2. Rané císařství uPrimární informativní funkci plnil na císařských ražbách portrét panovníka nebo i podobizna jiných členů jeho rodiny, případně vladařovo jména uSekundární informativní fce byla spjata se státní propagandou Legenda uObsahuje úřední jméno vládnoucího císaře a jeho titulaturu uÚřední jm. = čestná + osobní jména uČestná jména: IMPerator CAESar AVGustus IMPerator uTzv. praenomen imperatoris, které Octavianus v r. 38 př. Kr. přijal a odložil původní Gaius uTitul imperator se objevuje jako první část císařova úředního jména pravidelně až od Vespasiana CAESar uPůvodně cognomen C. Iulia Caesara, které Octavianus a další císařové iulsko-claudiovské dynastie převzali uPozdější panovníci užívali caesar jako druhé části svého úředního jména AVGustus uČestný titul „vznešený“ – součástí úředního jména od r. 27 př. Kr. uAVGG: dva spoluvladaři uAVGGG: tři spoluvladaři Lícní legenda uUspořádána nejčastěji dle schématu: IMP CAES osobní jména císaře AVG někdy tzv. vítězná jména + titulatura, která může pokračovat i na rubu mince uTitulatura = nejvyšší pontifikát (Pontifex Maximus), tribunská moc(TRibunica Potestate), konzulát (COS), vítězná aklamace (tzv. impéria: IMP+číslovka), čestný titul Otec vlasti (Pater Patriae), vzácně i cenzorská (CENSor) či prokonzulská (PRO-COS) moc uÚplnost císařova jména ani úplnost titulatury nebyla pro všechny mince závazná uLícní legenda = úřední dokument, který zlistiňuje oficiální pojetí panovnické moci Císař jako princeps a císař z boží milosti uTeoreticky: do sklonku 3. stol. po Kr. římští císařové vládnou jako princeps (=první občan ve státě) u»Proto myšlenka vlády boha=císaře se v lícních legendách ukazuje až v 2.pol. 2. stol. »přibyly 2 další tituly: Pius Felix uPius Felix = Zbožný Šťastný… ale je třeba chápat: Pius = Dobrotivý,Milostivý; Felix = Štěstí poskytující Pius Felix uPius : jako první užívá přídomku pius pro své osobní vlastnosti císař Antonius Pius upozději jde o čestný titul císaře (bez konkrétního vztahu k jeho vlastní povaze) uFelix : poprvé za císaře Commoda uPozději v lícních legendách u dalších císařů ve spojení Pius Felix Absolutní monarchie – vláda boha-císaře utřetí čtvrtina 3. stol. po Kr. uMísto císařova jména uváděna zosobněná UDATNOST = VIRTUS uNapř. uVIRTUS POSTUMI AVG (Postumus= uzurpátor římského trůnu; umírá 269 po Kr.) uVIRTUS PROBI AVG (276-282 vláda císaře M. A. Proba) Portrét uTypologicky rozmanitý, provedení však podléhá pravidlům uCísař na aversu zpravidla v profilu uNěkdy v poloprofilu (tj. ze ¾ zpředu) nebo en face (tj. zpředu) uHlava vladaře obrácena vpravo či vlevo uPoprsí může být z předního nebo zadního pohledu u Hlava panovníka 1.prostovlasá 2.ozdobená Prostovlasá hlava panovníka učasto na mincích z 1. pol. 1. stol. po Kr. upo Neronovi jsou neozdobené hlavy jen vzácně a spíše jen na zlatých ražbách uprostovlasé hlavy vladařů mizí z mincí ve 2. století ujako prostovlasí se dále portrétovali následníci trůnu a někdy zbožnění předchůdci panovníka (tzv. Divi) u Ozdobená hlava panovníka uNa líci raných mincí zcela běžná uTypy: uvavřínový věnec upaprskovitá koruna udubový věnec uvěnec z klasů Vavřínový věnec uNejvyšší vyznamenání pro vítězného vojevůdce, který jej míval na hlavě při triumfu uPo r. 36 př. Kr. vavřínový věnec oficiálním odznakem vládnoucího panovníka uDvě ratolesti vzadu na šíji spojeny zauzlenými stužkami, délka stužek různá, uspořádaní rozmanité uDivus Claudius, říjen/prosinec r. 54 Paprskovitá koruna uCorona radiata (lat.) = hlava s paprsky uStuhou zauzlenou kolem hlavy u1. stol. po Kr. zdobila hlavy zesnulých, po smrti zbožněných císařů u!!! xxx císařové Vespasianus, Titus, Nerva i na posmrtných ražbách s vavřínovým věncem uza Nerona – změna funkce: užívána k označení dvounásobku některých nominálů (měděný dupondius, ale i výjimky) upol. 3. stol. vzácně i pro dvousestercie udvoudenáry (tzv. antoninianus) – r. 215 razí Caracalla Různé typy antoniniánů Paprskovitá koruna uNero, dupondius, r. 64 u u uPostumus, antoninianus, pol. 3. stol. u u uPostumus, dvousestercius, pol. 3. stol. u Dubový věnec ucorona civica = občanský věnec (vojákům za záchranu občana v boji) una hlavě císaře na mincích ZŘÍDKA! una některých ražbách císaře Augusta, Tiberia, Galby uTiberius, dupondius nebo as, u v letech 14 – 21 po Kr. u (corona civica na rubu mezi vavříny) uČASTĚJI na rubu mince: uUvnitř věnce nápis – OB CIVES SERVATOS (= za záchranu občanů) Věnec z klasů uNepatří k odznakům panovníka uSymbolizoval totožnost zasvěcenců do eleusinských mystérií s bohyní Déméter uCísař eleusinským zasvěcencem (Hadrián, Gallienus) – na mincích příležitostně i věnec Lví kůže – zřídka! uNa hlavě císaře Commoda, který se ztotožňoval s Herkulem uNa slavnostních ražbách Galliena a Postuma Poprsí císaře uAž do nástupu císaře Galby (68-69 po Kr.) převládá v mincovním portrétu panovníkova hlava uBuď jen část ramen nebo hruď vladaře uBuď v tzv. heroické nahotě nebo více či méně oděná uCísařovny VŽDY jen oděné! Oděné poprsí uOděv naznačen často jen draperií přes rameno uNa rameni někdy aegis=šupinatá kůže uEgida - ochranný Diův štít s hlavou Medúsy tzv. gorgoneion (převzat císaři od Ptolemaiovců) uŠupinatý krunýř s tzv. křídly = pteryges = koženými proužky k ochranně ramen uPřes krunýř může být velitelský plášť (paludamentum) Poprsí v heroické nahotě uZdobený řemen balteus sloužící pro krátký meč parazonium u!!Poprsí s přilbou na hlavě v pol. 3. stol., císař vybaven i štítem a kopím přes rameno, na přilbě i vavřínový věnec nebo paprskovitá koruna uPaprskovitá koruna u antoninianů jako jejich nominálové označení přímo nutná Císař triumfující - Vzácnost! uCísař v triumfálním zlatem vyšívaném rouchu s nachovými pruhy (toga purpurea, picta, trabea) uTzv. trabea – poprsí, ke kterému patří i žezlo ze slonoviny (scipio eburneus) s orlem Realistické pojetí panovnického portrétu (rané císařství) uVěrnost podobizen římských císařů na jejich mincích uSvědectví přináší i Francesco Petrarca (dopis 25.2. 1355 svému příteli, že daroval Karlovi IV. několik mincí s portréty římských císařů: „… daroval jsem mu několik zlatých a stříbrných mincí s podobami našich panovníků, popsaných …starodávnými písmeny; ty mince bývaly mým potěšením; byla mezi nimi i tvář císaře Augusta téměř jako živá.“) RUB uSpolu s lícem nedílnou součástí jednoho celku uPřesto má i svou specifickou úlohu uV rubních legendách pokračuje někdy císařova titulatura z líce ražby uSpolečným jmenovatelem: císař, jeho vláda, osobní účast císaře při významných obřadech, osobní styk císaře s vojskem u císař a zásluhy císaře uCísař: jeho narození, osobní vyznamenání, zvláštní tituly, jeho aktivita » ústřední motiv státní propagandy uU Augusta: kozoroh (capricornus) uZásluhy císaře – konkrétní vyznamenání, které císař obdržel uU Augusta : kulatý štít (clipeus) – dostal od senátu a římského lidu za svou ctnost, dobrotivost, spravedlnost, zbožnost uKulatý štít s dvouřádkovým nápisem (jako samostatný typ nebo i v kombinaci s jinými motivy): S(enatus)P(opulus)Q(ue)R(omanus)/CL(ipeum)V(irtutis in curia Iulia ponit iussit) u u Osobní účast císaře při významných obřadech uObětní scény s panovníkem, který obětuje nad oltářem nebo před chrámem uCísař jako hlavní účastník diplomatických aktů, zvl. při dosazování vazalských vládců v územích těsně přilehlých k římské říši Osobní styk císaře s vojskem uObraz panovníka, jak z vyvýšeného řečniště promlouvá k vojákům nebo k členům prétoriánské gardy uŘečnickou scénu provází legenda uADLOCVTIO (=proslov, řeč) doplňovaná např. AVG, AVGVSTI, AVGVSTORVUM uProslov k prétoriánům, císař oděn v toze (Caligula, Nero), legenda upřesněna: ADLOCVUTIO COH(ortium) (=řeč ke kohortám, tj. prétoriánským) s. 130 s. 130 - 131 Náboženská symbolika uUmožňovala stání propagandě postihnout obecné ale i konkrétní rysy vlády jednotlivých císařů 1.Podpora úcty ke starým olympským božstvům (spojeno s císařem a jeho rodem) 2.Uctívání tzv. personifikací= abstraktních představ, zosobňujících některé panovníkovy vlastnosti (prozřetelnost, shovívavost, štědrost, …) Personifikace uK nejčastějším typům na rubu mince: PROVIDENTIA uV prvních stoletích: FELICITAS, FELICITAS TEMPORUM uVe 3. stol. důraz na: SECURITAS SAECULI, SECURITAS PERPETUA, SECURITAS PUBLICA uZa Septima Severa a zejm. ve 3. stol.: PAX AETERNA uV kontextu širší legendy představa věčného míru vyjádřena na mincích už dříve uV kritických obdobích: FIDES MILITUM – vzývání věrnosti a loajality vojáky; CONCORDIA EXERCITI (EXERCITUM) – důraz na svornost vojska Náboženské symboly – poskytnutí komplexnosti uMožnost postihnout úspěchy jednotlivých císařů a prospěšnost jejich vlády pro římské obyvatelstvo uObecné symboly někdy konkretizovány legendami, popř. atributy uRealisticky pojaté rubní obrazy zejm. v 1., popř. 2. stol. po Kr. (v době, kdy bylo impérium na vzestupu) Realistické pojetí uZ formálního hlediska realisticky vyjádřené všechny scény, v nichž vystupuje sám císař uRealistické už samy o sobě četné architektonické typy: uChrámy, oltáře, triumfální oblouky, sloupy, sochy, mosty aj. jako např. Circus Maximus, Colosseum, římská tržnice , přístavy reprodukovány s velkou PŘESNOSTÍ uDokumentární hodnotu lze plně ocenit pokud se stavba do dnešní doby nezachovala u Příklady staveb na mincích uNeronovy sestercie ražené v Římě a v Lugdunu mezi léty 64 – 67 po Kr. uVyobrazen Neronův oblouk na Kapitolu z r. 62 po Kr. uVyobrazeno molo, kotvící lodě, maják se sochou Neptuna + legenda:AVGVSTI POR(tus)OST(iensis) (ostijský přístav znovu vybudoval Claudius a otevřel jej Nero) uNeronovy dupondie emitovány v Římě a v Lugdunu mezi léty 63-65 po Kr. uVyobrazena tzv. macellum magnum + legenda: MAC(ellum) AYG(usti) uTitův sestertius vydaný v Římě v r. 80 po Kr. uVyobrazeno průčelí Kolosea zvenku a zadní část stavby zvnitřku BEZ LEGENDY (sám obraz dostatečně výmluvný) uTraianův sestertius emitovaný v Římě mezi léty 104 -111 po Kr. uVyobrazena část stavby Cirku Maximu (okružní kolonáda, vnitřek závodiště a obelisk dovezený z Egypta) u u u u Daňový útlak na rubu mincí uCaligulovy quadranty z let 39 a 40/41 po Kr. uNápis: R(emissa) cc(ducentesima) (=když byl prominut dvoustý díl, tj. daň z obratu) uNervův sestertius vydaný v Římě v r. 97 po Kr. uPalmový strom mezi velkými písmeny S(enatus) a C(onsulto), opis: FISCi IUDAICI CALYMIA SYBLATA (=když byly odstraněny křivé žaloby, které se objevovaly při vybírání židovské daně) Propagační funkce uNa lícních ale zejm. na proměnlivých rubních typech ražeb uJe evidentní a obecně se pokládá za nespornou uZpochybňoval pouze Jones a jeho stanovisko později podpořil Crawford Propaganda stanoviska historika J. Vogta u„Cílevědomě, s propagačním záměrem nebyly navrhovány rubní typy jen pro mince ražené v římské mincovně, ale promyšlen byl i výběr reversních obrazů pro emise z oficiálních mincoven v provinciích.“ u„… obecné rysy státní politiky se projevovaly jak na reversech ražeb vydaných v Římě, tak i na rubech mincí z Alexandrie.“ uVýznam obrazových sdělení pro obyvatele římské říše uznává, byť s výhradami, i sám Jones Vladař na sklonku raného císařství uPředstavuje se jako bůh, popř. panovník z boží milosti nejen v lícních legendách a portrétu, ale i v některých rubních typech uTypologické vazby mezi aversem a reversem jsou přirozeným důsledkem, že mincovní obrazy a legendy byly nástrojem promyšlené propagandy