Válečníci mínojské civilizace. Bc. Tomáš Antoš. Periodizace doby bronzové na Krétě a v Řecku. Důležité mezníky pro problematiku •Raně mínojské období 3500-2100 (EM) - Postupné vytváření mocenských struktur na ostrově, na samém konci (EM III/MM IA) první náznaky boje v umění. •Počátek středně minojského období 2100-1900 (MM IA) První palácová centra, v čele velekněz/velěkněžka. •MM II (cca 1700) zničení paláců (zemětřesení, války, nájezdy?) •MM III/LM IA (cca 1600) Pravděpodobný výbuch sopky na ostrově Thera, opět destrukce. •LM I 1600-1450 Další přírodní katastrofa? Vládci Knossu pravděpodobně ovládají ostrov. •Cca 1450 Achájové ovládli Knossos? Lineární písmo A postupně mizí. (LM II) •Cca 1200 Mořské národy, vpád Dórů a kolaps civilizace doby bronzové. Poslední minojské centrum -Karfi na východě ostrova. •Doklady o neřeckém obyvatelstvu na ostrově ještě v klasickém a helenistickém období. • • • • Geografie Kréty a rozšíření mínojské civilizace. „Pax Minoica“ •A. Evans se domníval, že Mínojci byli v podstatě mírumilovná společnost. •Velmi málo dokladů o válečnících a vojenských stavbách. (Přesto však existují). •Otázka interpretace některých pramenů (zejména ikonografických). •Profesionální válečníci v mínojské společnosti? • • • • • Prameny •Písemné – velmi omezené. Mínojský jazyk nebyl dosud rozluštěn. Pro pozdní období (LM II) Administrativní zápisy v archaické řečtině (lin. Písmu B.) Dále odrazy v pověstech klasického období. •Ikonografické – fresky (Knossos, Akrotiri), rytiny, pečetě… •Archeologické -Zbraně ze svatyň, lidské ostatky, zbytky staveb. • Doklady o možné existenci profesionálních válečníků •Malé pevnůstky (vigla) stavěné už od dob prvních paláců na strategických místech (křižovatky, kopce). Potřeba stálé posádky. •Specifická konstrukce některých zbraní (především mečů typu A a C) které vyžadují značnou obratnost a cvik k užívání. •Hroby z období LM se zbraněmi a zlatými nákrčníky (odznak, vyznamenání). •Fresky se sportujícími svalnatými mladíky (box, skok přes býka). Kultovní význam nemusí být v rozporu s faktem, že jde o válečníky. Sportovní dovednosti mohly být velmi přínosné pro bojové dovednosti. •V období LM zmínky o válečných vozech vládce v Knossu. (Pravděpodobně achájské prostředí) Boj a ovládání vozu vyžaduje mnoho zkušeností. Výzbroj a výstroj minojských válečníků. •Zbraně – většinou z prostředí svatyň, nikoliv z hrobů. (Teoreticky mohly být majetkem paláce a válečníkům pouze přidělovány). •Zbraň mohla sloužit jako obětina, ale to nevylučuje její předchozí použití v boji. •Krom bronzových také zbraně kamenné (obsidián). •Vedle samotných zbraní také dochované miniatury, které mohly sloužit jako amulety nebo votivní dary (hračky?) • • • Dýky •Tvoří drtivou většinu zbraní doby bronzové na Krétě. •Měli zřejmě svůj vlastní znak v krétském hieroglyfickém písmu •Zpočátku spíše krátké, navazovaly na předchozí tvary kamenných dýk. Později i delší vhodnější pro boj. •V období EM a MM byla zřejmě dýka typickým atributem muže. •I po objevení se mečů měly stále velký význam. Meče •Luxusní a prestižní zbraně (výroba trvala cca 20 dní). •Asi 100 exemplářů z ostrova a další z Řecka byli na Krétě patrně vyrobeny. •Zobrazení bohyně s mečem, ochránkyně válečníků? Typ A. (MM I) •Navazoval na dýky, zpočátku čepel pouze přinýtována k rukojeti (nebezpečí rozpadnutí meče). •Dlouhý, špatně vyvážený. •Pouze pro velmi dobře trénované šermíře •Duely. Typ B. (MM III/LM I) •Typ B. se poprvé objevil v Argolidě, později byl vyráběn i na Krétě. •Byl kratší (60 cm), spolehlivější a umožňoval bojovníkovi šermovat daleko rychleji. •Typ C. Typický svoji „rohatou“ záštitou. Spojovány s dílnou v Knossu, krátké i dlouhé varianty. Typ C. a D. (LM II/LM IIIA) •Typ C. Typický svoji „rohatou“ záštitou. Spojován s dílnou v Knossu, krátké i dlouhé varianty. •Delší varianty umožnovaly bojovníku podobný styl boje jako s typem A. Čepel zřejmě již obstála v kontaktu s čepelí protivníka. •Typ. D je kratší a podobný typu C. Také spojován s Knossem. • Meče z konce doby bronzové •V průběhu období LM se objevují krátké a robustní meče. (Typy E, F, G, Naue ii.) •Vhodnější proti obrněnému protivníkovi. •„Demokratizace“ války. Kopí a oštěpy •Kopí častou zbraní na výjevech s bojovníky •Délka ratiště od 2 do 4 metrů. •Starší typ A. se k ratišti pouze přivazoval, pozdější typy už byly vyráběny s tulejkou. •Typ H. (LM II-IIIA) tzv. bajonetový typ, zřejmě uzpůsobený proti zbrojím. Sekery a palcáty •Z bronzu i kamene. •Dvoubřité sekery (labrys) spíše jako odznak moci. • Válečné vozy (LM) •Pravděpodobně se na Krétě rozšiřují s vlivem Achájů. •Bojové užití v podmínkách Egejdy je sporné, mohly sloužit jako transportní prostředek pro velitele a elitní bojovníky. •Vládce Knossu měl k dispozici (LM IIB) 200 válečných vozů. Luky a praky •Již od neolitu. •Luky a šípy se objevují v krétském hieroglyfickém písmu. Jejich skladování potvrzeno zápisy v lin. písmu B. (LM II-III). •Otázka kompozitních luků a tradice krétských lučištníků. •Praky určitě velmi rozšířené, ačkoliv dokladů je velmi málo (praky se vyráběly z organických materiálů a projektily byly z kamene nebo z vysušené hlíny). • Zbroj •Velmi omezené doklady •Přilby – z bronzu, kančích klů, kůže. •Zbroje – žádné archeologické doklady, pouze ikonografické (sporný výklad). Teoreticky látkové a v pozdějších obdobích vzácněji i bronzové. •Štíty – Především „Věžový“ v menší míře další typy („osmičkový“, dipylský). Taktika a strategie •Otázka krétské thalassokracie. •Velmi málo obranných staveb, téměř absence hradeb. •V ranějších obdobích byla válka spíše záležitostí menších skupin nájezdníků. •Ve vrcholném období civilizace se předpokládá vyšší organizace vojska a také lepší výcvik (včetně boje ve formacích). Bitvě mohl předcházet souboj velitelů nebo nejlepších bojovníků. • Konec minojského období •Koncem doby bronzové, s úpadkem mocenských struktur převažuje opět boj menších skupin. •Obyvatelstvo ostrova se postupně stahuje od pobřeží do bezpečnějšího vnitrozemí. •Krétu sice zřejmě ovládly řecké kmeny, nicméně např. v umění pokračují mínojské motivy až do doby železné. •Přinejmenším do období helénismu je na ostrově doložena existence neřeckého obyvatelstva. • •