VÝVOJ PORTUGALSKÉHO JAZYKA 1. HODINA JARO 2020 OPAKOVÁNÍ - Charakteristické rysy lidové latiny: • Literatura k nastudování: Bohumil Zavadil, Vývoj španělského jazyka, Karolinum, 1998 (9-51) 1. Úvod – obecně o vývoji jazyka (9-28) 2.1. Jazyková a etnická situace na Pyrenejském poloostrově před příchodem Římanů 2.2. Římané na Pyrenejském poloostrově Růžena Ostrá, Přehled vývoje románských jazyků 1. (9-36) I. ČÁST: LIDOVÁ LATINA 1.Lidová latina 2.Archaická latina 3.Klasická latina 4.Lidová latina – vymezení pojmu II. ČÁST: Vznik románských jazyků /romanizace,diferenciace lidové latiny/ III. ČÁST obecně o jazykových změnách • OPAKOVÁNÍ - Charakteristické rysy lidové latiny • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • Jak se změnil charekter přízvuku? Co je to přízvuk melodický? V kterých současných jazycích existuje melodický přízvuk? Co je to přízvuk důrazový? Kdy došlo ke změně v charakteru přízvuku? Jaké následky měla změna v charakteru přízvuku? Došlo také ke změně místa přízvuku? : Ve kterých případech došlo ke změně místa přízvuku? Co je to rekompozice složených slov? Uveď tři příklady rekmpozice složených slov. K jaké změně došlo u slov mulíerem, paríetem? Co jsou to paroxytona? e. Jak se nazývají slova s přízvukem na třetí slabice od konce? . V klasické latině slabika může být dlouhlá svou povahou? V klasické latině může být slabika dlouhá i pozicí? . Jaký je rozdíl v pozici dlouhé slabiky latiny klasické a lidové? Jak se tedy mění slova íntegrum, ténebrae v lidové latině? Jak se změnil samohláskový systém v latině? . Pod jakým vlivem došlo k této změně? jak se změnilo slovo: sitim, fícum, portam, colorem, foedum, panatárium, lactum, lactem a proč? Jak se změnila slova tábula, aurícula, cálida a jak se této změně říká? Jak se změnila slova veteránum, declicátum a jak se této změně říká? Co je to silná pozice samohlásek? Co je to slabá pozice samohlásek? Co je to silná pozice souhlásek? Co je to slabá pozice souhlásek? Co je to synkopa? Co je to afereze? Co je to eliminace? – Co je to asimilace? Jaké typy asimilace existují? Co je to sonorizace? Co je to disimilace? Co je to diferenciace? Co je to metathese? Co je to epentetická hláska? Co je to epentetické n? Která samohláska je protetická v románských jazycích? CO je to anticipace? CO je to analogie? CO je to kontaminace? CO je paronymická atrakce? Co je to palatelizace? ), Jak se změnila povaha přízvuku? Klasická latina měla přízvuk melodický. V lidové latině se rozhodujícím stal přízvuk důrazový. • Co je to přízvuk melodický? • Přízvučná slabika se vyslovovala tónem o něco vyšším než slabiky nepřízvučné, důrazový přízvuk hrál druhotnou úlohu. • V kterých současných jazycích existuje melodický přízvuk? • Švédština a norština vlastní dvojí přízvuk. Při akcentu I tón na slabice po přízvučné slabice klesá, při akcentu II stoupá. • Tento melodický akcent má fonematický charakter, takže může rozhodnout o významech jinak úplně homofonních slov, např.: bønder (pl. od bonde 'sedlák' [d se nevyslovuje], akcent I) — bønner (pl. od bønne 'fazole, bob', akcent II). • Co je to přízvuk důrazový? • Přízvučná slabiky byla vyslovována s větší intenzitou, s mocnějším výdechových proudem než slabika nepřízvučná. • Kdy došlo ke změně v charakteru přízvuku? • Již ve 4.století tato změna byla doložena. • Jaké následky měla změna v charakteru přízvuku? • Měla velký význam pro další vývoj latiny. Silný důrazový přízvuk na jedné přízvučné slabice má totiž za následek relativně nedůsledné vyslovování slabik nepřízvučných, které jsou tím oslabovány a někdy zanikají. • Došlo také ke změně místa přízvuku? • Ve většině případů přízvuk zůstal na stejné slabice. Ke změně místa přízvuku dochází jen ve třech případech: • u rekompozice složených slov • v případě hiátu, kde samohlásky i a e ztrácejí přízvuk, • v zavřených slabikách okluziva + R. • • Co je to rekompozice složených slov? • Přízvuk přechází z předpony na kmenovou slabiku. • Díscplicet – displácet, • cóntinet – conténet, • áttingit – attángit. • K jaké změně došlo u slov mulíerem, paríetem? • I a E ztrácejí přízvuk, který se přesouvá na následující slabiku: mulíerem - muliérem paríetem - pariétem • Co jsou to paroxytona a proparoxytona? • PAROXYTONA – Slova s přízvukem na druhé slabice od konce. • PROPAROXYTONA Slova s přízvukem na druhé slabice od konce. • • V klasické latině slabika může být dlouhá svou povahou? • Ano, tím, že je v ní dlouhá samohláska. • V klasické latině může být slabika dlouhá i pozicí? • Ano, tím, že je v zavřené slabice. • Jaký je rozdíl v pozici dlouhé slabiky latiny klasické a lidové? • V klasické latině je slabika, za níž následuje souhlásková skupina ve složení okluziva + R krátká. • V lidové latině je dlouhá. • íntegrum, ténebrae v lidové latině se MĚNÍ na intégrum, tenébrae. • • Jak se změnil samohláskový systém v latině? • Kvantita byla nahrazena kvalitou. Zřejmě pod vlivem oskoumberského jazykového substrátu. • • Jak se změnila následující slova? Klasická latina Lidová latina • • • • • • • • • sitim Ficum portam Rotam foedum panatárium lactum lactem • • • • • • • • Sede Figo Porta roda Feio Padairo Leito leite Jak se změnila slova tábula, aurícula, cálida vlivem synkopy? • Synkopa - zánik nepřízvučných samohlásek v posttonické slabice. Této změně se říká afereze • • Tábula – tabula (dnes tábua) • aurícula- auricula (dnes orelha) • cálida – calida. • • • •. • Jak se změnila slova veteránum, delicátum a vlivem afereze? • • afereze- zánik nepřízvučných samohlásek v protonické slabice. • • • veteránum- veteranu, • delicátum-delicatu. • • SILNÁ A SLABÁ POZICE HLÁSEK • Co je to silná pozice samohlásek? Tónická – přízvučná samohláska • Co je to slabá pozice samohlásek? Posttonická nebo protonická samohláska. • Co je to silná pozice souhlásek? Souhláska na začátku slova nebo slabiky. • Co je to slabá pozice souhlásek? Souhláska na konci slova nebo slabiky. • Co je to eliminace? – účelem eliminace je potlačení opakování stejné hlásky v jednom slově. • Co je to asimilace a disimiliace? • Co je to asimilace? Spodoba, při ní dochází ke změně hlásky pod vlivem některé hlásky sousední. Např. Sonorizace = asimilace laryngální, při které dochází ke spodobě hlásek neznělých se znělými. V latině dochází k sonorizaci souhlásek k, t, v postavení mezi samohláskami: securum seguro • Co je to disimilace? Změna hlásky, k níž dochází v důsledku potlačení opakování dvou stejných prvků v jednom slově. Např. diferenciace-zdůraznění rozdílu mezi dvěma podobnými hláskami v jednom slově: anima-anma-alma. • • metateze Co je to metateze? Hlásková změna způsobená přesmyknutím dvou hlásek, z nichž zpravidla jedna je likvida: januarium – janarium – janairo janeiro • Co je to epentetická hláska? • Vznik nové hlásky tam, kde seskupení hlásek svou neobvyklostí může způsobovat potíže při výslovnosti. Je častá ve slovech, kde v důsledku zániků latinské postonické samohlásky vznikají neobvyklé souhláskové skupiny. • epentetické n - typické pro románské jazyky: ibernum - inverno • Protetické e,i - i (vzniklo z protetického e), objevuje se ve slovech začínajících na souhláskovou skupinu s+souhláska. spatha – ispata –espada • Dalšípojmy • CO je to anticipace? Výskyt nové hlásky, která předjímá na začátku slova hlásku, která se vyskytuje na konci slova: thesaurum – fr. trésor • CO je to analogie? Upravení a sjednocení tvarů na základě podobnosti významu nebo funkce. Bez působení analogie by například časování slovesa v románských jazycích bylo mnohem nepravidelnější. Vliv analogie je silný zejména v oblasti morfologie. • CO je to kontaminace? Jazyková změna, při níž dvě slova podobného významu kombinují své prvky. • CO je paronymická atrakce? Lidová etymologie, která na základě spojitosti významu přizpůsobuje tvarově slova etymologicky (motivačně) nejasná slovům nebo prvkům v jazyce běžným. Vagabundo - vagamundo • • Co je to palatelizace? • Palatalizace souhlásky bývá sdílena i následující samohláskou. Fonologicky se z praktických důvodů bere za primární rozlišovací rys palatalizace souhlásky. • Palatalizované souhlásky jsou následovány předními variantami samohlásek, zatímco nepalatalizované zadními. Nejvíce patrný je rozdíl v případě fonému /i/, jehož přední varianta je „měkké“ [i] (и) a zadní varianta je „tvrdé“ [ɨ] (ы).Ve staré češtině byla palatalizace rovněž důležitým fonologickým rozlišovacím rysem. Palatalizované souhlásky však ve 14. století buď zcela zanikly (změnily se v nepalatalizované), nebo se změnily na palatální (ď, ť, ň). Současně s tím zanikl i výslovnostní rozdíl mezi předními a zadními variantami samohlásek. Ačkoliv palatalizace v češtině zanikla, a ztratila tedy svůj fonologický význam, ovlivnila významně svými důsledky morfologii, slovotvorbu i pravopis (měkké a tvrdé vzory skloňování, střídání hlásek, psaní i/y a ě atd.) současného jazyka. Forma palatalizace ve slovanských jazycích se nazývá též jotace. • V portugalštině – máme j, ge, gi, ch, lh, nh •