Paleografie
Pojetí a vztah k blízkým disciplínám


Paleografie
§= věda, která se zabývá dějinami písma…
§v souvislosti s tímto se také věnuje průvodním okolnostem, důležitým pro vývoj písma:
§dějinám knih, knihoven, dalších typů písemností, vzdělání, organizaci kanceláře

Dělení paleografie
§Dle zkoumaného písma
§Paleografie latinská, řecká, slovanská…
§Dle chronologie
§Paleografie antická, středověká, novověká
§Dle ostatních znaků
§Paleografie nápisů, paleografie dokumentárních či knižních písem

Praktická stránka paleografie
§Čtení starých textů a jejich datování na základě písma


Definice disciplíny
§I. Hlaváček (+ P. Spunar)
§Karin Schneider(ová)
§Bernhard Bischoff
§Ljudmila I. Kiseleva
§Albert Derolez
§Gustav Friedrich

I. Hlaváček (+ P. Spunar)
§Paleografie „zkoumá a popisuje písmo v čase a prostoru, čímž zároveň učí správně číst a
interpretovat písemné prameny a zasazuje vývoj písma do celkového vývoje společnosti.“

Karin Schneider(ová)
§
§…vymezuje paleografii jako vědu, která sleduje vývoj písma na dochovaných památkách.“
§
§Paläographie und Handschriftenkunde für Germanissten. Tübingen 1999.
§
§

Bernhard Bischoff
§…vidí úkoly paleografie ve zkoumání dějin písma, ve čtení a dataci starých textů.
§
§Paläographie des römischen Altertums und des abendländischen Mittelalters. Berlin 1986.

Ljudmila I. Kiseleva
§„Paleografie zkoumá písmo knižní, písmo dokumentů i písmo nápisů. Písemné památky datuje, místně
určuje a popisuje.“
§
§Pismo i kniga v zapadnoj Jevrope v srednije veka. Sankt-Peterburg 2003.

Albert Derolez
§!!! Odlišné pojetí!!!
§Zdůrazňuje především úkoly paleografie při dataci a lokalizaci písemných památek. Vůči směřování
paleografie ke specifickému odvětví kulturních dějin – totiž k dějinám písma – je značně kritický.
§
§Paleography of Gotic Manuscript Books. Cambridge 2003.

Předmět paleografie velmi rozsáhlý!
§Spolupráce s příbuznými disciplínami
§Numizmatika
§Sfragistika
§Epigrafika
§Diplomatika
§Nejblíže má k diplomatice a epigrafice
§
§

Alexandr Húsčava
§Definoval paleografii a pomocí použitého materiálu ji vymezil vůči epigrafice
§Odmítl dělení paleografie podle typů materiálu na diplomatickou, epigrafickou, knižní…
§

Pavel Spunar
§Soustředil se zejm. na speciální úkoly české paleografie
§Paleografii vidí jako sledování dějin písma v kontextu kulturních dějin
§Nevylučuje z oblasti paleografického zájmu písmo knižní ani dokumentární

Jindřich Šebánek
brněnský profesor pomocných věd historických
§Předmět paleografie spatřoval v nejširším slova smyslu – ve studiu vývoje písma v rámci vývoje
společnosti
§V praxi skripta věnované latinské paleografii omezil na knižní písma a písma dokumentů přenechal
diplomatice

Vymezování předmětu paleografie
§Vycházela z praktických potřeb práce se starými texty – především listinami »velmi blízko k
diplomatice
§V 19. stol. rozvoj diplomatiky a formování dalších disciplin – numizmatiky, epigrafiky a
sfragistiky …zatlačoval paleografii do „neobsazeného“ prostoru, tj. k rukopisům (kodikologie se
ještě sama nekonstituovala)
§Ve 20. stol. se rukopisy staly předmětem bádání kodikologie
§Dnes: Paleografie hraje roli prostřednice pro další disciplíny všude tam, kde je práce s pramenem
podmíněna písmem