Umění secese – stručný přehled 02a Hermann Obrist, Brambořík (Rána bičem), výšivka, cca 1895 Periodizace secesního umění (1) 1)Počáteční fáze, 1893-1895: první zralá díla nového stylu v Londýně, Bruselu a Paříži; jednotlivé znaky secese konstituovány již dříve v 80. a 90. letech 19. stol. pod vlivem japanismu, hnutí arts and crafts, symbolismu aj. • Z hlediska formy se jedná o lineární fázi: rozvoj arabesky, využití abstrahovaných přírodních forem, asymetrická kompozice, prvky exotismu, organická forma a dramatická barevnost. • •Pozn.: Tato periodizace vychází z prací Paula Greenhalgha. Počáteční fáze, 1893-95 •1893 v Londýně vyšlo první číslo časopisu The Studio s první veřejnou prezentací díla kreslíře a ilustrátora Aubreye Beardsleye •1893 v Bruselu dokončil architekt Victor Horta dům průmyslníka Émila Tassela •1895 v Bruselu vydal Henri van de Velde pamflet Déblaiement d´art – pregnantní zdůvodnění nového stylu •1895 v Paříži otevřel Siegfried Bing galerii L´Art Nouveau 08 The Studio Beardsley 1893 Victor Prouvé, Emile Gallé, 1892 Maurice Denis, Žebřík v listoví (Poetické arabesky pro dekoraci stropu), 1892 Emile Gallé DSC_004 V. Horta, Tasselův dům v Bruselu, vstupní prostor, 1892-93 Portál pařížského obchodu L´Art Nouveau S. Binga, 1895 08a Horta Tassel 1893 08b Bing 1895 Jules Chéret, plakát pro vystoupení L. Fuller, 1893 Pierre Bonnard, La Revue Blanche, 1894 img067 img074 Periodizace secesního umění (2) •2) Druhá fáze, 1895-1900 • Nový styl se rozšířil do mnoha městských center Evropy a severní Ameriky. Kromě tradičních metropolí se umělecký-mi centry stala i některá průmyslová města nebo centra národů usilujících o emancipaci (Glasgow, Barcelona, Turín, Helsinki, Oslo). Kromě organických forem – nebo i s nimi – jsou časté historické odkazy, důležité pro lokální varianty stylu. Velký rozvoj uměleckořemeslných dílen a podniků. Secese jako styl mládí: mnozí z čelních představitelů stylu neměli v této době ještě ani 30 let. „Mladí mistři“: dosáhli respektu mnohdy už na konci studií. Tato fáze vrcholí Světo-vou výstavou v Paříži 1900. Henri van de Velde: návrhy pro práce v různých materiálech a technikách plakát Tropon, 1898 – svícen, 1898-99 – šaty, 1900 39 40a 41 Historicky motivované lokální varianty secese Maďarský a polský národní styl Ödön Lechner, Muzeum užitého umění v Budapešti, 1896 Stanislaw Witkiewicz, Vila Pod jedlemi v Zakopaném, 1896-97 05 Jugendstil Ludwig von Hofman Jarní bouře, 1895 11 Otto Eckmann návrh titulního listu pro čsp. Jugend, 1896 img001 Periodizace secesního umění (3) •3) Třetí fáze, 1900-1914 •Secese se stala hlavním uměleckým proudem. Světová výstava v Paříži r. 1900 znamenala triumf secese, ale také předzvěst jejího rozmělnění v nesčetných variacích, někdy pokleslé úrovně. Secese byla kritizována radikálnějšími modernisty, např. A. Loosem (již před 1900) a avantgardisty. Rozvíjejí se také racionalistické varianty secese: geometrická s., či spojení s klasizujícími tendencemi (např. arch. Otto Wagner). • • Organická architektura Antoni Gaudí Park Güell v Barceloně 1900–1914 Obsah obrázku dezert Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku obloha, exteriér, mraky Popis byl vytvořen automaticky Glasgowský styl Charles Rennie Mackintosh a Margaret Macdonald-Mackintosh Růžový budoár na umělecké výstavě v Turínu, 1902 Dveře salónu v Glasgow, 1903 Pozn.: vliv G.s. na Vídeňskou secesi 15 Macintosh Turin 1902 15 Josef Hoffmann Sanatorium Purkersdorf, 1904-05 Otto Wagner, Rakouská poštovní spořitelna ve Vídni 1906 Wagner PSK Hlavní centra secese ve střední Evropě •Mnichov: 1892 založena Mnichovská secese (v čele Franz von Stuck), čsp. Jugend a Simplicissimus, 1907 zal. Der deutsche Werkbund •Vídeň: 1897 zal. Vídeňská secese (Gustav Klimt), 1903 zal. Wiener Werkstätte •Berlín: 1899 zal. Berlínská secese •Darmstadt: umělecká kolonie pod patronací hessenského velkovévody Ernsta Ludwiga •Budapešť a Gödöllö: maďarský národní styl aj. (Ödön Lechner) •Krakov: sdružení Sztuka (Stanisław Wyspiański) •Zakopané: folkloristický styl (Stanisław Wytkiewicz) •Praha: secesionisté ve sdružení Mánes, které od 1896 vydávalo časopis Volné směry (Jan Kotěra, Stanislav Sucharda) Ústřední sál XIV. výstavy Vídeňské secese r. 1902 Socha Ludwiga van Beethovena od Maxe Klingera, architektonické řešení výstavy od Josefa Hoffmanna Pozn.: Výstava považována za vrchol sebeadorace umělců a umění. B06b Literatura •Petr Wittlich, Česká secese. 2. vyd. Praha 1985. •Petr Wittlich, Umění a život – doba secese. Praha 1987. •Klaus-Jürgen Sembach, Jugendstil. Die Utopie der Versöhnung. Köln 1990. •Art Nouveau 1890-1914, ed. Paul Greenhalgh. London 2000. •Paul Greenhalgh, Essential Art Nouveau. London 2000. •Carl E. Schorske, Vídeň na přelomu století. Brno 2000. •Gabriele Fahr-Becker, Secese. Praha 2007.