SOUČASNÝ FOLKLOR ET ETMA116 ET ETMB44 středa 14:00 – 17:40 (sudý týden), učebna J J131 doc. PhDr. Petr Janeček, Ph.D. Kurz se zabývá problematikou soudobého slovesného folklorního repertoáru globální civilizace se zaměřením na tzv. „moderní" texty, performance a praktiky, neformálně transmitované v evropském prostoru s přihlédnutím k širšímu geografickému, historickému, sociálnímu a kulturnímu kontextu. Kurz je věnován především terminologickému, teoretickému a metodologickému vymezení zkoumaného fenoménu, včetně nástinu dějin výzkumu současného folkloru, s důrazem na prozaické žánry fámy, současné (městské) pověsti, konspirační teorie, anekdoty a vtipy a dětských herních rituálů. Cílem kurzu je nejen poskytnout přehledový úvod do fenoménu „moderního“ folkloru, ale i analýzu jeho vztahu k „tradičním" folklorním žánrům, a především jeho zasazení do příslušného mediálního, sociálního, kulturního a historického kontextu. Vedle teoreticky a metodologicky primární slovesné folkloristiky, chápané jako integrální součást evropské etnologie, kurz zprostředkovává i úhel pohledu kulturních, antropologických a psychologických studií. Tematické okruhy 1. Současný folklor, postfolklor nebo populární kultura? Terminologický, teoretický a metodologický úvod (23. 2.) Doprovodný text: Ellis, Bill: The Roots of „Perspectives on Contemporary Legend“: The 1960 RhodesLivingstone Institute Conference „Myth in Modern Africa“. In: Contemporary Legend 10, 2007, s. 1-37. 2. Konspirační teorie mezi autenticitou a intencionalitou (2. 3.) Doprovodný text: Campion-Vincent, Véronique: From Evil Others to Evil Elites. A Dominant Pattern in Conspiracy Theories Today. In: Fine, Gary Alan – Campion-Vincent, Véronique. – Heath, Chip (eds.): Rumor Mills. The Social Impact of Rumor and Legend. New Brunswick: Transaction Publishers, 2005, s. 103-122. 3. Kulturní a sociální kontext narativů o únosech orgánů (23. 3.) Doprovodný text: Regamey, Amandine: Comparing Violence: Organ Theft Rumors in Chechnya and Latin America. In: Laboratorium 4/3, 2012, s. 42-66. 4. Fámy jako prostředek sociální koheze mezi etnologií, sociologií a sociální psychologií (6. 4.) Doprovodný text: Bordia, Prashant – DiFonzo, Nicholas: Psychological Motivations in Rumor Spread. In: Fine, Gary Alan – Campion-Vincent, Véronique. – Heath, Chip (eds.): Rumor Mills. The Social Impact of Rumor and Legend. New Brunswick: Transaction Publishers, 2005, s. 87–101. 5. Od textu ke kontextu: současné pověsti a „městské legendy“ (20. 4.) Doprovodný text: Brednich, Rolf W.: Where They Originated… Some Contemporary Legends and Their Literary Origins. In: Folklore. Electronical Journal of Folklore 20, 2002, s. 7-16. 6. Anekdoty a vtipy jako komentář sociální reality (4. 5.) Doprovodný text: Davies, Christie: Jokes as the Truth about Soviet Socialism. In: Folklore. An Electronical Journal of Folklore 46, 2010, s. 10-32. 7. Dětské rituální praktiky a jejich psychosociální kontext (18. 5.) Doprovodný text: Dundes, Alan: Bloody Mary in the Mirror: A Ritual Reflection of Pre-Pubescent Anxiety. Western Folklore 57/2-3, 1998, s.119-135. Základní teoretická literatura Beneš, B. – Hrníčko, V.: Nápisy v ulicích. Brno 1993. Janeček, P.: Černá sanitka a jiné děsivé příběhy. Současné pověsti a fámy v České republice. Praha 2006. Janeček, P. (ed.): Folklor atomového věku. Kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti. Praha 2011. Janeček, P.: Černá sanitka: Znovu v akci. Hoaxy, fámy, konspirace. Praha 2020. Kapferer, J.-N.: Fáma – nejstarší médium světa. Praha 1992. Sirovátka, O.: Folkloristické studie. Brno 2002. Votruba, A.: Namažeme školu špekem. Současná folklorní poezie dětí. Praha 2009. Základní metodologická literatura Bartis, Peter: Folklife and Fieldwork. An Introduction to Field Techniques. Washington 2002. Doušek, Roman a kol.: Úvod do etnologického výzkumu. Brno 2014 (především kapitola Janeček, Petr: Etnografický výzkum na s. 11-119). Nosková, Jana: Biografická metoda a metoda orální historie. Na příkladu výzkumu každodenního života v socialismu. Brno 2014. Pohunek, Jan – Janeček, Petr – Votruba, Adam: Metodická příručka ke sběru folkloru. Metodický materiál s návodem ke sběru folkloru 20. století pomocí rozhovorů s pamětníky. Praha 2014. Pospíšilová, Jana – Uhlíková, Lucie: Folklor dětí a jeho etnologický výzkum. Metodologická příručka. Brno 2014. Doporučená teoretická literatura Beneš, B.: Funkce domněnky jako folklórního žánru v ústních dějinách současné české společnosti. In: Hlošková H. – Krekovičová, E. (ed.): Folklórné žánre – archívy – katalógy. Bratislava 1991, s. 32-41. Beneš, B.: Několik poznámek o současném folkloru. Národopisné aktuality 1/2, 1965, s. 45-52. Janeček, P.: Rezistence a katarze: fámy a pověsti druhé světové války v českých zemích. Slovenský národopis 57/2, 2009. s. 207-219. Janeček, P.: „Městské legendy“ na pomezí oborů: antropologický, folkloristický nebo sociologický diskurs? Antropowebzin 1/2009. zdroj: http://antropologie.zcu.cz/webzin/antropowebzin-1-2009 Janeček, P.: Černá sanitka: Druhá žeň. Praha 2007. Janeček, P.: Černá sanitka: Třikrát a dost. Praha 2008. Hübschmannová, M.: Viera v mula u slovenských Rómov. Slovenský národopis 53/2, 2005, s. 172-204. Hlôšková, H.: Moderné povesti – k doterajším výsledkom ich štúdia v zahraničnej folkloristike. Slovenský národopis 49/2, 2001, s. 174-184. Panczová, Z.: Súčasné povesti a fámy vo svetle folkloristických výskumov. In: Krekovičová, E. (ed.): – Folklór a komunikácia v procesoch globalizácie. Bratislava 2005, s. 7-66. Petráňová, L.: Kam s nimi? Hesla a nápisy v ulicích z listopadu 1989. Český lid/Etnologický časopis 96/4, 2009, s. 421-444. Pohunek, J.: Specifika trampské pověsti. Národopisný věstník 27/69, 2010, s. 33-55. Pospíšilová, J: Kultura dětí. In: Tyllner, L. – Uherek, Z. (eds.): Kultura – Společnost – Tradice I. Praha 2005. Pulec, M. J.: Podání o pérákovi. Český lid 52/3, 1965, s. 158-163. Schneider, I.: „Contemporary legends" medzi mýtom a realitou. Slovenský národopis 49/2, 2001, s. 163- 172. Sirovátka, O.: Nad lidovou protektorátní anekdotou. Národopisné aktuality 12, 1975, s. 189-198. Šrámková, M.: Vyprávění ve městě jako specifický druh narace. Národopisná revue 4, 2002, s. 195-202. Vanovičová, Z.: Fáma z hľadiska folkloristiky.In: Pospíšilová, J. – Krekovičová, E. (eds.): Od pohádky k fámě. Sborník příspěvků ze semináře Hledání cest české slovesné folkloristiky II. Brno 6. 6. 2002. Brno 2005, s. 76-81. Konzultační hodiny po předchozí e-mailové domluvě po přednášce úterý 13-14 Ústav etnologie FF UK, místnost č. 215 Kontakty e-mail: petr.janecek@ff.cuni.cz Podmínky atestace 1) Prezentace jednoho seminárního textu; a 2) Drobná pasportizovaná terénní dokumentace současného folkloru, volný výběr z těchto folklorních žánrů: a) současné pověsti, fámy nasbírané v aktuální orální transmisi s pasportizací (min. 3) b) duchařské povídky či příběhy o paranormálních aktivitách nasbírané v aktuální orální transmisi s pasportizací (min. 3) c) dětská strašidelná vyprávění nebo příběhy o vyvolávání duchů nasbírané v aktuální orální transmisi s pasportizací (min. 3) d) současné anekdoty nasbírané v aktuální orální transmisi s pasportizací (min. 10) K úspěšné atestaci je třeba sebrat min. 3 narace (z žánrů a-c) nebo 10 narací (žánr d). V případě sběru pomocí internetu (sociální sítě, e-mail, internetové stránky vždy o 5 textů více (tedy 8 nebo 15 narací). Narace by měly být ideálně v audio podobě (příloha e-mailu, na CD), nebo písemně v elektronické podobě a odevzdány nejpozději pět pracovních dnů před termínem atestace. Všechny narace by měly být opatřeny pasportizací dle následující struktury: 1) Text Doslovný přepis textu, v případě delších textů získaných v audio podobě pouze jejich stručná sumarizace 2) Kontext a) Iniciály, rod, rok narození, vzdělání, povolání, bydliště vypravěče (ideálně co nejpodrobněji) b) Lokalita pořízení textu/přepisu (ideálně co nejpodrobněji) c) Datum a čas pořízení textu/přepisu (ideálně co nejpodrobněji) d) Kontext vypravěčské situace (spontánní, řízený rozhovor, apod.) e) Přibližná doba trvání obeznámenosti vypravěče s textem, odkud vypravěč slyšel daný příběh 3) Interpretace Badatelova interpretace významu textu či nápisu, motivace jeho interpreta či pravděpodobného autora k jeho šíření Žánr c (dětská vyprávění) je možné doplnit i retrospektivně z vlastních vzpomín Příklad pasportizace: Zabetonovaný Cikán (současná pověst) 1) Text Sumarizace delšího audiozáznamu: Když se někdy za minulého režimu stavěla Slapská přehrada, jeden opilý cikánský dělník spadl do rozdělaného betonu a zatuhnul v něm. Zkoušeli ho vyndat, nešlo to. Aby nebyla poškozena pověst významné stavby socialismu, byl narychlo zaživa zalit několika tunami betonu a všechny stopy zahlazeny. 2) Kontext a) K. M., žena, 1980, VŠ, personalistka, Praha. b) Kavárna Kabinet, Praha 6 – Bubeneč. c) 17. 10. 2006, 21:00-21:30 hod. d) Vyprávěno spontánně během běžné konverzace při debatě o historkách z „vody“. e) Vypravěčka naraci slyšela od svého otce, zemědělského inženýra z Rakovnicka, jehož kolega, stavební inženýr, byl prý tehdy „u toho“. Naraci vnímá podobně jako její otec jako potenciálně realistickou („no stát se to v tý době klidně mohlo…“). 3) Interpretace Vypravěčka považuje daný příběh v prvním plánu za zábavnou semireálnou historku spjatou s konkrétní lokalitou, v druhém plánu pak za naraci symbolicky demonstrující její negativní postoj k odlidštěnosti komunistického režimu. Více viz Janeček, Petr: Černá sanitka: Druhá žeň, Praha 2007, s. 117-119.