VLASTNÍCI, FINANCOVÁNÍ, MOC MEDIÁLNÍ SYSTÉM V ČR DUÁLNÍ SYSTÉM DUÁLNÍ SYSTÉM V ČR Koexistence soukromých a veřejnoprávních vysílatelů na jednom trhu S.m.d. nebo také smíšený systém je chápaný jako mediální systém, ve kterém vedle sebe v oblasti rozhlasového a televizního vysílání existují média soukromé a média veřejné služby (Reifová) DUÁLNÍ SYSTÉM V ČR Podle Burtona a Jiráka znamená s.m.d. koexistenci vysílatelů, kteří vysílají na základě přidělené licence a finance získávají převážné z prodeje vysílacího času inzerentům a vysílatelů, jejichž existenci zajišťuje zákon (tzv. vysílatelé ze zákona) a kteří prostředky získávají převážně z koncesionářských poplatků. ZNÁTE ZEMI, KDE FUNGUJÍ STÁTNÍ MÉDIA? MÉDIA VEŘEJNÉ SLUŽBY Média veřejné služby jsou zřízena zpravidla zákonem k tomu, aby naplňovala veřejný zájem v oblasti mediální komunikace, tedy mají poslání poskytovat službu veřejnosti výrobou a vysíláním rozhlasových nebo televizních programů, popř. dalšími veřejně komunikačními aktivitami. Mezi běžné nároky kladené na média veřejné služby patří poskytování objektivního zpravodajství, služby celospolečenských zájmů, starostlivost o komunikační rovnoprávnost některých menšin, podpora kulturního či právního vědomí, vzdělanosti, poskytování zábavy apod. Podstatným rysem postavení veřejných médií v společnosti je jejich ochrana před závislostí na finančních zdrojích. Proto bývá jejich financování zpravidla řešeno nějakou formou solidární platby vynucované zákonem (např. koncesionářské poplatky). (Reifová) SOUKROMÁ MÉDIA Soukromá média jsou zřízena jako soukromé společnosti, a to buď s cílem vytvářet zisk nebo s cílem poskytovat skupině, segmentu společnosti nebo spolčenosti jako celku nějakou službu (tzv. soukromá nezisková média). Podstatou ekonomického fungování soukromých médii a hlavním zdrojem jejich příjmů je výnos z reklamy, resp. prodej budoucí předpokládané pozornosti publika. (Reifová) MÉDIA JAKO PODNIKÁNÍ Média jsou průmyslovým odvětvím, aniž by přestala být společenskou institucí. FINANCOVÁNÍ MÉDIÍ Soukromá média mohou být financována hned několika různými způsoby, například z prodeje tiskové plochy či vysílacího času inzerentům, z vlastní hospodářské činnosti nebo prodejem vlastního výrobku. KUPUJETE NĚJAKÁ MÉDIA? JAKÝ ZDROJ PŘÍJMŮ MAJÍ KONKRÉTNÍ MÉDIA? FINANCOVÁNÍ MÉDIÍ Veřejnoprávní média z koncesionářských poplatků Státní média ze státního rozpočtu KONCESIONÁŘSKÉ POPLATKY Koncesionářské poplatky jsou poplatky vybírané za užívání funkčního rozhlasového nebo televizního přijímače. Jedná se tedy o solidární platbu, prostřednictvím které se občané skládají na existenci služby, jejíž existence je ve veřejném zájmu a kterou možná ani vůbec nevyužívají. MÉDIA PŮSOBÍ NA DVOJÍM TRHU Zaprvé na trhu spotřebitelském (kde usilují o přízeň publika tím, že se jim snaží nabídnout zajímavý produkt, a jejich tržní výkonnost je hodnocena příjmem z prodeje a předplatného) Zadruhé na trhu reklamním (kde obchodují s předpokládanou pozorností publika). U médií, která působí na obou trzích, může výkonnost na jednom z nich ovlivňovat výkonnost na tom druhém (nárůst prodeje produktu může mít za následek vyšší cenové sazby za inzerci apod.) SPOTŘEBITELSKÝ TRH - BĚŽNÝM ZÁKAZNÍKŮM SE PRODÁVAJÍ MED. PRODUKTY A SLUŽBY REKLAMNÍ TRH - INZERENTŮM SE PRODÁVÁ SLUŽBA V PODOBĚ PŘÍSTUPU K PUBLIKU INZERCE VERSUS TRŽBY OD SPOTŘEBITELŮ - DŮSLEDKY Čím větší je závislost na příjmech z inzerce, tím méně je obsah média nezávislý na zájmech inzerentů a obchodní sféry obecně. Může vést k menší důvěryhodnosti takového média jakožto zdroji informací a menší tvůrčí autonomii. Média založená na inzerci jsou posuzována podle počtu a typu spotřebitelů. Lze použít i údaje o míře (kvalitativního) uspokojení publika a obliby. VLIV NA ROZMANITOST MEDIÁLNÍHO TRHU Média založená inzerci se podřizují logice, která podporuje sbližování med. trendů a spotřebních vzorců. Úspěch médií závislých na inzerci může také záviset na geografickém rozmístění a relativním rozptylu publika. VNÍMÁTE ZVYŠUJÍCÍ SE UNIFORMITU MÉDIÍ? VLASTNICTVÍ A KONTROLA Vlastnictví rozhodujícím způsobem podmiňuje povahu médií. Obsah médií vždy odráží zájmy těch, kdo tato média financují. Většina médií je financována z různých zdrojů. Zahrnují soukromé investory, inzerenty, spotřebitele, různé veřejné nebo soukromé mecenáše a státní orgány. Tři kategorie vlastnictví - komerční společnosti, soukromé neziskové společnosti a veřejný sektor KATEGORIE VLASTNICTVÍ komerční společnosti soukromé neziskové společnosti veřejný sektor VLIV VLASTNICTVÍ Liberální teorie trvá na předpokladu, že vlastnictví může být účinně odděleno od redakčního rozhodování. Větší majetková rozhodnutí ohledně finančních zdrojů, obchodní strategie přijímají vlastníci nebo jejich zástupci, zatímco redaktoři mohou svobodně činit svá profesionální rozhodnutí ohledně obsahu. VLIV VLASTNÍKŮ V komerčních médiích mají rozhodující moc nad obsahem vlastníci. Mohou požadovat, aby do něj bylo cokoli zařazeno, či naopak z něj vyňato. Novinářská etika pohlíží na zásahy vlastníků s nelibostí Je málo konvencí, které by omezovaly moc vlastníků. Předpokládá se, že organizační rozhodnutí budou řízena tržními úvahami VLIV INZERENTŮ Struktura velké části med. průmyslu odráží zájmy inzerentů. Hranice med. trhů často odpovídají hranicím různých skupin spotřebitelů. Přílišná blízkost médií a inzerentů nemusí nakonec prospívat ani jednomu z nich. Obě strany mohou totiž ztratit důvěryhodnost a vliv, pokud dojde k podezření, že mezi nimi dochází k nějaké formě spiknutí proti med. publiku. MÉDIA A MOC POTENCIÁL MÉDIÍ UPLATŇOVAT MOC Přitahují a usměrňují pozornost veřejnosti Přesvědčují v záležitostech názorů, ovlivňují chování Prezentují realitu, propůjčují status a legitimitu Rychle a obšírně informují NABÍZENÉ OTÁZKY Kdo ovládá média a v zájmu koho? Čí verzi světa média prezentují? Jak účinná jsou média při dosahování vytčených cílů? Jakou měrou prosazují média rovnost ve společnosti? DVA ZÁKLADNÍ MODELY V DEBATÁCH O MOCI MÉDIÍ model dominantních médií model pluralitních médií MODEL DOMINANTNÍCH MÉDIÍ Vnímá média jako instituce sloužící jiným institucím, jež jsou mezi sebou ve vzájemné interakci. Publikum je nuceno či vedeno k tomu, aby přijímalo svět v předkládané podobě, a má jen velmi malou možnost reagovat kriticky. Výsledkem je vnucování a legitimizace převládající struktury moci. PLURALITNÍ MODEL Připouští značnou rozmanitost a nepředvídatelnost a prakticky v každém ohledu představuje pravý opak dominantního modelu. Disperzní publikum očekává schopnost vznášet požadavky, odolávat přesvědčování a reagovat na to, co média nabízejí. ??? MOC PRAMENÍCÍ Z VLASTNICTVÍ NENÍ SAMA O SOBĚ POVAŽOVÁNA ZA ZLO. STÁVÁ SE JÍM POUZE TEHDY, DOCHÁZÍ-LI K JEJÍ NADMĚRNÉ KONCENTRACI NEBO JE-LI SELEKTIVNĚ UŽÍVÁNA KE ZNEMOŽNĚNÍ PŘÍSTUPU JSME U NÁS SVĚDKY ZNEUŽÍVÁNÍ VLASTNICTVÍ MÉDIÍ? KONCENTRACE VLASTNICTVÍ KONCENTRACE VLASTNICTVÍ Ve snaze maximalizovat tržní úspěšnost dochází k tzv. koncentraci vlastnictví, tedy ke snaze docílit co největší kontroly trhu. ZPŮSOBY KONCENTRACE horizontální koncentrace vlastnictví (jeden vlastník chce ovládnout svoji přímou konkurenci, získává tedy do své moci podniky, které by mu mohly přímo konkurovat, také koncentrace napříč různými odvětvími - noviny či TV kanál může vlastnit i “nemediální” podnik) vertikální koncentrace vlastnictví (jeden vlastník má pod svojí kontrolou podniky, jež zajišťují jednotlivé fáze výrobního cyklu) MÍRA KONCENTRACE MŮŽE NABÝVAT RŮZNÝCH PODOB - OD DOKONALÉ SOUTĚŽE AŽ K ÚPLNÉMU MONOPOLU VZNIK MEDIÁLNÍCH DOMŮ https://www.mediaguru.cz/clanky/2019/03/aktualizovana-mapa-vlastniku-ceskych-medii/ GLOBALIZACE MÉDIÍ MEDIÁLNÍ PRODUKTY SE HOMOGENIZUJÍ NA NADNÁRODNÍ ÚROVNI TAK JAKO SE PRODÁVAJÍ PRŮMYSLOVÉ PRODUKTY NA RŮZNÝCH TRZÍCH, NABÍZÍ SE I MEDIÁLNÍ PRODUKTY KUPUJÍ SE POŘADY “NA KLÍČ” ZNÁTE NĚKTERÉ TAKOVÉ PRODUKTY? AGENTURY (REUTERS A HAVAS) UŽ KONCEM 19. STOLETÍ VYTVOŘILY FUNGUJÍCÍ GLOBÁLNÍ KARTEL RYCHLÉHO ZPRAVODAJSTVÍ. NASTÁVÁ EPOCHA POSTŽURNALISTICKÁ, V NÍŽ PRODUKTY JAKO ŽURNALISTICKÉ VYPADAJÍ, ALE JSOU VÝSLEDKEM PRÁCE PR AGENTUR, STÁTNÍCH INSTITUCÍ A LOBBISTICKÝCH SKUPIN? MASOVOST OBSAHŮ NABÍZENÝCH MÉDII VEDLA K FORMULOVÁNÍ PŘEDSTAVY, ŽE SE MÉDIA PODÍLEJÍ NA KONSTITUOVÁNÍ SVÉBYTNÉHO TYPU KULTURNÍCH PROJEVŮ – NA VZNIKU MASOVÉ KULTURY TA BÝVÁ POVAŽOVÁNA ZA DRUHOTNÝ PRODUKT PRŮMYSLOVÉ REVOLUCE SPOLU S INDUSTRIALIZACÍ A URBANIZACÍ MASOVÁ MÉDIA JSOU POVAŽOVÁNA ZA NENAHRADITELNOU PODMÍNKU ROZVOJE MASOVÉ KULTURY. SOUČASNĚ JSOU PRO TUTO SVOU SCHOPNOST KRITIZOVÁNA (FRANKFURTSKÁ ŠKOLA), NEBOŤ JEJICH PŮSOBENÍM SE OSLABUJÍ TRADIČNÍ KULTURNÍ PROJEVY.