II. Dokumente II. Dokumente Ott Olef OttSidiniieitspoli)! f B 4 - 1456Ať^s. C. RtlsaJäCtigCS litBt í ilhelaetr. 74/76 1 ) ^^eííer A. i / läge überswide ich äas IVotöltpll aber__, 2JT1.1942 statt^efanden» Absprache. Da nunme^^ reulieherweise die Grundlinie hinsichtlich der /« praktischen Durchführung der nndlösung der Judenfrage ;f festgelegt ist und seitens der hieran beteiligten t ^ dtellen völlige "Jbereinstimiaung herrscht, darf ich i Sie bitten, Ihren Sachbearbeiter zwecks .Fertigstellung der vom tieichsmrscha.ll gewünschten Vorlage, in der die organisatorischen, technischen und materiellen Voraussetzungen zur praktischen Inangriffnahme der Lösungsarbeiten aufgezeigt werden sollen, zu den hierfür notwendigen iietailbesprechungen abzustellen. uie erste Besprechung dieser Art beabsichtige ich sa j.jixz Uh?L . in ^erlin.Kurrdrsten- (strasse 116. abhalten zu lassen. Ich darf Sie bitten, Ihren oachbtarbeiter zu veranlassen, sich dieserhalb ait seinem zuständigen Referenten, des ft-Ubersturm-bannftlhrer üichmann , ins Benehmen zu Betzen. K210399 a e i 1 11 i t 1' e r ! Ihr 37202.1 78- 166 5o Ausfertigungen 16.Ausfertigung Beapreehungaprotokolí. j. An der am Zo.1.1942 in Berlin, Am Großen ' wonnaee Sr. 56/5G, s t at t gefundenen se-apreoiums i««r Äia aidlSsung Ser Juden f raff« nato«i Gauleiter Dr. Meyer und Reiohsministerium für die besetzten Reidiattmtsleiter Dr. Leibbrondt Ostgebiete Staatssekretär Dr. stuckart Staatssekretär Neumann Staatosekretür Dr. Freislor Staatssekretär Dr. Bühler Reichsminieterium deb Innarn Beauftragter für den Vierjahresplan RoiohaJustiaalni-sterium Amt des Generalgouverneure Unt.rataatssekretar Luther Auewärtiges Amt j "^Oberführer Klopfer partei-Kanalei Ministerialdirektor Kritzinger Reichskanzlei 372024 K210100 79 Dokumente II. Dokumente 168 M-Gruppenf-ihrer «ofViann Rasa*- und Siediungs-hauptamt 1>-Gruppenf uhrer Muller W-OberstLLrmbannfüiirer Eichmann Reiches!cherheits-hauptamt ir-Oberführer Dr. Schöngarth Befehlshaber der Sicherheitspolizei und des SB in Generalgouvernement Sicherheitspolizei und SD iV-Stura bannführe r Di-. Lange Kommandour der Sicherheitspolizei und des SD für den Generalbezirk Lettland, als Vertreter des Befehlahabors der Sicherheitspolizei und des SD für dae Reiehskonuiissariat Ostland. Sicherheitspolizei und SD II. Chef der Sicherheitspolizei und des SD, (^-Obergruppenführer Heydrlch, teilte eingangs seine Bestellung zum Beauftragten für die Vorbereitung der Endlösung der europäischen Judenfrage durch den Reicharoarschall mit und wies darauf hin, daü 2u dieser Besprechung geladen'wurde, um Klarheit in grundsätzlichen Prägen zu sohaffen. Der Wunsch des Re ichsuarschalls, ihn einen Entwurf über dlo organisatorischen, sachlichen und materieller. 3ela:.ge im Hinblick auf die Endlösung der europäischen Judenfrage zu Übersenden, erfordert die vorherige gemeinsame Behandlung aller an diesen Prägen unmittelbar beteiligten Zentral--lnstonzen im Hinblick auf die Parallelisierung der Linienführung. K210-101 Die Federführung bei dar Bearbeitung der Bndlösung der'Judenfrage liege ohne Rücksicht auf_ geographische Grenzen zentral beim Reichoführer-W und Chef der Deutschen Polizei (Chef der Sicherheitspolizei und des SD). Der Chef der Sicherheitspolizei und des SD cab sodann einen kurzen Rückblick über den bisher geführten Kampf gegen diesen Gegner. Die wesentlichsten Momente bilden a/ die Zurückdrängung der Juden aus den einzelner. Lebenagebleten des deutschon Volkes, b/ die Zurüclidrängung der Juden aus dem Lebensrauin des deutschen Volkes. Im Vollzug dieser Bestrebungen wurde ale einzige vorläufige Lösungsmöglichkeit die Beschleunigung der Auswanderung der Juden aus dem Reichsgebiet verstärkt und planmäßig in Angriff genommen. Auf Anordnung dea Reichemarschalls wurde Im Januar_Jl339 eine Reichszentrale für jüdische Aua-wanderung errichtet, oit deren Leitung der Chef ?er_ Sicherheitspolizei und dea SD betraut wurde. Sie hatte insbesondere die Aufgabe a/ all« Maßnahmen nur Vorbereitung einer verstärkten Auswanderung der Juden zu treffe,!. b/ den Aaswaridjiungsstroo zu lenken, c/' die DarckjTührun£ der Auswanderung im jlnzelfall zu beschleunigen. Das Auigabeiiziel war, auf legale Welse / den deivtsciier- ^Labensraua von Juden zu sSubern. K2Í0402 37202Q -80- -81 - II. Dokumente II. Dokumente 169 170 5 - Uber die Bachteile, die eine Boich« Aub-wanderungsforcierung mit sich brachte, waren sich all« Stollen im klaren. Sie mußten jedoch angesichts dea Pehlens anderer Lasungsmöglichkeiten vorerst in Kauf genommen werden. Die Auswanderungsarbeiten waren in der Folgezeit nicht nur ein deutsches Probien, sondern auch ein Problem, ait dam sich die 3ehörden der Ziel- bzw. Einwandererländer au befassen hatten. Die finanziellen Schwierigkeiten, wie Erhöhung der Vorneige- und Landungsgelder seitens der verschiedenen ausländischen Regierungen, feiende Schiffsplätze, laufend verschärfte Einwan-derungöbeachränjcungen oder -sperren, erschwerten die Auswanderungabeatrebungen außerordentlich. Trotz dieser Schwierigkeiten wurden seit der Machtübernahme bis zum Stichtag 31.10.1941 insgesamt rund 557.000 Juden zur Auewanderung gebracht . Davon vom 30.1.1933 aus dem Altreich rd. 360.000 vom 15-3-1938 aus der Ostmark: rd. 147.000 vom 15.3.1939 aus dem Protektorat Böhmen und Mähren rd. 30.000. Die Finanzierung der Auswanderung erfolgte durch die Juden bzw. jüdisch-politischen Organisationen selbst, um den Verbleib der verproleta-risierten Juden zu vermoiden, wurde nach dem Grundsatz verfahren, daß die vermögenden Juden die Abwanderung der vermögenslosen Juden zu finanzieren haben; hier wurde, je nach Vermögen gestaffelt, oine entsprechende Umlage bzw. Auewandererabgabe vorgeschrieben, die zur Bestreitung der finanziellen Obliegenheiten im Zuge der Abwanderung vermögensloser Juden verwandt wurde. III. ;;eben dem Beichsmark-Aufkommen sind Devisen für Vor^ei^c- und Landungsgelder erforderlich gewesen. Um den deuteohen Devisenachatz zu schonen, wurden die jüdischen Finanzinstitutionen des Auslandeo durch die jüdisohen Organisationen des Inlandes vorhalten, für die Beitreibung entsprechender Devisenaufkommen Sorge zu tragen. Hier wurden durch diese ausländischen Juden ins Schenkungswege bis zum 30.10-1941 insgesamt rund 9.500-000 Dollar zur Verfügung gestellt. Inzwischen hat der Reichoführer-U und Chef der Deutscher! Polizei im Hinblick auf die Gefahren einer Auswanderung im Kriege und im Hinblick auf die Möglichkeiten des Ostens die Auswanderung von Juden verboten. Anstelle der Auswanderung ist nunmehr als weitere Löaungsmöglichieit nach entsprechender vorheriger Genehmigung durch den Führer die Evakuierung der Juden nach dem Osten getreten. Diese Aktionen sind jedoch lediglich als Ausv.'ai-li^^^lichkeiten anzusprechen, dcoh werden Iiier bereits jene praktischen Erfahrungen gesammelt, die im Hinblick auf die kommende Endlösung der J^idenfrage von wichtiger Bedeutung sind. Im Zuge dieser Endlbsung der europäischen Judenfrage lo-mraen rund 11 Millionen Ju- den in Betracht, die sich wie folgt auf die einzelnem Län.'.er ''."erteilen: K210404 K210403 3.72 02' 372028 82 83 II. Dokumente II. Dokumente 171 172 Land A. Altreich Ostiaork Ostgebiets Gene ralgouvornoaent Biolysvolc Protektorat Bühnen und Möhren Ä - - Litauen Belgien Dänemark Frankreich / Besetztes Gebiet ... . , Unbesetztes Gebiet Griechenland HJedorlunde Norwegen B. Bulgarien 3ngland Pinnland Irland Italien einschl. Sardinien Albanien Kroatien Portugal Rumänien Schweden Schweiz Serbien Slowakei Spanien Türkei (europ. Ungarn UdSSR Ukraine ? aaA cc/ sehl. 3ialyetok 446.484. einschl. Sessarabien Zahl Peil) Zukamen: über 11.000.000 151.800 43.700 420.000 2.284.000 400.000 74.200 3.500 34.000 43.000 5.600 165.000 700.000 69.600 160.000 1.300 48.000 330.000 2.300 4.000 50.000 200 40.000 3.000 342.000 8.000 18.000 10.000 ae.ooo 6.000 55,rOO 742.800 5.000.000 Bei den angegebenen Jadenzahler, der verschiedenen ausländischen Staaten handelt es sich jedoch nur um Glaubensjuden, da die Begriffsbestimmungen der Juden nach rassischen Grundsätzen teilweise dort noch fehlen. Die Behandlung des Problena in den einzelnen Ländern wird im Hinblick auf die allgemeine Haltung und Auffassung auf gewisse Schwierigkeiten 3toßen, besonders in Ungarn und Rumänien. So kann sich z.3. heute noch in P.U.-»Bnien der Jude gegen Geld entsprechende Dokumente, die ihm eine frando Staatsangehörigkeit amtlich bescheinigen, beschaffen. Der Einfiu3 der Juden auf alle Gebiete in der UdSSR ist bekannt. Im europäischen Gebiet letien etwa 5 Millionen, im asiatischen P.ium lenspp V* Killion Juder.. D:; e beruf astär.diuche Aufgliederung der in europäischen Gebiet der 'IdSSR ansässigen Juden war etwa folgende: In der „„..J„ir*3shaft als atäd-cioche Arbeiter im Handel als Staataairbeiter angestellt in den privaten Berufen -Heilkunde, Frosoe, Theater, uov, 5,1 '.4,8 ;' 20,0 % 23,4 'p 32,7 Jb. Unter entsprechender Leitung' sollen :v.-. im Zuge der Emilösung die Juden in geeigneter Weise im Osten zum Arbeitseinsatz kommen. In großen Arbeitsko.lonnen, unter Trennung der Geschlechter, werden die artei tofähigen Juden straßenbauend in diese Gebiete gefuhrt, wobei zweifellos ein Großteil durch notiirlioho Verminderung uusfa.lsn wii-y K210405 K2I040Ü '030 -84- -85- Dokumente 173 - a Der allfällig endlich verbleibende Restbestand wird, da es 3ich bei diesem zweifellos um den widerstandsfähigsten Teil handelt, entsprechend behandelt werden müssen, da dieser, eine natürliche Auslese darstellend, bei Freilassung als Keimzelle eines neuen jüdischen Aufbaues anzusprechen ist. (Siehe die Erfahrung der Geschichte.) Im Zuge der praktischen Durchführung der Endlösung wird Europa vom Testen nach Osten durchgekämmt. Das Reichsgebiet einschließlich Protektorat 3öhmen und Kahren wird, allein schon aus Gründen der Wohniuigsfrage und sonstigen sozial-politischen Notwendigkeiten, vorweggenommen werden müssen. Die evakuie rten Juden werden zunächst Zug um Zug in sogonannto Durchgangsghettos verbracht, um von dort aus weiter nach dem OBten transportiert zu werden. Wichtige Voraussetzung, so führte {V-Ober-grupponführer Hoydrieh welter aus, für die Durchführung der Evakuierung überhaupt, ist die genaue Festlegung des in Betracht kommenden Pereonen-kreiaes. Es ist beabsichtigt, Juden im Alter von über 65 Jahren nicht zu evakuieren, sondern sie einem Altersghetto - vorgesehen ist Theresienatadt - zu überste'.len. Heben diesen Altersklassen - von den am 51.10.1941 sich im Altreioh und der Ostmark befindlichen etwa 280.000 Juden sind etwa 30 i> Über 65 Jahre alt - finden in den Jüdischen Altersghettoe weiterhin die Schwerkriegsbeschädigten Juden und Juden mit Kriegsauszeichnungen (EK I) Aufnahme, Mit dieser K210'107 II. Dokumente 174 zwecku.jiJiijen Lösung werden mit einem Schlag die vielen Interventionen, ausgeschaltet. Der Beginn der einzelnen größeren Svokit-ierungsaktionen wird weitgehend von der militärischer. Entwicklung abhängig sein. Bezüglich der Behandlung der Endlösung in den von une besetzten und beeinflußten europäischen Gebioten wurde vorgeschlagen, daß die in Itetraeht kommenden Sachbearbeiter. ^ deB Auswärtigen Arates sich nit dem zuständigen Referenten d«r sicherndtspolizei und des SD besprechen. In der Slowakei und Kroatien ist die An^ts-legenheix nicht mehr allzu schwer, da die wesentlich sten Kernfragen in dieser Hinsicht dort bereits ui.-ner Losung sugei'ührt wurden. In Rumänien hat die Regierung inzwischen ebenfalls einen Judenboauftri^ten eingesetzt. Zur Regelung der Frage in Ungarn ist es erforderlich, in Zeitkürze einen Berater für Judenfragen der Ungarischen Regierung äüfzuoktroyiort-ji. Hinsichtlich der Aufnahme der Vorbereit-ji-gen zur Hegelang des Problems in Italien hält "~01-"-r-gruppenführer Keydrich eine Verbindung ; polizei-nhef in diesen Belangen für angebracht. It. bwaetzLun und unbesetzten Krankreic.'. wird die Erfassung der Judon zur Evakuierung alloj Wahrscheinlichkeit nach ohne große Schwierigkeiten vor sieh gehen können. Ufiterstaatauekrötär Luther teilt-hierzu mit, daß bei tiefgehender Behandlung dieses Problems in einigen Landern, eo in den nordischen Staaten, Schwierigkeiten auftauchen werden, und es sich daher empfiehlt, dieso Lander vorerst noch :;'i- K210108 '\ "7 0f> r> n -86- -87- - Dokumente rüekzustellen. In Anbetracht der hier in Frage kommenden geringen Judenzahlen bildet diese Zurückstellung ohnediwu kniy.ä wesentliche Einschränkung. Dafür sieht das Auswärtige Ant für den Südosten und Westen Suropas keine großen Schwierigkeiten. * ','i-Gruppenführer H o f Ki a n n beabsich- tigt, einen Sachbearbeiter des Ras3e- und Siedlungs-hauptaettes zur allgemeinen Orientierung dann nach Ungarn mitsenden zu wollen, wenn seitens des Chefs der Sicherheitspoliaui und des SD die Angelegenheit dort in Angriff genommen wird. £3 wurde festgelegt, diesen Sachbearbeiter des Rasse- und Siedlungshauptamtes, der nicht aktiv werden soll, vorübergehend offiziell als Gehilf er. zum Polizei-Attache abzustellen. VI. Tl-i Zuge der indlösungsvorhaoen sollen die Nürnberger Gesetze gewissermaßen die Grundlage bilden, wobei Voraussetzung für die restlose Bereinigung des Problems auch die Ib'sung der Mischehen-und Misehlingsfragon ist. Ohof der Sicherheitspolizei und des SD erörtert in Hinblick auf ein Schreiben des Chefs der Reichskanzlei zunächst theoretisch die nachstehenden Punkte: 1) Behandlung der Kisehlin«c 1. Grades. Kisehlinge 1. Grades Bind im Hinblick auf die Endlösung der Judenfrage den Juden gleichgestellt. K21.01Ü3 II. Dokumente 176 -11 - Von dieser Behandlung werden ausgenommen: a) Mischlinge 1. Grades verheiratet mit Deutschblütigen, au» deren Ehe Kinder (Mischlinge 2. Gradee) hervorgegangen sind. Diese Mischlinge 2. Grades sind im wesentlichen den Deutschen gleichgestellt . b) Mischlinge 1. Grades, für die von den höchsten Instanzen der Partei und des Staates bisher auf irgendwelchen Le-bsnagebieten Ausnahmegenehmigungen erteilt worden slnd.> Jeder Einzelfall muß überprüft werden, wobei nicht ausgeschlossen wird, daß die Entscheidung nochmals zu Ungunsten des Mischling3 ausfällt. Voraussetzungen einer Ausnahmebewilllgung müssen stets grundsätzliche Verdienste des in Frage stehenden Mischlings selbat sein. (Kioht Verdienste des deutschblütigen Eltern- oder 2he-teiles.) Der von der Evakuierung auszunehmende Mischling 1. Grades wird - um jede Nachkommenschaft zu verhindern und das Miachlingsproblem endgültig zu bereinigen - sterilisiert. Die Sterilisierung erfolgt freiwillig. Sie ist aber Voraussetzung de3 Verbleibens im Reich. Der sterilisierte "Mischling" ist in der Folgezeit von allen einengenden Bestimmungen, denen er bislang unterworfen ist, befreit. 2) Behandlung der HiBchllnge 2. Grades. Die Mischlinge 2. Gradee werden grundsätzlich den Deutschblütigen zugesohlagen, mit Ausnahme folgender Fälle, in denen die Mischlinge 2. Grades den Juden gleichgestellt werdeni K210410 372034 -► -88- -89- I Dokumente 177 - 12 - a) Herkunft des Mischlings 2. Grades aus einer Bastardehe (beide Teile Mischlingen. b) Rassisch besonders ungünstiges Erscheinungsbild des Mischlings 2. Grades, da3 ihn schon äußerlich zu den Juden rechnet. o) Besondere schlechte polizeiliche und politische Beurteilung des Mischlings 2. Grades, die erkennen läßt, daß er sich wie ein. Jude fühlt und benimmt. Auch in diesen Fällen seilen aber dann Ausnahmen nicht gemacht werden, wenn der Mischling 2. Grawes deutsohblütig verheiratet ist. 5) Ehen zwischen Volljuden und Doutachblütlgen. von Einzelfall zu Einzelfall muß hier entschieden werden, ob der jüdische Teil evakuiert wird, oder ob er unter Berücksichtigung auf die Auswirkungen einer solchen Maßnahme auf die deutschen Verwandten dieser Miaohehe einem Altersghetto überstellt wird. 4) Ehen zwischen Mischlingen 1. Grades und Deut achbltru ig e'n. a) Ohne Kinder. Sind aus der Ehe keine Kinder hervorgegangen, wird der Mischling 1. GradeB evakuiert bzw. einem Altersghetto überstellt. (Gleiche Bena*idlung wie bei Ehen zwi3nhc-n rollenden und Deutsehblütigen, Punkt 3.) K210411 . 372G35 -90- II, Dokumente 178 - i3 - b) Kit Kindern. Sind Kinder aus der Ehe hervorgegangen (Mischlinge 2. Grades), werden sie, wenn sie den Juden gleichgestellt v/erden, zusammen mit dem Mischling 1. Grades evakuiert bzw. einem Ghetto Uberstellt. Soweit diese Kinder Deutschen gleichgestellt werden (Hegelfälle), sind sie von der Evakuierung auszunehmen und damit auch der Mischling 1. Grades. 5) Shen zwischen Mischlingen 1. Gradea und Mischlingen 1. Graäas oder Juden." Bei diesen Ehen (einschließlich der Kinder.) werden alle Teile wie Juden behandelt und daher evakuiert bzw. einem Altersghetto überstellt. 6) Ehen zwischen Mischlingen 1. Grades und Mischlingen c. Grades. Beide Kheteile werden ohne Rücksicht darauf, ob Kinder vorhanden sind oder nicht, evakuiert bzw. einem Altersghetto überstellt, da etwaige Kinder rssaenmäßig in der Regel einen stärkeren jüdischen Bluteinschlag aufweisen, als die Jüdischen Mischlinge 2. Grade) iv-Gruppenführer H o f m a n n steht auf dem Standpunkt, daß von der Sterilisierung weitgehend .Gebrauch gexmeht werden muß; zumal der Misch- «210412 372036 . -91 - Dokumente 179 11 ling, vor diu ^fahl gestellt, ob er evakuiert oder sterilisiert werden soll, sich lieber der Sterilisierung unterziehen würde. Staatssekretär Dr. Stuokart stellt fest, daß die praktische Durchführung der eben mitgeteilter. LösunsörcSgllchkeiten zur Bereinigung der Ki3ehchen- und Uischlingsfragen in dieser Porin eine unendliche Vorwaltungaarboit alt sich bringen wurde, s-.um anderen auf alle Fälle auoh den biologischen Tataachen Hechnung zu tragen, schlug Staatssekretär Dr. stuckart vor, eur Zwangssterilisierung zu schreiten.. Zur Vereinfachung des Misehehenproblems Büßten ferner Möglichkeiten überlegt werde» mit dem Ziel, daß der Gesetzgeber etwa aagtt "Diese Ehen sind geschieden". 3cziiglich der Präge der Auswirkung der Judenevakuierung auf das Wirtschaftsleben erklärte Staatssekretär N e u m a n n , daß die in kriegswichtigen Betrieben im Arbeitseinsatz stehenden Juden derzeit, solange noch kein Ersatz zur Verfügung steht, nicht evakuiert werden könnten. (^Obergruppenführer Heydrich wies darauf hin, daß diese Juden nach den von ihm genehmigten Richtlinien zur Durchführung der derzeit laufenden ^vakuierung3aktionen ohnedies nicht evakuiert würden. Staatssekretär Dr. 3 Ü h 1 e r stellte fest, daß das Generalgouvernement ea begrUßen würde, wenn mit der Endlösung dieser Präge im Generalgouvernement begonnen würde, weil einmal hier das Tranaportproblem keine übergeordnete Rolle spielt 15 - Dokumente 180 und arboitseinaatzaäßige Gründe den Lauf dieser Aktion nicht behindarn würden. Juden müßten so schnell wie möglich aus dem Gebiet des Generalgouvernements entfernt werden, weil gerade hier der Jude als Seuchenträger eine eminente Gefahr bedeutet und er zum anderen durch fortgesetzten Sehleichhandel die wirtschaftliche Struktur dea Lande3 dauernd in Unordnung bringt. Von den in Präge koiamenden etwa 2 1/2 Millionen Juden 3ei Überdies die Mehrzahl der ?älle arbeitsunfähig. Staatssekretär Dr. B ü h 1 c r stellt weiterhin fest, daß die Lösung der Judenfrage im Generalgouvcrncncnt federführend beim Chef der Sicherheitepolizei und des SD liegt und seine Arbeiten durch die 3chörden des Generalgouvernements unterstützt würden, lir hätte nur eine Sitte, die judenfrses in diesem Gebisx so schnoll wie möglich eu lösen. Abschließend wurden die verschiedenen Arten der Lösungsmöglichkeiten besprochen, wobei sowohl seitens des Gauleiters Dr. Meyer als a ich seitens das Staatssekretärs Dr. B ü h 1 e r der Standpunkt vertreten wurde, gewisse vorbereitende Arbeiten im Zuge der Endlösung gleich in den betreffenden Gebieten selbst durchzuführen, wobei Jedoch eine Beunruhigung der Bevölkerung vermieden werden müsse. Mit der Bitte den Chefs der Sicherheitspolizei und des SD an die BesprechungsteiLnehner, ihm bei der Durchführung der Lösungsarbeiten entsprechende Unterstützung zu gewähren, wurde die Besprechung geschlossen. K2KM13 K210411 372G33 -92- -93- Mark Roseman Setkání ve vile u jezera Konference ve Wannsee a „konečné řešení židovské otázky" Peter Klein Die „Wannsee-Konferenz' am 20. Januar 1942 Eine Einführung' Mit einem Vorwort von Hans-Christian Jasen i»anartíS(!s Aut - 21L!! 181 ISusroiT lietei- Partei,-,,-, ■ÍR"-* platsli-'v" t ľ,ľ™" "u,t« *»h .,31 0«r 4«lt «,Wä"en™ j""66"" 8"^i»». »OH»!*» eas.fiirt. kmí. „, %4 K2KI-Í lö V i ® METROPOL vání židovských pracovních sil, onen rozhodující faktor, který určoval, jak velký zbytek evropských Židů bude moci přežít. Nešlo však o rozhodnutí, zda zabíjet, či nikoli, ale prostě jen o to, kdy zabíjet a v jakém pořadí. V tomto ohledu Protokol z Wannsee skutečně zachycuje rozhodující přechod v německé protižidovské politice, přechod od kvazigenoci-dálních deportací k jednoznačnému programu masového vyvražďovaní. Samotné Wannsee nebylo momentem rozhodnutí. Nikdo ve Wannsee, dokonce ani Heydrich, nebyl tak vysoce postavený, aby o takovýchto věcech mohl rozhodovat. Osud mí-šenců ukázal, že pokud se podařilo podsunout Hitlerovi správné argumenty, dohody zajištěné ve Wannsee bylo možné anulovat. A naopak tam, kde byl zajištěn Hitlerův souhlas, mohl Himmler postupovat stejně, i kdyby Heydrich ve Wannsee nezískal aktivní a pasivní souhlas zúčastněných institucí. Protokol z Wannsee byl spíše mezníkem naznačujícím, že genocida se stala oficiální politikou. Přesto však bral Heydrich souhlas, který ve Wannsee získal, velmi vážně. Ze signálů, jež on a Eichmann po této události vysílali, plyne, že konference nesmírně posílila jejich sebevědomí. Heydrich ještě v květnu - při své návštěvě funkcionářů bezpečnostních složek ve Francii, jež byla jeho návštěvou poslední - ve svém líčení plánů na konečné řešení židovské otázky zdůrazňoval význam dohody dosažené 20. ledna 1942.46 Státní tajemníci, kteří spolu ve Wannsee velmi zdvořile hovořili a popíjeli přitom koňak, tak skutečně uvolnili cestu genocidě. Příloha Protokol z Wannsee1 Tajná říšská věc! Protokol z porady I. Porady o konečném řešení židovské otázky, která se konala 20. ledna 1942 v Berlíně, Am Grossen Wannsee č. 56-58, se zúčastnili: Župní vedoucí Dr. Meyer a vedoucí říšského úřadu dr. Leibbrandt Státní tajemník Dr. Stuckart Státní tajemník Neumann Státní tajemník Dr. Freisler Státní tajemník Dr. Bühler Státní podtajemník Luther SS Oberführer Klopfer Ministerský ředitel Kritzinger SS gruppenführer Hofmann Říšské ministerstvo pro obsazená území na Východě Říšské ministerstvo vnitra Poverenec pro čtyřletý plán Říšské ministerstvo spravedlnosti Úřad generálního guvernéra Ministerstvo zahraničí Kancelář strany (NSDAP) Říšské kancléřství Hlavní úřad pro otázky rasy a osídlování Říšský hlavní bezpečnostní úřad Říšský hlavní bezpečnostní úřad Bezpečnostní policie a SD SS gruppenführer Müller SS Obersturmbannführer Eichmann SS Oberführer Dr. Schöngarth, velitel bezpečnostní policie a SD v Generálním gouvernementu SS Sturmbannführer Dr. Lange, Bezpečnostní policie a SD velitel bezpečnostní policie a SD pro generální kraj Lotyšsko, jako zástupce velitele bezpečnostní policie a SD pro říšský komisariát východních zemí 132 133 II. Na počátku sdělil velitel bezpečnostní policie a SD SS Obergruppenführer Heydrich, že ho říšský maršál jmenoval pověřencem pro přípravu konečného řešení židovské otázky v Evropě a poukázal na to, že [přítomní] byli pozváni na tuto poradu proto, aby se vyjasnily základní otázky. Přání říšského maršála, aby mu byl zaslán návrh organizačních, věcných a materiálních otázek se zřetelem na konečné řešení židovské otázky v Evropě, vyžaduje předběžné společné jednání všech ústředních orgánů, které jsou na těchto otázkách bezprostředně zúčastněny, ke koordinaci linie. Hlavní vypracování konečného řešeni židovské otázky bez ohledu na zeměpisné hranice zůstane ústředně soustředěno v rukou říšského vůdce SS a velitele německé policie (velitele bezpečnostní policie a SD). Velitel bezpečnostní policie a SD podal potom krátký přehled o boji dosud vedeném proti těmto protivníkům. Stěžejní body tvoří: a) vytlačení Židů z jednotlivých oblastí života německého národa, b) vytlačení Židů z životního prostoru německého národa. Při prováděni tohoto úsilí se jako jediná dosavadní možnost řešení uplatňovalo ve zvýšené míře a podle plánu urychlené vystěhovalectví Židů z území Říše. Z příkazu říšského maršála byla v lednu 1939 zřízena říšská ústředna pro židovské vystěhovalectví, jejímž vedením byl pověřen velitel bezpečnostní policie a SD. Měla zejména za úkol: a) učinit opatření k přípravě zesíleného vystěhování Židů, b) řídit proud vystěhovalectví, c) uspíšit vystěhování v jednotlivých případech. Cílem tohoto úkolu bylo vyčistit legálním způsobem německý životní prostor od Židů. Nevýhody, které s sebou přinášelo takové prosazování vystěhovalectví, byly všem místům jasné. Bylo však nutné prozatím se s nimi smířit, protože nebyly jiné možnosti řešení. Práce souvisící s vystěhovalectvím byla v dalším období nejen problémem německým, ale také problémem, kterým se musely zabývat úřady cílových, popřípadě přistěhovaleckých zemí. Finanční těžkosti, jako zvýšení předepsaných částek peněz stanovené různými zahraničními vládami, kterými se museli přijíždějící nebo přistávající vykazovat, nedostatek míst na lodích, neustálé zostřování omezení přistěhovalectví anebo jeho zastavení ztěžovaly mimořádně snahu o vystěhování. Přes tyto obtíže se od převzetí moci až do rozhodného dne 31. října 1941 vystěhovalo vcelku asi 537 000 Židů, z toho: Od 30. ledna 1933 ze staré říše asi 360 000 Od 15. března 1938 z Východní Marky (Rakouska) asi 147 000 Od 15. března 1939 z Protektorátu Čechy a Morava asi 30 000 Vystěhování financovali Židé, případně židovské politické organizace samy. Abychom se vyvarovali toho, že by tu zůstali zpro-letarizovaní Židé, postupovalo se podle zásady, že zámožní Židé musí Financovat vystěhování nemajetných Židů; tu se předepisovala odstupňovaně podle jmění příslušná dávka nebo vystěhova-lecký poplatek, kterého se použilo ke krytí finančních nákladů souvisících s vystěhováním nemajetných Židů. Kromě nákladů v říšských markách bylo zapotřebí deviz na částky, kterými se museli vykazovat při přistěhování nebo přistání. Aby se ušetřila německá zásoba deviz, přiměly domácí židovské organizace židovské finanční instituce v zahraničí, aby zajistily o obstarání potřebných devizových částek. Tak poskytli zahraniční Židé až do 30. října 1941 jako dar celkem asi 9 500 000 dolarů. Mezitím zakázal říšský vůdce SS a velitel německé policie vystěhovalectví Židů s ohledem na nebezpečí vystěhovalectví za války a vzhledem k možnostem na Východě. III. Místo vystěhování nastoupila jako další možnost řešení po příslušném předběžném schválení vůdcem evakuace Židů na Východ. Na tyto akce je třeba pohlížet toliko jako na nouzové možnosti, ale už nyní se získávají praktické zkušenosti, které mají velký význam vzhledem ke konečnému řešení židovské otázky v budoucnosti. Pro toto konečné řešeni židovské otázky v Evropě přichází v úvahu asi 11 milionů Židů. Početní stav Židů v jednotlivých zemích je tento: 134 135 Země Počet A. Stará říše Východní území Východní Marka (Rakousko) Generální gouvernement Bialystok Protektorát Čechy a Morava Estonsko - bez Židů Lotyšsko Litva Belgie Dánsko Francie - obsazené území - neobsazené území Řecko Holandsko Norsko B. Bulharsko Anglie Finsko Irsko Itálie včetně Sardinie Albánie Chorvatsko Portugalsko Rumunsko včetně Besarábie Švédsko Švýcarsko Srbsko Slovensko Španělsko Turecko (evropská část) Maďarsko 131 800 420 000 43 700 2 284 000 400 000 74 200 3 500 34 000 43 000 5 600 165 000 700 000 69 600 160 800 1 300 48 000 330 000 2 300 4 000 58 000 200 40 000 3 000 342 000 8 000 18 000 10 000 88 000 6 000 55 500 742 800 SSSR 5 000 000 Z toho Ukrajina 2 994 684 Z toho Bílá Rus (bez Bialystoku) 446 484 Celkem přes 11 000 000 Při uvedených počtech Židů v různých státech jde pouze o Židy podle vyznání, protože tam částečně ještě neexistuje označení Židů podle rasových zásad. Vyřešení problému bude v jednotlivých zemích narážet na určité těžkosti vzhledem k všeobecnému postoji a pojetí, zvláště v Maďarsku a Rumunsku. Tak napr. v Rumunsku si ještě dnes může opatřit Žid za peníze příslušné dokumenty, které mu úředně potvrzují cizí státní příslušnost. Je známo, jaký mají Židé vliv ve všech oblastech SSSR. V evropské části žije asi 5 milionů, v asijské přibližně 1/2 milionu Židů. Rozdělení Židů usídlených v evropské části SSSR podle zaměstnání bylo přibližně: V zemědělství 9,1 % Jako dělníci ve městech 14,8 % V obchodě 20,0% Státní zaměstnanci 23,4 % Ve svobodných povoláních, zdravotnictví, tisku, divadle atd. 32,7 % Židé se mají po dobu konečného řešení posílat na práce na Východ pod příslušným vedením. Práceschopní Židé budou do těchto oblastí přivedeni ve velkých kolonách, odděleně podle pohlaví. Budou pracovat na stavbě silnic, přičemž jich bezpochyby velká část zmizí přirozeným úbytkem. Se zbytkem, který v každém případě nakonec zůstane, se bude muset vhodně naložit, protože tu nepochybně půjde o část nej-odolnější, představující přirozený výběr, na který je třeba pohlížet při propouštění na svobodu jako na zárodek nového židovského rozmachu. (Viz zkušenosti z dějin.) Při praktickém provádění konečného řešení bude Evropa pročesána od západu na východ. Území říše včetně Protektorátu Če- 136 137 chy a Morava musí mít přednost, třeba už jen z důvodů bytových a jiných sociálně-politických potřeb. Evakuovaní Židé budou dopraveni vlakem nejprve do takzvaných tranzitních ghett, aby odtud byli odvezeni dále na Východ. Důležitým předpokladem pro provedení evakuace je, jak vyložil v dalším SS Obergruppenführer Heydrich, přesně stanovit osoby přicházející v úvahu. Nemáme v úmyslu evakuovat Židy starší 65 let, ale odevzdat je do ghetta pro staré - počítá se s Terezínem. Vedle těchto skupin starých lidí - z počtu asi 280 000 Židů, kteří byli 31. října 1941 ve staré říši a Východní Marce, je asi 30 % starších 65 let - budou v židovských ghettech pro staré přijímáni ještě Židé s těžkými válečnými zraněními a Židé s válečnými vyznamenáními (Železný kříž I. třídy). Tímto vhodným řešením budou naráz vyloučeny všechny intervence. Počátek jednotlivých větších evakuačních akcí bude do značné míry záviset na vývoji vojenské situace. Pokud jde o způsob konečného řešení v evropských zemích námi obsazených nebo pod naším vlivem, bylo navrženo, aby odborníci ministerstva zahraničí, kteří přicházejí v úvahu, se dohovořili s příslušnými referenty bezpečnostní policie a SD. Ve Slovinsku a Chorvatsku není již situace tak těžká, protože tam byly už v tomto směru vyřešeny nejdůležitější základní otázky. V Rumunsku jmenovala vláda rovněž pověřence pro židovskou otázku. K vyřešení této otázky v Maďarsku je nutné oktrojovat maďarské vládě v nejbližší době poradce pro židovskou otázku. Vzhledem k tomu, že se započalo s přípravou řešení problému v Itálii, považuje SS Obergruppenführer Heydrich za nutné spojit se v těchto otázkách s velitelem policie. V obsazené a neobsazené Francii budou Židé určení k evakuaci soustředěni pravděpodobně bez velkých potíží. Státní podtajemník Luther k tomu sdělil, že při důkladném řešení tohoto problému v některých zemích, jako např. v severských zemích, se objeví těžkosti a že se proto doporučuje ponechat tyto země zatím ještě stranou. Vzhledem k nepatrnému počtu Židů, kteří tu přicházejí v úvahu, neznamená tento odklad stejně žádné omezení. Naproti tomu nepočítá ministerstvo zahraničí s žádnými velkými těžkostmi v jihovýchodní a západní Evropě. SS gruppenfúhrer Hofmann zamýšlí pro všeobecnou orientaci poslat do Maďarska odborníka Hlavního úřadu pro otázky rasy a osídlování. Tento odborník započne se svou prací, až se velitel bezpečnostní policie a SD rozhodne řešit tyto záležitosti. Bylo stanoveno jmenovat tohoto odborníka Hlavního úřadu pro otázky rasy a osídlování, který nemá vyvíjet aktivní činnost, na přechodnou dobu oficiálně pomocníkem policejního atašé. IV. Základem této akce, která má vyřešit židovskou otázku, mají být v jistém smyslu norimberské zákony; přitom předpokladem pro definitivní řešení otázky je také vyřešeni otázek smíšených manželství a míšenců. Velitel bezpečnostní policie a SD vysvětlil v souvislosti s dopisem vedoucího říšského kancléřství nejdříve teoreticky tyto body: I. Jak zacházet s míšenci 1. stupně. Pokud jde o konečné řešení židovské otázky, jsou míšenci 1. stupně postaveni naroveň Židům. Z toho jsou vyňati: a) Míšenci 1. stupně, kteří uzavřeli manželství s osobami německé krve, z něhož vzešly děti (míšenci 2. stupně). Tito míšenci 2. stupně jsou v podstatě postaveni naroveň Němcům. b) Míšenci 1. stupně, kterým povolily nejvyšší instance strany a státu výjimečně pracovat dosud na některých úsecích (života). Každý jednotlivý případ se musí přezkoumat; přitom není vyloučeno, že rozhodnutí bude znít v neprospěch míšence. Předpokladem pro povolení výjimky musí být vždy zásadně zásluhy samotného míšence. Nikoli tedy zásluhy toho z rodičů nebo manželů, který je německé krve. Míšenec 1. stupně, který bude vyňat z evakuace, bude sterilizo-ván, aby se zabránilo jakémukoli potomstvu a míšenecký problém tím byl jednou provždy odstraněn. Sterilizace je dobrovolná, je však podmínkou pro další pobyt v Říši. Sterilizovaný míšenec je 138 139 v budoucnu osvobozen od všech omezujících ustanovení, kterým byl dosud podroben. 2. Jak zacházet s míšenci 2. stupně. Míšenci 2. stupně se zásadně počítají k osobám německé krve, vyjma těchto případů, v nichž jsou míšenci 2. stupně postaveni naroveň Židům: a) Míšenec 2. stupně pochází z bastardního manželství (obě strany míšenci). b) Rasově zvláště nepříznivý vzhled míšence 2. stupně, z kterého lze soudit, že už svým zevnějškem patří k Židům. c) Zvláště špatný policejní a politický posudek míšence 2. stupně, z kterého vyplývá, že se cítí Židem a jako Žid se chová. Žije-li míšenec 2. stupně v manželství s příslušníkem německé krve, nemají se v takových případech činit výjimky. 3. Manželství mezi plnými Židy a příslušníky německé krve. Případ od případu se musí rozhodnout, zda bude židovský jedinec evakuován nebo zda bude vzhledem k působení takového opatření na příbuzné tohoto smíšeného manželství německé krve převezen do ghetta pro staré. 4. Manželství mezi míšenci 1. stupně a příslušníky německé krve. a) bezdětná: Nevzešly-li z manželství žádné děti, bude míšenec 1. stupně stejně evakuován, případně poslán do ghetta pro staré. (Stejné zacházení jako u manželství mezi plnými Židy a příslušníky německé krve, bod 3.) b) s dětmi: Vzešly-li děti z manželství (míšenci 2. stupně) a budou-li tyto děti postaveny naroveň Židům, budou evakuovány spolu s míšen-cem 1. stupně, případně poslány do ghetta. Pokud jsou tyto děti postaveny naroveň příslušníkům německé krve (normální případy), mají být z evakuace vyňaty. Tím se z evakuace vyjímá i míšenec 1. stupně. 5. Manželství mezi míšenci 1. stupně nebo míšenci 2. stupně a Židy. Při těchto manželstvích (včetně dětí) se bude zacházet se všemi stranami jako se Židy a budou proto evakuovaní, případně posláni do ghetta pro staré. 6. Manželství mezi míšenci 1. stupně a míšenci 2. stupně. Oba manželé budou evakuovaní bez ohledu na to, mají-li děti, případné budou posláni do ghetta pro staré, protože případné děti vykazují zpravidla rasově silnější vliv židovské krve než židovští míšenci 2. stupně. SS gruppenführer Hofmann zastává stanovisko, že se musí v rozsáhlém měřítku používat sterilizace zejména proto, že míšenec postavený před volbu, zda chce být evakuován, nebo sterili-zován, podrobí se raději sterilizaci. Státní tajemník Dr. Stuckart tvrdí, že s praktickým prováděním právě sdělených možností, jak řešit otázku smíšených manželství a míšenců, bude nekonečně mnoho administrativní práce. V každém případě se má však přihlížet ke zkušenostem biologického charakteru. Proto státní tajemník Dr. Stuckart navrhl, aby se přikročilo k násilné sterilizaci. K zjednodušení problému míšenců musí se dále uvažovat o možnostech, že by např. zákonodárce měl právo rozhodnout: „Tato manželství jsou rozloučena." Pokud jde o otázky, jak bude působit evakuace Židů na hospodářský život, státní tajemník Neumann vysvětlil, že Židé, kteří toho času pracují ve válečně důležitých podnicích, nebudou evakuovaní do té doby, než budou nahrazeni. SS Obergruppenführer Heydrich poukázal na to, že podle směrnic o provádění evakuačních akcí, které toho času platí a které schválil, tito Židé stejně nebudou evakuovaní. Státní tajemník Dr. Bühler prohlásil, že Generální gouver-nement by uvítal, kdyby se zde začalo s konečným řešením této otázky, protože by tady odpadl problém transportu a důvody pracovního nasazení by nebránily průběhu této akce. Židé by museli být z prostoru Generálního gouvernementu odstraněni co nejrychleji, protože právě zde je Žid jako nositel nákaz eminentně nebezpečný a soustavnou šmelinou neustále rozvrací hospodářskou strukturu země. Z přibližně 2,5 milio- 140 141 nu Židů, kteří přicházejí v úvahu, je nadto většina neschopná práce. Státní tajemník Dr. Bůhler dále prohlásil, že řešením židovské otázky v Generálním gouvernementu se má zabývat velitel bezpečnostní policie a SD a že jeho práce je podporována úřady Generálního gouvernementu. Vznáší jen prosbu, aby židovská otázka na tomto území byla vyřešena co nejrychleji. Závěrem byly prohovořeny různé formy řešení, přičemž jak župní vedoucí Dr. Meyer, tak i státní tajemník Dr. Bůhler zastávali stanovisko, aby se určité přípravné práce v průběhu konečného řešení prováděly přímo v příslušných oblastech. Přitom je třeba se vyhnout zneklidnění obyvatelstva. Prosbou velitele bezpečnostní policie a SD, aby mu účastníci porady poskytli náležitou podporu při práci na řešení otázky, byla porada ukončena. Dokument Mezinárodního vojenského soudního tribunálu v Norimberku Upraveno podle protokolu uveřejněného v publikaci SS v aká (Dokumenty o doänechSS), Praha, Naše vojsko 1959, s. 137-145. Poznámky 1. „Patrně nejhanebnější dokument" 1. Procesy s mezinárodními válečnými zločinci skončily v roce 1946. Spojené státy potom v následných procesech, které se konaly rovněž v Norimberku, soudily druhořadé funkcionáře. Tzv. proces s ministerstvy zahrnoval (mezi jinými) též úředníky přítomné na konferenci ve Wannsee. Viz Trials oj'War Criminals Before the Nuremberg Military Tribunals Under Control CouncilLaw, Vol. 13-15, No. 10: Th Ministries Case, Nuremberg, October 1946-April 1949. 2. Můj překlad úryvku z Kempner Robert M. W., Ankläger einer Epoche. Lebenserinnerungen, Frankfurt am Main, Berlin, Wien 1983, s. 310-311, zde s. 311. Brigádní generál Telford Taylor nahradil ve funkci hlavního amerického prokurátora Roberta Jacksona. 3. Grenville J. A. S., Die „Endiösung" and die .Judenmischlinge" im Dritten Reich. In: Büttner Ursula, Johe W., Voss Angelika (eds.), Das Unrechtsregime: Internationale Forschung über den Nationalsozialismus, Hamburg 1986, s. 91-121, zde s. 108. 4. Kempner, Anklägers. 310-312. 5. Yahil Leni, Himmler's Timetable, Tad Vashem Studies, 28, 2000, s. 351-361, zde s. 351. 6. Eberhard J., On the Purpose of the Wannsee Conference. In: Pacy J. S., Wertheimer A. S. (eds.), Perspectives on the Holocaust. Essays in Honor of Raul Hilberg, Boulder, San Francisco, Oxford 1995, s. 39-50, zde s. 39. 7. K autentičnosti protokolu Scheffler W., Die Wannsee-Konferenz und Ihre Historische Bedeutung, v brožuře s názvem Erinnern fur die Zukunft, kterou k vydání připravil a vytiskl Gedenkstätte Haus der Wannsee-Konferenz [Památník konference ve Wannsee]. Berlin, bez data [1992], s. 17-34, zde s. 30-31. 8. Nejlepší shrnutí problematiky přináší Jäckel E., RohwerJ., Der Mord an den Juden im Zweiten Weltkrieg, Stuttgart 1985. 9. Přehledy těchto debat obvykle uvádějí týchž několik jmen - Lucy Da-vidowiczovou a Geralda Flemminga na straně jedné a Martin Brosza- 142 143