Dějiny vědy a techniky II 8. Přírodní vědy a elektrotechnika Tomáš Kučera DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.1 Chemie a chemická technologie 1735 – chemik Henri Louis Duhamel (1700–1781) vynalezl technickou výrobu salmiaku (elektrolyt do tzv. suchých elektrických článků) 1736 – první továrna na výrobu kyseliny sírové založena v Richmondu u Londýna v Anglii (viz též vitriol) 1744 – vynález sulfonace indiga – barvířství vlny a hedvábí 1744 – současně se k bělení lněných a bavlněných látek začala používat kyselina sírová – výroba destilací skalice (pod názvem vitriolový olej nebo dýmavá kyselina sírová) 1746 – John Roebuck (1718–1794) zdokonalil výrobu anglické kyseliny sírové v olověných komorách (metoda zlevnila výrobu na čtvrtinu) DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.1 Chemie a chemická technologie 1745 – Ch. M. de la Condamine (1701–1774) představil přírodní kaučuk ve francouzské Akademii věd kolem 1750 – znalost kaučuku proniká do Evropy 1751 – inženýr Fresnau navrhuje vyrábět z kaučuku hadice nebo nepromokavé oděvy 1770 – angl. chemik Joseph Priestley (1733–1804) zjistil, že kaučukem se dá vymazat tuha nebo inkoust z papíru; brzy začala výroba mazacích gum 1771 – jako nejstarší uměle vyrobené chemické barvivo se začala užívat kyselina pikrová; výroba z kyseliny dusičné a indiga (viz výbušniny) DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.1 Chemie a chemická technologie 1778 – Jan Čížek zavedl výrobu dýmavé (tj. koncentrované) kyseliny sírové v Lukavici v Čechách 1785 – chemik Claude Louis Berthollet (1748–1822) použil při bělení látek chlór – základ novodobé běličské techniky 1789 – chemik Nicolas Leblanc (1742–1806) vynalezl první úspěšnou metodu průmyslové výroby sody – nezbytná pro textilní průmysl, sklářství, mydlářství 1799 – chemik Smithson Tennant (1761–1815) zavedl bělení chlórovým vápnem 1800 – E. Howard připravil třaskavou rtuť DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.2 Jemná mechanika, hodinářství, optika 1673 – holandský přírodovědec Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zdokonalil mikroskop; čočky zvětšovaly 300x 1704 – Švýcar Nicholas Faccio de Duillier (1664–1753) vynalezl způsob výroby kamenných ložisek s vyvrtanými otvory pro hodinové stroje (bez mazání) 1715 – George Graham (1675–1751) vynalezl pro hodinové stroje tzv. kotvový krok, čímž se výrazně zpřesnil chod hodin; nahradil dřívější vřetenový krok (viz lihýř) 1753 – angl. fyzik John Dollond (1706–1761) zkonstruoval achromatický objektiv dalekohledu, který vyrovnával barevný rozptyl (tzv. aberaci), a tím zostřil obraz DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.2 Jemná mechanika, hodinářství, optika 1759–1761 – hodinář John Harrison (1693–1776) sestrojil přesné přenosné hodiny (průměr 30 cm, váha 1,5 kg, ozubená kola uložena v kamenných ložiskách); použity jako lodní chronometr k navigačním účelům – umožnily kdekoli na Zemi stanovit zeměpisnou délku (určit poledník) 1769 – rakouský hodinář D. Rutschmann vynalezl diferenciál a použil ho pro astronomické hodiny; jeho vynález pak našel uplatnění hlavně v automobilismu 1775 – Jesse Ramsden (1735–1800) zdokonalil dělicí stroj na dělení kruhu (využití v hodinářství, viz František Božek) 1778 – bratislavský rodák Johann von Kempelen (1734–1804) sestrojil mluvící automat na principu hodinového stroje; další automatické figuríny, např. šachista DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.2 Jemná mechanika, hodinářství, optika 1792 – postavena první telegrafní linka z Paříže do St. Martin du Therre dlouhá 70 km; používala dlouhou řadu optických telegrafů, které rok předtím (1791) navrhl duchovní Claude Chappe (1783–1865) konec 18. stol. – mechanik Georg Friedrich Reichenbach (1771–1826), konstruktér astronomických a zeměměřičských přístrojů, sestrojil jemné soustruhy s vodicími suporty pro výrobu součástek přesných vědeckých přístrojů (viz též parní vůz) DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.3 Měření, vážení, kartografie 1714 – něm. fyzik Daniel Gabriel Fahrenheit (1686–1736) sestrojil rtuťový teploměr se stupnicí 212 °; při 32 °F taje led a při 212 °F se vaří voda; Ray Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita (asi 232,8 °C) je teplota vznícení papíru 1720 – Johann Christoph Müller (1673–1721) zhotovil velmi dokonalou mapu Českého království; už 1709 vydal mapu Království uherského a 1712 nakreslil mapu Markrabství moravského (viz obr. na snímku 9 a 10) 1730 – Francouz R. A. Réaumur navrhl 80tidílnou stupnici teploměru: 0 °R odpovídá tajícímu ledu, 80 °R varu vody 1742 – švédský fyzik a astronom Anders Celsius (1711–1744) navrhl 100dílnou stupnici teploměru: při 0 °C vře voda a při 100 °C taje led; teprve Carl Linné (1707–1778) ji převrátil DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.3 Měření – kartografie J. Ch. Müller – mapa Moravy (1708–1712), tisk 1742 DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.3 Měření – kartografie J. Ch. Müller – mapa Čech (1712–1717), tisk 1744 DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.3 Měření, vážení, kartografie 1765 – od 1. ledna zavedeny tzv. dolnorakouské míry a váhy v Čechách; na Moravě zavedena 6. února 1758; dosavadní roztříštěnost metrologických systémů vážnou překážkou hospodářského rozvoje monarchie 1800 – ve Francii byla zavedena jednotná metrická soustava; definovány základní jednotky – metr (m) a kilogram (kg) DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.4 Elektřina a magnetismus 1745 – Němec Ewald Georg Kleist (1700–1748) a Holanďan Pieter van Musschenbroek (1692–1761) nezávisle na sobě sestrojili leydenskou láhev – první elektrický kondenzátor 1752–1754 – Američan Benjamin Franklin (1706–1790), Čech Prokop Diviš (1696–1765) nebo Rus Michail Vasiljevič Lomonosov (1711–1765) sestrojili bleskosvody a podnikali výzkumné pokusy s atmosférickou elektřinou 1783 – italský lékař Alessandro Volta (1745–1827) sestrojil zdokonalený elektrický kondenzátor 1795–1800 – A. Volta sestrojil první baterii, která dávala trvalý elektrický proud – tzv. Voltův sloup neboli galvanický článek (zinek, měď a zředěná kyselina sírová) DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.4 Elektřina a magnetismus Přivedly jej k tomu pokusy Itala Luigi Galvaniho (1737–1798), který při pitvání žab skalpelem objevil neznámou energii, o níž se domníval, že je živočišného původu 1800 – Williamu Nicholsonovi a Anthony Carlisleovi (1768–1840) se v Anglii daří rozložit vodu elektrolýzou – počátek mohutného rozvoje elektrochemie po 1800 – Voltovy galvanické články umožnily nové pokusy s elektrickým proudem a – do objevu elektromagnetické indukce (1831) – odhalit základní zákonitosti elektrického proudu DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.5 Technika pro domácnost 1681 – Denis Papin zkonstruoval tlakový hrnec – kapalina (voda) se za vyššího tlaku vaří při vyšší teplotě, než při normálním tlaku 1682 – J. J. Becher zjistil, že při tzv. suché destilaci uhlí (tzv. karbonizaci) vzniká hořlavý plyn – pozd. svítiplyn 1726 – J. Leupold poprvé popsal osobní váhu (ve spisu „Theatrum machinarum…“) 1741 – po vynálezu Juliana Geoffroye (1685–1752) se začalo užívat tvrdé mýdlo – nahradilo dřívější mazlavé mýdlo kolem 1750 – první pokusy s použitím cylindru (plechového válce) u olejové lampy na svícení; užíval se především řepkový olej; vynalezeno šroubové zařízení k posouvání knotu otáčením ozubeného kolečka s ostrými hroty DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.5 Technika pro domácnost po 1750 – první „zápalky“ jsou dřívka namáčená do taveniny síry a bílého fosforu, rozněcují se třením o drsné škrtátko po 1750 – Angličan Stender sestrojil první (mechanickou) pračku na praní prádla 1756 – pařížský lékárník Antoine Quinquet (1745–1803) zdokonalil cylindrickou olejovou lampu – plechový cylindr nahradil skleněným 1766 – Christoph Bergner (1721–1793) si nechal v Praze patentovat kamna na topení kamenným uhlím 1775 – hodinář Alexander Cumming (1733–1814) postavil splachovací záchod (WC) s uzavírajícím vodním sifónem 1778 – mechanik Barron sestrojil patentní zámek; v dalších letech jej zdokonalil vynálezce Joseph Bramah (viz níže) DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.5 Technika pro domácnost 1780 – pařížský hodinář Bernard Guillaume Carcel (1750–1818) vynalezl olejovou lampu, u níž se olej vháněl do hořáku malou pumpou poháněnou hodinovým strojem 1783 – Sven Rinman začal ve Švédsku vyrábět smaltované kuchyňské nádobí 1783–1784 – Francouz S. Léger použil u olejové lampy plochý knot; Švýcar François-Pierre-Aimé Argand (1755–1803) vynalezl hořák s dutým válcovým knotem, který umožňoval přístup vzduchu vně i uvnitř plamene; skleněný cylindr, který se dosud připevňoval nad plamen, spustil dolů kolem plamene, aby působil jako komínek (zvětšoval tah) – lampa tak přestala čadit (dokonalejší spalování oleje) DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.5 Technika pro domácnost 1784 – Joseph Bramah (1749–1814) sestrojil „velmi důmyslný“ patentní zámek (viz výše…) 1788 – Belgičan J. P. Minckelers (1748–1824) koná první pokusy s plynovým osvětlením pro domácnost 1792 – v Anglii se začaly užívat první ledničky s plechovým obložením mezistěn; vkládaly se kostky přírodního ledu 1792–1799 – Angličan W. Murdock koná pokusy s osvětlením svítiplynem; získává ho suchou destilací kamenného uhlí v Boultonově továrně; roku 1798 zařídil plynové osvětlení provozů této továrny 1794 – Nicolas Jacques Conté (1755–1805) si dal patentovat tyčinky z plavené tuhy a zahájil tovární výrobu tužek DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.5 Technika pro domácnost 1795 – J. Bramah vynalezl také první vodovodní kohoutek (ventil) se šroubovým vřetenem 1799 – francouzský chemik Philippe Lebon (1767–1804) získal patent na využívání svítiplynu (pro osvětlovací účely) DVT II/8 – Přírodní vědy a elektrotechnika 8.6 Architektura a stavitelství po 1670 – Sébastien le Prestre de Vauban (1633–1707), francouzský vojenský stavitel, zavedl nový systém stavby pevností, zdokonalil techniku dobývání 1791 – M. Kag začal v Bavorsku vyrábět dehtovou lepenku 1796 – Angličan James Parker vyrobil tzv. románský (římský) cement na základě objevu J. Smeatona, že hlinitanová vápna vytvářejí maltu tvrdnoucí pod vodou konec 18. stol. – v Německu tvoří jednotný formát stavebních cihel 11×5¼×2½ palce (asi 28×13×6,5 cm); u nás se už na přelomu 18. a 19. stol. začaly používat „dnešní“ rozměry 29×14×6,6 cm