1 Psychologická vývojová diagnostika v útlém věku Brazelton - NBAS – Brazelton Neonatal Behavioral Assessment Scale - z roku 1973, revize 1984 - pro novorozence do 30 dnů (u postižených dětí i nepatrně déle) - není to vývojová škála, je to posuzování sociálního chování - cíl: posoudit, jak dítě reaguje, jaké jsou jeho zvláštnosti, prevence budoucích obtíží v sociální interakci - není reliabilní! Vývojové škály - cíl: zachycení vývojových poruch u dětí v co nejčasnějším věku 1. Gessel (20. léta) – 1 měsíc – 3 roky - u postižených dětí výhodnější Gessel – má určitý profil - hodně orientovaný na anamnézu a pozorování dítěte = spíše kvalitativní hodnocení - škály – adaptivní chování = nejvíce koreluje s dalším mentálním vývojem, sociální chování, řeč , hrubá + jemná motorika - vývojový kvocient - má přesně vypracovaný rozhovor položku po položce na co se ptát - měří kvalitně drobné odchylky ve vývoji, americké normy, vysoká validita, reliabilita 2. Vývojová škála Baylleyové BSID-II – od 1 měsíců do 3 a ½ let - škála je hodně psychometrická, nová verze hodně přísná, podceňuje děti - test má: a, mentální škálu; b, motorickou škálu; c, škálu chování - mentální vývoj hodnotí souhrnně, nerozlišuje jednotlivé oblasti - interpretujeme výsledky z anamnézy, chování a interakce s rodiči - dobrá reliabilita a validita Z Gesselovy škály vyšel vývojový screening, který byl v roce 1979 publikován u nás (překlad Kovařík) - = vybrané položky Gesellova testu – orientační hodnocení vývojové úrovně dětí, k zachycení dětí s poruchami vývoje při pravidelných lékařských prohlídkách - validní nejsou mírou inteligence, validní jsou tím, že měří míru poruchy Vývojové škály: - vývojové škály neměří inteligenci!, korelace s inteligencí slabá, o dítěti s VQ – 130 můžeme tedy pouze říci, že netrpí žádnou vývojovou poruchou; není prediktorem budoucí inteligence - měří mentální retardace: v 1. roce zachytí těžké a hluboké; koncem 2.- 3. roku života – středně těžké až lehké; zachytí smyslové vady a nápadnosti v temperamentu, poruchy sociálního chování, projevy PAS 2 Diagnostika inteligence u dětí - od 3 let můžeme zhruba hovořit o inteligenci; je však v tomto věku odlišná od větších dětí - při vyšetření kognitivních schopností dětí předškolního věku: emoční faktory, osobnostní proměnné, okamžitý stav na výkon dítěte; sociální zkušenost – zda MŠ ano nebo ne; - postup vyšetření je stále ještě nutné přizpůsobovat okamžitému zájmu a zaměření dítěte, je důležité navázat kvalitní vztah s dítětem 1. Individuálně standardizované inteligenční soubory Stanford–Binetova zkouška (poprvé – 1905 – Binet – Simon test ) = I. stanfordská revize – označení S-B – Stanford a Binet, r. 1916 II. stanfordská revize - Terman – Merrillova zkouška, r. 1937 III. stanfordská revize, r. 1960, nebyla provedena česká standardizace - test má normy od 2 let až do dospělosti - k spolehlivému užití by mělo dítě dosáhnout úrovně řeči = 3 roky; u nás se užívá jen u menších dětí do 7-8 let, nebo u starších dětí s těžšími stupni MR, úkoly se rychle střídají - výhody: dobrá reliabilita + validita = dobrý předpoklad školní úspěšnosti - nevýhody – např. poměr verbálních a nonverbálních úkolů v jednotlivých věkových kategoriích nevyvážený, z testů nezískáme profil, nelze proto použít u dětí smyslově postižených a s poruchami řeči - u nás používaná forma – malé předměty – nelze použít u motoricky postižených dětí - největší nevýhodou – dnes již nevyhovující normy = výrazně nadhodnocuje (10 – 15 bodů IQ) - původně vývojové IQ = MV/ CHV x 100; nyní už převod dle věku – deviační kvocient = 16 - revize S-B testu, 1986, české vydání 1995, zavádí velmi podstatné změny, je opuštěn princip vývojových škál IV. revize S-B testu, 1986, české vydání 1995, zavádí velmi podstatné změny, je opuštěn princip vývojových škál - popis testu – 1. Verbální myšlení – Slovník; Porozumění; Verbální vztahy 2. Abstraktně – vizuální myšlení – Analýza vzorů; Napodobování; Matice; Skládání a stříhání papíru 3. Kvantitativní myšlení – Počty; Číselné řady; Tvoření rovnic 4. Krátkodobá paměť – Paměť pro korálky; Paměť pro věty; Paměť pro čísla, Paměť pro čísla Hodnocení: celkové IQ má průmět 100 a standardní odchylku 16 Škála Mc Carthyové 1972 – děti od 2,5 do 8 let – 18 subtestů – jednak celková úroveň mentálních schopností, a pak 5 dílčích škál (verbální, percepněperformační; škála početní, paměti a motoriky) – nebyla u nás oficiálně publikován 3 – pro děti zajímavá; vhodná i pro děti s poruchami zraku, sluchu a řeči; vystihuje dobře silné a slabé stránky dítěte – nevýhoda: časová náročnost trvá 45-50 minut u 5tiletých dětí, hodinu u školních – u unavitelných dětí nutné rozložit na více sezení Wechslerovy zkoušky inteligence – pro děti – PDW – pražská úprava WISC – Pražský dětský Wechsler WISC – III – pro adolescenty a dospělé WAIS-R a WAIS-III. Wechsler – PDW (5-16 let), r. 1973 – na dolní hranici malá diferenciační schopnost; pro děti školního věku jedna z nejlepších metod, 10 základních subtestů – silně nadhodnocuje asi do 8-9ti let – získáme verbální IQ, neverbální IQ a celkové IQ – pracuje s deviačním IQ – vyjadřuje pozici dítěte v jeho věkové skupině (průměr 100, standardní odchylka – 15); – test jako celek je velmi spolehlivý; spolehlivost dílčích subtestů zejména u menších dětí nižší; u starších dětí dobře ukazuje profil – administrace – náročná – hlavně u WISC III časově; u unavitelných dětí nelze administrovat najednou; – významné rozdíly mezi verbální a neverbální částí IQ = má diferenciálně diagnostickou hodnotu; rozdíl verbální a neverbální IQ musí dosahovat alespoň 15 bodů (13 standardní odchylka), abychom je mohli diagnosticky interpretovat – verbální škála více závislá na kvalitě výchovného prostředí, vzdělání, informovanosti, rozvoji řeči – názorová závislá méně, naopak více ovlivněn úrovní zrakové percepce, vizuomotorické koordinace, manuální zručnosti, atd. WISC – III, r. 1991 – určen pro děti od 6 do 16 let – 13 subtestů (6 verbálních – 1 z nich doplňkový, 7 neverbálních) – při administraci se střídají verbální a názorové subtesty – obsah položek modernizován, barevná úprava obrázků – administrace trvá déle než PDW – test jako celek – zejména verbální část velmi podhodnocuje; rozdíl mezi PDW a WISC III. – 20-30 bodů IQ, použití diskutabilní Wechslerův inteligenční test pro předškolní děti -WPPSI, r. 1989 – předškolní děti (3-7 let) – 12 subtestů – 6 verbální část (Informace, Slovník, Porozumění, Podobnosti, Aritmetika, Paměť pro věty); - 6 neverbální část (Doplňování, Kostky, Bludiště, Skládanky, Kódování, Geomatrie). – verbální část analogická s PDW, názorová více jiná – nevýhodou – malý věkový rozsah, použitelný spíše až od 5ti let, nároky na pozornost – výhoda – možné užití i u dětí se smyslovými poruchami včetně řeči 4 WAIS-R – standardizovaná na naši populaci – verbální a neverbální část, všechny subtesty jsou zcela analogické subtestům PDW – Subtesty – Vědomosti; Porozumění; Počty; Podobnosti; Slovník; Opakování čísel; Doplňování obrázků; Řazení obrázků; Kostky; Skládanky; Symboly; Bludiště – Rozdíl mezi verbálním a neverbálním IQ musí dosahovat min. 15, resp. 20 bodů, aby mohl být považován za statisticky významný 2. Skupinově administovatelné inteligenční testy IST – test struktury inteligence – Anthauer; od 13ti let, r. 1973 – dále řada revizí – počítačová verze – kromě celkové úrovně i profil – 9 subtestů (4 verbální, 2 početní, 2 názorové, 1 paměťový) – dobře diferencuje u průměrných a nadprůměrných dětí, u podprůměrných nejsou výsledky spolehlivé – použití – poradenství; klinická psychologie - volba povolání u závažně nemocných nebo zdravotně postižených dospívajících, u dospívajících s emočními nebo psychosomatickými problémy 3. Jednodimenzionální skupinově využitelné inteligenční testy Ravenovy testy – Prošel mnoha revizemi, počítačová verze nyní – základ = předpoklad obecné inteligence (více závislý na vrozených dispozicích, méně na vzdělání) – především se uplatňují: 1, vnímání; 2, pozornost; 3, myšlení; jestliže některý z těchto procesů (percepční zrak + pozornost) není dostatečně kvalitní – nelze zkoušku pojímat jako test inteligence a, Raven – barevné progresivní matice (děti 5-11 let) – 3 sety po 12 položkách; výsledek – odhad úrovně rozumových schopností – vhodný pro děti, které mají nedostatky ve verbální oblasti = 1, poruchy řeči 2, komunikační problémy 3, výchovně zanedbané děti 4, děti s poruchou sluchu 5 děti z jiného jazykového prostředí – pracuje s percentily (= kumulativní frekvence) – jaké procento osob získalo nižší výsledek; percentil 500 = průměr = IQ 100 b, Raven – standardní progresivní matice (od 8 let do stáří) – 5 setů po 12 položkách – jsou užitečné jako jedna ze zkoušek testové baterie; mohou poukázat na nevyužité dispozice dětí, pokud jsou výsledky v tomto testu vyšší než ve verbálních zkouškách – selhání – může svědčit pro organické postižení CNS – interpretovat výsledky IQ v celém kontextu osobnosti – rozhovor, anamnéza, předchozí výsledky apod. 4. Jednodimenzionální individuální inteligenční testy Kohsovy kostky – r. 1920, řada úprav a revizí, u nás r. 1974 5 – součástí substestů Kostky ve Wechslerových testech a nebo S-B IV. revize – pro děti od 5 let do dospělosti, převod na IQ a mentální věk; metoda v pásmu pr,ěru a nadprůměru nadhodnocuje Diagnostika organicity (organického postižení) CNS u dětí – úkolem – ukázat, jak se specifická porucha mozkové struktury (CNS) dítěte projevuje v jeho psychickém vývoji – jedná se o širší diagnostiku zejména kognitivních funkcí, motorických funkcí – používané metody: 1. Klasické testové metody V. Wechslerovy inteligenční soubory (WPPSI, PDW, WISC – III) VI. Percepčně-motorické zkoušky: a, Benderové - Gestalt test (od 5 let) b, Kohsovy kostky c, Bentonův test (od 7 let) d, Test obkreslování – Matějček-Strnadová e, Reyova figura (od 6 let) f, Test cesty (TMT) – forma pro děti Testy – čtení, pozornosti (= číselný čtverec), motoriky (žlab?) 2. Neuropsychologické metody - speciální = rozsáhlé baterie různých drobných zkoušek a, klinický přístup – kvalitativní Goldenova verze Luriova souboru – Luria Nebraska – od13ti let Luria Nebraska – pro děti (mladší) – nebyla u nás standardizována VII. administrace trvá u verze pro adolescenty 2 a ½ hodiny VIII. přináší poměrně podrobné informace o jednotlivých funkcích b, psychometrický přístup – kvantitativní – americká škola Při vyšetření těchto dětí – vycházet z jejich charakteristických rysů: - většinou hyperaktivní, nevydrží dlouho pracovat, soustředit se, kolísá výkon a nálady, proto raději vyšetření rozdělit na více sezení Řeč: - úvodní rozhovor – zhodnotit, jak dítě mluví, pokud problémy – nezačínat verbální subtest, začínat tím, co mu jde 3. Anamnéza – velmi důležitá – dle toho pak můžeme lépe vybrat metody - cíle hypotéz; anamnéza pomůže zpravidla porozumět etiopatogenezi), pohybový vývoj, silné a slabé stránky dítěte, oblíbené činnosti, atd. 4. Školní dotazník – posílá škola 5. Důkladné pozorování dítěte – aktivační úroveň, úkolové chování, citové ladění 6 Verbální subtesty PDW + organicita: (u školních dětí, které netrpí mentálním defektem) – nerovnoměrný vývoj schopností – vědomosti – selhání – porucha komunikační pozornosti, impulzivita, opožděný vývoj řeči – porozumění – snížená schopnost sociálního úsudku, sociální nezralost; děti s LMD nechápou přesně podstatné rysy sociální situace; nevědí, jak se chovat – aritmetika – časté u dětí s LMD, připomíná školní zkoušení, zbrklost, zapomenou text příkladu, nestačí časový limit, apod. – podobnosti - u dětí s LMD – dysfunkce v konceptualizaci; infantilně ulpívají na rozdílech, je pro ně problém třídit vlastnosti do kategorií – slovník – náročné u dětí s narušeným vývojem řeči, motoriky mluvidel, sluchové percepci, kolísavý výkon, kritický u dysfatiků! – opakování čísel – selhávají – nejvíce asi porucha pozornosti Názorové subtesty – doplňování obrázků – může být mírou percepční poruchy, pozornosti, vizuální paměti – řazení obrázků – sociální úsudek u nich nebývá dobrý, mnohdy vliv – rigidita – opakují stále stejné řešení, často – nevydrží u úkolu, který jim nejde – kostky – nejlepší indikátor LMD a jiných mozkových poškození – poruchy vizuální percepce, koordinace, manuální neobratnost – skládanky – selhávají – nezralá zraková percepce, nekoordinované vizuálně motorické pohyby, porucha pozornosti – kódování – dobře diferencuje LMD