Římské mince



Vnější znaky
uRažba (= mincovní obraz + legenda, tj. zkráceně: mincovní obraz)
uTvar
uVelikost
uMincovní kov
uHmotnost
u

Mincovní obraz
uVývoj od 1. pol. 3. stol. př. Kr. do 5. stol. po Kr.
uReligiosní princip
uKommemorativní princip

Periodizace vývoje mincovního typu
uve shodě se základními mezníky římských dějin
u1. republika (cca 289 – 27 př. Kr., předěl r. 146 př. Kr.)
u2. rané císařství (27 př. Kr. – 284 po Kr.)
u3. pozdní císařství (284 – cca 476 po Kr.)

1. Republika
uShoda s helénistickými ražbami
uLíc: hlava božstva
uRub: postava božstva

Řecké a další cizí vlivy
uŘecký vliv je silný zejm. ve vnějším vzhledu, ve formě uV západním Středomoří typické pro
kartaginské ražby ve všech kovech: koňská hlava uDle Thomsena převzali Římané koňskou hlavu jako
mincovní typ právě z Kartága

Aes
uAes = kov (latinsky)
uSouhrnný název pro nejstarší platidla na Apeninském poloostrově, Sicílii a jihozápadním Balkáně,
různých typologií. uZhotovovány byly litím z forem, nikoliv ražbou, která je dnes jedinou mincovní
technologií.

Aes Signatum
uAes Signatum, latinsky značená měď, kov.
uPremonetární (předmincovní) platidlo, kterého se užívalo zejména v oblasti střední Itálie, koncem
4. a počátkem 3. století př. Kr.
uVývojově představuje mezistupeň mezi Aes Rude, což byly nezpracované kusy kovu, a Aes Grave (tzv.
těžká měď), které má již charakter mince.

Aes Signatum
uPosledním stupněm ve vývoji předmincovních platidel v Římě
uodlité zpravidla do tvaru cihly a opatřené reliéfy zvířat, zbraní, kotvy …
uObrazy aes signatum měly zřejmě kommemorativní význam
uObraz slona s chobotem zdviženým k útoku a svině ~ bitva u Beneventa r. 275 př. Kr. (strach slonů
z chrochtání sviní)

Aes grave
uLíc: hlava božstva ~ Saturnus, Dioskúrové, Roma, Ianus, Mercurius, Minerva, Apollo; dále pak:
ruka, blesk, žalud, Pegasus, hlava koně, kanec, pes, želva uRub: stejné obrazy jako na lícu; dále
např. obraz kola a přídě (prora)

Bronzové mince
uPoprvé se objevují společně se stříbrnými didrachmami uLíc: hlavy různých božstev - Venuše,
Herkulés, Minerva, Mars, Apollo
uRub: lev, Pegasus, pes
uTypologické schéma římských bronzových mincí se ustálilo během 2. punské války

Zlaté mince
uPoprvé se razily na počátku 2. punské války
uLíc: oboustranná hlava Dioskůrů
uRub: výjev, který se interpretuje jako vojenská přísaha – 2 bojovníci se meči dotýkají vepře
uDalší emise zlatých mincí se v Římě razila od roku 211 př. Kr. (očekávání římského triumfu)
uLíc: hlava Marta
uRub: orel na blesku

Denárové období
u
uLíc: hlava bohyně Romy – personifikace Říma
uRub: nápis ROMA
uNa aversu denáru se legenda ROMA objevuje mezi 136-108/7 př. Kr. (dle Crawforda)
uRub (od 1.desetiletí 2. stol. př. Kr.): obraz Luny ve dvouspřeží (= biga ~ název mincí =bigati)
u

Obsah mincovního typu
(pozdní republika)
uObsahově rozmanité, těžké utřídit
uDle Mattingly – 5 skupin:
unáboženské typy
uosobní typy
uhistorické typy
uživé a neživé objekty
uarchitektura a umění

Výběr mincovního typu byl ovlivněn 2 základními podněty
1.Oslavit svůj rod a později i sebe sama
2.Využít mincovního typu jako prostředek politické propagandy
uPolitická propaganda se v mincovních obrazech uplatnila až za občanských válek cca kolem poloviny
1. století př. Kr.

Portrét
uPoprvé se objevuje ve shodě s uplatňováním portrétů i v ostatních oborech umění
uJiž za Sullovy diktatury (82-79 př. Kr.)
uPortréty realistické až naturalistické (předstupeň portrétu: posmrtné voskové masky vystavované v
atriích)

Portrét žijícího politika - vojevůdce
uNa římských mincí r. 44 př. Kr. (s rozhodnutí senátu) – podoba Caesara, portrét se na mincích
udržel i po jeho zavraždění uRozšíření v souvislosti s obrovskou politickou propagandou na sklonku
republiky uMincovní portréty významných politiků, vojevůdců ~ bezpochybná propagační fce