Giovanni Battista Sammartini (1700/01-1775)
▪ sedmé z osmi dětí francouzského emigranta a hobojisty Alexise Saint-Martin
(italienizováním vzniklo ze Saint-Martin Sammartini)
▪ působil v Miláně (tehdy součást habsburské monarchie)
▪ skladatel chrámové hudby, oper, serenat pro představitele vládnoucího
habsburského domu i místní šlechty a symfonií
▪ od 30. let 18. století se stal známým i mimo hranice Itálie.
▪ byl činný v řadě kostelů jako maestro di capella, vynikající varhaník
Beatus vir https://www.youtube.com/watch?v=XBGShoa1IY0
Alleluia. Reversionis Aggei et Zacchariae. Beatus vir qui timet Dominum: in
mandatis ejus volet nimis.
Halelujah. Blahoslavený muž, kterýž se bojí Hospodina, a v přikázaních jeho má
velikou líbost.
Potens in terra erit semen eius: generatio rectorum benedicetur.
Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímých požehnání dojde.
Gloria, et divitiæ in domo eius: et iustitia eius manet in sæculum sæculi.
Zboží a bohatství v domě jeho, a spravedlnost jeho zůstává na věky.
• později řídil produkce v různých šlechtických domech, stal se jedním ze
zakládajících členů filharmonické společnosti v Miláně (velká obliba
orchestrální hudby)
• ačkoliv se nikdy nevzdálil daleko od Milána,
• přišel do styku s mnoha významnými skladateli
• včetně J. Ch. Bacha, Mozarta, Boccheriniho a Glucka; ten byl v letech 1737 až
1741 jeho žákem.
Symfonie A dur, J-C 65, 1.věta: Vivace, východiskem galantní sloh
https://www.youtube.com/watch?v=tY5jsb_Trjk
Často je zaměňován se svým starším bratrem Giuseppem (†1750 v Londýně), jenž byl
podobně plodným skladatelem a jeho jméno má stejné iniciály. Podle nekrologu byl
považování za nejlepšího hobojistu v celé Evropě. V Londýně začal působit ve 20.
letech. Doprovázel Farinelliho v Porporově opeře Polifemo, jak nás informuje Burney,
a vystupoval v Händelových operách.
Skladby Giovanniho Battisty Sammartiniho jsou označovány buď opusovými čísly
která dostaly za jeho života nebo čísly J-C podle Jenkins-Churginova katalogu.
Symfonie c-moll J-C 9, 2. věta: Affetuoso
https://www.youtube.com/watch?v=I9GPGSZMZxg
Komponoval třívěté symfonie, známé a vydávané tiskem v Paříži a Londýně, jeho
hudba známa i ve Vídni díky hraběti Harrachovi (guvernér Lombardie 1747-50) a
rovněž v Praze. Financován některými šlechtickými rody z habsburské monarchie,
mnoho jeho symfonií dochováno ve valdštejnské sbírce v Doksech.
Vliv Vivaldiho koncertů.
Myslivečkův údajný výrok při poslechu Sammartiniho sinfonií: „Našel jsem otce
Haydnova stylu!“
Sammartiniho symfonie vycházejí z galantního stylu. Některé první věty krátké.
Pokud jsou delší, vyskytují se tam prvky sonátové formy – kontrastní témata,
provedení i repríza. Druhé a třetí věty jsou komponovány nejčastěji v binární
formě (používané často v baroku - AA´, tóninově T-D, D-T). Raný typ symfonií v
triové sazbě (bez violy).
Pomalé věty – lyrický typ odvozený z formy koncertu, nejčastěji 2/4 Andante.
Harmonicky bohaté, často nejvíce ceněné.
Ve středních a pozdních symfoniích vedle smyčců dvě horny nebo trubky, hobojová
sóla, od sebe se odděluje part violoncella a kontrabasu. V pozdních symfoniích
imitační práce, připomínají značně Mozartův styl.
Symfonie ze všech období rytmicky velmi pestré.
Jeho hudba hraje zásadní roli při formování klasicismu, výrazný vliv na Mozarta.
Johann Christian Bach (1735-1782)
Po smrti otce 5 let v Berlíně
od r. 1754 působil a studoval v Miláně – vliv: Sammartini a opera seria,
dále studoval v Bologni u Padre Martiniho kontrapunkt
Komponoval mj. chrámová díla, ze šlechtických služeb přešel do chrámových
(varhaníkem milánské katedrály, konverze ke katolicismu).
1760 první opera Artaserse v Turíně
Od 1762 v Londýně, zde komponoval operu, ale i jiné žánry.
Spolu se skladatelem a gambistou C. Fr. Abelem založil „Bach-Abelovy koncerty“,
první abonentní koncerty v Londýně, které trvaly 17 let (1764-81) a byly v
londýnské společnosti velmi populární.
Zde vystupoval též jako pianista.
Koncert E dur, část 1. věty a 2. věta
https://www.youtube.com/watch?v=DXGNfxyq9QA
Také koncerty ve Vauxhall Garden.
Oblíbencem královny, vyučoval v královské rodině hru na cembalo.
Přátelství s Burneym.
Za manželku si vzal zpěvačku Ceciliu Grassi.
Ke konci života zchudl a byl nemocen.
Adriano in Siria, 1765 – Cara, la dolce fiamma
https://www.youtube.com/watch?v=UZimTazWvOI
Významným způsobem ovlivnil W. A. Mozarta (1764-65) při jeho cestě do Londýna,
setkali se pak i v Paříži – zde premiéra opery Amadis de Gaule ve formě tragédie
lyrique, která neměla jednoznačný úspěch.
Ještě předtím se proslavil svými operami v Mannheimu – Temistocle, Lucio Silla (v 70.
letech). Psal metastasiovský typ opery. V operách pro Londýn ustupuje typ da capo
árie. Integrace předehry do opery.
Upravil Gluckovu pařížskou verzi opery Orfeo et Euridice, muzikologové tvrdí, že
oslabil „reformní momenty“, ale úprava byla úspěšná a v této podobě se dílo hrálo i
v Neapoli.
Oratorium Gioas, re di Giuda (1772).
Galantní styl, italské vlivy (kromě berlínského období). Řada děl tiskem (Londýn,
Paříž, Amsterdam).
Jednoduchá, periodická, elegantní témata, krátké motivy, jednoduchá harmonie,
žádná dramatická překvapení, hladce plynoucí hudba. Postupně se motivy
prodlužují, kontrastní témata se výrazněji profilují. Nápaditá orchestrace.
Velký význam: klavírní koncert (dvou- a třívěté).
https://www.youtube.com/watch?v=9CfNb40dG1w
V symfoniích rovněž nekomplikovaný, symfonie třívěté. Někdy koncertantní.
Symfonie Es dur, 2. věta: Andante
https://www.youtube.com/watch?v=-PrjR-1KVZ0
Jedinou výjimku tvoří symfonie v g moll zkomponovaná ve stylu Sturm und Drang,
všechny věty v moll
Symfonie g moll, Op. 6, č. 6,
https://www.youtube.com/watch?v=LqgUSBvTAg4
François-Joseph Gossec (1734 Belgie - 1829 Francie)
▪ Syn sedláka, začínal svou hudební kariéru jako chrámový zpěváček
▪ 1751 odešel do Francie, kde hrál významnou roli v hudebním životě takřka 50
let
▪ 1754 vystupoval v soukromém orchestru bohatého mecenáše J-Ph. Rameaua,
Alexandra De Riche de la Pouplinière
▪ V Paříži se seznámil se Stamicem a s inovacemi mannheimského orchestru.
▪ Prvních šest symfonií vydal v roce 1756 jako opus 3.
▪ V 25 letech se rozhodl napsal Requiem, v němž využil rozsáhlého
instrumentálního aparátu a které jej proslavilo takřka přes noc.
▪ V letech 1762 – 1769 řídil soukromé divadlo prince de Condé v Chantilly. Zde
začal psát svá jevištní díla, kterými se příliš neproslavil (různé žánry –
komické, tragédie lyrique, baletní hudba)
▪ Od r. 1766 převzal také řízení orchestru prince Contiho.
▪ V letech 1769 - 1773 dirigoval orchestr nazvaný Concert des Amateurs, který
sám založil a jenž se věnoval provozování současných děl. Orchestr si získal
rychle velký věhlas po celé Evropě.
▪ Dále Gossec po určitou dobu řídil Concert spirituel, později působil v Opeře.
▪ Přesto, že jej podporovala celá řada významných šlechticů, nadchl se pro
ideály francouzské revoluce a stal se oficiálním skladatelem v době republiky.
▪ Jeho symfonie jsou čtyřvěté, vykazují velmi výrazný Stamicův vliv (resp.
nejsou od nich prakticky odlišitelné ).
▪ Postupně práce s dechovými nástroji, jako jeden z prvních ve Francii začal
používat klarinety. Známá je jeho symfonie s programním názvem La chasse.
4. věta: https://www.youtube.com/watch?v=pvJYk7aatpE
Joseph Martin Kraus (1756 Miltenberg, † 1792 Stockholm)
Jeden z velmi významných, byť u nás prakticky neznámých skladatelů tohoto
období. Část jeho tvorby je stylově blízká Mozartovi (srovnej též životní data),
prolíná se se Sturm und Drang.
I vzhledem k jeho tvorbě a styčným plochám s Mozartem je velice problematický
pojem „Wiener Klassik“ (viz níže).
• kapelník na dvoře švédského krále Gustava III. a ředitel švédské Královské
akademie hudby.
• 1768 přišel do Mannheimu, kde studoval na jezuitském gymnáziu a v
hudebním semináři a získal dobré hud. Vzdělání
• Studoval práva v Mainzu, Erfurtu a Göttingen, zde kontakt s literárním
kruhem Sturm und Drang
• v té době již komponoval (převážně chrámovou hudbu)
• Esej Etwas von und über Musik: fürs Jahr 1777, Frankfurt am Main 1778, zabývá
se přenesením literárních a filozofických aspektů do hudby
• 1778 odešel do Švédska, kde zpočátku velmi špatné finanční podmínky
• 1781 úspěšná opera Proserpine,
Ouvertura:
https://www.youtube.com/watch?v=4onJQ-qUnHY
• post druhého kapelníka u dvora
• 1782 jej král poslal na studijní cestu po evropských operních divadlech
• procestoval Německo, významný pobyt ve Vídni, kde žili v té době jeho
rodiče; setkal se zde s Haydnem, Gluckem (oba se o něm velmi pochvalně
vyjadřovali), Salierim, byl představen císaři Josefovi II.
• Pak Itálie a 2 roky Paříž, studijní cesta dovršena výletem do Londýna 1786,
pak návrat do Švédska
• Kantáta La Gelosia (Žárlivost)
na Metastasiův text, napsána v r. 1780
velmi obtížný sopránový part, komponováno pro Lovisu (Sofii) Augusti,
výjimečně talentovanou zpěvačku stockholmské opery.
Árie Giura il nocchier
https://www.youtube.com/watch?v=g9d8Zx2jPUo
Text založen na příměrech a pocitech (simile aria), pojednává o
nevyhnutelné přitažlivosti (námořník říká, že moři nelze důvěřovat, avšak
přesto – když je klidné – jej přitahuje; válečník říká, že se už nikdy nechce
chopit zbraní, však když slyší trubku, nedokáže se ovládnout).
• 1787 jmenován prvním kapelníkem a ředitelem královské hudební akademie,
měl za úkol komponovat a reorganizovat tamní hudební divadelní
podnikání
• 1792 byl na krále Gustava spáchán atentát na plese, Krause byl přítomen,
způsobilo mu to velké trauma
• Poslední jeho díla jsou smuteční (za krále). Zdá se, že Krause byl smrtí
panovníka, smutečními kompozicemi a jejich uváděním velmi otřesen, což
přispělo k jeho brzkému konci. Zemřel na tuberkulózu, kterou trpěl od mládí
• Funeral cantata for Gustav III VB 42
https://www.youtube.com/watch?v=QVpRAXwJOKs
• Komponoval duch. hudbu, 4 opery, kantáty, písně, sonáty a kvartety,
symfonie (14, napsány v průběhu celého života)
• Symfonie c-moll, VB 148, "Symphonie funebre" Andante mesto-LarghettoChorale-Adagio;
poslech zejména poslední věty! Dílo mimořádných
kompozičních kvalit.
https://www.youtube.com/watch?v=qbSUAEBK9DI
Vybraní skladatelé českého původu za hranicemi
habsburského soustátí
František Xaver Pokorný (1729-1794)
působení v öttingen-wallersteinské kapele od 1753, studium v Mannheimu 1754 a od
1767 hostoval v thurn-taxisově kapele v Řezně) napsal téměř 60 sinfonií se značnými
nároky na dechové nástroje. Klarinetové koncerty pod vlivem mannheimským.
Koncert pro hornu, tympány a smyčce
https://www.youtube.com/watch?v=uFhBk1u0G9k
Franz Anton Rössler-Rosetti (nar. 1746-50, zemř. 1792),
rodák ne z Litoměřic (jak uvádí starší literatura), ale z Mimoně. Hud. vzdělán v
Praze, patrně u jezuitů. Projevuje ve svých 36 sinfoniích znalost kontrapunktu a
vyspělou orchestraci.
Působil v öttingen-wallersteinské kapele, rovněž jako kapelník, orchestr řídil od
kontrabasu. Později ve Schwerinnu.
Schubart o něm mluví jako o jednom z nejoblíbenějších skladatelů své doby, Burney
si všímá jeho vlivu na Haydna a Mozarta.
Sinfonie D dur
https://www.youtube.com/watch?v=3KNYgQA9hYQ
Rovněž řada koncertů – klavírní (viz předchozí odkaz, 12:12)
Václav Vodička (cca 1720-1774)
autor školy hry na housle spjatého s Mnichovem (od 1745), jeho sinfonie prozrazují
vliv mannheimské tvorby. Tiskl svá díla v Paříži.
Houslová sonáta č. 1, op. 1 z 1739 – galantní sloh
https://www.youtube.com/watch?v=qPqtTc7RZhA
ANGLIE
Anton Kammel (1730-1784?)
• studoval na piaristické koleji ve Slaném a na pražské univerzitě, pak díky Vincenci
hraběti z Valdštejna-Vartemberka studoval u Tartiniho v Padově, po r. 1765 se
usadil jako houslista a violista v Londýně.
• přátelil se s J. Ch. Bachem, byl oblíbencem královny Charlotty, některá jeho díla
populární až do 19. století,
• časté záměny s Haydnem.
• Kammelovy dopisy hraběti Valdštejnovi obsahují cenné informace o londýnském
hudebním životě.
Trio, op. 1, č. 1 (z r. 1766)
https://www.youtube.com/watch?v=cGxok3twdto
Symfonie F dur je součástí op. 10 a vyšla tiskem r. 1775.
2. věta: Andante
https://www.youtube.com/watch?v=FCzTX8cDKmA
Frühe Wiener Schule – raná vídeňská škola
Velmi problematický termín, používá se především v ohledu na symfonickou
tvorbu, setkáte se s ním v literatuře, zejména starší a německojazyčné, ale doporučuji
ho nepoužívat.
Matthias Georg Monn (v pramenech psán též někdy Mann) –
1717-1750
▪ Narodil se i zemřel ve Vídni, brzká smrt ve 33 letech na plicní chorobu
▪ Víme o něm velmi málo; působil jako varhaník na různých místech, např. v
Klosterneuburgu nedaleko Vídně
▪ Později v hornorakouském klášteře Melk a konečně v Karlskirche ve Vídni
▪ Známe díla ze 30. let; pod výrazným italským vlivem (Sammartini?)
komponoval koncerty, sonáty, sinfonie, jeho tvorba bývá jmenována jako
pendant tvorby Stamitzovy
▪ Obraz Monna jako průkopníka tzv. předklasické sinfonie je nutno spíše
považovat za konstrukt G. Adlera a dalších muzikologů počátku 20. století,
bude nutno podrobit novému zkoumání. Prakticky se neví nic o jeho
chrámové tvorbě.
Sinfonie B dur https://www.youtube.com/watch?v=_C9QC6JNpYc
Georg Christoph Anton Wagenseil (1715-1777)
Rovněž se narodil i zemřel ve Vídni, též na plicní chorobu
Studoval u J. J. Fuxe, komponoval pro dvůr
Část svého života působil jako varhaník a učitel hry na cembalo, učil mj. Josefa
Antonína Štěpána, ale také Marii Antoinettu
Kromě instrumentálních děl (komorní hudba, sinfonie, koncerty) se věnoval také
opeře.
Spolu s Monnem a event. Karlem Dittersem von Dittersdorf je nesprávně
označován za reprezentanta rané vídeňské školy.
Jeho symfonická tvorba bývá označována jako blízká ranému Haydnovi, což není
zcela pravda – spíše se blíží Haydnovým symfoniím ze středního období – a je
dávána opět do souvislosti s mannheimskou školou; jeho hudebně dramatická
tvorba, které se věnoval velice a která byla pro něj záležitostí prestiže, dosud takřka
neprobádána.
Symfonie g moll
https://www.youtube.com/watch?v=5w1OyiDkbaU
Koncert Es dur pro hoboj a fagot, WWV 345
https://www.youtube.com/watch?v=p-xRa3iB6To
Pasticcio Euridice (1750): árie Scherzi tra fronda e fronda
https://www.youtube.com/watch?v=D6ChYJ6Cz8g&index=157&list=WL
Geneze termínu Wiener Klassik
E. L. Gerber v r. 1789 hovoří o „vídeňském stylu“
Holešovský rodák R. G. Kiesewetter použil v roce 1829 termín „vídeňská škola“.
V 2. polovině 19. století se u H. Kretschmara a dalších muzikologů objevuje výraz
„vídeňští Mistři“.
Termín „klassischer Stil“ byl zaveden rakouským muzikologem moravského původu
G. Adlerem. A byl to právě Adler, kdo chtěl prosadit termín „Wiener klassische
Schule“. To se mu ovšem nepodařilo, naopak po r. 1900 se v odborné literatuře
rozšíříl termín „Wiener Klassiker“ a po r. 1920 „Wiener Klassik“.
Termín Wiener Klassik bývá často (nesprávně) ztotožněn s tzv. klasickým
trojhvězdím Haydn – Mozart – Beethoven.
Spojení těchto tří skladatelů našel rakouský muzikolog O. Biba poprvé v deníku
hraběte Valdštejna. Díla této trojice zazněla poprvé na společném koncertu konaném
ve Vídni r. 1798, ale bez zjevného úmyslu.
V Anglii v letech 1807-9 tisky symfonií, tři hvězdná jména sloužila již v této době
jako „klasická“, tedy jako garance kvality.
Některá Haydnova díla byla označena za klasická již za jeho života.
Klasický (dokonalý) – poprvé F. X. Němeček o Mozartovi.
V Německu a v habsburské monarchii tato trojice ještě dlouho ono trojhvězdí
netvořila.
Po r. 1800 byl spíše Haydn stavěn do protikladu k Mozartovi a Beethovenovi.
Naproti tomu Ignaz F. von Mosel píše: Beethoven se vzdálil z cesty vytyčené
Haydnem a Mozartem (H.+M. x B.)
Navíc byli k těmto třem skladatelům často přiřazováni např. Clementi a Cherubini.
Rakouský muzikolog původem z Moravy R. Kiesewetter zase hovoří o dvou
dvojicích – Haydnovi a Mozartovi na jedné straně, Beethovenovi a Rossinim pak na
straně druhé.
Terminologické zmatení: To, co bylo později nazváno jako klasické (klasicistní), bylo
nejprve označeno některými jako romantické (spisovatel E. T. A. Hoffmann o
Mozartovi).
Terminologické zmatení č. 2: Skladatelé typu Schumanna či Mendelssohna byli
zpočátku označeni jako „Neuromantiker“ (novoromantici), a teprve s příchodem
„skutečných“ novoromantiků Liszta či Wagnera se z nich stali raní romantikové.
Fenomén Wiener Klassik – platí alespoň zčásti v oblasti klavírní sonáty, koncertu,
smyčcového kvartetu a především symfonie.
Ale: zcela nemožné uplatnit na operu.
V posledních nejméně pěti letech se ovšem v muzikologické literatuře tento pojem
uvádí jako sogenannte Wiener Klassik (takzvaný vídeňský klasicismus), konečně
tedy dochází k reflexi výše uvedených tezí.
Konec tzv. vídeňského klasicismu vykládán řadou způsobů:
cca 1800, kdy se uzavírá haydnovsko-mozartovský styl
kolem r. 1815, tedy včetně středního období Beethovenovy tvorby
cca 1830, kdy umírá Beethoven, ale také Schubert (v témže roce již začíná
komponovat Schumann)
Schubert bývá označován někdy jako klasik, jindy jako romantik či klasický
romantik.
Ve Vídni jakožto hlavním městě monarchie a jednom z předních evropských
hudebních center žily desítky skladatelů (jen v letech 1790-1800 jich bylo asi 60!).
Řada z nich pocházela přitom právě ze zemí Koruny české, např.:
F. I. Tůma, Florian Leopold Gassmann, Anton Zimmermann, Leopold Koželuh, Josef
Bárta, Vojtěch Jírovec, Jan Křtitel Vaňhal, bratři Antonín a Pavel Vraničtí, František
Kramář (Krommer), J. A. F. Míča (Mitscha) – synovec jaroměřického zámeckého
kapelníka Františka Antonína Míči, Josef Antonín Štěpán (Steffan), Jan Václav Hugo
Voříšek ad. Ke každému skladateli si prosím zjistěte, jakým žánrům se
věnovali (něco je v textu níže).
Leopold Koželuh (1747, Velvary – 1818, Vídeň)
Jeho bratrancem byl J. A. Koželuh, svatovítský kapelník. Jezuitské gymnázium. V
Praze jeho učitelem F. X. Dušek. V Praze komponoval od počátku 70. let balety.
Roku 1778 se odstěhoval do Vídně.
POŠTOLKA, Milan. Leopold Koželuh: Život a dílo. Praha1964 (rovněž tematický
katalog).
Ve Vídni se Koželuh zařadil mezi nejznámější pianisty.
Sonáty:
https://www.youtube.com/watch?v=Qkz0kqnoV20&list=OLAK5uy_k7HnF24VuLlTBkBpjLIvVTWPjoyR
AaJPQ
Symfonie d moll:
https://www.youtube.com/watch?v=wM38CNN1ikQ
Na císařském dvoře se mu podařilo získat post učitele hudby arcivévodkyně Marie
Alžběty, dcery Marie Terezie.
Josef Antonín Štěpán (1726-1797)
Také psán jako Steffan, Steffani
od r. 1766 zaměstnán u vídeňského dvora, cembalista a pedagog, žák Wagenseilův,
učil cembalovou hru v císařské rodině, mj. budoucí francouzskou královnu Marii
Antoinettu
V 70. letech oslepl, upadl v zapomnění
Sonáta Es dur: https://www.youtube.com/watch?v=8gp937kaWEQ
Sonáta C dur: https://www.youtube.com/watch?v=HTSbrg0AlFE
Anton Zimmermann (1741 - 1781)
• ve své době velmi znám a ceněn, zemřel nečekaně
• jeho skladby byly zaměňovány za díla Haydnova, četné tisky i opisy
• původem ze Slezska (Breitenau u Bruntálu)
• působil v katedrále v Hradci Králové jako varhaník a především po r. 1770 v
Bratislavě, kde se 1775 oženil. Zprvu se snažil získat místo v Brně či
Olomouci.
• 1776 se stal kapelníkem a dvorním skladatelem u vysokého církevního
hodnostáře Josepha Batthyányho a řídil (od houslí) jedno z nejvýznamnějších
hudebních těles v Uhrách. Orchestr vystupoval se světskými skladbami 2x
týdně.
• od 1780 varhaníkem v katedrále sv. Martina v Pressburgu.
• singspiel a melodramy (zejm. melodram Andromeda und Perseus, označený
jako „Schauspiel mit Musik“, 1781Wien)
http://www.youtube.com/watch?v=BcEGpA5leOs
Libreto: https://archive.org/details/andromedaundpers00kemp/page/8/mode/2up
• komorní hudba, 3- a 4věté symfonie – melodičnost, expresivita, elementy
lidové hudby (i moravské)
Symfonie G dur, pastorální, použití pastýřské trouby,
1. věta (s imitací kukačky)
https://www.youtube.com/watch?v=ydNGQ6D1Hag
Missa Pastoralis
https://www.youtube.com/watch?v=Mz_0aVJ3IYg
Bádání a tematický katalog (2011): slovenská muzikoložka Darina Múdra (vyšlo
v němčině).
Aktuální disertace na ÚHV FF MU: Karolína Miháliková.
Josef Bárta (psán také Bartha nebo Bartta, 1744 – 1787)
o životě a působení jen málo informací.
Zřejmě byl knězem, působil jako varhaník v Praze u paulánů a servitů, 1770 odešel
do Vídně, kde působila jako oblíbený skladatel singspielů.
Komponoval rovněž třívěté symfonie, jejichž rukopisy značně rozšířeny, mj. až do
Ruska.
Jako jeden z mála autorů komponoval symfonie i v mollových tóninách, čímž se blíží
některým Haydnovým dílům ze 70. let 18. století.
Sinfonia f moll
https://www.youtube.com/watch?v=y3fYr2-OQKY
Marianna Martines (1744 – 1812)
▪ skladatelka
▪ dcera ceremoniáře papežského nuncia ve Vídni, jenž byl neapolského
původu.
▪ Vzdělání v oblasti hudby, v hudbě, ale také v oblasti jazyků a literatury
získala od Pietra Metastasia (ten rovněž v závěti svůj majetek odkázal její
rodině). Jako další své učitele jmenuje MM ve své krátké autobiografii J.
Haydna a G. Bonna.
▪ Často vystupovala jako hráčka na cembalo a zřejmě i jako zpěvačka u dvora
na pozvání Marie Terezie.
Koncert pro cembalo: https://www.youtube.com/watch?v=CWYYk3sWqU8
▪ Zemřela na tuberkulózu.
▪ V jejím domě salón, pořádala každotýdenní hudební večírky, účastnili se
významní skladatelé včetně Haydna a Mozarta.
▪ Její práce zaslané P. Martinimu do Bologne jím byly příznivě hodnoceny,
klavírní sonáty vyšly tiskem. Její zpěv chválí Burney. Její skladby pro zpěv
jsou plné koloratur a ozdob - je znát, že musela být vynikající zpěvačkou.
▪ Jako své hlavní kompoziční vzory uváděla Hasseho, Jomelliho a Galuppiho.
Italské vlivy v melodice.
Ouvertura in C, 1. věta: https://www.youtube.com/watch?v=ciOskHkDMCM
▪ Kantáty, hudba pro cembalo, duchovní hudba, oratorium Isacco, figura del
Redentore.
Kantáta Il primo Amore (První láska), árie Krásný plameni mého srdce
Bella fiamma del mio core,
Sol per te conobbi amore,
E te sola io voglio amar.
Non mi lagno
Del mio fato
Dolce sorte è l´esser nato
Sol per Nice a sospirar.
https://www.youtube.com/watch?v=lIO_VuK_aqU
Sonata per cembalo A dur: https://www.youtube.com/watch?v=LrOmJIwB-gE
Wolfgang Amadé (Amadeus) Mozart
(pouze výběrově, dostudujte prosím z Grova)
tematický katalog: Ludwig von Köchel.
Existuje 8 vydání, první 1862, poslední v r. 1994.
Poslední vydání zde:
http://www.classical.net/music/composer/works/mozart/
Symfonie:
G moll K. 550, v roce 1788.
https://www.youtube.com/watch?v=JTc1mDieQI8&t=14s
pro flétnu, 2 hoboje, 2 klarinety (přidány v druhé verzi), 2 fagoty, 2 lesní rohy a
smyčce.
Molto allegro, 2/2 2. Andante, 6/8 3. Menuetto. Allegretto - Trio, 3/4 4. Finále.
Allegro assai, 2/2.
Dobře ji znal Beethoven, téma této symfonie mohlo být jedním z inspiračních
zdrojů jeho Páté symfonie.
Symfonie č. 38 in D dur, K. 504 „Pražská“ (1786)
https://www.youtube.com/watch?v=womke2Y-TU4&t=34s
dvě fl, 2 ob, 2 fg, 2 horny, 2 trubky in D, tympány, smyčce, continuo.
1. Adagio – Allegro
2. Andante
3. Presto
V roce 1785, na vrcholu své kariéry ve Vídni, byl Mozart pověřen vídeňskou
Tonkünstlersozietät, aby napsal dílo pro benefiční koncert konaný v postu.
Oratorium Davide penitente čerpá z Davidových žalmů, hudebně využil Mozart
své starší kompozice.
Úvodní sbor: https://www.youtube.com/watch?v=DJ4BAXhiT-M
Sopránová árie: https://www.youtube.com/watch?v=UkcLWJB-c70
Tenorová árie: https://www.youtube.com/watch?v=uxhcDa4GZWE
Klavírní koncerty
• 12 Mozartových klavírních koncertů pochází z jeho poměrně krátkého
vrcholného období 1784–1786 (celkem jich napsal více než 20).
• Řada hudebních badatelů považuje Mozarta za průkopníka v oblasti
klavírních koncertů a dokládá to velmi těsnou návazností Beethovenových
koncertů na Mozarta.
• Tři klavírní koncerty - KV 482, 488 a 491 - jsou jediné, v nichž Mozart
předepisuje klarinety.
• Všechny vznikly na přelomu let 1785/86 ve Vídni, tedy krátce před premiérou
opery Figarova svatba, která se uskutečnila 1. května 1786. V tomto roce také
Mozart vytvořil Symfonii D dur nazývanou „Pražská“.
• Všechny tři klavírní koncerty se vyznačují určitými podobnostmi s uvedenou
operou.
Koncert č. 23 A dur KV 488 /1786/
byl dokončen 2. března 1786. Byl to jeden ze tří subskribovaných koncertů, které na
jaře toho roku provedl pravděpodobně sám. Toto dílo je jedním z nejslavnějších
Mozartových klavírních koncertů.
Orchestr: fl, 2 cl, 2 fg, 2 cor, smyčce.
V tomto případě Mozart používá klarinetů místo hobojů.
Věty:
Allegro – Adagio – Allegro assai
Adagio: tónina fis moll – ojedinělá, 6/8 takt (typické pro sicilianu), 12taktový úvod
sólisty, chromatika - směřování k romantismu. Hlavní téma věty je charakterizováno
neobyčejně širokými skoky. Pizzicata smyčců – typické, kontrast mezi klenutou
melodií sólového partu a úsporným doprovodem.
https://www.youtube.com/watch?v=k3HJKKm__P8
Joseph Bologne (Boulogne), Chevalier de Saint-Georges
(1745–1799)
▪ přezdívaný „černý Mozart“
▪ narozen na Guadeloupe (francouzská kolonie) z nemanželského svazku, otec
zámožný obchodník George de Bologne de Saint-Georges, matka šestnáctiletá
otrokyně
▪ v raném věku přišel do Francie, učil se šermířem a současně zahájil svou
hudební kariéru – skladatel, dirigent, houslista
▪ hrál pod Gossecem v Concert des Amateurs jako první houslista a posléze po
něm převzal vedení orchestru; Gossec mu věnoval některá svá díla, stejně jako
např. Carl Stamitz
▪ dostal se do nejvyšší společnosti, byl přijat Marií Antoinettou, byl členem
zednářské lóže
▪ dal se do služeb francouzské revoluce, v letech 1791–1796 vedl při obraně
Francie "Légion Saint-George" a posléze byl vězněn
▪ jeho kompozice ovlivněny Stamitzem (stejným inspiračním zdrojem byl
Stamitz i pro Gosseca), styl často připomíná Mozarta (opět zproblematizování
tzv. Wiener Klassik), skladby řemeslně velmi solidně zvládnuté i invenční.
Koncertantní symfonie op. 6 https://www.youtube.com/watch?v=qq5FHbGGJLk
Balet z opéry comique L'amant anonyme (1780):
https://www.youtube.com/watch?v=sUvuXJP_LOg&feature=share
Houslový koncert: https://www.youtube.com/watch?v=MO5PCMz5rgs
Franz Joseph Haydn (1732 Rohrau –1809 Vídeň)
▪ z hudebnického rodu; kompoziční všestrannost
▪ bratr Michael působící v Salzburgu ve službách arcibiskupa Sigismunda
Schrattenbacha byl vynikajícím skladatelem chrámové hudby
▪ Dlouhá léta ve službě rodiny Eszterházy, lokality: Vídeň – Eszterháza –
Eisenstadt
▪ předtím krátce v operní společnosti N. Porpory a v kapele hraběte Carla
Morzina v Dolní Lukavici
▪ vliv na řadu skladatelů, mj. W. A. Mozarta, s nímž se ovlivňovali vzájemně
▪ dále vliv na A. Rejchu, který věnoval Haydnovi svých 36 fug pro klavír (viz
níže); vídeňské vydání z r. 1805 obsahuje kromě dedikace dokonce oslavnou
báseň o Haydnovi ve francouzštině a němčině.
▪ v r. 1790 pensionován, od r. 1800 vdovec
▪ Dvě cesty do Londýna (1791-92, 1794-95), kde uvedl s velkým úspěchem své
symfonie.
▪ V r. 1790 začal komponovat tři klavírní tria Hob. XV:15-17.
Obsazení: fortepiano, flétna a violoncello
Není jisté, zda mají souvislost s plánovanou cestou a zda Haydn počítal s
uvedením v Londýně.
▪ Forma klavírního tria: klávesový nástroj v popředí, nejtěžší part
svrchní nástroj - housle nebo flétna,
spodní nástroj - violoncello, které zpočátku jen posilovalo levou ruku
klávesového nástroje po vzoru generálbasu.
▪ Proces zrovnoprávnění hlasů koncem 18. století, zvláště pak po r. 1800.
Hob. XV:15-17: 2 tria třívětá, 1 dvouvěté.
▪ Myšlenková návaznost na
▪ VI sonát pro cembalo s doprovodem houslí nebo flétny a violoncella
Johanna Christiana Bacha (1763, Londýn, zde melodické nástroje víceméně
doprovodná funkce),
▪ raná tria pro stejné obsazení W. A. Mozarta‚ 1765, melodickým nástrojem
myšleny spíše housle, věnováno britské královně ) a především na
▪ VI komorních sonát pro obligátní cembalo, příčnou flétnu nebo
koncertantní housle a violoncello F. X. Richtera (vznik rovněž cca 1760,
svrchní melodický part idiomaticky svědčí pro flétnu, část opusu vznikla v
Londýně)
https://www.youtube.com/watch?v=F81aB3igF0c
K vrcholům H. tvorby patří jeho oratoria, která psal až po svém návratu z
obou anglických cest:
Die Schöpfung (1798)
Die Jahreszeiten (1801)
Jsou psána v duchu osvícenských idejí v národním jazyce, tj. v němčině.
Jedná se o nový typ tzv. měšťanského oratoria (pro toto publikum).
Haydn byl inspirován velikým ohlasem Händelových oratorií, která byla v
Haydnově době stále na repertoáru. Během svého prvního pobytu v Anglii
(1791-92) navštívil festival Händelových oratorií konaný ve Westminsterském
opatství, který na něj učinil velký dojem.
Schöpfung (Stvoření)
▪ H. obdržel v Anglii text Johna Miltona o stvoření světa, který Händel
nezhudebnil. Nepřijal ho ihned, dal si čas na rozmyšlenou. Rozhodl se teprve
po druhém anglickém pobytu v r. 1795.
▪ Baron Gottfried van Swieten mu pořídil německý překlad a provedl drobné
úpravy textu. Na díle Haydn pracoval v l. 1797 a 1798. Napsal velké množství
skic, prováděl četné změny v partituře, a to i na poslední chvíli.
▪ Vzniklo třídílné oratorium pro sóla, sbor a orchestr. V sólech vystupují
archandělé Uriel (S), Gabriel (T) a Rafael (B)
▪ Premiéra se konala 17. 4. 1798 ve schwarzenberském paláci ve Vídni. Baron
van Swieten přitom pomáhal organizačně a finančně. Dirigoval P. Vranický,
který pak intervenoval za Haydnovo přijetí mezi zednáře.
▪ Ještě v témže roce se uvedení oratoria Stvoření opakovalo. 19. 3. 1799 se
uskutečnilo jeho uvedení v Dvorní opeře. Dirigoval sám Haydn, Salieri byl u
cembala.
▪ Uvedení vyvolalo senzaci. Partitura byla vydána pro subskribenty. Od r. 1800
se dílo uvádělo každoročně pro dobročinné účely. Haydn sám dirigoval,
pokud mohl.
▪ Významné bylo uvedení v r. 1808. Dirigoval Salieri. Kromě Haydna byl
přítomen Beethoven, dále pak Jírovec a další významní hudebníci. Haydn již
byl tak sláb, že musel být po 1. části v křesle odnesen.
▪ O provedení Stvoření nadšeně referoval časopis Allgemeine musikaische
Zeitung. Na dílo vytvořil oslavné verše slavný německý básník Wieland.
▪ V srpnu 1801 bylo Stvoření provedeno s neobyčejným úspěchem v Paříži.
▪ Záhy bylo uvedeno i na Moravě.
▪ Introduction-Die Vorstellung des Chaos
https://www.youtube.com/watch?v=DptcCPnR0m8
▪ Recitative Im Anfange schuf Gott Himmel (Raphael-Chorus-Uriel)
https://www.youtube.com/watch?v=SKtrAQgO9Zc
▪ Rollend in schaumenden Wellen (Raphael) - Valíce se v pěnivých vlnách (1. díl
oratoria)
https://www.youtube.com/watch?v=7B9vMGZZcZs
Ludwig van Beethoven (1770-1827)
Řada jeho tvorby již spadá do romantismu, včetně mnoha klavírních sonát.
Sonáty pro klavír
Celkem 32 klavírních sonát plus 3 rané, tzv. bonnské nebo také kurfiřtské
sonáty, které Beethoven napsal sotva třináctiletý.
B. komponoval své sonáty v průběhu téměř třiceti let, a to v době, v níž se
odehrál rozhodující vývoj klavíru z organologického hlediska.
Z nástrojových daností vyplývají nejen technické, ale přinejmenším ve stejné
míře i výrazové možnosti. Toto je významná skutečnost, která ovšem bývá
často opomíjena nejen u Beethovena.
Beethoven zprvu psal pro 5tioktávový typ, který ještě běžně používal Mozart.
Pro tento nástroj napsal prvních šestnáct sonát. Je přitom známo, že po
dlouhou dobu upřednostňoval nástroje od stavitele Waltera (obr.) před křídly
od jiných firem
Později komponoval pro rezonančnější, a proto zvučnější 6tioktávový typ
a při komponování svých posledních pěti sonát měl Beethoven k dispozici
velké 61/2
oktávové křídlo (na obrázku), které bylo dvakrát těžší než zmíněné
5tioktávové nástroje.
Na všech typech klavírů Beethovenovy doby funguje utlumení strun po
úhozu mnohem rychleji než na dnešní klavír. Tím dostane celá řada
přednesových označení, např. sforzando, zcela jiný smysl.
Další faktor významný při řešení interpretace Beethovenových klavírních
děl: použití pedálu. Je totiž pramenně dochováno, že Beethoven při
interpretaci svých děl používal hojně pedál - více, než označoval v notovém
zápisu.
Ukázky na dobové nástroje viz přiložený soubor s názem „Beethoven
Sonáty 5, 8, 17, 28“ v ISu.
Poslech symfonií:
https://www.youtube.com/watch?v=nSARYtZ0Wjk
https://www.youtube.com/watch?v=mgHxmAsINDk
Antonín Rejcha (1770-1836)
Fugy pro klavír
v roce 1799 došlo v Paříži k vydání prvních 12 fug tiskem
36 klavírních fug (Vídeň 1805), dedikace Haydnovi
Současně s tím napsal pojednání nazvané Über das neue Fugensystem (O novém
fugovém systému, 1805).
Toto dílo je výlučné, vybočuje z rámce ostatní Rejchovy tvorby. Autor často střídá
různá (též asymetrická) metra a vedle dur-mollového systému používá i starších
modů.
Některá témata periodická.
Melodika – často galantní styl.
Některé jeho teoretické spisy přeloženy do češtiny Romanem Dykastem.
Návaznost na galantní styl a především na Empfindsamkeit, dokonce s některými
postoji převzatým od barokních teoretiků (afektová teorie):
Někdy fuga končí v jiné tónině, než začíná.
Enharmonické záměny, chromatika, často dvojkřížky, jednou trojkřížek.
Časté užívání složených taktů: např. 3/8+2/8, C+3/4, 3/8+3/8+2/8 apod.
Forma: volná fantasie, toccata, rondo apod.
Témata: na téma Josefa Haydna je vypracována Fuga č. 3, na Mozartovo téma Fuga č.
7, na téma takzvané „kočičí fugy“ D. Scarlattiho Fuga č.9,
https://www.youtube.com/watch?v=xyL1CjRgFx8
Fuga č. 5 je komponována na téma Fugy G dur ze 2. dílu Temperovaného klavíru. J.
S. Bacha
Další fugy:
https://www.youtube.com/watch?v=0lhN332vLt4
https://www.youtube.com/watch?v=lDGou5_L_Lc