Epigrafika Římská epigrafika Úkolem epigrafiky je shromažďování, čtení, klasifikace a výklad nápisů a jejich následná editace a komentování, ať už v geograficky členěných nebo systematických souborech textů. Nápisy se třídí podle několika hledisek: * * Chronologicky * Jazykově * Materiálově * Technologicky * Polohově > Chronologicky * * starověké * středověké * novověké • > Jazykově * * latinské * v národních jazycích > Materiálově * podle látky, na níž jsou nápisy zhotoveny: * * kamenné * dřevěné * kovové * omítkové * keramické * skleněné * textilní * > Technologicky * podle způsobu zhotovení se rozlišují nápisy vzniklé: * * tesáním, rytím, řezáním, vnášením do omítky, malováním, odléváním, skládáním do mozaiky, psaním a vyškrabáváním na stěny > Polohově * na budovách * na zvonech * jsou předmětem zkoumání samostatné disciplíny kampanologie * na hraničních kamenech * na pamětních křížích * na náhrobcích > Římská epigrafika * Chronologické rámce latinské epigrafiky jsou obtížně přesně vymezitelné a vždy závisí na vytvoření římské moci v té které části impéria. * mezní body »počátky Říma, resp.ustálení samostatného, od etruského a umbrijsko-sabellského písma odlišného jazyka a písma na konci 7./počátku 6. st. př.Kr. » 8. stol. respektive rok 711 po Kr. »= arabské obsazení iberského poloostrova znamenalo (v nejzápadnější části impéria) úplný konec „římské“ epigrafiky > • Latinské nápisy * mimořádně bohatý pramenný materiál o římských dějinách a reáliích od počátku města –(od augustovské doby doprovázejí v plné míře nejrůznější stránky římských dějin) * zahrnují širokou škálu společenské komunikace > Latinské nápisy ze starověku byly v západní části Evropy stále ve velkém počtu přístupné, zčásti na původních stavbách a památkách, zčásti vestavěné do různých nových budov (kostelů, opevnění atd.). Nevymizela možnost čtení latinských nápisů – latinsky uměl číst každý, kdo uměl číst! • V řecky hovořící části impéria je počet latinských nápisů poměrně malý, v CIL představují menší část 3. svazku (cca 1800 nápisů) a souvisejí především s římským vojskem a v menší míře s římskými koloniemi. »» Nejvýchodněji umístěný latinský nápis se nachází ve městě Baku u Kaspického moře a pochází od centuriona 12. legie z doby císaře Domitiana. Latinské nápisy »filologicko historické prameny * * Zájem už od antiky * Livius cituje zákony z nápisů z roku 186 př. Kr., které upravovaly účast na bakchanáliích »tento senátní výnos, dodnes dochovaný na bronzové destičce (CIL I 581), se v některých pasážích doslova shoduje s Liviovým textem »je zřejmé, že dějepisec čerpal z nápisu jakožto dokumentárního pramene. * spisovatelé jako Cicero nebo Pliniové (St. i Ml.) citovali ve svých dílech různé náhrobní a čestné nápisy * Cicero dokonce nechal u Syrakus očistit náhrobek Archimeda, aby mohl nápis na něm správně přečíst. * u Plinia je dochován úplný text nápisu zTropaeum Alpium u Monte Carla. * > • nápisy na dřevěných nebo voskových destičkách (tabulae ceretae) – především právní a hospodářské dokumenty (účty, smlouvy) – uchovávány v soukromých i veřejných archívech • při politicko-správním rozhodování využíval magistrát města Říma především senátní archiv 3240616551_3241aeedcc_o tabulae ceretae > Ukázky nápisů * > Stavební nápis Chrámu Fortuny Augusta v Pompejích M(arcus) ● TVLLIVS ● M(arci) ● F(ilius) ● D(uo) ● V(ir)● I(ure) ● D(icundo) ● TERT(ium) ● QVINQ(uennalis) ● AVGVR TR(ibunus) ● MIL(itum) ● A ● POP(ulo) ● AEDEM ● FORTVNAE ● AVGVST(ae) ● SOLO ● ET ● PEQ(unia) ● SVA Marcus Tullius, syn Marcův, duumvir iure dicundo po třikráte, quinquennalis, augur, vojenský tribun zvolený lidem, vystavěl chrám Fortuny Augusta na svém pozemku a svým nákladem. CIL VII 241: Stavební nápis legionářského tábora Eburacum (dnes York) Tribunicia potestatis XII císaře Traiana 10. prosinec 107 - 9. prosinec 108. [I]MP(erator) CAESAR [Divi N]ERVAE FIL(ius) NE[rva] [Trai]ANUVS AVG(ustus) GER[m(anicus) Dac-] [icus po]NTIFEX MAXIMV[s tribu-] [niciae po]TESTATIS XII IMP(erator) V[I co(n)s(ul) p(ater) p(atriae)] [castra] PER LEG(ionem) VIIII HI[sp(anam) fecit] Římský nápis na hradní skále v Trenčíně z roku 179 po Kr. Marcus_Aurelius_Denarius Rímsky nápis > Římský nápis v Trenčíně * Nápis připomíná osadu Laugaricio, kterou se pravděpodobně myslí osada na území dnešního Trenčína nebo jeho bezprostředního okolí. * Nápis oznamuje vítězství II. římské legie nad Germány během markomanských válek v roce 179 po Kr. > VICTORIAE AVGVSTORV(m) EXERCITUS QVI LAV GARICIONE SEDIT MIL(ites) L(egionis) II DCCCLV [M(arcus) VAL(erius) MAXIMI](anus) LEG(atus) LEG(ionis) II AD(iutricis) CVR(avit) F(aciendum) Nejvýznamnější římská epigrafická památka ve střední Evropě na sever od Dunaje, zachovaná in situ. > Překlad * VICTORIAE * AVGVSTORV(m) * EXERCITUS QVI LAV * GARICIONE SEDIT MIL(ites) * L(egionis) II DCCCLV * [M(arcus) VAL(erius) MAXIMI](anus) LEG (atus) LEG (ionis) * II AD(iutricis) CVR (avit) F(aciendum * Na počest vítězství [nebo: Na vítězství / vítězství) císařů z vojska [nebo: a vojska / Vojsko], které tábořilo [nebo: leželo / sídlilo / usadilo se / rozprostřelo se] v Laugariciu, 855 vojáků II. legie Marcus Valerius Maximianus, legát II. pomocné legie dal vyhotovit. " * > Objevení a studie nápisu * R.1852 bouřka vyvrátila topol na skále a tak se odkryla část, kde byl vytesaný nápis * O zveřejněné se zasloužil Ludovít Stárek, místní farář (1815-1863) a rovněž autor knihy o dějinách Trenčína * Nedostatečné epigrafické vzdělání mu neumožnilo správně nápis interpretovat (byť měl dobré teologické vzdělání a uměl latinsky) * Dle Stárkových informací německý historik Theodor Mommsen – zakladatel edice latinských nápisů (1817-1903) prohlásil nápis za falzum!!! * Díky připomínkám maďarského archeologa a historika Józsefa Hampela T. Mommsen uznal,že je nápis pravý a pochází z 2. či 3. stol. po Kr. * > Další průzkumníci a badatelé * Ján Kerekeš (1795-1868) * Joža Mádl * Josef Dobiáš (1888-1972), prof.Karlovy univerzity: analýzou textu nápis datoval do období společné vlády císaře Marca Aurelia Antonina a jeho syna Commoda, přesně do zimy roku 179/180 po Kr. > Rok 1979 * Město Trenčín si pripomenulo 1800. výročí od vzniku nápisu a při této příležitosti zorganizovalo vědeckou konfereci * Vystoupili na ní a posléze publikovali články přední slovenští odborníci * Důležitý je příspěvek Heleny Szászovej (rozšířila svoji starší verzi příspěvku) > Literatura * Szászová, Helena. K histórii rímskeho nápisu na trenčianskej skale. Historické štúdie XX, 1976, s. 5-25. * Dobiáš, Josef. Dějiny československého území před vystoupením Slovanů. Praha 1964. * Mádl, Joža. Archeologické nálezy z doby římské na území dnešního Trenčína. Sborník Muzeálnej slovenskej spoločnosti, roč. XXIII, 1929, s. 130-143. * Laugaricio. Zborník historických študií k 1800 výročiu rímského nápisu v Trenčíne, Košice 1980. > Nápis od císaře Konstantina, Konstantinův oblouk, Řím Konstantinův oblouk > Konstantinův oblouk * stojí v blízkosti Kolosea na začátku Via Sacra, kde v dobách starověkého Říma tradičně začínaly slavnostní pochody vítězného velitele při triumfu * stavbu z bílého mramoru s třemi průchody * na jeho architektonickou a plastickou výzdobu byly použity prvky ze starších památek - např. z vítězného oblouku císaře Tita > Dedikační nápis senátu a lidu římského http://www.imagoromae.com/public/img/Image/Immagini%20testi/Iscrizione%20web.jpg > Konstantinův oblouk * Na Konstantinově oblouku se nachází více nápisů, nejdůležitější je dedikační nápis senátu a lidu římského, umístěný v identickém znění na obou čelních stranách atiky, na velkém středním poli nad hlavním průchodem • * Atika = je dekorativní architektonický prvek, který prodlužuje fasádu budovy nad hlavní římsu tak, že opticky zvyšuje budovu * > Např. Balustrádová atika San Giovanni in Laterano, Řím File:Attic San Giovanni in Laterano 2006-09-07 n2.jpg > File:Attic 01.jpg Jiný typ atiky > Imp(eratori) Caes(ari) Fl(avio) Constantino Maximo P(io) F(elici) Augusto S(enatus) P(opulus)q(ue) R(omanus) quod instinctu divinitatis, mentis magnitudine, cum exerci tu suo tam de tyranno quam de omni eius factione uno tempore iustis rempublicam ultus est armis, arcum triumphis insignem dicavit. Imp(eratori) Caes(ari) Fl(avio) Constantino Maximo P(io) F(elici) Augusto S(enatus) P(opulus)q(ue) R(omanus) quod instinctu divinitatis, mentis magnitudine, cum exerci tu suo tam de tyranno quam de omni eius factione uno tempore iustis rempublicam ultus est armis, arcum triumphis insignem dicavit. Imp(eratori) Caes(ari) Fl(avio) Constantino Maximo P(io) F(elici) Augusto S(enatus) P(opulus)q(ue) R(omanus) quod instinctu divinitatis, mentis magnitudine, cum exerci tu suo tam de tyranno quam de omni eius factione uno tempore iustis rempublicam ultus est armis, arcum triumphis insignem dicavit. Imp(eratori) Caes(ari) Fl(avio) Constantino Maximo P(io) F(elici) Augusto S(enatus) P(opulus)q(ue) R(omanus) quod instinctu divinitatis, mentis magnitudine, cum exerci tu suo tam de tyranno quam de omni eius factione uno tempore iustis rempublicam ultus est armis, arcum triumphis insignem dicavit. Imp(eratori) Caes(ari) Fl(avio) Constantino Maximo P(io) F(elici) Augusto S(enatus) P(opulus)q(ue) R(omanus) quod instinctu divinitatis, mentis magnitudine, cum exerci tu suo tam de tyranno quam de omni eius factione uno tempore iustis rempublicam ultus est armis, arcum triumphis insignem dicavit. Imp(eratori) Caes(ari) Fl(avio) Constantino Maximo P(io) F(elici) Augusto S(enatus) P(opulus)q(ue) R(omanus) quod instinctu divinitatis, mentis magnitudine, cum exerci tu suo tam de tyranno quam de omni eius factione uno tempore iustis rempublicam ultus est armis, arcum triumphis insignem dicavit. Imp(eratori) Caes(ari) Fl(avio) Constantino Maximo P(io) F(elici) Augusto S(enatus) P(opulus)q(ue) R(omanus) quod instinctu divinitatis, mentis magnitudine, cum exerci tu suo tam de tyranno quam de omni eius factione uno tempore iustis rempublicam ultus est armis, arcum triumphis insignem dicavit. Imp(eratori) Caes(ari) Fl(avio) Constantino Maximo P(io) F(elici) Augusto S(enatus) P(opulus)q(ue) R(omanus) quod instinctu divinitatis, mentis magnitudine, cum exerci tu suo tam de tyranno quam de omni eius factione uno tempore iustis rempublicam ultus est armis, arcum triumphis insignem dicavit. Imp(eratori) Caes(ari) Fl(avio) Constantino Maximo P(io) F(elici) Augusto S(enatus) P(opulus)q(ue) R(omanus) quod instinctu divinitatis, mentis magnitudine, cum exerci tu suo tam de tyranno quam de omni eius factione uno tempore iustis rempublicam ultus est armis, arcum triumphis insignem dicavit. * Imp(eratori) Caes(ari) Fl(avio) Constantino Maximo * P(io) F(elici) Augusto S(enatus) P(opulus)q(ue) R(omanus) * quod instinctu divinitatis, mentis * magnitudine, cum exerci * tu suo * tam de tyranno quam de omni eius * factione uno tempore iustis * rempublicam ultus est armis, * arcum triumphis insignem dicavit. > Překlad * Imp(eratori) Caes(ari) Fl(avio) Constantino Maximo * P(io) F(elici) Augusto * S(enatus) P(opulus)q(ue) R(omanus) * quod instinctu divinitatis, mentis magnitudine, cum exercitu suo * tam de tyranno quam de omni eius * factione uno tempore iustis * Rem publicam ultus est armis, * arcum triumphis insignem dicavit. * Největšímu imperátorovi Caesarovi * Flaviu Constantinovi, * zbožnému,šťastnému a vždy spravedlivému, * který vedený božstvem a vlastní velikostí mysli s pomocí svého vojska pomstil republiku a porazil tyrana, * věnoval senát a lid římský vítězný oblouk jako památník tohoto vítězství. * > * Konstantinův oblouk je 21 m vysoký, 25,7 m široký a 7,4 m hluboký * Má tři průchody: * centrální průchod je 11,5 m vysoký a 6,5 m široký * boční průchody jsou vysoké 7,4 m a široké 3,35 m > Konstantin od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti (337) vládcem celé římské říše. * Nápis odkazuje nejen na tyrana (Maxentius), ale také na božské znamení, což bývá považováno jako narážka na znamení kříže viděného Konstantinem u Mulvijského mostu * Podle tohoto nápisu na atice postavil oblouk císaři Konstantinovi senát a lid římský, pravděpodobně v roce 315, tři roky po jeho vítězství nad Maxentiem. > * Jako specifická příležitost pro zasvěcení oblouku jsou obecně považovány decenálie, oslava desátého výročí Konstantinovy vlády jako císaře západu, což dokládá přítomnost nápisů votis X (na severní straně vlevo) a sic X (na severní straně vpravo) těsně pod hlavním kladím, zatímco nápisy votis XX (na jižní straně vlevo) a sic XX (na jižní straně vpravo) jsou interpretovány jako sliby pro jeho vícenálie, které měly být oslaveny 325-326 – • •»odkazovat na budoucí výročí bylo běžné už za tetrarchů (decenálie, vícenálie a tricenálie byly uvedeny v nápisu na památníku tetrarchů na Foru Romanu). > * V hlavním průchodu na východní straně nad scénou Traianova příchodu jsou vyryta slova • » fvndator qvietvs * a na opačné straně nad Traianem na koni je • » liberator vrbis • > Spolia = stavební prvky použité ze starší budovy při stavbě budovy novější * Spolia na oblouku tvoří tzv. Velký traianovský vlys a osm soch Dáků pravděpodobně z doby Traiana, kruhové reliéfy s tématikou lovu z doby císaře Hadriana a panelové reliéfy Marka Aurelia. * změny týkající se hlav – Traianus se stal Konstantinem, Hadrianus byl přetesán rovněž na Konstantina a buď na druhého tetrarchu Licinia, nebo jeho otce Constantia Chlora. Hlava Marka Aurelia na reliéfech na atice byla nahrazena dvakrát – poprvé ve 4.století Konstantinem a podruhé v roce 1732, kdy byly reliéfy restaurovány a papež Clement XII. nahradil chybějící hlavy hlavou Traiana. * styl vlysu z doby Konstantina kritizován, nicméně přepracované hlavy mají vynikající kvalitu > milnik Římský milník > Milníky * Milníky byly kamenné sloupy rozestavěné v pravidelných rozestupech podél cest s nápisy informující o vzdálenosti k různým cílům > Latinský nápis C. Popillia Onesiphora, římského občana řeckého původu Latinský nápis Flavia Decebala, římského občana tráckého původu Vědecké bádání * epigrafické materiály předmětem vědeckého bádání teprve v době vzrůstajícího zájmu Evropy o svou antickou tradici a minulost * první známá kompilace latinských a řeckých nápisů dochována »v tzv. Kodexu Einsiedlensis ( 9. stol. karolinská doba) » vypracována zřejmě v klášteře v Reichenau a dochovala se v rukopise kláštera v Einsiedeln » nešlo však o systematické třídění, nýbrž o nápisy s místopisy a různými zprávami z Říma (75 ks) a Pavie (5 ks) a o itinerář města Říma > Sbírky nápisů - o starověkou epigrafiku jsme v ČR kromě muzejních sbírek zcela ochuzeni * CIL - Corpus inscriptionum Latinarum * ILS - Inscriptiones Latinae Selectae. * RIB – Roman Inscriptions of Britain * RIT – Römische Inschriften von Tarraco * RIU – Die römischen Inschriften Ungarns > Literatura * E. Meyer, Einführung in die lateinische Epigraphik. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft 1973. * M. G. Schmidt, Einführung in die lateinische Epigraphik. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 2004 * L. Vidman, Psáno do kamene. Academia, Praha 1975. * Kepartová, J. Nové cesty latinské epigrafiky Listy filologické. 2001, roč. 124, č. 1-2 . * >