Dějiny norské literatury – kalendář četby (primární literatura)

16/9

     Kåre Holt: Kdo dřív, č. 1974

23/9

     Edvard Hoem: Příběh matky a otce, č. 2006

30/9

     Lars Saabye Christensen: Ideální čas (Krajina s pobřežím, str. 181)

7/10

     Jon Fosse: Ráno a večer, č. 2007(nebo Mámení nebo Sny Olavovy č. 2015)

14/10

     Kjell Askildsen: Neviditelní (Krajina s pobřežím, str. 191)

21/10

     Olav Duun: Jeden a ti druzí (Krajina s pobřežím, str. 13)

4/11

     Thorvald Steen: Tíha sněhové vločky, č. 2011

18/11

     Erlend Loe: Doppler, č. 2007

25/11

     Cora Sandelová: Kranova cukrárna, č. 1976

2/12

     Hanne Ørstaviková: Láska, č. 2002

9/12

     Johan Borgen: Malý lord, č. 1976 (První díl trilogie)

16/12

     Siri Pettersenová: Ódinovo dítě, č. 2015


Uvedený kalendář četby je potřebný k zápočtu

Ke zkoušce je třeba také předložit záznam z četby následující:

A.      Sekundární  – tři tituly o dějinách norské literatury

Humpál/Kadečková: Moderní skandinávské literatury (část: Norsko)

Radko Kejzlar: Dějiny norské literatury I + II díl (40 souvislých stran podle vlastního výběru)

Gustav Pallas: Hvězdy severu (vybrat text o dvou libovolných norských autorech)

B.      Obecná literární teorie – dva různé tituly, celkem 100 stran v jakémkoli jazyce

Tomáš Kubíček (Vypravěč), Daniela Hodrová (Místa s tajemstvím), Nora Krausová (Rozprávač), Jiří
Koten (Jak se fikce dělá slovy), Miroslav Štochl (Teorie literární komunikace), Jiří Trávníček (Je
příběh mrtev?)

Zapracovat můžete i jakýkoli text od významného literárního teoretika v minulosti nebo přítomnosti
(v originále nebo překladu). Záznam písemně.