POSTAVA RYTÍŘE V HISTORII A LITERATUŘE Cíle vyučovací hodiny: · Žák dokáže vysvětlit, kdo to byl středověký rytíř a jak se pohyboval ve společenském žebříčku. · Žák umí popsat prvky heroického eposu a uvést dva konkrétní příklady. Dokáže charakterizovat typického hrdinu z hlediska jeho povahových vlastností. · Žák vyjmenuje alespoň 3-4 ze sedmi dovedností, které by měl rytíř ovládat. · Žák dokáže charakterizovat dvorskou lyriku a umí pojmenovat pěvce, kteří ji produkovali. Vzdělávací oblasti: · Jazyk a jazyková komunikace a Člověk a společnost Průřezové téma: · Osobnost a sociální výchova Cílová skupina: · Žáci 1. ročníku střední školy nebo gymnázia Klíčové kompetence: · kompetence komunikativní · kompetence sociální a personální · kompetence občanské Otázky (na závěr hodiny): · Existují „rytíři“ v dnešní době? · Jak se proměnil ideál „dobrého člověka“? · Byl rytíř v rytířských eposech a dvorské lyrice ideální nebo spíš idealizovaný? Své tvrzení stručně odůvodněte. VYUČOVÁNÍ Tvořivý úkol pro studenty na začátek: Vytvořte myšlenkovou mapu (předpokladem je, že by myšlenkovou mapu znali a uměli použít) a do středu si napište rytířská kultura, rytíř. Zkuste napsat vše, co vás ve spojitosti s tímto napadne. Následovala by debata o tom, co si studenti napsali. Na tabuli by se napsalo slovo rytíř a studenti by mohli chodit připisovat to, co je napadlo. Mapu by si mohli na základě poznatků svých spolužáků rozšiřovat. V rámci distanční výuky by se využilo sdílení obrazovky, na kterou by učitel psal, nebo by se to probralo jen ústně. Nyní by následoval výklad o rytířské kultuře z historického hlediska, který by si studenti zapisovali do sešitů. RYTÍŘSKÁ KULTURA Z POHLEDU HISTORIE · období vrcholného středověku, společnost trojího lidu – toto rozdělení se poprvé objevuje v antice, později v propracovanější podobě v 11. století o společnost se tedy dělí na „ty, kteří bojují“, „ty, kteří se modlí“ a „ty, kdo pracují“ (bellatores – oratores – laboratores) o tyto skupiny ale nebyly neprostupně uzavřené Na tabuli by se namalovaly 3 bubliny a do nich by se napsaly ony 3 skupiny společnosti – studenti by to tak měli před sebou a mohli si opsat i cizí názvy. K bellatores by se na tabuli pak připsali rytíři. · rytíři patří do skupiny bellatores · na přelomu 14. a 15. století, i později, (tedy v období pozdního středověku) to bylo označení pro příslušníka nižší šlechty, v období vrcholného středověku mělo označení „rytíř“ mnohem širší význam · zásady rytířského bojovníka přijímali za své představitelé vyšší i nižší šlechty, panovník i členové jeho rodiny · zpočátku byl rytíř vnímán jako bojovník za čest a křesťanskou víru (například v souvislosti s křížovými výpravami) · později (od 13. – 14. st.) měl být věrným a oddaným ochráncem vdov a sirotků, věrný milenec své dámy · pasování na rytíře o významný rituál o symbolicky se z chlapce stává muž o tradičně prezentovaný jako rituál silně spjatý církví, ve skutečnosti mohlo ale pasování mít pouze světský a praktický charakter, například když měla být před bitvou posílena morálka a odvaha · „správný“ středověký rytíř by měl ovládat následující činnosti: o boj (mečem, dýkou, kopím, sekerou,…) o tanec o lukostřelba o jízda na koni a jeho ovládání v boji o hra v šachy o plavání o skládání veršů a písní…a tady se dostáváme k literatuře Po historické části by následovala část literární, ve které by se studenti seznámili s dvorskou lyrikou a rytířským eposem (rytíř jako hlavní hrdina či umělec). Opět by si zapisovali do sešitu. Dvorská (kurtoazní) lyrika (11. až 13. stol.) Úkol pro studenty: Zopakoval by někdo v rychlosti, co je lyrika? → má děj, příběh je vyprávěn vypravěčem nebo postavami, psaná prózou i veršem - původem byla z jihu Francie, ale šířila se dál do zbytku Francie, Španělska… - verše skládal též slavný válečník a rytíř, anglický král Richard Lví Srdce → vlohy k tomu asi zdědil od pradědečka Viléma Akvitánského, který je dokonce považován za prvního trubadúra - rytíř je zde vyobrazován jako hrdina, dobrý bojovník a křesťan - hlavním tématem byla láska, v čele oslava žen a dvoření se jim, zamilovaný muž byl povinen službou a ochranou své vyvolené → často však šlo o zadané ženy, většinou samozřejmě šlechtičny (často básně začínaly slovy: Má paní… Má milovaná/ krásná/ sladká paní…) - pěvci tak před dámami oslavovali skutky svého pána, jak dokáže být věrný apod. → pán si objednal takovou píseň a pak to šel trubadúr zpívat té paní (vylití nočníku na hlavu bylo negativní přijetí, pootevření okna pozitivní a pán mohl druhý den přijít na návštěvu) - pěvcům se říkalo trubadúři, truvéři (sev. Francie) nebo minnesängři (Německo) - typické žánry: alba (svítáníčka, jitřní písně – loučení milenců při svítání), kancóna (milostná píseň), serena (večerní píseň), pastorela (milostný dialog rytíře a venkovské dívky) Následovala by ukázka dvorské lyriky s menším úkolem pro studenty. Ukázka by byla promítnuta na tabuli či rozdána na papírech. Wolfram z Eisenachu: Svítáníčko III. → studentům by se neukázal název básně, měliby za úkol hádat, co za žánr (z vyjmenovaných a česky)to asi je a proč si to myslí→ svítáníčko Muž v bolestech se takto rozloučil: Dvě hladká těla bílá se k sobě znovu tiskla přes blesk dne. Plakaly oči – polibek sladší byl. A tak se v sebe vlila ústa, hruď, paže průsvitné Kdo by to štětcem vypsal – není, jak něžně spolu zacházeli, jak se milovali. I když se jasu velmi strachovali, sobě se dali do umdlení. Rytířský dvorský epos Úkol pro studenty: Už dříve jsme brali národní eposy, zopakujte někdo, co je to epos. → rovněž epopej, nějaké rozsáhlé chronologické vyprávění (obvykle užit verš), zpravidla o hrdinských činech či událostech důležitých pro nějaký národ - truvéři a minnesängři šířili také rytířské dvorské eposy, to už jsou primárně epické žánry - Alexandreidy , keltská vyprávění o králi Artušovi Úkol pro studenty: Opět někdo v rychlosti zopakujte, co je lyrika. → stav nitra, pocity, emoce, není dějová, převažuje verš - náměty brali z antiky i středověku - důležitá u nich byla idealizace rytíře → statečnost, bojovnost, smysl pro čest a spravedlnost, úcta k ženám, ochrana slabých a bezbranných, věrná služba vladaři, víře a milované dámě… - důležité zde také je, že byly psány národním jazykem → jedná se o literaturu světskou Úkol pro studenty: Jaký je rozdíl mezi světskou a duchovní tvorbou? → duchovní měla nějakou náboženskou tematiku, často se užívala latina (později už tolik ne) X světská tvorba byla v národních jazycích a dala by se označit i jako laická, zkrátka to byl ten zbytek, co nebyl čistě náboženský, nezabývali se tématy Boha, ale „pozemskými“ problémy - Bretonský cyklus → okruh příběhů o králi Artušovi (hodně fantastiky a romantična) → první, kdo se o něm zmínil, byl už v 9. století kronikář Ninnius Názvy děl by se psaly na tabuli, aby je měli studenti na očích. - Tristan a Isolda o legenda o nich se vyvíjela od prvotního keltského mýtu až po dvorský román (původně ústně předávaná) o tématem je nenaplněná láska mezi rytířem Tristanem a irskou princeznou Isoldou (různé obměny jejich jmen) o tento motiv se poprvé se objevil v trubadúrských milostných básních a písních o tragický příběh, oba milenci nakonec umírají → nejprve on, poté ona, když uvidí jeho mrtvolu o upozornění na to, že existuje i filmová adaptace z roku 2006 - Alexandreis o staročeská báseň o Alexandru Velikém (356—323 př. Kr.), vzor evropského rytíře o sepsaná na počátku 14. století., nejrozsáhlejší veršovaná skladba staročeské literatury, ale nedochovala se v plném rozsahu (zachovalo se 9 zlomků o Alexandreidy vznikly ale ve více evropských národních literaturách, šlo ve své době o velmi oblíbený žánr (např. ve Francii ve 12. stol. – předloha k té české o děj popisuje jeho život od dětství až po smrt → je ale přiblížen českému prostředí: rysy Přemysla Otakara II., výzbroj českých vojáků a česká jména či zvyky o autor je neznámý (to není ale u eposů nic nového) Na konci hodiny by následovaly otázky uvedené na úvodním listu. Pomocí těchto otázek by se mohla rozvinout zajímavá debata.