V průběhu státní závěrečné zkoušky student postupně projde obhajobou závěrečné diplomové práce
(30 min), částí spojenou s prezentací portfolia (15 min) a znalostní zkouškou dle vybrané otázky (20
min).
V této části student prezentuje svoji diplomovou práci (10 min), poté budou přečteny posudky
vedoucího a oponenta práce, následuje obhajoba práce studentem.
Týden před termínem vloží student odkaz na portfolio do určeného formuláře. Komisi je celé portfolio
k dispozici k prostudování před konáním SZZk. Na samotné zkoušce student prezentujete portfolio
přímo z vlastního webu, není třeba vytvářet powerpoint prezentaci.
Obsah a struktura portfolia
1. V portfoliu představte, kdo jste. Představení může mít 1-2 odstavce. Představení je typicky
na úvodní stránce či na podstránce typu “O mně”.
2. V portfoliu mějte snadno přístupné příspěvky, které budou pokrývat alespoň všechny
absolvované A předměty. Příspěvky o dalších předmětech a zkušenostech ve studiu jsou
výhodou. Příspěvek obsahuje především:
o výstup z učení - Co jste se naučili? Co jste vytvořili?
o a sebereflexi - Jak jste poznatky a zkušenosti integrovali do svého myšlení, tvorby,
práce? Jak a kde byste je mohli využít? Jak byste v tématu chtěli/mohli pokračovat?
3. V portfoliu mějte
- příspěvek o svém plánu a očekávání od studia, který jste tvořili v prvním semestru.
- příspěvek o naplnění plánu, který vytvoříte v posledním semestru jako ohlédnutí za
studiem. Např. jakou profilaci jste zvolili? Jakou praxi jste absolvovali? Jaké tři
předměty pro vás byli nejdůležitější? Co jste přečetli? Kam vás studium posunulo?
Kam se chystáte po státnicích? Na tuto stránku také umístěte odkazy na všechny
reflexe předmětů z bodu 2.
Prezentace portfolia
1. Při vašem příchodu do zkušební místnosti bude nachystáno vaše portfolio na počítači a
projektoru. Začněte stručným představením, uveďte například část toho, co máte v portfoliu.
2. Přejděte na příspěvek z bodu 3 b a představte svoji cestu studiem. Vyberte jen několik
stěžejních bodů. (cca 5 min)
3. Diskuze s komisí o portfoliu.
Úkolem studenta je nabídnout vlastní výklad tématu, v němž se dotkne všech podtémat (v různém
rozsahu a pořadí) a ukáže vlastní syntetické myšlení, které dá tomuto výkladu jednotnou linku a
předložené body propojí. Student prokáže schopnost pracovat s literaturou a definuje vybrané
pojmy a koncepty, se kterými během výkladu pracuje a které považuje pro analyzovanou problematiku
za nejpodstatnější.
1. Informační vědy na rozhraní transdisciplinarity
2. Od technologizace společnosti k socializaci technologií
3. Role dat ve vědě
4. Informační podpora vědy
5. Síť, činnost a interakce – význam a role pojmů informační vědě
6. Informace a politika vědy
1. Design služeb jako přístup ke službám, jako proces návrhu služeb a jako sada metod
2. Dvojitý diamant a další designérské přístupy
3. Kompetenční rámec výzkumníka a designera služeb
4. Designová zralost organizací; design a agilní vývoj
5. Kritické přístupy k designovému myšlení a etika v designu
6. Design veřejných služeb a sociální inovace
1. Literární komunikace, její principy a podmínky
2. Vznik a vývojové proměny autorství a literárního pole
3. Role a význam knihoven z perspektivy strategických dokumentů
4. Knihovní procesy a jejich fungování v kontextu klíčových prováděcích dokumentů
5. Kulturní a kreativní průmysly v informační společnosti
6. Vzájemné působení gramotizace společnosti a knihovního trhu v diachronním a synchronním
pohledu
1. Role a smysl vzdělávání v informační společnosti
2. Význam formálního, neformálního a informálního učení
3. Akreditační procesy a jejich limity v neformálním a formálním vzdělávání
4. Digitální technologie transformující společnost a edukaci
5. Kritický přístup ke vzdělávání skrze technologie a odpověď na něj
6. Reflexe učící se společnosti v knihovnické praxi
1. Obecné hlavní funkce vědy a k čemu slouží
2. Klasifikace vědeckých postupů podle kritéria metody
3. Kritické zhodnocení literatury
4. Návrh a projekt empirického výzkumu; od problému k tématu a k výzkumné otázce.
5. Design kvantitativního a kvalitativního výzkumu
6. Statistická analýza dat a analýza kvalitativních dat
7. Prezentace zjištění; výzkumná etika
1. Smysl a metody studia interakcí člověka s informací
2. Informační praktiky – nová perspektiva
3. Uživatel – vývoj jeho role a postavení ve výzkumu informačního chování
4. Význam a využití modelů/teorií informačního chování
5. Role kontextu ve výzkumu informačního chování
6. Trendy ve výzkumu informačního chování
1. Význam, obsah a vzájemná souvislost informační politiky a informačního managementu
2. Strategické dokumenty a legislativa v oblasti informační politiky
3. Frameworky a dobrá praxe a jejich smysl v informačním managementu
4. Role dat v organizaci, smysl a obsah data governance
5. Otevřená data: význam, dopady, legislativa a postup otevírání dat
6. eGovernment: význam, podoby, aktuální stav v ČR
1. Znalosti, jejich organizace a doménová analýza
2. Pojmy, jejich reprezentace a sémantické vztahy
3. Ontologie, jejich modelování a vizualizace
4. Kategorizace, klasifikace, fazetace a vědecká taxonomie
5. Indexace a selekční jazyky
6. Dokument, jeho analýza a popis
1. Souvislost žánrů beletristické literatury a literatury věcné
2. Podněty historiografie, filozofie a sociologie pro studium literatury
3. Specifičnost literatury pro děti a mládež
4. Náboženská tematika v beletrii a beletrizace náboženské literatury
5. Interpretace vybrané odborné publikace s mezioborovou tematikou
6. Interpretace vybraného pomezního beletristického textu
1. Kulturní areál a jeho význam pro studium literatury
2. Areálová studia jako specifická možnost výkladu literatury, ve srovnání s jinými metodami
3. Působnost vybraných kulturních areálů ve vývoji české literatury
4. Vybraná česká literární díla v kontaktu s jinými kulturními areály
5. Reflexe vybraného jevu v české literatuře z hlediska areálových studií
6. Problematika specifikace českého kulturního areálu