5. LEKCE
Zla Bapeam Ha neTéio ch
Ui,n Bcksa Kiikra nociiercHa na in, tmi riunic Ha i. : 6 ro ubxCTC na npoHeTeTe: He KOMaiiiiuaitTC iipesajitiio hccto cb6cto ncTe! He rb HpHTecnk-BaHT■' MHÓro, oicax&Te wy nocrart^iio pasóíipane i Ti.prtfcnHC! Hfcica tů na 6i>^e caMOCTO^tc-iHO, na not-mc OTroBÓpnocT 3a co6cthchoto ch noBcncHne! Kójikoto no-rojikiua oTroabpHOCT h6ch, xo.-tKOBa ii6bc>ic to oncnkna noHOiUTk rh! Wjjh: PonkTCiH re ua He ce mccht smbro b xnnbTa na aeTfcTO h na He ce OTiaňBaT, KoraTO hm ce CTpyiia, ie tď hm npanii iclraxo iiaiiýk. 11 Ha Bac nfcMa :ia bh e npiiHrno HflKOií jia KOMeiiTHpa »cksa nania Kpáirca '
MbxeTC cimo  i ak á ;ia iianfepnTC  n Jipyr TÍin nojifeimi clbčtu;   AaiiaňTC na
flCTt-l ••   B b   M      i i;. 1     lá   BH   nOMHia      HKKlM a   HC   frkp3aÍÍTC,    OC:ailL'!C   My BpCMe
bchhko na ni.puiit tď:iKOBa .tL-h u, k6jikoto My ce kcxa. He rb tiacran i&BaiTc K3JIBU1HO! He necTCTC noxBkjin ycn6xHTC My h My ii3pa3ĚTe ct,qýBCTBHe h roT6nnocT 3a ubnoin npw CBCHTyajiHH iipoBa/in. BJtpsaHTe My, ie to caMĎ moíkc n.a ce cnpánH c Miibro nbacnc íicwa, otkůjtxoto npenno;iarai e ! CŤapUre ce na ro naKkpaic na iripuiH tobb, kotto Bfcc kcnaTe, Káro iipcmtnnKa i c HHTepéca My ki>m nkjieHa acmhoct: Xaňjic jacano na npn6epeM ttrpkiKiiTC ! Ejík na bÍuhm, nauk Mbaceui na iionpejifcm rfcin khíixkh Ha patpTa! IIoMHC.níi, ukua nn na c nb-no6pc aKO ce npHĎepcm ccra hkíiuh f ,1vmh saTO:   "iieneii aa címo na re
bhdji k.ik ..." na ce ini;o.i.!i!Ji cíimo b KpkcH cjiýqafi.
Kóhko npbcro ii kCHO H3rjitaaa Bcfcixo! ObrnaceTe ce,   ie h Bkc t6hho i ak li kcKaTe ;ia in. um i ksaiCBÓeTO neTC. 06k<ie . . .
fl:  - 3npaBCH,   '■■'!mo!
M:   - Ktne cc Ďkamu rb:iKOna? Kbjíso nim na th iiobt apuM,   «ie   rp&ftBa na ce
npH6kpaiu ot yqkiiHwe Hanpaiio bkíjiih' 9, mb noxaxk naHiaiibna ch! J\: - Maxaň na ce cbGýn! Ta á3 ottím íuinaM. HcnaM na th xkxa iitnio. M:  - Hc xuř.pjim: Tana oĎýBKHTe ch,  npnGcpfi th Bennkra! 3atub nptxHTC th ca
MpT>CHn?
J\:  - He ck Mpicmi! ^íaKan,  ckMO na th Ka*a Heno!
M: - Hcneft na mc stnbcBaui! Hajík BkauiaM, hc at.THTe ca b kíji! C"-hG.ni:--\ ce 6ip3o! Ktnfe ca th iiaHTbaj«Te? ZJpyr rrí>t na hc rk ocTkiiHiu, kt.nfeTO th iiajine,  qyBaui jih?
ÍJ:  - .'.(.tmo,  Bkxiio e,  Hfexa na th icaaca!
M:  - KaKBb cxhiia c MareMÍmisara,  kakbh ontuKn h6chui? M3Bajú GcicxniiKa ot
78
niHTaTa! Kasulf ca r č 3 h cnncani!h n nxb6a ta? .1:   ~ Mcimo oc iauii  ni,   siívTfl tc,   -ronii ca  cniu ánsi* i a na EjiéHa.   Tpfc6na na ti
) h ni.pt!>i ótue mtbc. Mímo. Móra aa cw íi:u b napnut! M:  - Ha Kok EjiCHa? Cnoxi tu mámcara Ha lananáiKaTa,  ne h ocTaBHw na cc
Ttpicá.Tsi no noaa ! Kaid,n IlapiijK? He i ouopii rjiýuocTH! R: - Tobíi ne cl rjiýnoCTi:.  l-hiaM mane na cneifejia caHa Harpána! M:  - Kakha narpáaa? 3aiufi ne nk xa^naui híduo? Hne c Ďaiuá tu ce npfiTccnfina-
Me Kt.nfc ca,  a Ha tc6c ne tí. nyita,  Bcé ejjHÓ ic hc ci-mccTByBaMc. Hub
ch H3Mnií pi.ucre!
Q: - Mimo, &3 -maM no6pe kjkuiS na lipana. Cneqcjiux a mii komiiíh i.piia m pa n mnpámx pC3yjiTÍTa en b tobí cmtc 2ihhc. lit ka i ii i k;> aa He ocránu na in pán ua HeroRHH KOMiiibi i.p h HJiMa na cc RpimaM kícho or ynk-rniiue.
M:  - Oostcnk My c!im! Hc Tpacuaň raKá     hpatata !
R: - F.iá c m&h! Hajiii 3irácui Kaicno iii-a Káxe: BHHMaBafi na irc CHýiiHin nfc.no, ne uhnaň Týna, cSmo na Te skn* na skamu ;uick£thtc md h ómc cakH syn apyrn lanoBcjxii-  Hexa 3aenHO na ro hoiho-Ihm!
M: - A hc t na npkn na tc iipcjiyiipexnáBa? CkMO cn iipe.ic i anii, axo HakcTHHa pa3Ba.iuui h&iko!
fl;    -   11< <|-!'...:.-   Mlt,    \lá M. ■,   nfcie   Ol   JIBC   1 OaílUH   pa66TH   cibccm   chit  Ha yMHJIHlU-
hhh KOMnfaxbp h iríiKon hc ct CTpaxyna,  kc M6ra ga ro noapejtH !
nocBCTCH adj. věnovaný h i. h ii n- ániu- n. výchova npoHCTa -cui dok. přečíst KOMáu/maM -aui ned. poroučet,
rozkazovat npeitajiCHO adv. příliš, nad míru nocTaTiino adv. dost, dostatečně pa36i.panc n, pochopení rbpncunc n. trpělivost cainocToaTCJicH adj. samostatný notiiaM -aui ned, brát, pojímat noBcncirne n. chování oiicifkBaM -atu ned. hodnotit,
oceňovat noMoui f. pomoc
Méca cc -hid ned. vměšovat se, plést se
iipaBa -Hiu ned. dělat, činit naiiyK adv.  schválně, naschvál KOMCiiriipaM -aiu ned, komentovat no.ifcaeu adj, užitečný ci>stT m. rada ii i.3MC>jKHocT f. možnost íH.puia -buj ned. dělat, konat iiac i aiuiHnaM -ani ned. napomínat u3Jihiuifo adv. zbytečně níiiiOBeíi f.  příkaz, rozkaz iiccTH -mu ned. šetřit □oxBana /. pochvala ycnfcx m. úspěch
ctiýBCTBMe n. soucit, soustrast roTÍ*BHOCT ť, připravenost npoBku in. nezdar cupíiBH ce -hui ned. zvládnout
79
OTH&HsaM ce -am ned. zoufat ;ieiíiiocT f. činnost CTapáa ce -ew ned.  snažit se na k äpa.M -am dok. donutit
.n- . ííhk,:-.í -aui dok, vyvolat 3kenno adv. společně, dohromady npuSepá -eui dok.  sebrat, schovat,
uklidit HrpáiKa ť. hračky nonpenk -um dok. srovnat, pa<j)t jíj. police, přihrádka noMÍccn» -mu dok. rozmyslit,
pomyslit jíViua f. slovo noBpejm -HiD dok. poškodit Kpácii adj. krajní, konečný H3rjit;+;.i.iM -aui ned. vypadat npocr adj.  jednoduchý, obyčejný ficcH adj. jasný ci,;.iiu"h c e -oui dok. souhlasit fiáim ce ~ n in ned.  zdržovat se,
otálet
nonrapííM -am ned. opakovat
iiaiipímo adv,  rovnou, přímo
nanTajif)ii m. kalhoty
XBipnxM -um ned. házet, vrhat
o6VBKa f. bota
iu.utEn a adv.  okamžitě, hned
Mpl.cen adj. špinavý
aptxa f. kus oblečení
johcwaM -aui ned. rozčilovat
c unce tb y b aM -aio ned. existovat
Kaji f. bláto
n.iií i frtfi m. pantofle, trepka
npeanojiaraM -am ned. předpokládat h \ ii- aw ned.   s!yše t. oufciis.: í.  známka, ohodnocení
uti.ix -um dok. vyndat, ficnťíniiiK m.  zápisník, žákovská
knížka ciiHcátnie n. časopis 21*06 m. kapsa ocraBH -mu dok. nechat cnóxa -mu dok. dát, položit uianita f. čepice 3aKaiajiKa f. věšák Ti.pKájiHM cc -suj ned. válet se,
kutálet se r.iynocT f. hloupost Liiďiic m. příležitost cnevbna -bui dok.  získat, vyhrát kohkypc m. konkurs, soutěž nýita mm neosob.  je mi jedno 11 •ímíih -cui dok. umýt KOMiifoitp m. počítač oĎscnfi -hui dok. vysvětlit ipjjťKííM -am ned.  bouchat, třískat iiiiifMaBaM -am ned.  dávat pozor,
být opatrný CMýiiM -hijj dnk. rozbít niinaM -aui ned.  dotýkat se, šahat Baaa -Kin ned.  vyndávat, vyjímat K\n m.  hromada, kopec uoMĎJu -mu dok. poprosit iipeAynpexjiarKiM -am ned. upozorňovat tipc;tCTaBH en -mil dok. představit si ptSBMft -«m dok.  zničit, rozbít iionsipBaM -am dok. uvěřit
DALáí SLOVÍČKA K LEKCI
ccpBÍipaM -aui ned. podávat najifinaM -aui ned. nalévat
npáanjicH adj. správný
|M'U iÍ';i;ih -am dok.  prohlédnout si
SO
npouýcnaM -aiu ned. vynechávat uoceuiánaM -aiu ned. navštěvovat navifepa -huj dok. nalézt panťíepa -eui dok. porozumět, pochopit nipna -cm dok. vrátit njiaTÍi -mu dok. zaplatit y6eflí» -hbi dok. přesvědčit upenaM -jiaaeui dok vyřídit, předat noKáHti -mu dok. pozvat npeaynpefli -mui dok. upozornit iipeamcBpfeMciiHO adv. předčasně ónm m. zkušenost ina.TfcK adj. malý
pasxii.m cc -hui dole.  projít se cei&H m. sezóna cpéiua f. setkání poxafeH nen narozeniny iiawíipaM -aw ned. nalézat njiauiaM -aui ned. platit nýuia -mu ned. kouřit iiociBÓTnaM -ani ned. poradit bhcďko adv. hlasitě, vysoko bhhmíitejiho adv. pozorně oTBbpeH adj. otevřený yMoptH adj. unavený cbnpýra f. manželka iiJíÓHa f. deska
pAdové tvary osobních zájmen
Na rozdíl od substantiv a adjektiv zachovala si osobní zájmena v bulharštině některé pádové tvary. Kromě nominativu rozlišují ještě dativ a akuzativ. Stejně jako v češtině jsou v obou těchto pádech možné dvojí tvary, prízvučné (dlouhé) a neprízvučné (krátké, enklltické), avšak v bulharštině oproti češtině existují dvojí tvary i v plurálu, a u zvrat-ného zájmena:
	nom.	dativ		akuzativ	
		dlouhý	krátký	dlouhý	krátký
sg. 1.	ks	Mfene	mu	Mene	Me
2.	T*	ľfcĎC	tu	Tfe6c	Te
3.	t OŘ	ufero	My	nfcro	10
	Tk		i!		H
	tů	hcio	My	Hcro	ro
pl. 1.	HÍIL-	nkc	H H	Hkc	H h
2.	Bfee	fíkc	B h	Bkc	im
3.	Tfc	rkx	hm	rkx	th
zvrat.	---	c&6c ch	ch	ce6c ch	ce
81
Jak je zřejmé, dlouhé tvary zájmen Jsou stejné v dativu i akuzativu. Tyto tvary slouží k vyjádření akuzativu  (ve funkci přímého předmětu) a ve spojení s předložkami i všech dalších pádů včetně dativu a předložkového akuzativu.
Příklady: He BHKaň ubnc.  a nka_. Nevolej mé, ale Ji.
Eíia upn Hjtc! Přijď k nám!
Hc roB6pa 3a xkx, a 3a afero. Nemluvím o nich, ale o něm.
Tk hc ck panfikpa c »ac. Nerozumí si s vámi.
Be3 ie6c HÍraa «a noHHaT. Bez tebe nezačnou.
Pa3Kaj»ci 3a cfc6e ch! Vyprávěj o sobě.
Poznámka:  Prízvučného tvaru se v bezpředložkovém akuzativu užívá pouze tehdy, je-li na něm větný důraz.
Krátkých tvarů osobních zájmen se užívá ve funkci bezpředlôžkového dativu a akuzativu. Na nich nikdy nemůže stát větný důraz a kromě případů, kdy stojí po záporce ne, jsou neprízvučné. Nemohou tedy stát na začátku věty a řídí se i dalšími pravidly pro postavení příklonek ve větě. Cviz poznámka].
Příklady: TpkÔBa jih jia bh näicaMC? Máme na vás čekat?
t
Ik-KiiM ixa mx KÍixa nemo. Chci mu něco říct.
Bii:ivuaM a bcékh ufcii. Vídám ji každý den.
TobSi ire híi xapfccBa. To se nám nelíbí.
Cípysa jíh c c ĽKÍ.110. Zdá se ml to drahé.
MitÄ ch p-bní-TC Myju si ruce.
Poznámky: Postaveni krátkých tvarů osobních zájmen ve větě se řídí těmito pravidly:
J, nikdy nemohou stát na začátku věty a po předložkách;
2. zpravidla stojí na druhém místě ve větě:
Bojih rji maBäTa. Bolí ho hlava.
KaKB6 ro ôojik? Co ho bolí?
rnaB&Ta jih io Sojifc? Hlava ho bolí?
3. kratší dativní tvar stojí před tvarem akuzativním:
Bi.pHH Mx r_H- Vrať mu je!
[lojcaatíi hh ■! ukaž nám ji!
82
Krátkých tvarů se v bulharštině užívá též ke zdvojeni předačtu ve větě, a to jednak pro Jeho identifikaci v případech, kdy nestojí za pří-sudkem, a jednak při jeho zdůraznění. Takovéto zdvojování se vyskytuje i u předmětu vyjádřeného plným tvarem osobního zájmeně,  např.:
rócTHTc iii 'uiKJMĽ na i apa i j Cekají hosty na nádraží.
Ha Uh.'ui ne mí upcujiaraiu Toni. Ivanovi to nenabízíš.
HfíMa « Eiiiuia i a npc&oAáiKa. Naše překladatelka tu není.
Ha tax hm c HHTcpfecHo. Pro ně je to zajímavé.
Häc iiii KätiHT otk&bh&■ Nás zvou už dlouho.
Kaunb iq rouopuT Ha HHpcKTopa? Co to říkají řediteli?
Poznámka: Všimněte si, že zvratné zájmeno má jenom tvar zdvojený nebo krátký: He cit nápnaM mhot o. Ha c 16c ch MHĎro he h&pb 3m- (Moc si nevěřím.  Sobě moc nevěřím.).
Krátkých dativních tvarů osobních zájmen se užívá dále k vyjádření
posesivity (přivlastňováni). V tom případě stojí tyto tvary za prvním slovem jmenné skupiny, jejíž urcenost musí být vyjádřena členem určitým (s výjimkou příbuzenských názvů v singuláru, které Jsou   bez členu).
Příklady: nôiaaTa M£ i: jí:a jeho nový nápad
x^GaBOTO tb lěpiio uajiro (ten) tvůj hezký černý kabát
c Huh i e h oifa jej1 modré oči
i '■ .'í yji>i i bh c«h v᧠starší syn
m.'.;ik..i mii moje matka
^wucphre mm jejich dcery
cvičení
1. Opakujte po učiteli. Všímejte si tvarů a postavení osobních zájmen.
a) v plném tvaru:
IliYi ai  i_fc6e a ne mímic. Ptají se tebe, ne mě.  Cgen. )
KukraTa e      m^hc. Ta kniha je pro mne.  (ak.)
Ha        npc;uiaraM naijjfc Jí nabízím kávu a jemu vlno.  (dat. J a na. iii:i o BUno.
nncMÓTO c cji ikx. Ten dopis je od nich.  (gen. )
la ffkc jih rOBĎpHT? Mluví o nás? (lok. )
83
CllĎMHJJT  JIH  CH JJ_a HCjj?
IIľkjm aa ce   i ana-ihÍíh c pac bJ v krátkém tvaru:
Bne m£ no3«áBaTe.
IIoiiiíina i J_0. Ik   ý. n03H3BaM.
Bbc hm uoMäia rc. IIOMära hh.
ripiIHTCJIHTC UM
HÓniiTc hm npiiíucjui MäitKa ti 6paT«Ta mv
Pamatují se na nl? (ak.)
Chci se s vámi seznámit,   (instr.)
Vy mě znáte.  (ak.)
Znají ho.  (ak.)
Neznám ji.  (ak.)
Vy jim pomáháte,  (dut.)
Pomáhá nám.  (dat.)
naši přátelé (posesivíta)
naši noví přátelé (posesivíta)
její matka (posesivíta)
jeho bratři (posesivíta.).
2. Nahradte vyznačené výrazy osobními zájmeny. Pokud jsou dvě možnosti, uvedte je a podle potřeby změňte siovosled.
i
Vzor:  A:  A3 naeaM Ha aeuaTa 3ajcycjca. ■ <
B: a3 bm naaaM sasVcita.     A3 nanaM aaicycica Ha tíix.
1. Hpoijifecop fl66p&B nere ji&khhh iia ctvjicuthtc. 2- A3 nfeuia niiCMÓ na MÍijyca cii. 3. T6ň ne xapeesa nap6;i»aTa MVTHica. 4. OTfuiaM na r6ctn npg iipHHTenn-tc ch- 5. JHcníiTa noMarar na 6aipá en. 6. Maph« pa3KÍi3Ba jia ccerpa cm aa BaicáiinHHTa. 7. KaicaMe tc.ieBH3nbnnMTC iiQBHiiH. ři. OSkauaM ce Ha Haán oř poakcOTič mh. 9. HĎBnre Mferoan íiojiáraT na cneunajiMCTHTe. 10. IlpamaM Kiiki iirc na KO.TeriiTt: en.   11. JlĚitapHi nperjutwia nauneHTa.
3.  Doplňujte vždy do druhé z vět ve dvojici vynechané zájmeno.
Vzor:  3aKycKara e roTÍ>Ba-      -     Mkiíica mh h ccpBkpa na MacaTa.
1.  HnaH o6Í!ia ita^c.  Mapka.....i  upjnn   2.  Ha MäcaTa ctoh fiyTHJitca bhho.
IleTKO . . . Hanfana a híjuihtc. 3. Poamtcjiiitľ hh TptrBaT sa noqiiBica. BpáT mh ... H3iipäma na rapara. 4. Pa3xa3BaM Ha EJitna 3a cpcwaTa. Tlt hc ... c -ivusa. 5. flbroBopvr ce nonníícBa upn jmpeKxopa. Cejcperapitaia ipá :"i>.i na ... npeniiiiie. 6. OťíiiiaM «a rJifeaaM itpuMHHajthutc 4)«™« no TejicBH3HHTa. He ... nponVcKaM hukoi a. 7. UciiíiTa na ct6khtc c íiBcbica. Tíi hc ottob&ph na CTOHHOCTT& ... 8. UpoatJuraisaT icypcoBeTC no oknrapcxn e3HK. A3 ... noceuiäBaM penbBHo. 9. npHsroiKaTa Ha BanciuHH faMa poamfcn uch. T6ii ... Kyiiyna nonipBK.  10. Híiicoh 3BiHft Ha BpaTära. a3 . . . oniapitM.
84
4. Následující věty transformujte podle uvedeného vzoru.
Vzor: A:  A3 kcxaM aa fot.
B: Ha MfcHe mh cc jiak-'A     mh ce.
Chci jíst.
Mně se chce jíst.
Chce se mi jíst.
1. T6ií kcKa aa cnli. 2. Hfae ne itcKaKie na raenaMe fyUima. 3. Hnán Itcxa na XĎJUi n Ilpara. 4.TÔÍS ne ncica na ronopn c ukx. 5. HcsaM aa hhh míih. 6. Hc HCK3T na mbcjuii 3a hciitjhíithocthtc. 7. Tn facxaui jih na cnfeuj? 8. Te ncxaT jih aa ch xóaaT? 9. ÍJenaia hc íickíit na yiar, Te Hcnat na nrpäht. 10. IlpníiTejiHTe mh itcicar na pa66THT 3aeano. 11. A3 hc hc k a*4 na c t ubsm paiio. 12. HcKaiii an na »nca? 13. Hc íukjm na mvrýnaM c Babu. 14. Th curypiio He kcxaui aa pHcxyBaiu. 15. Tôii hc scxa abnc a a pa6óra. 16. Hke He ncnaMe na npäBHM iiiímo.
5. Užijte ve větách místo přivlastňovacích zájmen dativních tvarů osobních zájmen.
Vzor: ToBä ca hčtobhtc kiiJjih.  - Tosa ca XHkrHTC My.
1. HaxaMe réxhhtc poakre.in 2. TipcH tb6» pfehhiik- 3. llpennoiíiTaM näiiiHTC ci.ut* i ľ 4. Kme ca MOHre nsckc th? 5. OCaacaa ce na cuóaTa Maňua. 6. HiniHTC npnfiTejiii pasrataoiar ILnÓBann■ 7. KápaT ncroBaTa x oji ä. 8. BpiutaM H6HHHTC kiihih. 9. IloniiTäK cb&htc KOJiérH. 10. Ilo3HaBaiu BM rrpnHTĽaita? 11. npHTecii&RaM ce ot Tnčmre BtnpocH. 12. MfecTO irbTyeaT c niiumí e cbcfcnn. 13. HHTtpccyBaMe ce ot Bäums 6hht. 14. Míjht Gauia c aaptuTOp.   15.  Bäumsi anapTaMbn au xapccna.   16-  Tcxiihtc inauconc ca MHÓro
MájlKH.
6. Přeložte do bulharst iny.
1. Jdu a nimi. 2. Čekám na vás. 3. Píšu mu o tom. 4. Chci se na ni obrátit. 5. Scházíme se u nich. 6. Mám pro něj dárek. 7. Vybírají jednoho z nás. 8. Dostávám od tebe dopisy. 9. Vzpomínám si na vás. 10. Nemluví s nimi. 11. Vždycky nám hned odpoví. 12. Myslím, že jim pošlu peníze. 13. Stále bydlí se mnou. 14. Zítra jedeme k ní. 15. My tam voláme pořád, ale oni tam nejsou. 16. Překládejte Jim to přesně. 17. Kdo to o tobě ví? 18. Přijďte k nám dnes večer! 19. Jeho bratr tu není. 20. Jejich rodiče jsou u moře. 21. Ptají se jeho a ne nás. 22. Nechávám trochu i pro sebe.
85
ROZKAZOVACÍ ZPŮSOB
Stejně jako v češtině se vyjadřuje i v bulharštině rozkazovací způsob ve 2. osobě sg. a pl. syntetickými tvary. Imperativ má v bulharštině dvojí koncovky, Jejichž výběr se řídí zakončením kmene přítomného:
zakončení kmene	2   sg.                 2. pl.
souhláska samohláska	-Ö -fcrc -ft -iiie
Prízvuk je u tvarů prvního typu vždy na koncovce, bez ohledu na jeho postavení v prézentu, u tvarů druhého typu Je na stejné slabice jako v prézentu, pokud je na kmeni, nebo se na kmen přesouvá, pokud je v prézentu na koncovce.
	VCTk, HCTfcTC	čti, čtěte
nliuia -	nmníf, niimfcTc	piš, pište
hí)ch	hocít, iiuttie	nos, noste
iieacä	ncadi, Jiearfere	lež, ležte
Xu u é a ~		žij, žijte
iiíih -	i liiii- riHitre	pij, pijte
CToh -	ct6íí, ctohtc	stůj, stůjte
Íu:k.:M -	hexaň, kcKaňTC	chtěj, chtějte
Záporný tvar imperativu se tvoří cí záporné častice ije. Jedinému tvaru tvary kladné,  přičemž tvar od slovesa rozkaz,  např.:
ue xa3Baii - Kaxn, KasBaň ne cúitati     -   t i. .i;'i;. CH,iati
NEPRAVIDELNÉ TVOŘENÍ IMPERATIVU:
cím - 6i.flh, 6wifcTe
nim - flkn, naňTe
íjm - kx, Ume
oxfcaa - nuk, nafeTe
.ióu;i:i  -    txk, CJiaTC
pouze od sloves nedokonavých porno-zápornému tedy mohou odpovídat dva nedokonavého vyjadřuje důraznější
neříkej - řekni, říkej
nesedej si - sedni si, sedej si
buď, buďte dej, dejte jez, jezte běž. běžte pojď, pojďte
86
Poznámky:
1. Nedokonavá jsou v bulharštině téměř všechna slovesa 3.  konjugace a převážná většina neodvozených sloves 1.  a 2.  konjugace.  Slovesa 1.  a 2. konjugace odvozená pomocí předpon a některých přípon (např. jsou vidu   dokonavého. V zásadě se vid sloves dobře určuje podle povahy děje. Většinou tu pomáhá i český ekvivalent.
2. U některých sloves při  tvoření imperativu dochází k hláskovým alternacím (viz cv. 7 b).
OPISNÝ ROZKAZOVACÍ ZPŮSOB
Kromě uvedených tvarů syntetických lze v bulharštině podobně jako v češtině vyjádřit rozkaz též opisné, a to pro všechny osoby pomocí spojení tvaru slovesa v příslušné osobě v přítomném čase s těmito výrazy: aa, iifcjca, Hena a a (ať), jjan6 a a (kéž, vyjadřuje přání], xaňac aa.
Příklady: na b^pbmm pojďme
Hcxa jja AÓííaaT ať přijdou
,tii:iii na ycnfee kéž   by to zvládl
HCKa vf.,.r!Í! ať mlčí.
Opisný je i hovorový tvar záporného imperativu pro Z. os. iicneň. hcuL-íítc aa.  např.:  hc.ich aa ukutém. Hcacft xoan ( s tzv.  krátkým infinitivem).
CVIČENÍ
7. Opakujte po učiteli. Procvičujte si tvoření imperativu a) pravidelné tvoření imperativu:
upeimca -	npciieck	np ľ H ľ C t t ľ	přestěhuj, přenes
rrOMOiria	IIOMODlk	IIOMOrHCTC	pomoz, pomozte
cejina	c c jih k	CCflHCTC	sedni si. sedněte si
pa6r>t»	paôoTk	pafioTCTC	pracuj, pracujte
		MbJIHtTC	mlč, mlčte
	- xniitň	xHBenre	žij. žijte
c t ok	- ctíjh	CTOHTe	stůj, stůjte
rjieaaM	rjitjiaň	rafejiaiiTC	dívej se, dívejte se
noMaraM ■	iiOMkraij	noMkraňTC	pomá he j,  pomáhe J t e
87
b) nepravidelné tvorení imperativu a tvoření s hláskovými alternacemi i
ct»M	6t.nk, 6i»neTc	bud,  budLe
h íl "i H	-    Bkx, BBXTe	podívej se, hele
ASM	-   nkä, rxäňTc	dej, dejte
ji>p*'á		na, podrž, vezmi
In	kac, krTC	Jez, jezte
OTiina	-     h;i.k. HfltTC	běž, běžte
nbňna.	cjia, cílili1	pojd, pojďte
BJi&3a	-     BJ1C3, BJlfesTC	vejdi, vejděte
HiJiki a	h3jtí3, H3Jlfe3Te	ode jdi,  ode jdě te
8. Utvořte 2. os. sg. a pl.  rozkazovacího způsobu od následujících trojic sloves.
Bipiia,  spkaaM,  ne BplmaM K jau,   :. \ n ;■ b au,  hx synyBaM
cc;iHa,  cknaM, He ch;um iiavitpa, HaykpaM, ne iiawkpaM
n.iU       tri in um.   no runVijM p      a   HammaM,  hc ii.iIinaM
uk;ia,  BkxaaM, ne BiucnaM nnaik, njikniaM, ne njiäuiaM
CTkua, CT&BAM, He CTÍR3H paafiepk,  pa36npkM,  hc pat6kpaM
tckaca.  kjm.  ne jcáisaM npCBenk,  npcBCxnaM.  ne tipe BcacjiaM
nkM,  :uuiaM,  hc ;iä»aM nponfe-ixk,  npormixkiiatvi,  hc nporfbjíackBaM
9. Převeďte následující rady z nepřímé řeči (ve 3. os. opisného imperativu) do řeči přímé (ve 2. os, imperativu.).
ľzor: K m . i ■■ na HeäH yTpe na CTkne pkHo. yTpc craiik pkHo!
1. y6eatTC Mapka na ne nyiiiH. 2. ITpcnkiíTe na nen»p na hc cfc npHTCcHkfta h na 6inc cnoicoen. 3. OĎaiiCTc ce na EnL-iia ta cľ Ka*ik na rpaMuaa h na nrjň.ie y h«c. 4. ílO'O i. no tu ait i c 6phT en na kMa ti>phchbc n na He 6ip3a. 5. ÍIomojic-Te ko.iIthtc ch na nir.iMT Tiiumná h na ue rOBÓpai bhcoko. 6. iloKantVre ttpuk-tcjibtc c h na noňnaT c ske na nkno. 7. IloxcjiaiíTe Ha IIctko h JIh.ih na fvinar macTjikiiu. 8. KaxfeTe Ha cccTpä ci na ciiyuia BHHMkTejiHO. 9. HanoMHCTC Ha KOJieraxa ca na xýiiH Ghxiĺth. 10. v6cacTe pojiin ľjiii re cb na ocrkBHT KOJikTa !:kíhiiii 11. HaicäpaHTe nponankaicaTa na bh noxkxe hcuiko - G\,m apcuna pkn-hhk. 12. IIpennoacfeTe Ha TcprkHa na Bk;i» hobhtc bb kmíi: h 13. rjpcnynpene-tc cecrpk cb na ne 3aici>cHee 3a cpcutaTa. 14. 3aíipaneTc Ha aereTo na cbnHe Ha nóna h na rkna no ciksTa.
88
10. Následující věty prevedie do rozkazovacího způsobu. Zachovejte při-tom osobu a Číslo slovesa v pfísudku.
Vzor: Mbxem na My íiOMÔrHCui.       -      floMorníi My!
Môíkľ aa My noMÔrHe. -       Hfc*a jia My noMbrne!
1. HcxaT na rjifenai tď.íh ${uim- 2. Hc ipkStía na we ctyiiiaTC. 3. He oiina ;u laKi.ciiásiaiir. 4. Hajiära cc na no6i,p3aTe, 5, Mbateie na nynurre. 6. 3a6paitfeno e na 3 a mhu íi h a tľ npcxjj.cBpbMCHHO. 7. HeofixonHMO e na n6ňne h toň. 8. Uckum ;ia bii o6JiCH» KaKBÓ dána. 9. Mbxe na ce sanbíHC. 10- TpaÔBa na ce cnipuin naiipcMĽ. 11. MbxcM na bh npoie i bt CTaTiiaTa. 12. HcKam jih na nbňncui c nic? 13-  Hajiára cc ýTpe na 3aMÍme 3a Ilpära.
11. Na. následující věty reagujte příkazem s využitím slcvesa v závorce.
Vzor: Tá3ii fiejicsnca c 3a Bac   (npoicra)     -     IIpoMe-rfeTc b!
1. Hhkoh 3 bi>híi Ha BpaiäTa. (orBbpa) 2. Kiiinara c Mabro HHTepfccna 3a Tt6c (npoieTá). 3. IliicMbro He fe 3a iiero. (ne OTBapaM) 4. 06yBKHTe ca m.'i íkh 3a Bac ÍHe kyiiyBaM) 5. Ilp03bpem,r e OTnbpen. (3aTBbp»)- 6. OTroBopiT bh hc t npäBHJieH. (homkcjisi ume) 7. Tm hc íio-mänaiu bme Cb(j)hh. (pa3i .ifejiaM) 8. Híic cmc Miibro yMopéHR ot páĎOTa. Ctiopa3xbn» ce). 9. llBeT&Ta ca 3a cinpýraia bh. (B3eMa) 10. Ka<pfeTO tb Bfcie e cTy/iěiio (ne nita) 11. TfciB npčxn ca ió:n:i 3a cesbHa. Chc iu1.i;i'u«m >. 12. Mm um miTepfccHa mibia 3a Tt6e. íbUuh)
12. Odpovězte kladně i záporně na danou otázku.  Pozor na vid slovesa!
Vzor:  A:  fla línána jih BÍTpc7    -    B:  Rk,   BJiě3.  Hfe,   He n:ti: 'a;t
1. fla bh iioMbi na jih c ufemo? 2. fla npcBeuar jih craTHHTa? 3. Zla k y uhm jih KO.iäiTa? 4- Zla hm xäxa jih 3a tÍ3h m,LiMb*hoct? 5. fla CTäHa jih cnopTHCT? 6. Zla fl BtpHe jih HHBraTa? 7. fla tii |Im jih napiuc? 8. Ua TaMtiue jih 3a Bt>ji-rápHH? 9. í\a ro y6en« jih? 10. Zla ii.iaTSM jih njibHiiTc? 11. Zla nbftne jih?
13. Přeložte do bulharŠtiny.
1. Dej mi je! 2. Řekni jim to! 3. Nepospíchej od nich. 4. Ať si vybírá bez vás. 5. Pôjd s námi! 6. Jemu se to nelíbí. 7. Ať se nevrací sama! (caua) 8. Neposlouchej ho! 9. Posadte se! 10. Zavolej mi! 11. Počkejte na nás! 12. Přijdte i s ní! 13. Vrať se! 14. Nevracej se! 15. pomozte jim!  16. Nechte to tam! 17. Ať to neříká!  18. Pojdme spolu!
89