Hudební klasicismus

Neexistuje kvalitní souhrnná publikace s recentními výzkumy, zpracována pouze dílčí témata. Na vině
mj. nedostatečná probádanost, což  souvisí s množství hudby, která byla v daném období
zkomponována, a množstvím dochovaných pramenů (opisů, tisků).

Např. Vaňhal: RISM uvádí 3107 jeho rukopisů (tisky do toho nejsou zahrnuty)

Povinná literatura:

Burney, Charles: Hudební cestopis 18. věku. Praha, 1966.

Bach, Carl Philipp Emanuel: Úvaha o správném způsobu hry na klavír. Překlad Vratislav Bělský. Brno
2002. Povinné: slovo překladatele (s. I-IV), dále s. 21-27, 122 (§16), 139-144, 375-385.

Quantz, Johann Joachim: Pokus o návod jak hrát na příčnou flétnu. Překl. V. Bělský. Praha 1990.
Povinné: s. 8-24, 79-86, 197-234.

Mozart, Leopold: Důkladná škola hry na housle. Překl. V. Bělský. Praha 2000.  Povinné str. 1-24,
201-209.

Helfert, Vladimír: Jiří Benda. Příspěvek k problému české hudební emigrace, II. části 1. díl (Gota
1750–1774). Brno 1934.

Němeček, Jan: Nástin české hudby XVIII. století. Praha 1955.

Němeček, Franz X. Život c. k. kapelníka W. A. Mozarta. 1798, překlad do češtiny Praha 1956.

Vít, Petr: Estetické myšlení o hudbě: české země 1760-1860. Praha 1987. Povinné s. 20-36.

Michels, Ulrich: Encyklopedický atlas hudby. Praha 2000.

Trojan, Jan: Dějiny opery. Praha-Litomyšl 2001.

Jírovec, Vojtěch: Vlastní životopis. Vyd. Fr. Bartoš. Praha 1940.

Rejcha, Antonín: Hudba jako ryze citové umění. Ed. Roman Dykast. Praha 2009.

Šišková, Ingeborg: Dějiny hudby IV., Klasicismus, Praha 2012

Kolektiv autorů: Hudba v českých dějinách. Praha 1983 – Pilková, Z.: Doba osvícenského absolutismu
(1740–1810).

Perutková, Jana. Problematika galantního stylu ve světle dobových pramenů (s bližším zaměřením na
hudebně dramatickou tvorbu). Musicologica Brunensia, 2011, roč. 46, č. 1-2, s. 127-139.

Perutková, Jana: Osvícenství a další filozofické směry. Pracovní soubor pdf v ISu.

Slavický, Tomáš. Opera Josefa Myslivečka Il Bellerofonte na neapolské a pražské scéně a na kůrech
českých kostelů. In Baroko v Itálii - baroko v Čechách: setkávání osobností, idejí a uměleckých
forem. Praha 2003, s. 303–311.

Hesla Grove: Mozart, Haydn, Beethoven.


Nepovinná literatura:

 Flotzinger, Rudolf. Herkunft und Bedeutung des Ausdrucks (Wiener) Klassik. In Wiener Klassik. Ein
musikgeschichtlicher Begriff in Diskussion (= Wiener Beiträge zur Musikwissenschaft 21), hg. G.
Gruber, Wien 2002, s. 41–52.

 Helfert, Vladimír. Jiří Benda. Příspěvek k problému české hudební emigrace, I. část (Základy).
Brno 1929.

 Heartz, Daniel. Coming of Age in Bohemia: The Musical Apprenticeships of Benda and Gluck. The
Journal of Musicology, Vol. 6, No. 4 (Autumn, 1988), s. 510-527.

 Hořínková, Svatava. Anglická hudební historiografie 18. století se zřetelem k zemím střední
Evropy. Dipl. práce. Brno: FF UJEP, 1974.

 Hronek, Miloslav (ed.). Beethoven: osobnost génia v korespondenci. Praha 2004.

 Dittersdorf, Karl Ditters von. Vzpomínky hudebníka XVIII. století. Praha 1959.

 Harnoncourt, Nikolaus. Hudobný dialóg. Myšlienky k Monteverdimu, Bachovi a Mozartovi. Bratislava
2005.

Hoffmann Kröper, Andreas. „freye Ausbrüche der musikalischen Dichterwut“. Empfindsamkeit in der
Musik.Versuch einer Sichtweise der Musik von Innen. (disertace)

Koch, Heinrich Christoph. Musicalisches Lexikon. Frankfurt/Main 1802, Bärenreiter 2001.

Melton Van Horn, James. School, Stage, Salon: Musical Cultures in Haydn's Vienna. The Journal of
Modern History, Vol. 76, No. 2, A Special Issue on Cultural Practices (Jun., 2004), s. 251-279.

Nettl, Paul. Mozart v Čechách. Překlad A. Hartl. Praha 1938.

Ottenberg, Hans-Günter (ed.). Der Critische Musicus an der Spree, Berliner Musikschrifttum von 1748
bis 1799. Leipzig 1984, předmluva.

Pešková, Jitřenka. Provádění Mozartových oper pražskou konzervatoří v první polovině 19. století
Hudební věda 38, 2001, s. 397–415.

Polák, Pavol. Hudobnoestetické náhľady v 18. storočí: od baroka ku klasicizmu. Bratislava 1974.

Poštolka, Milan. Joseph Haydn a naše hudba 18. století. Praha 1961.

Schlichtegroll, Friedrich. Nekrolog auf das Jahr 1791. Gotha 1793 (Mozart).

Další (samostatná) práce ke zkoušce:

Mozart – Don Giovanni, Le nozze di Figaro – poslech, postavy, stručný obsah, historické okolnosti
vzniku/premiéry. Dále La clemenza di Tito a Zauberflöte (měli byste znát libretisty, stručný obsah
nebo alespoň jednající postavy, rok, místo a další okolnosti jejich premiéry).

Booklety k Donu Giovannimu a k Zauberflöte v ISu.

Beethoven: poslech symfonií č. 3, 5, 6, 9.

Heslo „klasicismus“ a „koncert“ v SČHK.


Není v ISu:

Macek, Petr (ed.). Musica ac societas (1740 - 1815). Sborník z brněnského mezinárodního
hudebněvědného kolokvia 1989. Brno 1994.

Palazzolo, Luca. Il tocco cantante: Jan Ladislav Dussek, compositore e virtuoso tra Mozart e
Clementi. Bologna 1992.

Freeman, Daniel E. Josef Mysliveček, „Il Boemo“. Sterling Heights 2009. Česky pod názvem: Il Boemo:
Průvodce po životě a díle Josefa Myslivečka. Praha 2021.

Rampe, Siegbert. Mozarts Claviermusik: Klangwelt und Aufführungspraxis; ein Handbuch. Kassel 1995.

Rosen, Charles. The classical style: Haydn, Mozart, Beethoven. London 1971. Slovensky jako:
Klasicizmus. Haydn – Mozart – Beethoven. Bratislava 2005

Sterne, Laurence. Sentimentální cesta po Francii a Itálii. Praha 1958.

Ponte, Lorenzo da. Paměti. Praha 1970.

Rousseau, Jean Jaques. Vyznání. Praha 1978.