MUNI 2021-1 SOLITARIES 1 – 6 Začnu dnes obhajobou: Já jsem s tím křížením jazzu a botaniky nezačal. Když už ale vypadá pojem evergreen jako nevykořenitelný, byť jen u nás a v Německé demokratické republice (a možná ještě někde, ale v anglicky/americky psané literatuře existuje pouze standard), přidám ještě jeden. Sice stejně výstižný a logický – nic proti stále zeleným rostlinám ani melodiím – ale nejsem si jist, zda vhodný v tomto kontextu: solitér. Tak si představuji osamocený strom v krajině a v přeneseném smyslu třeba i jedince mezi tisícem odlišných lidí. Muzikanti, jazzoví muzikanti, obehrávají stovky standardů a často se nestarají o to, kdo je přivedl na svět. Lidově řečeno, od Bacha po Vlacha. My se tu zabýváme odkazem skladatelů, kteří se ujali v jazzu, systematicky a přehledně, vedle jednoho základního dělení (Broadway, Hollywood, Tin Pan Alley, vlastní tvorba hudebníků) se ale nabízí ještě takovéto: známí autoři – neznámí autoři. Budeme tedy dělit na autory stovek skladeb a „příštipkáře“, od nichž se hraje jedna jediná melodie, byť stejně často, stejně populární. Aby tito „troškaři“ nebyli v nevýhodě, zakončíme semestr krátkým pohledem alespoň na ty nejvýše postavené. Víme, že toho napsali víc, ale málo platné, popularitu získala jen jedna jediná jejich písnička. Pro příklad uvedu skladatele Barta Howarda (1915-2004). Muzikanti nám o něm neřeknou vůbec nic. Stačí ale kliknout na jeho jméno ve Wikipedii a už víme, že jeho životním hitem se stala píseň „Fly Me to the Moon (In Other Words)“, že ji napsal roku 1954 pro svého partnera Buda Fowlera, s nímž prožil 58 let svého dlouhého života a že byl autorem dalších 49 písní. Tuto najdeme ve vybrané tisícovce Jazzstandards.com na 352. pozici, což ale není vůbec špatné. Zpívali ji všichni, co něco znamenají: Judy Garland, Frank Sinatra, Tony Bennett, Ella Fitzgerald, Nat King Cole ad. Ve statistice SecondHandSongs najdeme 686 jejích různých podob, což je číslo velmi úctyhodné. Tom Lord ve své Jazz Discography má 474 záznamů. Jak ale vidíme, zůstala solitérem. Použiju tedy tento termín i dál. Nejvýše umístěným solitérem je pomalá píseň milostného charakteru, Lover Man, a to na velmi pěkném 7. místě. V první stovce najdeme podobných ještě deset! Nepůjde tedy v žádném případě o méně kvalitní zboží, autoři těchto standardů se prostě uchytili jen jedním svým dílkem, o to však zdařilejším či úspěšnějším, případně obojím. Jak už to někdy bývá, vedle stručného názvu často nacházíme pokračování v závorce, stačí však jen ta dvě slova a každý ví, o co jde. Z trojice autorů jsou dva skladatelé a třetí textař. Asi tehdy nešlo o fair play, neboť se můžeme dočíst, že Jimmy Davis (Afroameričan 1915-1997) osobně přinesl písničku slavné zpěvačce Billie Holiday, ale než ji stihla natočit, musel se vrátit do Evropy ke své vojenské jednotce (byla druhá světová válka za účasti USA) a Billie ho už nikdy neviděla. Situace prý pohotově využil Ram Ramirez (Portorikánec 1913-1994) a nechával se slyšet, že autorem je on. Poněvadž byl nejen skladatelem, ale i dobrým klavíristou, můžeme se domýšlet, že skladbu sám často hrával. Se svým triem ji však poprvé natočil až roku 1966. Podruhé pak sólově roku 1973. S kvartetem na varhany o čtyři roky později, dokonce dvakrát, ale podle diskografie nebyly tyto pozdní pokusy vydány. Další stopa, oč je méně zřetelná – na albu Loverman: A Tribute to Billie Holiday doprovází Ramirez naprosto neznámou zpěvačku jménem Lee Torchia; vyšlo 1985 na vinylu, 2005 na CD – v o to vybranější společnosti se klavírista ocitl: Ricky Ford-sax, Milt Hinton-bass, Mel Lewis-drums. Ale k jednoznačnější zprávě, kterou podává první interpretka, Lady Day. Vytvořila si k písni zvláštní vztah a přála si ji nazpívat s větším ansámblem včetně smyčců. Na kolenou prý prosila producenta Milta Gablera, aby jí tuto výsadu zařídil a když přišla do studia a viděla tam všechny ty hráče, tak ji to přemohlo, že vyběhla zase ven, aby dala průchod slzám štěstí. Její deska se pak dostala na 5. příčku hitparády. Úplně jinak působí svědectví o nahrávání této melodie v případě heroinu propadlého Charlieho Parkera. Dostavil se do studia v takovém stavu, že ho producent Ross Russell musel u mikrofonu zezadu držet, aby neupadl. Právě toto jeho sólo je považováno za jedno z nejpůsobivějších. Pojďme poslouchat. Lover Man (Oh, Where Can You Be) composers: Jimmy Davis, Roger “Ram” Ramirez lyricist: Jimmy Sherman published: 1942 popular in: 3 in 1944 Tom Lord: 1.116x SecondHandSongs 590x JazzStandards: 007. Je-li pravdivá informace o dvou nahrávkách Orchestru Eddieho Heywooda 30. 12. 1943 a 11. 3. 1944, předběhla instrumentální podoba její konečný, kompletní zpívaný tvar, který mu dala ta, jíž byla píseň věnována přímo skladatelem, Jimmym Davisem – Billie Holiday. A že se trefila do jejího stylu! https://secondhandsongs.com/performance/12140 Lover Man (Oh, Where Can You Be?) by Billie Holiday October 4, 1944 Charlie Parker zvaný Bird, smutný hrdina poválečného moderního jazzu, skonal ve 34 letech. https://secondhandsongs.com/performance/269229 Lover Man by Charlie Parker Quintet July 29, 1946 Jedno z nejlíbeznějších provedení písně, jaké jsem poznal. Je z doby, kdy Barbra ještě udržovala osobní kontakt s velikány Broadwaye, Richardem Rodgersem a Haroldem Arlenem a zpívala opravdu vybraný repertoár. Později zpívala sice dál krásně, ale podstatně horší materiál. https://secondhandsongs.com/performance/41176 Lover Man (Oh, Where Can You Be?) by Barbra Streisand Released October 1967 Když se roku 1972 dostal do kin životopisný film Lady Sings the Blues o pohnutých osudech Billie Holiday, zaskvěla se v hlavní roli slavná zpěvačka Diana Ross, včetně zpěvu. Nechyběl ani Lover Man. Další podmanivé provedení. Lover Man (Oh, Where Can You Be?) by Diana Ross 1972 Jedno z nejvzácnějších uchopení stejného materiálu nabízí nejúsporněji hrající a zpívající klavíristka. Každý tón klenot. https://secondhandsongs.com/performance/544746 Lover Man by Shirley Horn Trio Live at the North Sea Jazz Festival, The Hague, Holland, July 10 – 12, 1981 Do nového tisíciletí v novém zvuku a cítění, jak to umí Nnenna Freelon, ve stopách Sary Vaughan. https://secondhandsongs.com/performance/48937 Lover Man by Nnenna Freelon Released 2005 Z těch „lepších“ zpěvaček ještě tuto zkušenou (*1939), ale stále mladou ve výrazu. https://secondhandsongs.com/performance/891007 Lover Man by Mary Stallings Released May 17, 2019 __________________________________________________________________________________ Pro hebké melodie půjdeme k saxofonistům. Nejprve dva „okrajoví“ – Gerry Mulligan-baryton, Lee Konitz-alt, plus Carson Smith-bass, Larry Bunker-drums = kvarteto bez harmonického nástroje https://secondhandsongs.com/performance/746149 Lover Man by Lee Konitz and The Gerry Mulligan Quartet January 23, 1953 Mezi nimi je jednou provždy nejmelodičtějším hráčem tenorák Stan Getz, zde s kontrastním pístovým trombonem Boba Brookmeyera https://secondhandsongs.com/performance/1073581 Lover Man by Stan Getz Live at The Shrine Auditorium, Los Angeles, November 8, 1954 Legendární setkání tenoráků dvou generací – swingaře Hawkinse a modernisty Rollinse https://secondhandsongs.com/performance/132944 Lover Man by Sonny Rollins and Coleman Hawkins July 15, 1963 Údajný autor hudby pod průhledným pseudonymem Roger Ram, když poprvé ten klenot nahrál. https://secondhandsongs.com/performance/180455 Lover Man by Roger Ram(irez) May 23, 1966 Pět nejlepších saxofonistů Kalifornie secvičilo Parkerovy improvizace v pětihlasu. Mistrovství světa! https://secondhandsongs.com/performance/123416 Lover Man by Supersax Released 1974 Jeden z nejlepších trombonistů posledních dekád hezky v tempu, bez sentimentu. https://secondhandsongs.com/performance/573382 Lover Man by Steve Turre Released November 2015 Konečně taky sopránsax v rukou a ústech Davida Liebmana ve spolupráci v jistém ohledu s nejlepším klavíristou světa, Francouzem Martialem Solalem, zde teprve devadesátiletým! V Brně před 40 roky! https://secondhandsongs.com/performance/604647 Lover Man by Martial Solal & Dave Liebman Released September 2017 /////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////// //////////////////////////////////////////// Také druhý nejúspěšnější solitér má název s přívěškem v závorce, ale jak hned pochopíme, pořadí dvou částí mělo být opačné. Nejprve tu byl francouzský šanson, kdy Prevértovy verše zhudebnil Francouz, narozený v Maďarsku, pro svět Joseph Kosma. Je to tedy první neamerický standard, u nás často hrávaný a zpívaný s vžitým českým názvem Spadané listí. Jako první jej zpíval slavný Yves Montand (1921-1991), narozený v Itálii jako Ivo Livi, později superstar řady francouzských i amerických filmů a mnoha světových pódií. Stalo se tak ve filmu Les portes de la nuit (s doslovným názvem v USA – Gates of the Night i u nás – Brány noci), druhou interpretkou zde byla Irène Joachim, zajímavá pro klasické houslisty tím, že byla vnučkou slavného virtuóza Josepha Joachima. Když pak roku 1949 věhlasný americký textař, zpěvák a občas i skladatel Johnny Mercer (autor 1.500 písňových textů pro desítky skladatelů mimo Velké šestky Broadwaye) převedl Prévertův příběh do angličtiny a dal písni název Autumn Leaves, rozletěl se do celého světa. Tuto podobu jako první nazpívala Jo Stafford, ale přijala ji i legendární šansoniérka Edith Piaf – níže ke slyšení v obou jazycích. Ostatně k jazykům: o světové rozšířenosti svědčí nabídka různých textových mutací v SecondHandSongs: estonsky, finsky, německy, maďarsky, italsky, rumunsky, rusky, slovinsky, švédsky, španělsky. A také alternativní či parodické anglické verše. Autumn Leaves (Les feuilles mortes) composer: Joseph Kosma (József Kozma) lyricist: Jacques Prévert (French), Johnny Mercer (English) published: 1946 popular in: 3 in 1950 Tom Lord: 1.420x SecondHandSongs 1.210x JazzStandards: 011. První interpret, jímž měl být původně do filmu obsazený Jean Gabin, ten ale na poslední chvíli ucukl. https://secondhandsongs.com/performance/11552 Les feuilles mortes by Yves Montand Premiered December 3, 1946 První interpretka anglických veršů Johnnyho Mercera, Jo Stafford (1917 – 2008) https://secondhandsongs.com/performance/11555 Autumn Leaves by Jo Stafford with Orchestra conducted by Harold Mooney July 30, 1950 Nemyslitelné pojednat o této písni bez účasti Edith Piaf. Zpívá anglicky i francouzsky a hlavně skvěle. https://secondhandsongs.com/performance/534724 Autumn Leaves by Edith Piaf Released 1951 Nám známý filmový skladatel a dirigent skvělého hollywoodského orchestru, Victor Young, autor klenotu Stella by Starlight a dalších hitů. Klavírní sólo hraje Ray Turner. https://secondhandsongs.com/performance/539375 Autumn Leaves by Victor Young and His Singing Strings August 9, 1955 Velmi procítěně Mercerův text nazpíval Nat King Cole https://secondhandsongs.com/performance/81318 Autumn Leaves by Nat "King" Cole with Orchestra conducted by Nelson Riddle August 23, 1955 Známý básník klavíru se s písničkou přímo laská a všelijak ji obrací, jako briliant. https://secondhandsongs.com/performance/437562 Autumn Leaves by Erroll Garner September 19, 1955 Do losangeleského klubu nás zavede povýtce jazzová interpretace Mela Tormého, aka* Velvet Fog. https://secondhandsongs.com/performance/563990 Autumn Leaves by Mel Tormé Live at The Crescendo, February 22, 1957 (*aka je zkratka also known as, často používaná; alias) Do zvláštní nálady dostal tento šanson Dukea Ellingtona, naprosto odlišné od všeho ostatního, co od něj známe. Úplné rozvolnění, velký prostor druhému nástroji jeho trumpetisty Raye Nance – houslím a stejně svobodný výraz zpěváka Ozzieho Baileyho. Zcela odlišná tvář génia jazzu. https://www.youtube.com/watch?v=Boj8cCNrT10 Autumn Leaves by Duke Ellington Orlchestra – Vocal by Ozzie Bailey September 9, 1957 Jeden z nejhladivějších tónů, jaký běžně ze svého tenorsaxofonu vyluzoval Stan Getz, one and only. https://secondhandsongs.com/performance/1085222 Autumn Leaves by Stan Getz with Bengt Hallberg Stockholm, Sverige, 1959 Jedinečné duo spolu vytvořili tito znamenití jazzmani, bílý kytarista a černý basista. https://secondhandsongs.com/performance/442413 Autumn Leaves by Jim Hall-Ron Carter Duo Live at The Playboy Club, New York, August 4, 1972 Ze čtvrtého dílu série alb s názvem Virtuoso je i tato Passova verze muže, který zvítězil nad návykem. https://secondhandsongs.com/performance/149418 Autumn Leaves by Joe Pass November 1973 Hladivá barva decentní trubky a altsaxofonu s příchutí suchého Martini. https://secondhandsongs.com/performance/559796 Autumn Leaves by Chet Baker & Paul Desmond July – November 1974 Jedno ze špičkových provedení Spadaného listí. Když si oba vedoucí nejznamenitějšího jazzového big bandu v letech 1965-1978 vzali pár dní volna a odjeli si zahrát do klubu na Floridu jen ve čtyřech, dovolili si rozprostřít své pojetí standardu bez časového omezení na 15 minut a po sólu Jonesovy trubky se děly věci neslýchané: v čase 4:01 začíná sólo klavíristy Harolda Danka, jenž se rozhodl hrát jen levou rukou v nejhlubších oktávách, basista Rufus Reid to pochopil jako výzvu a svoji linku vytáhl nahoru do palcové polohy. Slyšíme, že hudba má divné proporce. Toto napětí se stupňuje dvě sloky (64 taktů), kdy si oba aktéři pravděpodobně vyměnili výmluvný pohled a od 5:57 se pomalu prolínají, aby zaujali své obvyklé polohy – basa opět dole, klavírní melodie nad ní. Úžasný moment! https://secondhandsongs.com/performance/159137 Autumn Leaves by The Thad Jones Mel Lewis Quartet Live at Airliner Lounge, Miami, Florida, September 24, 1977 Technika hry na vibrafon se v posledních 60 letech neuvěřitelně rozvinula směrem ke čtyřpaličkové virtuozitě, jakou s úžasem sledujeme už na konzervatořích a elitních základních uměleckých školách (Liberec). Bobby Hutcherson (1941-2016) si patrně osvojil její základy, projevoval se však vždy jako tradiční hráč s jedním párem paliček, jimiž však dociluje naprosto osobité barvy tónu. Je nádherná. https://secondhandsongs.com/performance/641279 Autumn Leaves by Bobby Hutcherson / George Cables / Herbie Lewis / Philly Joe Jones Monster, Holland, December 11 – 12, 1983 Avantgardě nakloněný, ale stále ještě srozumitelný čelný hráč na barytonsaxofon, s ním Don Pullen-piano, Fred Hopkins-bass, Idris Muhammad-drums, Chief Bey-percussion. Klubová atmosféra. https://secondhandsongs.com/performance/440763 Autumn Leaves by Hamiet Bluiett & Concept Recorded live in 1986 at the Carlos 1 Club, NY. Brazilská zpívající klavíristka Eliane Elias zde jen hraje a perlí. https://secondhandsongs.com/performance/426816 Autumn Leaves by Eliane Elias – solo piano Released 1995 Steve Kuhn-piano, Buster Williams-bass, Bill Stewart-drums – sestava jako hrom. https://secondhandsongs.com/performance/604729 Autumn Leaves by Steve Kuhn Trio September 11 – 12, 1998 Francouzská hravost a důvěrná známost melodie slaví úspěch. Martial Solal (*1927 Alžír) a Robert Kaddouch (*1958 Casablanca, Maroko), už dávno oba Francouzi, ve dvouminutovém šotu. https://www.discogs.com/Martial-Solal-Robert-Kaddouch-Duo-Concert-Live-1999/release/17899144 Autumn Leaves by Martial Solal-Robert Kaddouch Duo - Concert Live Live in koncert, Parvis, Scène nationale, October 15, 1998 Maďarská pop-star János Vámosi (1925-1997) ve své mateřštině; autorem textu je Ernő Vécsey https://secondhandsongs.com/performance/885871 Hulló levelek by Vámosi János Released 2003 /////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////// ///////////////////////////////////////////// Jsme stále na vysoké pozici 013 a již se setkáváme s první skladatelkou-ženou, Ann Ronell (1905-1993). Její lyrická píseň, Vrbo, plač pro mne, začíná trošku nečekaně, třikrát opakovaným oktávovým krokem dolů, následovaným triolou. Po částech A – A v G-dur jde melodie očekávaným způsobem do subdominantní tóniny c-moll a po bridgi se opět vrací. Žádné další vymyšlenosti, a přesto z toho vychází nádherná, nezapomenutelná píseň, prostě jiná. Prvním interpretem byl Muzzy Marcellino, zpěvák a hvízdač za doprovodu Ted Fio Rito Orchestra v říjnu 1932. Jeho desku uslyšíme, skončila 3. prosince na 17. příčce a první dojem už po dvou týdnech podstatně napravil King of Jazz, Paul Whiteman se svým orchestrem, doprovázející Irene Taylor – byla z toho 2. pozice v hitparádě. Kromě první ženy-skladatelky tu však máme další primát. Ann Ronell píseň sice prodala Whitemanovi, ale dovolila si neslýchanou věc: věnovala ji Georgi Gershwinovi, skladateli, jenž jí pomohl v jejích začátcích v show-businessu. Musíme si uvědomit, že v té době, roku 1932, se nedalo ještě vůbec mluvit či uvažovat o feminizaci oboru, v němž se teprve začínaly pokoušet uspět první průkopnice, vedle Ann Ronell i Dana Suesse, hlavně ale Kay Swift, která roku 1930 pronikla na Broadway vůbec prvním muzikálem, napsaným celý ženou – Fine and Dandy. Titulní song (358) a Can’t We Be Friends? (632) se staly standardy, sice z nižších pater, ale stále živými. Přirovnání bývají zpravidla přitažená za vlasy, zde ale můžeme vidět jasnou paralelu. Kay Swift byla jedinou velkou láskou George Gershwina, uděloval jí mnohé rady, vedl její další kroky a nakonec ji oslavil ve svém muzikálu Oh, Kay!. Bohuslav Martinů byl učitelem a důvěrným přítelem Vítězslavy Kaprálové. Oba vztahy ukončila smrt – Gershwina a Vítězslavy. Také Ann Ronell vzhlížela ke svému ochránci jako k jedinému idolu, ale zde to končilo. Dokazovala, že stojí na vlastních nohou, psala filmové hudby, byla první, kdo vydal soundtrack na desce, byla první ženou, jež roku 1942 napsala pro Broadway kompletní hudbu i verše k muzikálu Count Me In. Ano, muselo se s ní počítat jako s rovnou. Willow Weep for Me composer & lyricist: Ann Ronell published: 1932 popular in: 2^nd in 1932 Tom Lord: 968x SecondHandSongs 600x JazzStandards: 013. Přestože byly nějaké spory, čí deska vznikla dřív, diskografické anály hovoří jasnou řečí: tato: https://secondhandsongs.com/performance/9006 Willow Weep for Me by Ted Fiorito & His Orchestra – Vocal by Muzzy Marcellino October 1932 (Píše se Fiorito i Fio Rito) Mnohem větší popularitu však získala novému standardu Whitemanova nahrávka. https://secondhandsongs.com/performance/68459 Willow Weep for Me by Paul Whiteman and His Orchestra - Vocal Refrain by Irene Taylor November 17, 1932 Solitéry vždy seděly Billie Holiday, která byla sama takovým osamělým zjevem, bojujícím s nepřízní osudu kvůli barvě kůže a pochybné minulosti, především však s návykem, který jí tak ukrátil život. https://secondhandsongs.com/performance/197559 Willow Weep for Me by Billie Holiday and Her Orchestra September 3, 1954 Dexter Gordon-tenor sax, Bud Powell-piano, Pierre Michelot-bass, Kenny Clarke-drums https://secondhandsongs.com/performance/68464 Willow Weep for Me by Dexter Gordon May 23, 1963 Larry Young-Hammond organ, Grant Green-guitar, Ben Dixon-drums, Harold Vick-tenor sax https://secondhandsongs.com/performance/428601 Willow Weep for Me by Grant Green May 26, 1965 Bigbandová úprava z říše snů od Boba Brookmeyera a s nejlepším velkým orchestrem světa. https://www.youtube.com/watch?v=ZaKQPB0wxDI Willow Weep for Me by Thad Jones-Mel Lewis Jazz Orchestra May 6, 1966 Jeden ze zapomenutých velikánů jazzového klavíru, oplývající harmonickou imaginací jako málokdo a kaleidoskopem stylů, Jaki Byard (1922-1999). https://secondhandsongs.com/performance/486119 Willow Weep for Me by Jaki Byard Paris, July 29, 1971 Porovnejme si o 16 let mladšího mistra kláves, vyučeného v kvartetu Johna Coltranea (1938-2020). https://www.discogs.com/McCoy-Tyner-Soliloquy/release/17947219 Willow Weep for Me by McCoy Tyner February 19 – 21, 1991 Velkolepá zvuková lázeň a fantazie na píseň o Plačící vrbě v aranžmá Chucka Israelse, druhdy skromného kontrabasisty superligového tria Billa Evanse. Holandský Metropole Orkest je naprosto unikátní a nadstandardní soubor, fungující snad od nepaměti. https://secondhandsongs.com/performance/751415 Willow Weep for Me by Chuck Israels and the Metropole Orchestra featuring Claudio Roditi Live in koncert in Eindhoven, The Netherlands, 1998 /////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////// //////////////////////////////////////////// Zdaleka ne každá populární melodie 20. let 20. století dokáže zůstat v tak široké oblibě i v příštích dekádách jako Sweet Georgia Brown, sloužící dodnes jako častá předloha k jazzovým improvizacím. Může za to skutečnost, že autor byl současně populární kapelník, nebo jeho nápad nechat ležet dominantní septakordy, dva mimotonální a do třetice ten pravý, vždy celé 4 takty (a v sekunda voltě stejně šikovné půltónové sestupy), takže improvizovat není nijak obtížné, ani v často rychlém tempu? Jisté je, že jeho nejstarší nahrávka zařídila okamžitou oblibu, což potvrdila 1. místem v hitparádě po celých 5 týdnů v řadě. A to se teprve jen hrála, na zpívanou podobu si dva měsíce počkala. Ostatně Ethel Waters potvrdila kvality nového hitu 6. místem a v červnu přidal Orchestr Ishama Jonese 5. příčku za další nezpívanou podobu. Když pak roku 1932 doprovodil Binga Crosbyho, bylo z toho 2. místo. Stejně vítanou podporou nesmrtelnosti tohoto songu bylo jeho povýšení na hymnu legendárních basketbalových akrobatů, Harlem Globetrotters. Hit jako hrom. Sweet Georgia Brown composer: Ben Bernie, Maceo Pinkard lyricist: Kenneth Casey published: 1925 popular in: 1^st in 1925 Tom Lord: 1.606x SecondHandSongs 703x JazzStandards: 016. Původní nahrávka kapely Bena Bernieho https://secondhandsongs.com/performance/67609 Sweet Georgia Brown by Ben Bernie and His Hotel Roosevelt Orchestra March 19, 1925 Pravděpodobně první zpívaná nahrávka s báječnou Ethel. Kdo si všimne v doprovodné skupině vedle zřetelné trubky Joea Smitha a klarinetu Dona Redmana, možná i Fletchera Hendersona u klavíru, hlavně nezvyklého basového nástroje – fagotu? https://secondhandsongs.com/performance/67614 Sweet Georgia Brown by Ethel Waters and Her Ebony Four May 13, 1925 Potěšme se orchestrem jednoho z Metuzalémů jazzu, Eubieho Blakea (1887-1983). https://secondhandsongs.com/performance/148343 Sweet Georgia Brown by Eubie Blake & His Orchestra – Vocal by Dick Robertson September 1931 Písnička se dobře ujala i v kapelách country music, asi těmi snadnými akordy. https://secondhandsongs.com/performance/148470 Sweet Georgia Brown by Country All-Stars March 19, 1953 Jedna ze zdařilých parafrází, kdy nad původní harmonií vznikla nová melodie, zajímavým způsobem instrumentovaná (Phil Kelly) a perfektně hraná, kapelníkem a trombonistou Billem Watrousem počínaje, dále trumpetistou Dannym Stilesem a klavíristou Tomem Garvinem, saxofonovou sekcí… https://www.youtube.com/watch?v=QxlRb-QrUJ0 Sweet Georgia Upside Down by Bill Watrous & The Manhattan Wildlife Refuge 1975 Nemáte-li dosud zkušenost s Rolandem Kirkem, nevidomým hráčem na více dechových nástrojů najednou, učiňte ji zde. Z lehounkého pohvizdování Williama Eatona se vyklube stejně bezstarostné Kirkovo saxofonové sólo, jakoby neměl svého trápení dost. Nechť je nám příkladem. https://secondhandsongs.com/performance/103420 Sweet Georgia Brown by Rahsaan Roland Kirk 1976 Hvízdá se i o 32 let později, na albu báječné šestice Afroameričanů, kteří si vše obstarají bez nástrojů – Take 6. Nejdokonalejší hlasy na Zemi. https://secondhandsongs.com/performance/476335 Sweet Georgia Brown by Take 6 2008 Zase jiný recept na tu s prominutím odrhovačku (ale jak slyšíme, nezničitelnou) našla Michele Hendricks, blížící se uvolněností Rolandu Kirkovi. Nebát se. To ji naučil otec, Jon Hendricks, jeden z vynálezců vokalízy v jazzu. https://secondhandsongs.com/performance/1012074 Sweet Georgia Brown by Michele Hendricks January 7 – 8, 1998 /////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////// ////////////////////////////////////////////// Stále ještě velmi vysoko, na 21. místě, nacházíme písničku, která se brzy stala středem zájmu bebopových hudebníků coby předloha k naroubování nové, bebopové melodie. Zásluhou Charlieho Parkera a díky jeho zálibě v sebeoslavných skladbách s ornitologickými názvy vzniklo velmi známé, hojně obehrávané téma „Ornithology“ (1946). Dříve tu však byla písnička „How High the Moon“, nota bene představení Two for the Show v broadwayském Booth Theatre, hrané 124krát počínaje 8. únorem 1940. Verše napsala Nancy Hamilton, zhudebnil je Morgan Lewis a přestože předtím napsal dva jiné muzikály a pak ještě jeden, zdomácněla mu právě jen tato píseň. Má tu méně častou formu dvakrát 16 taktů, tj. A – B. Zatímco v prima voltě jde do mollové tóniny, v sekunda voltě je to vítězná G-dur. To je na nepozorné nebo méně trénované muzikanty trochu chyták, jinak se vše odvíjí naprosto logicky a harmonie je příjemná na hraní. Vím toho víc než o kterékoli jiné písničce, pro ten Parkerův (Birdův) název Ornithology jsme si ji v kapele Ornis zvolili jako znělku, to znamená při každém vystoupení hrát dvakrát. Na desce Orchestru Bennyho Goodmana se zpěvačkou Helen Forrest se Měsíc dostal na 6. příčku, na trůn usedli manželé, kteří to spolu táhli dlouho, Les Paul na kytaru, Mary Ford zpívala a vládli celých 9 týdnů! To bylo roku 1951 a Les & Mary prodali milion desek. Tím byla stálost v repertoáru mnoha hudebníků tehdejších i budoucích potvrzena, zajištěna. Opět mohu jen opakovat, že novinky se brzy chopili mnozí a není snad známého jazzmana, který by Měsíc někdy nehrál, nezpíval nebo nenahrál. Ze všech nejvíc však píseň a především následné brilantní improvizace slušely královně jazzového vokálu, Elle Fitzgerald. Jsou-li určité standardy spojeny především s jedincem, tento pár je z nejpevnějších. Do tempa se ale píseň dostávala postupně, napsána byla v pomalejším tempu. Ti znalí věci obvykle někde v průběhu svých improvizací „instalují“ i citaci Parkerovy Ornithology, jak ostatně uslyšíme. How High the Moon composer: Morgan Lewis lyricist: Nancy Hamilton published: 1940 popular in: 4^th in 1940 Tom Lord: 860x SecondHandSongs 381x JazzStandards: 021. Premiérová nahrávka a hned od Krále swingu, Bennyho Goodmana. Co víc si přát? https://secondhandsongs.com/performance/167358 How High the Moon by Benny Goodman and His Orchestra - Vocal Chorus by Helen Forrest February 7, 1940 Moc pěkně swingující malá parta kolem kytaristy Ala Caseyho. Saxofony Willie Smith a Illinois Jacquet, trubka Gerald Wilson, klavír Horace Henderson, basa John Simmons, bicí Sidney Catlett. https://secondhandsongs.com/performance/377512 How High the Moon by Al Casey and His Sextet January 19, 1945 Toto je teprve přípravná fáze na největší triumfy Elly Fitzgerald, jako byl ten v Berlíně roku 1960. Bodový scénář improvizace je však již hotov. Citace plné sloky 32 taktů Parkerovy Ornithology začíná v čase 2:02. Studiový orchestr je neznámý, na klavír ale rozjíždí John Lewis a basistou je svého času manžel Elly, Ray Brown. Je to jízda! https://secondhandsongs.com/performance/37978 How High the Moon by Ella Fitzgerald December 20, 1947 Uběhl 1 den a v jiném studiu nahrával velký Orchestr Stana Kentona s June Christy. Úplně jiný styl. https://secondhandsongs.com/performance/587585 How High the Moon by Stan Kenton and His Orchestra with Vocal by June Christy December 21, 1947 Les Paul i Mary Ford ukládali postupně vrstvy kytary a ženského hlasu do vícestopého magnetofonu a vytvořili si tak celou kapelu s vícehlasým zpěvem. Jasné 1. místo. https://secondhandsongs.com/performance/61308 How High the Moon by Les Paul and Mary Ford Released March 1951 Možná trochu neuctivá groteska Slima Gaillarda, zpívajícího kytaristy, nabízejícího jakousi textovou doplňovačku. Škoda, že nevíme, zda mu basuje jeho věrný druh Slam Stewart nebo někdo jiný. Možná postřehneme stopy jeho vynálezu, umělého jazyka, kterým také oslňoval a bavil. https://secondhandsongs.com/performance/721282 How High the Moon by Slim Gaillard November 1958 Snad nejdelikátnější možný projev Mela Tormého, jehož opačnou, jazzovou tvář (hlas) jsme nedávno poznali. Zde je opravdu Mr. Velvet Fog. https://secondhandsongs.com/performance/518072 How High the Moon by Mel Tormé August 1960 Z nashvillských kruhů se hlásí přední country kytarista Chet Atkins se svými druhy https://secondhandsongs.com/performance/357375 How High the Moon by Chet Atkins Released 1970 Když už tu padla zmínka o basistovi Stewartovi, který hrával smyčcem a totéž huhlal, ještě dál, respektive hlouběji, o celou oktávu, to dotáhl Major Holley se svým subbasem. Příjemnou zábavu. Oliver Jackson za bicími nástroji se tuží, na klavír doplňuje Gerald Wiggins. https://secondhandsongs.com/performance/328047 How High the Moon by Major Holley Paris, February 19, 1977 Veterán barytonsaxofonu (*1941) stále hrající, nespící. https://secondhandsongs.com/performance/936172 How High the Moon by Ronnie Cuber Released November 2019 Závěr zařídí Helena po trošku divoké a nesourodé předehře, dál už dobré, i ty brusle beru. Text Zdeněk Borovec. https://secondhandsongs.com/submission/118802 Já a půlměsíc by Helena Vondráčková V I D E O Released 1976 /////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////// ////////////////////////////////////////////// Někdy počátkem 40. let minulého století napsal klavírista Walter Gross kousek, který hrával příležitostně veřejně jako „Walter’s Melody“. Jeho známá, zpěvačka Margaret Whiting (její otec byl známým skladatelem standardů) jej seznámila s textařem Jackem Lawrencem a výsledkem byly verše nadepsané „Tenderly“. Skladatel zprvu nesouhlasil s názvem, ale podřídil se. Roku 1947 byla na světě autorizovaná nahrávka Sary Vaughan, nová píseň se vydala nenápadně do světa. Podstatně víc jí pomohla deska Rosemary Clooney z roku 1952, které se prodal milion, v hlasování Billboard Disc Jockey poll se stala číslem 6 všech dob. Píseň je napsána v Es-dur ve valčíkovém taktu, ale často je prováděna ve čtyřdobém metru. Tenderly composer: Walter Gross lyricist: Jack Lawrence published: 1946 popular in: 4^th in 1947 Tom Lord: 814x SecondHandSongs 482x JazzStandards: 026. Prvním interpretem byl brazilský zpěvák a klavírista Dick Farney. V New Yorku se zdržoval jen v letech 1946-48 a k nazpívání této písně se dostal víceméně náhodou. https://secondhandsongs.com/performance/882599 Tenderly by Dick Farney - Orchestrated and conducted by Paul Baron June 1947 Druhou a dá se říci definitivní interpretkou, s níž je Tenderly spojováno nejvíc, je Sarah Vaughan. Doprovází ji orchestr jejího manžela. https://secondhandsongs.com/performance/29380 Tenderly by Sarah Vaughan with George Treadwell's Orchestra July 2, 1947 Téhož měsíce už tu byla pěkná koncertní úprava s trumpetovým sólem pana kapelníka. https://secondhandsongs.com/performance/10582 Tenderly by Randy Brooks and His Orchestra July 14, 1947 Oscar Peterson, kanadský zázrak, v době, kdy byl v USA ještě nově. https://secondhandsongs.com/performance/429515 Tenderly by Oscar Peterson March 1950 Milionová deska Rosemary Clooney, matky 5 dětí. https://secondhandsongs.com/performance/98426 Tenderly by Rosemary Clooney with Percy Faith and His Orchestra Released January 11, 1952 Nic nepředstírá svým přímočarým projevem Lady Day. https://secondhandsongs.com/performance/520805 Tenderly by Billie Holiday & Her Orchestra April 1, 1952 Touto dobou začal budovat pozici v Kalifornii mladý kytarista Barney Kessel. S notami! https://www.youtube.com/watch?v=-dqIN_nJOXA Tenderly by Barney Kessel November 14, 1953 Na prvním albu Ella and Louis najdeme Tenderly v hodně populární podobě. https://secondhandsongs.com/performance/82843 Tenderly by Ella Fitzgerald and Louis Armstrong August 16, 1956 Dokonale vyrovnané a ladící hlasy The Hi-Lo’s jsou vždycky požitkem. https://secondhandsongs.com/performance/196676 Tenderly by The Hi-Lo's, Orchestra under the Direction of Frank Comstock December 17, 1956 Kdo se rád dívá klavíristovi přes rameno, uvítá hru Bobbyho Troupa, autora hitu Route 66. https://secondhandsongs.com/performance/120980 Tenderly by Bobby Troup V I D E O July 1957 Ta, která dál rozvíjí odkaz Sary Vaughan. V úvodu jako host Joe Williams. Phil Woods-alt sax. https://secondhandsongs.com/performance/114801 Tenderly by Dianne Reeves April 1996 S nedávnou saxofonovou podobou je tu parta ze Švédska, v čele se zkušeným Rosengrenem (*1937) https://secondhandsongs.com/performance/934796 Tenderly by Bernt Rosengren Quartet May 15 – 16, 2017 Konec 1.části - brzy bude 2.