HISTORIE - KULTURA
m~~mm——mtm ______________
fdv,
TI
QStunM g*»»r:^t'^«&moW "----
4S
ŘEHOŘ MOLER ČINÍ POSLEDNÍ VŮLI A POROUČÍ SYNŮM BERNARDINOVI A VÁCLAVOVI PO S00 ZLATÝCH A SVÉ ŽENĚ ANNĚ DŮM, SKLEP, SLADOVNU A KLENOTY; KDYBY BERNARDIN CHTĚL STUDOVAT, MÁ MU MATKA DÁVAT 18 HŘIVEN; DĚDIČNÁ VES ČERTORYJE A PŮL SLUŽÍNA, ÚROKY Z RADNICE PODLE PORUČENSTVÍ WEIGLOVA PATŘj MARKÉTĚ, JEHO TCHYNI, A PO JEJÍ SMRTI ŘEHOŘOVĚ MANŽELCE A JEHO DĚTEM; K JEHO POZŮSTALOST! PATŘÍ VES ČECHOVICE, PŮL SLUŽÍNA, DUBANY A SKALICKÁ, CELKEM 767 1/2 ZLATÝCH A 20 GROŠŮ ŠIR. A 70 HŘIVEN; SKLEP (KRÁM?) A SUKNO 500 ZLATÝCH A SLADOVNA 100 ZLATÝCH; DLUŽNÍ POHLEDÁVKY ČINÍ 400 ZLATÝCH;.PORUČNiKY ČINÍ MIKULÁŠE ERLHAUPTA, KMOTRA, A HANUŠKA LINKA
11.ůnof3t466
Státní okresní archiv Otomouc, Archiv mésta -Otomouce, Knihy 1540, f. 195v
Přepis: .Testamentům Gregoríi Mokr, Anno domini 1466 feria tli post Scoiastíce Qregorius Moter učinil jest poručenstvie a svů poslední vuoti, kteréžto svů vlastni raků popsal v přítomností Hanuška Linka, Stanislava Kazcmprota, Jakuba konváře a Jana miscktho písaře, jenž jest z jeto poručenstvie vypsal i ústní tak seznal. Item najprve vyznal jest, že což má zbožie, má najvlce na všech na Čihoviciech 411 zl a 12 sirotcích gr. Item na vsi Služini polovici 242 1/2 zl. a matka ženy mí má druhů polovici, item na vsi Dubanech 114 zla S Širokých gr. Item na vsi Skalická 70 hř. peníz drobných, summa toho cink 767 1/2 hř. den. Item početí sklep a sukna najmen za 500 zl. Item dluhy, kteříž jemu povinpvatijsů, za 400 zl: Item sladovniza 100 zl.jZ tej sumy svrchupsanej poručil synóm svým Bernardinovi a Václavovi kaídimu po SOOzl. Item pani Anně. žení své, poručil duom, sklep síadovnl i to všechno, což jest v sklepl i v domí s klenoty i se všiem zboíiem mohovitým i nemohovitým, ničehuož
46
nevynímajlee, bez příkazy a naříkání bratra mého Vincencia i všech přátel svých i sice od každého tak, aby ona détom mým diet jejich svrchupsanv zpravila a je chovala až do let rozumných! Pakli by pán buoh smrti neuchoyal ženy mí, tehda aby matka ženy mé díti mi chovala a tak učinila, jakož dotčeno jest. Pakli by pán buoh obú smrti neuchovat, tehda nemá dítí žádnému poručit! bez vedomie a vuoie mých pomčntkuov. A jestliže by pán buoh kterého dietite smrti neuchoval, tehda aby s jednoho na druhého (dédictvij spadlo. Pakli by oba umřeli, tehda na mater a švekruíi svů. A jestliže by která škoda se stala buďto na
eb* rnaéU- %<*y ->•*« 3«*.' m< <§■
«eŕ,»«»4V<zŕ|Su ofy &*lhujy> TM. Si* ,C^f&''ýBÍ' ôet* iřfek jit
<*m»A.Q <fytp>YTÚ{ b&tmfk. •»«<»
yeěs''ý^xtoúfft &*&uf~A ůrrpTluJfir.
*-n<úpnfa$        ryoSttuUi r*,&tjfc
/cmř a/ieb v místě, aby toho spolu škodovali. A jestliže by Bernardinus chtii sie učití v koleji, aby jemu matka jeho Anna z Čihovic dávala na to učenie na pomoc 18 hřiven. Pakli by se učití nechtěl, tehda aby jemu nic nedávala, než aby jeho chovala jako druhí dieti. Item ves črtoryje dídičná i příslušenstviem, puol Služína, činš na rathauzi, to všechno podle poručenstvie pana Hanuše Weigie. otce jich, paní Margretha, matka jich, držeti má a po její smrti má na dceru jej!, manželku jeho Annu a na jejich díti spadnuti a od toho dielu nemají Bernardina odlučovali, neb tak umluveno jest, a to jest šíře v poručenstvie pana
117
/cíj/e v misckých knihách popsáno, A na to mám dví dobré vuoti na dvú listech pergamenových. Item k svatému Mauricziemu na stavenie poručil fest 10 hř. Item dití bratra svého vypravil jest i také což Jest tetky jeho Barbory, a to jest šíře vmistckých knihách popsáno!Item k svatému Bernardinu do kuchyni 10 hř., a když by umieral, aby jemu hned žaltář čtti
s velikým konduktem a se 30 mšemi, item chudým nuzným 10 postavuov sukna. Item 10 hř. vikárom do bratrstvie na hrad a tu má kžeti. Poručniky toho všeho učinit jest mocni Mikuláše Blhaupta, kmotra svého, a HanuSka Linka a doufá jim jako dobrým lidem, že nad jeho tenú a dětmi pravé učinie a také mateři staré a že jim radni a pomocní budú v temž jich potřebovat! budú. Actum
tempore Stanisiai škodí, magistri civium, Schonhanus, Wenceslai Krener, Johannis Link, consufum eetererumquc juratomm, sigitlatum etc."
Nepublikováno.
MERKY OLOMOUCKÝCH MĚŠŤANŮ V LETECH 1400-1550
Karel Žurek
Velmi osobitou a zároveň nesmírné zajímavou kapitolu měšťanské heraldiky tvoří značky z lomených a křížených čar, někdy v kombinaci s iniciálami, které se nazývají merky. Jejích název vznikl odvozením z podstatného jména „díe Hausmsrke", které v nemecky mluvících zemích tyto značky obecné označuje.
Merky jsou figurami složenými z čistě geometrických tvarů. Je jistě nesmírně obtížné objektivně posoudit všechny viívy a podnety, které po staletí jejich vývoj formovaly. Významnou roli nepochybné hrála magie a mystika a také lze sotva považovat za náhodu, že nékteré merky mají velmi blízko k astrologickým znakům i astronomickým symbolům a že organizace kamenických hutí a některých bratrstev védomě obsahovaly principy, interpretované v minulém století i v odborné literatuře bohužel až příliš romanticky. Je velmi obtížné určit, jak se rozSfřilo užítí měrek v našich zemích, ale jako nejpravděpodobnéjší se nabízí, že tento zvyk sí ze své vlastí přineslo nemecké městské obyvatelstvo. Především pro Moravu pak nelze opomenout ani výrazný vliv Slezska,
Měšťanské znaky, mezi které tyto značky zařazujeme, se u nás poprvé objevují kolem poloviny 14. století, v dobé, která měšťanskému stavu přinesla první sociální vzestup. Sílící ekonomický vliv a s ním související společenská prestiž, snaha získat privilegované postaveni ve městě, to vše doprovázel i růst sebevědomí, moci, vážnosti a právního uvědomění měšťanů, kteří kupříkladu cestou koupě venkovského statku cílili do řad nižší šlechty a y souvislosti se svou nobilitací získávali šlechtický znak. Ti, jimž se takový vzestup nezdařil a kteří nebylí bez ambicí, položili alespoň svoji značku-merku na štít a použili dalších doprovodných součástí znaku jako klenotu a příkryva-del, aby i vnějškově připodobnili osobní znak s měrkou znakům šlechtickým. Měrka tak plnila rolí osobního znamení, byla heratdizována.
Ve rané fázi vývoje merky označovaly osobu nebo rod, osobní majetek nebo výrobek. Jedinečná měrka byla spojena s konkrétní osobou a přímo zastupovala nositele na pečetích, náhrobcích, portálech či řemeslných výrobcích. Zároveň však mohla označovat vlastníka majetku nebo sloužila jako ochranná známka na zboží. Užití značky bylo motivována i ryze praktickými potřebami měšťanů.
V15. století vlastnila převážná část příslušníků měšťanského stavu jednoduché merky, tvořené z lomených a zkřížených čar. Později v 16. století můžeme na značkách sledovat větší podii písma - osobní znamení tvořila v tomto období vlastní značka kombinovaná s monogramem nositele.
Osobní měšťanská znamenl-merky jsou významným, a!e doposud neprávem přehlíženým zdrojem historického poznání. Jejich studium a vzájemné srovnávání z hlediska uměleckého, historického ale i časového a teritoriálního, môže velkou měrou rozšířit okruh poznatků z oblasti měšťanské heraldiky.
Uttmtum;Žurek }ss>Z
118