\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png ŘECKÉ MINCE \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png VNĚJŠÍ ZNAKY •Ražba (= mincovní obraz + legenda, tj. zkráceně: mincovní obraz) •Tvar •Velikost •Mincovní kov •Hmotnost • •!!! Jen ražba se na první pohled výrazně měnila!!! • \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MINCOVNÍ OBRAZ •V archaickém období (pol. 7. stol. – 490 př. Kr.) •V klasickém období (490 – 336 př. Kr.) •V helénistickém období (336– 31 př. Kr.) •V císařském období (31 př. Kr. – 3. stol. po Kr.) \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MINCOVNÍ OBRAZ V ARCHAICKÉM OBDOBÍ •Vývoj od prvotního stadia: ražba bez obrazu na líci i rubu, poté standardní podoba mince s obrazem na obou stranách ražby •Obraz nejprve z říše živočišné (rostlinné typy jen vzácně!) •Dále: jednoduché nástroje, nádoby, zbraně… i nebeská znamení •Nápisy a písmena Nejsou časté ! •Už se objevuje i hlava či postava božstva, zobrazeného v lidské podobě •Bytosti - kombinace lidského a zvířecího •Nejsou doloženy architektonické typy – pouze motiv labyrintu \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png STATÉR Z ELEKTRONU Z LÝDIE, 6. STOLETÍ PŘ. KR. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/BMC_06.jpg \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png THURIE, MĚĎ 5192659929_3ea5a6b155_n \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png APOLLÓN, STATÉR, 6. STOL. PŘ. KR. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MINCOVNÍ OBRAZ V KLASICKÉM OBDOBÍ •základním mincovním typem hlava a celá postava božstva v lidské podobě •Přetrvávají obrazy z živočišné říše •Zvířecí motiv přesunut na rub mince •Rostliny a jednoduché předměty méně oblíbené •Objevují se nebeská znamení (spíše v orientální kulturní oblasti: od Lýkie po Foinikii) •Obrazy lodí… kromě přídě i celá loď •Nápisy, písmena i architektonické typy jsou stále vzácností! \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png DIDRACHMA, STŘÍBRO 461 – 430 PŘ. KR. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MINCOVNÍ OBRAZ V HELÉNISTICKÉM OBDOBÍ/1 •Podoba božstva v celé postavě dominuje nad prvky z živočišné říše •Častěji architektonické typy!!... Nevztahují se však k historické události – kommemorativní ražby nejsou v řeckém mincovnictví obvyklé (ojediněle ..díky římskému vlivu) \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MINCOVNÍ OBRAZ V HELÉNISTICKÉM OBDOBÍ/2 •Postupné uplatňování portrétu panovníka příslušné monarchie (místo obrazu božstva) •Technické i umělecké předpoklady pro ztvárnění individuálních rysů vytvořeny již v klasickém období •Nejtypičtější perská mince raného období = dareikos, nese od 6. stol. př. Kr. obraz panovníka •Vznik vlastního portrétu na minci se klade do doby těsně po smrti Alexandra Vel. •Nejprve se na minci objevuje jméno panovníka, Alexandr doplnil titul basileus=král •Líc (za Filipa a Alexandra) ještě hlavy božstev (Apollo, Athéna, Héraklés) ale již s individuálními rysy vládce \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MINCOVNÍ OBRAZ V HELÉNISTICKÉM OBDOBÍ/3 •Po Alexandrově smrti: na mincích jeho idealizovaný portrét s božskými atributy •R. 306 př. Kr. (diadochové přijímají královské tituly): na minci poprvé zobrazen žijící vládce ještě s božskými atributy/ Ptolemaios s Diovou aegidou(=štít), Seleukos I. s býčím rohem •I portréty manželek vládců \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png ALEXANDER VELIKÝ, STATÉR $%28KGrHqF,%21iUE+OV6+tH7BP5FYwL%29rQ%7E%7E60_35 \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png METAPONTUM, HLAVA DÉMETER, KLAS \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png SYRAKÚSY HLAVA ARTEMIS, OKŘÍDLENÝ BLESK \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MINCOVNÍ OBRAZ V CÍSAŘSKÉM OBDOBÍ •Rub: •kopie soch místních božstev – v Lakedaimonu, Sinope, Alexandrii Troas, Iliu, Myrině •Vyobrazení měst a jejich staveb •Domácí předřecké kulty \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png TEORIE MACDONALDOVA •4 hl. principy (při volbě mincovního obrazu) – hlediska: •dekorativní •kommemorativní •religiosní •(imitativní) /svým významem není rovnocenné s ostatními • •Smysl mincovního obrazu spatřoval v tom, že šlo o znak určitého města nebo státu •Heraldičnost mincovního typu nevykládal funkčně, ve vztahu k peněžní úloze mince, kterou měl znak zajišťovat •Mcdonaldovi unikla funkce mincovního obrazu a ztratil se mu vývoj mincovního typu v antice •Teorii nelze pokládat za funkcionální ani dynamickou!! \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png REGLING A ZDROJE PODNĚTŮ PRO VÝBĚR ANTICKÝCH MINCOVNÍCH OBRAZŮ •Vzájemně ovlivňující se principy: •heraldický •religiosní •kommemorativní •lokálně-patriotický • •Mincovní typ měl stejnou fci jako obraz na pečetidle •Funkci mincovního typu spojil s peněžní fci mince •Peněžní funkce je základní vlastností mince! • \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png HMOTNOST/1 •Ovlivněna systémem hmotností z 2.-3. tisíciletí př. Kr. vytvořeným v Mezopotámii – obchodními styky rozšířen po Předním východě a po Řecku •V Mezopotámii se směnovalo za odvážené stříbro \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png HMOTNOST/2 •Talent – pův. označení pro misku vah, pak největší hmotnostní jednotka •V Řecku: talent=60min, Sicílie: talent se dělí na 240(později 120) liter; attický talent=26,196kg •Mina = 1/60 talentu, mina=60 šekelů, 100 drachem, 50 statérů •Drachma – hmotnostní a početní jednotkou na Peloponnésu; drachma=6obolů; •Statér – pův. označoval identické závaží kladené na obě misky vah, nebyl vázán ani na určitou hmotnost ani na kov •V řeckých minc.systémech takto označován dvojnásobek jednotky •U zlatých mincí (hmotnost dvojité drachmy), váha 8,1-8,6 g •U stříbrných mincí se jako statér označovala dvoudrachma (řec. didrachmon) \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png VELIKOST/1 •Největší starověké mince – černomořské oběživo z Olbie (průměr: cca 68 mm) či aes grave ze střed. Itálie •Poměrně malé ražby z drahých kovů •Zlaté statéry cca 20 mm •Stříbrné tetradrachmy cca 25-30 mm •Velikost stejných nominálů z téhož kovu často kolísala – závislá na technice ražby a na tloušťce střížku \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png VELIKOST/2 •Starověké mince menší se silnějšími střížky oproti mincím středověkým •Nízké nominály s méněhodnotného kovu většinou větší než rozměry vysokých nominálů z drahých kovů \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png TVAR •V archaickém období: nepravidelný; později v Athénách a v Korintu dvoustranné mince poměrně pravidelných tvarů •V klasickém období: nepravidelnost jen ojedinělá (perské dareiky, kyzické statéry); pravidelné okrouhlé – pro peněžní styk nejvhodnější, vysoký reliéf, nemožnost sloupkování, povrch se snadno otíral •V helénismu: vzhled mince podřizován jejich peněžní fci: líc lehce vypouklý, rub lehce prohnutý – usnadněné sloupkování •Císařství: pravidelný okrouhlý na obou stranách plochý střížek odpovídal technickým požadavkům peněžního oběhu