Ženy v byzantské společnosti- císařovny File:Mosaic of Theodora - Basilica San Vitale (Ravenna, Italy).jpg - Wikimedia Commons Místo ženy u císařského dvora uŽeny se obvykle dostaly na císařský dvůr díky sňatkové politice, sňatek byl tedy prostředkem k získání spojence či utužení politických vztahů uHlavní úlohou císařovny bylo být příkladně zbožnou ženou a reprezentovat nejvyšší ctnosti a samozřejmě dát císaři dědice uDalším úkolem císařoven bylo dohlížet na přesné zaznamenání data úmrtí některého z členů císařské rodiny a zavedení náležitých obřadů, které se u příležitosti tohoto výročí vždy vykonávaly uCísařovny mohly vládnout jako regentky za své nezletilé děti a mohly zasahovat do volby nového panovníka Irena Athénská Solidus znázorňující Irenu jako „basilissu“ - císařovnu. Příchod Ireny na císařský dvůr uIrena (řec. Eirene) pocházela z nepříliš významné athénské rodiny Sarandapechysů uIrena byla vybrána Konstantinem V. jako manželka pro jeho syna Leona IV. Chazara uV roce 769 připlula do Konstantinopole a zasnoubila se s Leonem, šest týdnů po jejím příjezdu byli snoubenci korunováni a později toho dne oddáni uPrvní a také jediný syn Leona a Ireny, Konstantin VI., se narodil rok po jejich svatbě u u Irena jako císařovna a matka uRoku 775 byl Konstantin V. zraněn při střetu s Bulhary a následně umírá, jediným císařem se tedy stává Leon IV. a Irena se stává hlavní císařovnou uRoku 776 pak nechal Leon korunovat svého tehdy pětiletého syna, Konstantina VI., na budoucího císaře uRoku 780 Leon umírá za nejasných okolností, podezření však nepadá na Irenu u u Solidus znázorňující Konstantina V. a mladého Leona IV. Irena jako regentka uIrena se tedy roku 780 stává spolucísařovnou svého syna uJedním z jejich prvních počinů je potrestání těch, kteří se proti ní ihned po smrti jejího manžela spikli uIrena tedy následně dosazuje na prázdná místa v úřadech své stoupence uZvláštnímu postavení se dostává císařovniným eunuchům, některé z nich dokonce jmenuje vojenskými veliteli uRoku 782 Irena domluvila svému synovi sňatek s franckou princeznou Rotrudou, dcerou Karla Velikého uIrena se musela vypořádávat s výboji Arabů, Bulharů a slovanských kmenů (které v Thrákii velmi slavně porazil jeden z jejich generálů) uCísařovna se snažila opět začlenit balkánské provincie do sféry vlivu Konstantinopole, rovněž podporovala stavební činnosti v Soluni uV tomto období Ireniny vlády dochází k obnovení uctívání ikon uIrena následně rozpouští vojenská tagmata (která byla proti uctívání ikon) a do vojska opět dosazuje své přívržence uRoku 787 se pořádá sedmý ekumenický koncil v Nikaji (znám jako druhý nikajský koncil), uctívání ikon je tedy oficiálně znovu uznáno Irena usilující o samovládu uIrena si stále více činila nárok na to, aby byla uznána za hlavní císařovnu nadřazenou svému synovi uIrena údajně zrušila Konstantinovo zasnoubení s franckou princeznou a roku 788 ho oženila s nevýznamnou dívkou Marií uKonstantin se roku 790 pokouší oprostit od matčiny nadvlády, jeho pokusy však končí zajetím a mučením jeho družiny i jeho samého uIrena se snaží na svou stranu získat vojsko, oddíly themat jí však neuznávají za svou císařovnu, ale jsou věrní své přísaze Konstantinovi uPod hrozbou občanské války se tedy Irena (prozatím) stahuje a Konstantin je nakonec vojskem opravdu prohlášen za jediného císaře uKonstantin nechává vyhnat všechny věrné přívržence své matky a Irenu umisťuje do paláce Eleutherios, kde má již natrvalo zůstat mimo politické dění Konstantinova vláda uRoku 792 Irena přesvědčí svého syna, aby ji navrátil její pravomoci jakožto císařovny-matky uKonstantin nechal obnovit pronásledování ikonodulů uPo Konstantinově nezdařeném tažení proti Bulharům se vojáci v tagmatech bouří a chtějí nového krále, Konstantinova strýce Nikefora, císař však tvrdě zakročuje a potlačuje povstání uV roce 795 se Konstantin rozvádí se svou ženou Marií a donutí ji stát se mniškou, Marie opouští císařský dvůr i se svými dvěmi dcerami uKonstantin se poté ožení s jednou z dvorních dam své ženy, Theodóté, čím si ale u lidu získá značnou nepopularitu uMezitím Irena poštvává proti Konstantinovi stále více významně postavených představitelů císařského dvora uRoku 797 se Konstantin snaží uprchnout, je však zajat vojáky své matky a následně oslepen uKonstantin je tedy, jakožto politický rival své matky, zneškodněn a je umístěn do ústraní. Umírá roku 805 (nakonec tedy svou matku přežil) Irena jedinou císařovnou uIrenina samovláda probíhala v letech 797-802 uIrena opět dosazuje do důležitých pozic své loajální přívržence, jako ministra financí pak volí úředníka jménem Nikeforos uIrena si snaží získat oblibu lidu stavbou nových církevních staveb a svou dobročinností, rovněž se snaží upevnit si své místo samovládkyně uIrena se musí vypořádávat s nájezdy Arabů pod vedením Harúna ar-Rašída (budoucího bagdádského chalífy) uAby zvýšila svou oblibu, rozhoduje se snížit komunální daně a daně z obchodu, tímto počinem jsou však sníženy státní příjmy uV roce 799 Irena onemocní a zdá se, že trůn by mohl být zanechán bez dědice, což velmi znásobuje rivalitu jejich dvou „nejloajálnějších“ poradců Staurakia a Aitia uRoku 800 je Karel Veliký korunován papežem Lvem III. římským císařem uIrena, která si je vědomá nové hrozby, navrhuje politický sňatek Karlu Velikému, roku 802 se z Francké říše vrací delegace přinášející zprávy o císařově souhlasu u Irenina smrt uIrenina vláda je ohrožena, Aitios proti císařovně neustále poštvává část vojska, mnoho dvořanů zase spatřuje ohrožení v císařovnině možném sňatku s Karlem Velikým uIrena je nakonec roku 802 svržena z trůnu svými odpůrci v čele s Nikeforem, který je následně korunován novým císařem uIrena je umístěna na ostrov Prinkipo, později na ostrov Lesbos uRoku 803 zde pak umírá uI přes svůj neslavný pád byla Irena první ženou mající samostatnou císařskou moc a dokázala obstát ve světě mužů u u u Theodora II. Theodora, mother of Michael III.jpg Theodora - Wikidata Solidus znázorňující Theodoru jako císařovnu Příchod Theodory na císařský dvůr uTheodora pocházela z Paflagonie, z vesnice Ebissa. Její otec byl vojenský důstojník, někteří členové Theodořiny rodiny byli obchodníci uCísařovna Eufrosyne pozve mladé dívky do císařského paláce na přehlídku nevěst, kde si její nevlastní syn, budoucí císař Theofilos, má vybrat svou nevěstu uTheodora se tedy účastní této soutěže a nakonec ji vyhraje uRoku 830 je tedy asi dvacetiletá Theodora slavnostně korunována a stává se Theofilovou manželkou u u Soubor:Map Anatolia ancient regions-en.svg – Wikipedie Kassia – Wikipedie Kassia | Byzantine Blog Kassia Theodora jako císařovna a matka uTheodořiným prvním dítětem byla dcera Thekla, Theodora byla těhotná celkem sedmkrát uRoku 840 se Theodoře narodí syn Michael, který je již jako batole jmenován spolucísařem svého otce uTheodora byla velmi zbožnou panovnicí, stejně jako jiné ženy z císařského dvora uctívala zejména Pannu Marii, rovněž byla tajnou vyznavačkou ikon uCísařovna nejspíš nebyla tak štědrou a angažovanou patronkou církevních staveb jako Irena, dala však obnovit klášter Svatého Penteleimona uCísařovna se svým mužem přijímala velvyslance a dokonce se prý i mohla účastnit těchto schůzí, také byla přítomna závodům v hipodromu a byla jí svěřena organizace oslav na počest vítězství jejího manžela Theofilos v kronice Jana Skylitza Theodora jako regentka uRoku 842 jmenoval Theofilos mužské regenty, aby vládli společně s Theodorou za jeho malého synka, který se má v den své plnoletosti stát jediným císařem uTéhoř roku král umírá na úplavici a císařovna se stává regentkou svého dvouletého syna Michaela (a to až do roku 856) uJedna z prvních věcí, které chce jako regentka udělat, je obnovení uctívání ikon uRoku 843 je svolán koncil, na tomto koncilu je ustanoven nový patriarcha Methodios, rovněž je ustanoveno, že ikonodulové budou povoláni zpět z vyhnanství a jsou obnoveny posvátné ikony, přičemž ikonoklasmus je odsouzen jako hereze uMnoho příznivců ikonoklasmu bylo zbaveno svých funkcí a na jejich místa byli dosazeni ikonodulové nebo ti, kteří se zřekli svého předchozího vyznání uZa tento svůj počin je Theodora ve východní církvi oslavována jako světice u u https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f9/Solidus-Michael_III-sb1686.jpg Solidus znázorňující malého Michaela a jeho starší sestru Theklu Triumf ortodoxie https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b5/Triumph_orthodoxy.jpg/800px-Triumph_ortho doxy.jpg uTheodořina regentská vláda již nepřinesla další zlomová opatření uTheodora udržovala dobré politické vztahy se západem, Arabové v této době připravili Byzanckou říši o Krétu, nicméně byzanckým oddílům v čele s Theodořinými bratry se daří dosahovat vítězství ve střetech s Araby i paulikány uRoku 855 pak Theodora oženila svého tehdy šestnáctiletého syna Michaela s Eudokií, dcerou jednoho z císařských úředníků uPod nátlakem svého strýce Barda se Michael roku 856 zúčastní spiknutí proti Theodoře a jejímu oblíbenci Theoktistovi a nechá ho zavraždit, Theodora je následně zbavená svého postavení v regentské radě a císař je prohlášen za plnoletého uTheodora potom po dobu dalších dvou let žije ve Velkém paláci, je však zbavena svých politických pravomocí a je tedy pouze císařovnou- matkou uRoku 858 je donucena opustit palác a uchýlit se do kláštera, stejně je tomu i v případě Michaelových sester uNicméně roku 866 podléhá spiknutí i Barda a je zavražděn, císař jmenuje svého přítele Basilea za svého spolucísaře Michael prohlašuje Basilea za svého spolucísaře File:Michael III proclaims Basilikinos as co-emperor.png - Wikimedia Commons Theodora zpět u dvora uPravděpodobně kolem roku 863 byl císařovně dovolen návrat z kláštera a byly jí navráceny některé pravomoce, které náležely císařovně-matce a snad došlo i k smíření mezi ní a Michaelem uRoku 867 byl císař zavražděn svým spolucísařem ve své vlastní komnatě uBez velkých obtíží pak Basileus dokázal aby byl jmenován jediným císařem uTheodora tedy definitivně ztrácí své místo u císařského dvora a stahuje se do kláštera uTéhož roku umírá a je pohřbena právě v tomto klášteře, ve kterém je pohřbena i její matka, její bratr Barda a později i její dcery uTheodora byla později prohlášena za světici byzantské církve a na její památku je vzpomínáno vždy 11. února Zdroje uHERRIN, Judith. Ženy v purpuru. Praha: Mladá fronta, 2004. Kolumbus. ISBN 80-204-1191-7. uVAVŘÍNEK, Vladimír a Petr BALCÁREK. Encyklopedie Byzance. Praha: Libri, 2011. ISBN 978-80-7277-485-2. uZÁSTĚROVÁ, Bohumila. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8.