Přepis č. 10.1- komentář




                                 Leonel Power: moteto „Anima mea“


Předloha Powerova moteta pochází z fondu Národní knihovny ve Florencii a vyskytuje se ještě
v dalších pramenech. Rukopis je písařsky čistý, nicméně některá místa vyžadují následující
vysvětlení, popř. upozornění:


1)      Kolorované skupiny v tenoru i kontratenoru mají dvojí možnost přepisu:

1.1)            Setrvat ve zvoleném taktu a kolorovaná místa řešit synkopickým „přetahováním“ přes
taktové čáry, nebo

1.2)            kolorovaná místa řešit tak, že do kontinuálního sledu zvoleného taktu budou
včleněny nové - 3/2 taktové úseky. Tím ovšem vznikne interprety nepříliš vítaná situace „plovoucích
taktů“- viz varianty a) + b) v příloze 10.05.2.

Obojímu se dá předejít, když se pro přepis zvolí Besselerova ediční technika menzurních čar, která
(zejména v tomto případě) skvěle ilustruje podstatu netaktovaného menzurálního zápisu. Proto dávám
za úkol tuto ukázku přepsat technikou menzurních čar. Pro ilustraci viz přílohu 10.04.1.

2)      První nota tenorového hlasu není longa, ale maxima, podobně jako druhá nota v binární
ligatuře uprostřed 2. řádku téhož hlasu. Ovšem první nota na počátku 2. osnovy tenorového hlasu je
longa – liší se velikostí hlavičky.

3)      Na konci prvního řádku diskantového hlasu písař opomenul připsat punctus divisionis, který
má zabránit, aby ve skupince BSSB byla alterována druhá S.

4)      Jako (řešitelný!) hlavolam ponechávám bez komentáře kolorovanou skupinku BMMSM uprostřed
druhé osnovy diskantového hlasu. Řešení není obtížné, když si uvědomíte možnosti vyplývající
z pravidel pro color minor, color prolationis a color minimarum ---> viz přílohy 10.05.1 a 10.07.

5)      Podobná situace je v kolorované skupině BMM v závěru třetí osnovy diskantového hlasu.