Počátky lotyšského písemnictví Počátky lotyšského písemnictví Počátky lotyšského písemnictví spadají do první poloviny 16. století. Jsou to tři rukopisné verze modlitby Otčenáš: Gisbertův Otčenáš (Gisberta tēvreize) Brunův Otčenáš (Bruno tēvreize) Grunauův Otčenáš (Grūnava tēvreize) Gisberta tēvreize Text vepsán do knihy Agenda siue benedictio(n)ale (vydána v Lipsku, 1507), nalezen v roce 1955 Dotyčný výtisk se nachází ve Švédsku, v knihovně Uppsalské univerzity Datace rukopisného textu v rozmezí 1507-1540 Bruno tēvreize Text nalezen roku 1955 v jednom starém rukopisu ve Švédsku, v královské knihovně v Stockholmu Datace rukopisného textu v rozmezí 1520-1529 Grūnava tēvreize Text v rukopisu Pruské kroniky Simona Grunau (Simon Grunaus Preußische Chronik), který se nacházel v Královecké univerzitní knihovně. Grunau svou kroniku napsal cca 1510-1526 První publikace (včetně lotyšské modlitby) v roce 1875 Adalbertem Bezzenbergrem Datace rukopisného textu alternuje mezi 1480-1500 nebo mezi lety 1521-1531 Grunau se domníval, že podává pruské znění modlitby, ale de facto zachytil lotyštinu. První tištěný lotyšský text Hāzentētera tēvreize (Hasentöterův Otčenáš) Vytištěno roku 1550 v 2. vydání Cosmographia Sebastiana Münstra První dochované lotyšské knihy Kontext: od roku 1561 patřila část původního Livonska pod Litevské velkoknížectví jako tzv. Livonské vévodství (na mapě vyznačené šedou barvou). Katolická církev se snažila o katolickou katechizaci místních obyvatelů. Zbytek Livonska ale byl luteránský a na tomto území vycházely konkurenční luteránské tisky. Vznik prvních lotyšských knih odráží toto náboženské soupeření. Jsou celkem spolehlivé zmínky o existenci lotyšských knih resp. textů ze začátku 16. století, ale samotné knihy se nedochovaly. Nejstarší dochované lotyšské tisky představuje následující slide. První dochované lotyšské knihy První dochovaná kniha je z roku 1585, jedná se o překlad katolického jezuitského katechismu Petra Canisia. Plný název lotyšské verze: Catechismus catholicorum. Istige pammacischen no thems Papreksche Galwe gabblems Christites macibes, Vilnius, 1585. Kontext: Papežský nuncius Antonio Posevino inicioval vydání lotyšského překladu katechismu Petra Canisia (nejpopulárnějšího katolického katechismu 16. století). První dochované lotyšské knihy Druhá dochovaná kniha je luteránský katechismus Martina Lutera, tzv. Enchiridion, z roku 1586: Enchiridion. Der kleine Catechismus [...] Nun aber aus dem Deutschen ins undeutsche gebracht [...], Königsberg, 1586. Kontext: Tisk knihy objednal a financoval livonský vévoda Gotthard von Kettler. Počátky litevského písemnictví Malá (Pruská) a Velká Litva Počátky písemné litevštiny První souvislý litevský text: Rukopisný Otčenáš (litevsky Tėve mūsų), datuje se do cca. 1504-1525 Text je vepsán do knihy Tractatus sacerdotalis, 1503, Strassburg Nachází se ve Vilniusu, v knihovně Vilniuské univerzity. http://lietuvos.istorija.net/lituanistica/tevemusu1503.htm První litevská KNIHA Luteránský Catechismus, 1547, Královec Editor: Martynas Mažvydas Kniha vznikla na zakázku Albrechta Braniborského PŘÍMÁ souvislost s reformací. Konkurence Malé a Velké Litvy Počátek SOUVISLÉ litevské literární tradice. První litevská KNIHA Luteránský Catechismus, 1547, Královec Editor: Martynas Mažvydas Litevská předmluva: první báseň v litevštině „Knižky sami promlouvají na Litevce a Žemaity“ Akrostich (první písmena každého řádku) První dvě litevské knihy na VELKÉ Litvě Katolický Katechismus, 1595, Vilnius Katolická Postilla, 1599, Vilnius Editor: Mikalojus DAUKŠA PŘÍMÁ souvislost s protireformací. Konkurence Malé a Velké Litvy Počátek SOUVISLÉ litevské literární tradice. Východobaltské jazyky: litevština a lotyština •https://www.youtube.com/watch?v=BTHwUfKmx6s&t=66s&ab_channel=%C5%A0iauli%C5%B3universitetas • Východobaltské jazyky: litevština a lotyština •Východo-baltština • •Litevština Lotyština • • Přízvuk pohyblivý pevný (na 1. slabice) • •Původní k', g': k', g' → c, dz • kelti (zvedat) celt • gerti (pít) dzert • •Krácení koncovek: NE ANO • vyras (muž) vīrs • eglė (smrk) egle • aš darau (já dělám) es daru • Východobaltské jazyky: litevština a lotyština •Východo-baltština • •Litevština Lotyština • •Posesivní konstrukce: Aš turiu brolį Man ir brālis • (Já mám bratra) (Mně je bratr) • •Debitiv: [Není] Man ir jāiet mājās • (Mně je jít domů, tzn. musím jít domů) •