Umělecké ideje: moderna a avantgarda the_false_mirror_magritte René Magritte, Falešné zrcadlo, 1928 Impresionismus a postimpresionismus Symbolismus a secese •Impresionismus se téměř obešel bez teoretických textů, teorie • i praxe postimpresionismu využívala poznatků soudobé vědy. •Albert Aurier, manifest symbolismu ve výtvarném umění, 1890 (literární manifest Louis Moréas, 1886, Le Figaro) •Paul Signac, D´Eugène Delacroix au Néoimpressionisme, 1899 •Julius Meier-Graefe, Entwicklungsgeschichte der modernen Kunst, 1.vyd. 1904, závěrečná úprava po 1920 •Ludwig Hevesi, Acht Jahre Sezession, 1905 •Maurice Denis, Théories, 1920, shrnutí textů teoretika skupiny Nabis od 80. let 19. stol. •Teorie Paula Cézanna (shrnul Joachim Gasquet) •Teorie Vincenta van Gogha, z korespondence (bratr Theo) Paul Signac Portrét Felixe Féneona, 1870 • Obrazy neoimpresionistů nejsou ani studie, ani závěsné obrazy, ale příklady umění velké dekorativní hodnoty, které obětují anekdotický děj linii, analýzu syntéze, těkavost stálosti, a překonávají tak dosavadní pochybné metody zkoumání přírody svou nedotknutelnou pravdivostí. • (P. Signac, D´Eugène Dela-croix au Néoimpressionisme, 1899) Signac1a Paul Sérusier, Talisman, 1888 skupina Nabis • Je třeba si uvědomit, že obraz dříve než představuje koně, bitvu, nahou ženu, nebo jinou anekdotu, je ve své podstatě plocha pokrytá barvami uspořádaná podle určitého pořádku. • (Maurice Denis, Théories) • Serusier_-_the_talisman Édouard Manet Portrét Stéphana Mallarmé, 1876 • Proniknout za skutečnost, vyvolat obraz, který se rodí ze snů, to je poslání básní-kovo. Pojmenovat věc přímo, znamená nepochopit, v čem ze tří čtvrtin záleží působivost básně – totiž právě ve šťastné schopnosti tušit v hlubinách. V nazna-čení a přiblížení spočívá sen. To je podstata tajemství, které tvoří symbol. • (Stéphane Mallarmé) Příklad tajemného, symbolistního díla: další snímek. manet43 Jan Toorop Sfinga, 1892-1897 71 Toorop Sfinga 1892_97 Paul Cézanne Mont Ste-Victoire, cca 1900 • Přírodu nemůžeme reprodukovat, musíme ji repre-zentovat. Čím? Ztělesňujícími barevnými ekvi-valenty, které ji vytvoří. • (Cézanne, in: M. Denis, Théories) Cezanne Paul Cézanne Zátiší s jablky, cca 1890 •Čím je harmoničtější bar-va, tím je přesnější kresba. Dosáhne-li barva nejvyš-šího bohatství, je forma nejplnější. Kontrasty a souhra barevných tónů: v tom je tajemství modelace a kresby. (Cézanne, in: E. Bernard, Souvenirs sur Paul Cézanne) •Nemá se říkat modelovat (tělesa), ale modulovat (barvy). (Cézanne, in: M. Denis, Théories) cezanne Expresionismus, kubismus, abstrakce •Wilhelm Worringer, Abstraktion und Einfühlung, 1908 (disertace, Abstrakce a vcítění, česky 2001) •Vasily Kandinsky, Über das Geistige in der Kunst, 1912, (O duchovnosti v umění, česky 1998) •Almanach Der blaue Reiter. Ed. Franz Marc – Vasily Kandinsky. 1912 •Guillaume Apollinaire, Peintres cubistes, 1913 •Týž, Méditations ethétiques, 1913, L´antitradition futuriste, 1914 •Paul Klee, Schöpferische Konfession, 1920 •Týž, Pädagogisches Skizzenbuch, 1925 (Pedagogický náčrtník, česky 1999) •Piet Mondrian, Lidem budoucnosti. Studie k neo-plasticismu (česky 2002) Franz Marc Tygr, 1912 • Rozkládáme dnes neporu-šenou, stále klamající přírodu a znovu ji scelu-jeme podle naší vůle. Pronikáme hmotou a není daleko den, kdy pronik-neme vířící masou jako vzduchem. (…) Všechny objevy znamenají duchov-ní proměnu a posunutí hranice poznání. (F. Marc, Briefe… vyd. 1920) Marc tiger 1912 Pablo Picasso Portrét D. H. Kahnweilera, 1910 • Noví malíři hledají ideální krásu, která by nebyla už jen hrdým výrazem lidského rodu, ale výrazem celého světa, tou měrou, jak zlidštěl ve světle. • (G. Apollinaire, Kubističtí malíři, 1913) •Od Apollinaira odvozené odlišení kubismu analytického (tento snímek), syntetického (+2) a orfického (+3), tj. hudebního, podle pěvce Orfea. Picasso,%20Kahnweiler Pablo Picasso Slečny z Avignonu, 1907 picasso_avignon%5B1%5D_jpg Pablo Picasso Mandolína a kytara, 1924 mandolin Robert Delaunay Kruhové tvary, cca 1910 Delaunay Piet Mondrian, Kompozice, cca 1930 • Za proměnlivými přírodními formami je neměnná čistá realita. Je tedy třeba přírodní formy redukovat až na čisté neměnné poměry. • (P. Mondrian, Lidem budoucnosti) mondrian Piet Mondrian Broadway Boogie-Woogie, 1942-43 mondrian Broadway Vasilij Kandinskij Improvizace 7, 1910 (kandinsky)-improvisation7_1910 • Barva je prostředek bezprostřed-ního působení na duši. Barva je klávesa. Oko je úderné kladívko. Duše je klavír s mnoha strunami. Umělec je ruka, která úderem na tu nebo onu klávesu způsobí vibraci duše. (V. Kandinskij: O duchovnosti v umění. Mnichov 1912.) František Kupka Amorfa - dvoubarevná fuga, 1912 DSC_0024 Variety abstrakce Barnett Newman, Dionysius, 1949 Mark Rothko, Bílý střed, 1950 (rothko)-white-center-1950 Dionysius 1949 Clyfford Still, 1949 Jackson Pollock, 1950 still-clifford_painting_1949 Jackson%20Pollock Kenneth Noland Mosazný zvuk, 1962 • …modernistické umělecké dílo se v zásadě musí vyhnout závislosti na jakékoli formě zkušenosti, která by nebyla vymezena povahou svého média. To mezi jiným znamená, že se musí vzdát iluzivnosti a jakéhokoli explicitního vztahu ke světu. •(Clement Greenberg, Nové sochařství, 1958) nolandbrasssound1962 Barnett Newman, Kdo se bojí červené, žluté a modré? IV, 1969-1970 • Newmanův obraz se nesnaží ukázat, že trvání překračuje vědomí, sám o sobě chce být událostí, probíhajícím okamžikem… Newmanův obraz je andělem. Nic nezvěstuje, je sám o sobě zvěstováním. (J.-F. Lyotard) Newman Metafyzická malba Surrealismus Giorgio de Chirico, Zneklidňující múzy, 1925 Max Ernst, Oblékání nevěsty, 1939 Manifesty surrealismu, André Breton: první 1924, druhý 1930, prolegomena k třetímu 1942 De_Chirico_Le_muse_inquietanti maxernst Dada a „neodada“ (pop art) Raoul Hausmann, ABCD, 1923-1924 Andy Warhol, Souper Dress, 1960 Hausmann ABCD Warhol The Souper Dress Marcel Duchamp, ready mades Kolo bicyklu, 1913; Fontána, 1917 Duchamp Kolo 1913 Duchamp Fountain 1917 Andy Warhol, Brillo Box, 1964, 1969 Teoretická diskuze: Arthur C. Danto Warhol-Brillo-SableGallery-1964 Warhol-Brillo-boxes-multiples-1969 Genealogie umění modernismu pozn.: nebezpečí schematizace a opomíjení děl, které nezapají do vývojové linie; naproti tomu je možno upozornit na díla „solitérů“ – umělců využívajících sice modernistických postupů, ale „nezařaditelných“ do schématu (P. Klee, M. Chagall, Z. Rykr...) • cubism_abstract Paul Klee Hračka, 1931 Klee Hračka 1931 Zdenek Rykr Únorové slunce nad malým městem, 1933 DSC_0055 Tři ideje obrazové racionality dle A. Gehlena Arnold Gehlen, Zeit-Bilder. Zur Sociologie und Ästhetik der modernen Malerei, 1960, 2. vyd. 1986 • Řídící idea obrazové racionality: zahrnuje výstavbu, vnitřní strukturu a vztah tohoto obrazu k vnějšímu světu. • V západoevropském umění rozlišuje tři ideje (paradigmata): 1)Umění ideálního zpřítomňování 2)Realistické umění 3)Kubistické a abstraktní malířství (peinture conceptuelle – spočívající v teorii) Tak probíhá „proces redukce obsahu obrazu“. Zvyšuje se „suverenita estetického“ a zdůrazňuje se subjekt. 1) • 1) Umění ideálního zpřítomňování 2) Realistické umění (G. Courbet, 1855) Nike1 courbet80 3) Konceptuální malířství (K. Malevič, Černý čtverec na bílém pozadí, 1915) malevich Literatura •Miroslav Lamač, Myšlenky moderních malířů. 4. vyd. Praha 1989. •Zdenka Volavková-Skořepová, Myšlenky moderních sochařů. 2. vyd. Praha 1971. •Tomáš Pospiszyl, Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky. Praha 1998. •Konrad Paul Liessmann, Filozofie moderního umění. Olomouc 2000. •Stéphane Mallarmé, Souhlas noci, sv. II. Ed. Jan M. Tomeš. Praha 2002. •John Golding, Cesty k abstraktnímu umění. Brno 2003. •Tomáš Pospiszyl, Srovnávací studie. Praha 2005. •Edice De arte (Praha, Arbor vitae), sv. 1-30 (1998-2016), editor Stanislav Kolíbal.