Výklad 8 JJ VI


Článek

TENŠOKU – změna zaměstnání

                NB ve složenině je čínský slovosled: sloveso (TEN) + předmět (ŠOKU)

najami=problém

OL=žena v businessu (protějšek slova sararíman)

oote-no = velký

Sorega = No, (víš,) ...

nakanaka (...nai) = ani moc ne-

tašika = tuším; zdá se mi; jestli si dobře vzpomínám.

saitei

ičinin-mae ni naru = stát se hotovým člověkem; stát se samostatným;

-u mai = nai dešó

(ni) afureru =oplývat (či), být plný (čeho)

džibun-wo ...-ni awaseru= přízpůsobit se (čemu)

                džibun-wo ...-ni awasete kaeru = změnit se v prospěch (čeho)

teinen = doba odchodu do důchodu

waku de wa nai. = Ne že by...

-dé? – tókijská výslovnost mužského „-dai?“ = desu ka?

-ga (...) šigoto-ni muite iru = hodí se na (...) práci

sewa-zuki da = rád se starám o lidi

-ni meiwaku-wo kakeru = „navěsit nepříjemnosti“ – obtěžovat (koho)

kjúka-wo toru = vzít si volno


Hjógen-goku 2-8

2.

            -wa

                        = takových (dobrých) ... (větný důraz je na tom, co následuje)

            (saitei) 10nen-wa (jamenai) = (aspoň) takových 10 let (tam vydržím)


použití tématu u výrazů množství

katamiči = cesta tam, jedna cesta


3.

            -u mai

                        = nai daró

u samohláskových a nepravidelných sloves může –ru také vypadnout:

            taberu-mai i tabe-mai.

čúi suru = 1. dávat pozor. 2. (tu použitý případ) upozornit


4.

            -3 / -ta toka...   –3/-ta toka

                        jako třeba ... nebo /či ...


5.

            -te mo

                        = ačkoli.. (sk. hoci); i když...


6.

            -3 / -ta / -na wake dewa nai

                        Ne že by...

pozor na morfologii připojení –na , z toho důvodu, že wake je morfologickou podstatou substantivum.


7.

            -ó to (kangaeru / gambaru...)

                        = „že ... / s tím účelem, aby/že...


-ni fureru = dotknout se (čeho); pocítit, zažít.


8.

            -3 hó de aru

                        = je spíš (jaký...)

wari-to = poměrně


poznámka k cvičení c:

„-ndžanai?“ (= no dewa naika?) „Ale vždyť ... (, ne?)“ je hovorové zakončení vět, ve kterých
vyjadřujeme partnerovi jistotu, že co říkáme, je pravda, a přitom jemně naznačujeme, že náš názor
jsme ochotni změnit, pokud partner je názoru jiného. NB: i když „technicky“ je to otázka, intonace
se nezvedá, ale klesá, s nejnižším bodem na „nai“.


Bunkei 7


7

-no jako nominalizant


Hjógen, goku  9-11


9

-koto-ga aru.

            = stává se. občas (také). může (třeba)


10

některé výrazy se v japonštině mohou běžně použít v záporu na vyjádření jistých postojů a poctů.


11

výrazy vztahující se k povaze: vyhledejte si tyto výrazy a naučte se je jako nová slovíčka!

Kulturní rozdíl: Všimněte si, že sunao-na (poslušný, pokorný, mírný) je zařazeno pod pozitivními
výrazy, i když v naší kultuře (a v dnešním světě, minimálně v před-koronavirovém) se může považovat
spíš za handicap.


juníku-na = ne „unikátní“, ale spíš „originální“.


Secuzokuši-to fukuši


SECUZOKUŠI (= začátečněvětné spojky)

1. Sorega

            = „No (ale (víte, ) ) ...“


2. Sorede

            = „Tím / (A) proto“

eiten = povýšení


3. Soreni

            = „A (navíc (sl. navyše)  / ještě)“

kujakušo = Prefekturální úřad (srovnej: šijakušo = Městký úřad, Magistrát)


4. Tadaši

            = (silně formální) „Ale / Ovšem... / sl. Avšak...“


CVIČENÍ na secuzokuši:

tannin(no sensei) = třídní

arakadžime = předem, v předstihu, sl. popredu (formálnější než „maemotte“)

todoke = oznámení, omluvenka

tósan = bankrot

NB: DEJTE POZOR na 4. – dobře pouvažujte, co „B“ vlastně říká!


FUKUŠI (= naše „částice“ + „příslovce (príslovky)“)

1. nakanaka ... nai

            = „ne a ne“

            nakanaka konai = ne- a nechodí. ne a ne přijít.


2. taš(i)ka (NB – jiné než „tašika-ni“!)

            = „tuším / pokud se nemýlím / zdá se mi“ (váže se se závěrečným –hazu des / to omoimas
/ dešó)

Takadanobaba = lokalita v Tókju, severně od Šindžuku, zhruba mezi Šindžuku a Waseda.


3. zuibun

            = značně


4. ittai – na posilnění „dopytování“ před opytovacím zájmenem

            = (kde/co) jen / pak / vlastně (lépe mu odpovídá angl. „(what) on earth / the hell“


5. iroiro-to

            = formálnější obdoba běžného iroiro

ansacu = atentát

uwasa = pověst. „co se (o kom / čem) povídá / mluví“.

            uwasa-suru = povídají (o tom / o něm)

-buri: NB buri-ni (na rozdíl od ato-de) = po (jak dlouhé době)


6. hakkiri(to)

            = jasně


7. sorosoro

            = (už) pomalu


8. čódo

            = právě, zrovna


9. daitai

            = zhruba, více-méně


10. nidoto ...nai

            = (už) po druhé (ne)


11. cui

            = v nepozornosti / v nedostatku sebekontroly (něco) podvědomě (udělat), pozapomenout
se... „Než jsem se vzpamatoval, už (jsem měl koupené...)“


12. zettai(ni)

            = rozhodně / v každém/žádném případě


13. keššite ...nai

            = 1. vůbec. 2. nikdy.


šotoku = příjmy (šo- je staročínská pasivní předpona)

raku-na = je lehký


14. becu-ni ... nai

            = ne nějak extra, nic moc


15. warito

            = poměrně

omimai = návštěva nemocného v nemocnici


16. tamani(wa)

            = jednou za čas. z času na čas.

sorou = sejít se


17. zehi

            = rozhodně. (se záporem) vůbec