Ježíš Mgr. Tereza Kvasničková Dějiny do Ježíšovy doby •Severní království Izraele bylo dobyto v letech 722 až 721 před naším letopočtem Asyřany. Stala se z něj provincie. Izraelci vyhnáni. •Nebuchadnezzar dobyl dvakrát 597 a 587/586 před naším letopočtem Jeruzalém. Judejce odvedl do zajetí, zničení chrámu, vznik Židů v zajetí •Dobytí Babylonu roku 539 před naším letopočtem perským králem Kýrem II. Propustil Židy, stavba druhého chrámu •Když Alexandr Veliký roku 333 dobyl Malou Asii, Palestina se také stala součástí jeho velké říše. •Ve válkách diadichů připadla Palestina Ptolemaiovi I. Judea zůstala v letech 301 až 198 před naším letopočtem relativně autonomní ptolemaiovskou provincií. •198 př. n. l. Seleukovec Antiochos III. dobyl Palestinu. • • Dějiny do Ježíšovy doby •Makabejec Simon založil o dvacet let později hasmonejskou dynastii. •V roce 66 př. n. l. Gnaeus Pompeius Magnus dobyl Malou Asii pro rozšiřující se Římskou říši. V roce 65 ukončil vládu Seleukovců v Sýrii, 63 vládu Hasmonejců v Jeruzalémě. •Herodes dobyl s římskou podporou v roce 37 př. n. l. Jeruzalém a zbavil moci hasmonejskou rodinu, která vládla do té doby. •Herodes, poznamenán vážnou nemocí, ustanovil svého syna Heroda Antipu ze svého čtvrtého manželství za svého následníka trůnu, ale poté znovu změnil svou vůli ve prospěch rozdělení mezi tři syny. V roce 4 př. n. l. Herodes zemřel. •v roce 6 n. l. byl poslední judský etnarcha, potomek Herodův, sesazen císařem Augustem, jeho území spojena s Idumeou a Samařím a připojena jako provincie Iudaea pod přímou římskou správou. Mapy •Izrael a Judsko •Asýrie a Judsko Mapy •Babylonská a perská říše •Po Alexandrově smrti •Izrael za Hasmonejců •Království Herodovců Ježíšova doba •V roce 6 n. l. se Judea, Idumea a Samaria přeměnily z klientského království Římské říše na císařskou provincii zvanou také Judea. Zemi ovládal spíše římský prefekt než klientský král. •Historický Ježíš je rekonstrukce Ježíšova života a učení zásadními historickými metodami. •Vědci se liší ohledně víry a učení Ježíše i přesnosti biblických zpráv, přičemž dvě události jsou podporovány téměř univerzálním vědeckým konsensem: Ježíš byl pokřtěn a Ježíš byl ukřižován. • Historická spolehlivost evangelií? Málo ze čtyř kanonických evangelií je považováno za historicky spolehlivé. •E.P. Sanders uvádí, že „tato evangelia byla napsána s úmyslem oslavovat Ježíše a nemají striktně biografickou povahu. (Sanders, E. P. (1993). The Historical Figure of Jesus) •Téměř všichni vědci starověku souhlasí s tím, že existoval lidský Ježíš, ale vědci se liší v historičnosti konkrétních epizod popsaných v biblických zprávách o Ježíši, shodnou se na dvou událostech (křest a ukřižování) Matoušovo a Markovo evangelium • • •Matoušovo evangelium 14:1-11 • •Bylo to dva dny před Velikonocemi a Svátkem nekvašených chlebů. Vrchní kněží se znalci Písma hledali způsob, jak by se ho lstí zmocnili a zabili ho. •2 Říkali si totiž: „O svátcích ne, aby mezi lidmi nevypuklo povstání.“ •3 Když pak byl Ježíš v Betanii a stoloval v domě Šimona Malomocného, přišla žena s alabastrovou nádobkou velmi drahé masti z pravého nardu. A když tu nádobku rozbila a vylila na jeho hlavu, 4někteří se rozhořčili: „K čemu taková ztráta? 5 Ta mast se mohla prodat aspoň za tři sta denárů! Mohlo se to rozdat chudým!“ A hubovali ji. •6 Ježíš jim ale řekl: „Nechte ji. Proč ji trápíte? Udělala pro mě něco krásného. 7 Chudé tu budete mít vždycky a můžete jim pomáhat, kdykoli budete chtít; mě ale vždycky mít nebudete. 8 Ona udělala, co mohla. Předem pomazala mé tělo k pohřbu. 9Amen, říkám vám, že kdekoli na celém světě bude kázáno evangelium, bude se mluvit také o tom, co udělala ona, na její památku.“ •10 Jeden z Dvanácti – jmenoval se Jidáš Iškariotský – tehdy odešel k vrchním kněžím, aby jim ho zradil. 11 Když to uslyšeli, zaradovali se a slíbili, že mu dají peníze. Začal tedy hledat příležitost, jak by jim ho vydal. •Markovo evangelium 14:1-10 •1 Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho. •2 Říkali: „Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nevzbouřil.“ •3 Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu. •4 Někteří se hněvali: „Nač ta ztráta oleje? •5 Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým.“ A osopili se na ni. •6 Ježíš však řekl: „Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mně dobrý skutek. •7 Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále. •8 Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu. •9 Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila.“ •10 Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil. Markovo a Janovo evangelium •Lukášovo evangelium 23:1-11 •Tu povstalo celé shromáždění a odvedli ho k Pilátovi. •2Vznesli proti němu žalobu: „Podle našeho zjištění rozvrací tento člověk náš národ, brání odvádět císaři daně a prohlašuje se za Mesiáše krále.“ •3Pilát mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty sám to říkáš.“ •4Pilát řekl velekněžím a zástupům: „Já na tomto člověku žádnou vinu neshledávám.“ •5Ale oni na něj naléhali: „Svým učením pobuřuje lid po celém Judsku; začal v Galileji a přišel až sem.“ •6Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda je ten člověk z Galileje. •7Když se dověděl, že podléhá Herodově pravomoci, poslal ho k němu, protože Herodes byl právě v těch dnech také v Jeruzalémě. •8Když Herodes Ježíše spatřil, velmi se zaradoval; už dávno si ho totiž přál vidět, poněvadž o něm mnoho slyšel, a doufal, že uvidí, jak dělá nějaký zázrak. •9Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpovídal. •10Byli přítomni i velekněží a zákoníci a neústupně na něj žalovali. •11Tu se od něho Herodes se svými vojáky pohrdavě odvrátil, vysmál se mu, dal ho obléci ve slavnostní šat a poslal ho zase k Pilátovi. •Janovo evangelium 19:1-9 •1 Tehdy dal Pilát Ježíše zbičovat. •2 Vojáci upletli z trní korunu, vložili mu ji na hlavu a přes ramena mu přehodili purpurový plášť. •3 Pak před něho předstupovali a říkali: „Buď pozdraven, králi židovský!“ Přitom ho bili do obličeje. •4 Pilát znovu vyšel a řekl Židům: „Hleďte, vedu vám ho ven, abyste věděli, že na něm nenalézám žádnou vinu.“ •5 Ježíš vyšel ven s trnovou korunou na hlavě a v purpurovém plášti. Pilát jim řekl: „Hle, člověk!“ •6 Když ho velekněží a jejich služebníci uviděli, dali se do křiku: „Ukřižovat, ukřižovat!“ Pilát jim řekl: „Vy sami si ho ukřižujte! Já na něm vinu nenalézám.“ •7 Židé mu odpověděli: „My máme zákon a podle toho zákona musí zemřít, protože se vydával za syna Božího.“ •8 Když to Pilát uslyšel, ještě více se ulekl. •9 Vešel znovu do paláce a řekl Ježíšovi: „Odkud jsi?“ Ale Ježíš mu nedal žádnou odpověď. Svatý týden podle katolické církve •Květná neděle - vjezd Ježíše do Jeruzaléma •- průvod s posvěcenými ratolestmi, četba pašijí o vjezdu do Jeruzaléma •Zelený čtvrtek (Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek) - připomínka poslední večeře, ustanovení svátosti kněžství i eucharistie, svěcení posvátných olejů pro svátosti, Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí •velikonoční triduum: •Velký pátek – čtou se pašije, mše se nekonají •Bílá sobota – večer vigilie, slavnost Zmrtvýchvstání Páně, slavností velikonoční svíce (paškál) •Neděle Zmrtvýchvstání Páně - mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt.