Dějiny vědy a techniky II 4. Hornictví a báňská technika Tomáš Kučera DVT II/4 – Hornictví a báňská technika 4.1 Dolování a zpracování surovin 1681 – Johann Joachim Becher (1635–1682) a H. Serlem obdrželi patent na výrobu smůly a dehtu z kamenného uhlí 1681–1690 – ve Velké Británii se během 10 let vytěžily 3 miliony tun kamenného uhlí 1708 – něm. alchymista Johann Friedrich Böttger (1682–1719) vyrobil první „dokonalý“ evropský porcelán; na vynálezu se podílel E. W. Tschirnhaus (1651–1735) 1710 zahájil v Sasku výrobu (tzv. míšeňský porcelán, viz galerii Zwinger Drážďany) po 1760 – první otvírky kamenouhelných dolů v Čechách na Kladensku; též v severočeské pánvi (tj. Podkrušnohoří), na Moravě na Rosicku a Ostravsku DVT II/4 – Hornictví a báňská technika 4.1 Dolování a zpracování surovin po 1771 – Angličan Josiah Wedgewood (1730–1795) rozvinul k dokonalosti výrobu jemného keramického zboží (vývoz) 1784 – Angličan Archibald Cochrane (1749–1831) získal patent na uzavřenou koksovací pec; vedl. produkty – dehet, smůla, éter, oleje atd. 1791 – Johann Georg Paulus založil v Horním Slavkově první porcelánku v Čechách DVT II/4 – Hornictví a báňská technika 4.2 Báňská pohonná technika poč. 18. stol. – k ventilaci dolů se budují tzv. větrací pece 18. stol. – rozvinula se tzv. slovenská báňská technika; stavějí se atmosférické parní stroje, tzv. vodosloupcové nebo vzdušné stroje 1722–1724 – mechanik Isaac Potter s architektem Josefem Fischerem z Erlachu (1693–1742) postavili v Nové Bani na Slovensku první atmosférický parní stroj Newcomenova typu pro čerpání vody z dolů 1758 – Jozef Karol Hell (1713–1789) postavil na Slovensku atmosférický parní stroj Newcomenova typu (výkon 12,3 HP, tj. asi 9,05 kW) kolem 1800 – těžní stroje v hornictví poháněny parními stroji DVT II/4 – Hornictví a báňská technika 4.2 Báňská pohonná technika Vodosloupcový hnací stroj: voda o vysokém tlaku se přivádí železným potrubím se značným spádem ve svislém pracovním válci se pohybuje píst; střídání přítoku a odtoku vody se ovládá ventilem A a B – narážky na pístní tyči, která je spojena s hnaným strojem (zpravidla pístové nebo plunžrové čerpadlo) K – páka se závažím (tzv. padací kladivo) ovládá přes táhlo ventil DVT II/4 – Hornictví a báňská technika 4.3 Báňské technologie dolování přel. 17./18. stol. – uplatňuje se tzv. výstupkové dobývání od hlavní těžní chodby (štoly) směrem vzhůru, také dobývání příčné a chodbicováním 1749 – M. Zipper zavedl na Špitálské žíle v Banské Štiavnici tzv. příčné dobývání 1761 – Michael Menzies vynalezl primitivní „brázdičku“ na podrubávání uhelných stěn (pokus o mechanizaci hornické dobývací práce) DVT II/4 – Hornictví a báňská technika 4.4 Báňské vodní stavby 18. stol. – prohlubující se doly jsou ohrožovány podzemní (tzv. důlní) vodou; v Anglii se voda čerpá žentoury nebo vodními koly s pístovými pumpami 18. stol. – pro zadržení vody se budují báňské rybníky, resp. přiváděcí vodní náhony nebo štoly (základ městských vodovodů) po 1735 – ve štiavnických dolech působil zeměměřič a vodní stavitel Samuel Mikovíny (1700–1750); vyměřoval pomocí triangulační metody po 1780 – Rus Kozma Dmitrijevič Frolov (1726–1800) proslul hydraulickými konstrukcemi – podzemní vodní zařízení ve zmejinogorském dole s vodními koly o průměru 17 m