„Pecunia non olet“
edTech a korporace, komerční vzdělávání, podnikání ve vzdělávání, jak založit školu či školské
zařízení
Učící se společnost
2017
Michal Černý

Prolog - školné
šUrčitou motivací pro aktivnější přístup může být poměrně vysoké školné nebo zaměření na psaní
esejí, nikoliv memorování. š„Placení školného není řešením. Kde se platí v Evropě opravdové školné?
Jen v Anglii. Na evropských školách platí studenti přibližně sto až dvě stě euro, což není tak
vysoká částka, aby byla důvodem vyšší motivace.“
š
šTomáš Zima
šNěco na okraj

Normativ a vysoké školy
šOd roku 2004 existuje ještě koeficient 5,90 pro nejnáročnější obory šZubní lékařství má 3,5


Vzdělávání a peníze
š„V roce 2012 vynaložily země OECD na vzdělávání (z veřejných i soukromých zdrojů) na úrovni
primárního až terciárního vzdělávání v průměru 5,3 % svého HDP, 11 zemí vynaložilo více než 6 %
(Kanada, Chile, Kolumbie, Island, Izrael, Korea, Nový Zéland, Norsko, Jižní Afrika, Spojené
království a USA). Česká republika se řadí do podprůměru, na primární až terciární úroveň
vzdělávání v roce 2012 vynaložila 4,4 % HDP. (zdroj) šPoměr soukromých a veřejných zdrojů je všude
přibližně stejný 7:1 ve prospěch veřejných rozpočtů.

Vzdělávání a peníze
šVe školství chybí peníze na:
šPlaty
šPomůcky a další vybavení
šMenší skupiny studentů
šPedagogické asistenty
šŠkolní psychology
š…
šKde ale brát a nekrást?
šSoukromé zdroje
šNeziskové projekty (jiná variance soukromých zdrojů)
šNavýšení rozpočtu
šŠkolné či zápisné
šHledat cesty ke snížení nákladů (online vzdělávání?)
šZkrátit docházku
š???

Soukromé školy v ČR
šHistoricky nedobrá pověst se zásadně zlepšuje
šVysoký zájem o alternativní vzdělávání zatím především u základních škol šCca 2 % žáků ZŠ chodí do
soukromých škol, v Praze a Brně více. šRozvoj alternativních přístupů, schémat, pedagogik, ale také
pocit kvality, jiného přístupu atp.

Soukromé školy v ČR
šV poslední době náročnější zakládání – lze zvažovat kapacitu okolních škol, tedy nejde o plně
tržní prostředí
šPro založení je třeba mít prostory, ředitele (alespoň in fieri) a učitele, ŠVP
šZajímavý fenomén:
šŠkoly a školky zakládané rodiči
šŠkoly jako velké podnikatelské projekty (SCIO, Heuréka, Labyrinth,…)
šBěžné soukromé školy

Soukromé české vysoké školy
šMetropolitní univerzita Praha, o.p.s. (2001 – 5100 studentů)
šUniverzita Jana Amose Komenského Praha, s.r.o. (2001 – 3500 studentů)
šVysoká škola finanční a správní, a.s. (1999 – 3700 studentů)
š....
š
šObecná kritika:
šNízká kvalita studia
šVelký počet studentů
šDegradace trhu a titulů
šAle:
šPočet studentů není nijak dramatický
šTři školy univerzitního typu mají zcela standardní strukturu i výsledky
šJsou schopné reagovat pružněji na poptávku studentů po nových oborech
šProblémem jsou mezinárodní univerzity s těmi si nevíme rady,…

Podnikání nejsou jen velké školy…
šZákladní umělecké školy
šŠkolky
šŠkolská zařízení
šAutoškoly
šJazykové školy (s právem státní závěrečné zkoušky,…)
šCentra volného času
š…
š
šVe všech oblastech je vysoký podíl soukromého vzdělávání
š

Vzdělávání a korporace
š


Různé vstupy
šIntel a téma AI: dáme vám kurz a nejlepší si vyzobeme k nám.
šMicrosoft, Google: dáme školám zadarmo naše služby a naučíme studenty s nimi pracovat
šPráce s učiteli
šGoogle a Microsoft Edu Groups – různé přístupy (od shora dolů nebo od zdola nahoru)
šSnaha ovlivnit celé vzdělávání (SPO chce více technických středoškoláků)
šVlastnění vzdělávacích institucí

Děkuji za pozornost
š