořazovány na místo, ale dávány do sbírek 1929 rozhodlo ministerstvo spravedlnosti – do MZA justiční fondy: spisy tribunálu, zemského práva, 1931 pak moravské zemské desky do 1642 – (F.H.-MZD Přebírání starých pozemkových knih od okresních soudů Po 1928 (správní změna) staré fondy zemské a krajské politické správy Nouze o prostor – regály opatřeny i chodby u archivních skladišť. Personální obsazení: Hynek Veselý – badatelská agenda 1. 1920 Marie Matuchová – 2. žena (za Gustava Hloška) 1.1.1933 Robert Tihelka (za Josefa Janoše), 1936 Jan Chaluš (za Slámu) Hynek Veselý – znalec archivních fondů a sbírek, poskytoval služby badatelům, stál i u zrodu konzervační dílny 1. 3. 1929 PhDr. Rudolf Hurt Jindřich Šebánek Prof. PhDr., DrSc. 10. 12. 1900 Písek -14. 1. 1977 Brno Historie FF UK Praha 1920-1923 Státní archivní škola v Praze – žák G. Friedricha a J. B. Nováka 1923 doktorát 1. 11.1923 konkurzem obsadil místo uvolněné odchodem B. Navrátilem na FF MU 1927 - Po Hrubém přebírá pozici zemského archiváře 1923-1937 zemský vrchní komisař archivní služby, předseda zemské archivní sekce Brno Vedl archivní kurzy pro venkovské archiváře Zemským archivářem po Hrubém, (podle štarhy odchází Šebánek také k datu 31. 5.1936 na fakultu) (1934) 1937-1977 FF UNI Brno – profesor PVH 1945-1948 archivní škola v Brně, iniciátor, učitel 1940 Královská české společnost nauk 1946 Obnovená universita Olomouc – 1946 první děkan FF UP Mezinárodní komise pro diplomatiku 1959-1977 Komise pro vydávání historických pramenů při ČSAV 1928 Matice moravská – člen výboru, jednatel 1934-1949, redaktor ČMM MZA: Inventarizace, katalogizace (listiny a akta zrušených moravských klášterů, zbytky stavovské registratury, rodinné písemnosti Kauniců, pozůstalost Antonína Bočka) Katalog listin – Archivy zrušených klášterů moravských a slezských (1. Inventář pergamenů z let 1078-1471. Nákladem země , Brno 1932 Publikační činnost: Archivy zrušených klášterů moravských a slezských 1- inventář pergamenů z let 1078-1471. Brno 1932 Kodex diplomaticus et epistolaris regni Bohemie IV., V. Kritický komentář k moravskému diplomatáři Latinská paleografie – skripta Česká (Československá) diplomatika – skripta Rudolf Hurt (26. 11. 1902 Šardice (okr. Hodonín) - 11. 8. 1978 Brno) 1921-1925 FF UK, PhDr. 1934 1922-1925 Státní archivní škola Práce: 1926-1929 Gymnázium Brno a Bučovice 1956-1962 Gymnázium Mikulov 1929-1945 MZA, 1935 komisař, 1941 pověřen řízením, Po odchodu Hrubého vedl archiv, k jeho jmenování ředitelem se negativně vyjádřili profesoři brněnské FF, pověření k řízení dostal až 1. 10. 1937, ale jen do 8. listopadu 1938, 10. 11. přichází přeložený Leopold Peřich z Opavy (tam vzniká říšský archiv) jako vrchní komisař archivní služby a přebírá správu MZA, do 16. 1. 1941 – přeložen do Prahy. Hurt se snaží intenzivně v MZA soustřeďovat staré pozemkové knihy, převzal části registratur několika okresních soudů, především spisy o zakládání nových pozemkových knih Morava po zániku VM, raný středověk – vznik KL Velehrad, moravské rybníkářství a vinařství 40 odborných studií 1945 obviněn ze spolupráce s Němci, osvobozen, ale přeřazen do archivu a knihovny zemského národního výboru. 1948 propuštěn ze služeb země. Na počátku války přichází noví zaměstnanci: Marie Havlišová z Opavy, Josef Kytlica, Karel Lokaj, Josef Vladík, František Smička, Jaroslav Dřímal (Z AMB 6. 6. 1940 – 25. 10. 1941 Praha) Jiří Radimský od 15. 1. 1940 PhDr. Adolf Turek – od 26. 5. 1941 Prof. RNDr. František Říkovský , nastoupil 26. 5. 1941, 11. 12. 1941 zatčen, + 15. 10. 1942 Mauthausen RNDr. Zdeněk Láznička od 8. 4. 1942 PhDr. Vladimír Burian – 10. 2. 1943 z AMB Josef Dosoudil – archivní komisař pro Moravu řídil práci v archivu – dosazený archivář AMB Doba války stálé stěhování archiválií – z Opavy, z Brna – do Rakouska (krajský soud Znojmo, okresní soud Hustopeče, Moravský Krumlov, Židlochovice ad.); řeholní fondy – Augustiniáni Vratěnín, Jezuité Znojmo, Kapucíni Mikulov, Klarisky Znojmo, Premonstráti Louka ad. Vracela se některá depozita – Královo Pole, Staré Brno v MZA od připojení SB k Brnu v roce 1850 ad. Do AMV byl 1943 předán fond Premonstráti Litomyšl. 1940 dělá Hurt nový soupis fondů Za okupace se archiv proměňuje v archiv státní – přebírají se fondy gubernia, místodržitelství, policejního ředitelství (1785-1880. Dá se říci, že archiv pracoval jako pobočka Archivu ministerstva vnitra v Praze. Také se pořádalo – Dr. Radimský a dr. Turek uspořádali 1942 Thonetův velkostatek Vsetín – spolu s tzv. Raušerovou sbírkou (starosta Vsetína Václav Raušer). Na sklonku války stěhování archiválií před frontou do bezpečí – zámky: Borotín, Brodek u Nezamyslic, Brtnici, Račice, Střílky, františkánský KL Dačice, Cenné archiválie do trezorů Moravské banky a Zemské hypotéční banky v Brně. Totální nasazení všech zaměstnanců do 60. let.