TERMINOLOGIE, CHRONOLOGIE A PROSTOROVÉ VYMEZENÍ A3E- Mal udoh=) Vlčková AIRE | starověkého Předního východu a Egypta A -KO Ko) 22. 2. 2022 m poskytnout základní přehled o: = metodologických přístupech a koncepcí aplikovaných na danou tématiku = primární i sekundární literatuře týkající se dané problematiky = geografickém uspořádání oblasti = historickém a archeologickém vývoji oblastí v daném regionu od neolitu do nástupu LBA m podle možností: doplňková témata, která by vyplynula z přednášek = literatura: přes elearning (tamtéž i skeny některých článků a další podklady) PŘEDMĚT — KOLOKVIUM m ukončení předmětu: kolokvium = podmínky udělení kolokvia: = Vypracování shrnutí odborného cizojazyčného článku, schváleného vyučujícím, v rozsahu cca 3 NS. Shrnutíje možné odevzdat v českém či slovenském jazyce = účast na přednáškách a projevení elementárního zájmu = e-learning = Komunikace s přednášejícím přes email marikova vlckova©Dvah 00.com nebo e-learning nebo na přednáškách ZÁKLADNÍ LITERATURA PŘEDNÍ VÝCHOD Margreet L. Steiner, Ann E. Killebrew (eds.): The Oxford Handbook of the Archaeology of the Levant: C. 8000-332 BCE. Oxford University Press 2013 Cambridge World Archaeology: Elam (Potts 2015, 2. vydání); Prehistoric Arabia (Magee 2014); Cyprus (Knapp 2013); Early Egypt (Wendorf 2006); Syria (Akkermans - Schwartz 2003), Egejda (BA, Dickinson 1994) Cynthia W. Shelmerdine (ed.): The Cambridge Companion to the Aegean Bronze Age. Cambridge University Press 2008 Daniel Potts 2012: A Companion to the Archaeology of the Ancient Near East. Blackwell EGYPT I. Shaw a kol.: Dějiny starověkého Egypta. Praha 2003 Bard, K. A. (ed): Encyclopedia of Archaeology of Ancient Egypt. Routledge 1999 Trigger, B. G. a kol.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti. Praha 2005 Mapy jednotlivých regionů: PerryCastaňeda Library Map Collection, University of Texas at Austin http://www.lib.utexas.edu/maps/ STAROVĚKÝ PŘEDNÍ VÝCHOD = Kolébka starověkých civilizací, odpovídající Blízkému a Střednímu východu - most mezi Afrikou a Asií =m Velmi heterogenní přírodní prostředí: Úzký pobřežní pás Středozemního moře Horská pásma: Libanon, Antilibanon, M Golanské výšiny nalo Syrsko-africká propadlina: řeky Amug, am Orontés, Bikáa, Jordán, Agabský záliv, Mrtvé moře Polopouštní oblasti V od hor Údolí velkých řek v Mezopotámii Pouštní oblasti m Různá pojmenování: starověký Blízký / Přední východ Mezopotámie Levanta apod. MEZOPOTÁMIE Horní Mezopotámie, al- jazira řeky: Eufrat, Tigris a jejich přítoky: Murat, Balích (přítoky Eufratu); Chábůr, Velký a Malý Záb a Dijála (přítoky Tigrisu) Sindžár Hranice: Hít na Eufratu a Samarra na Tigridu Dolní/Jižní Mezopotámie, as-sawad Po Perský záliv Soutok: al-Kurna = Satt alArab, slané jezero Hammar NANA Levanta (Syropalestina, S Sýrie), Mesopotámie Levanta: topografické celky: Středozemní moře Syrsko-africká propadlina Pouštní oblasti Levanta: vymezení: S: pláně v povodí Amugu J: Wádí el-Aríš, S pobřeží Sinajského poloostrova Pro potřeby přednáškového cyklu: Levanta= Sýrie, Libanon, Izrael, Palestina a Z část Jordánka Hranice mezi S a J Levantou: řeky Litani (Leontes) v Libanonu S: pláně v povodí řeky Amug J: Wádí el-Aríš na Sinajském poloostrově Z: Středozemní moře V: není jednoznačná: Syrská poušť STAROVĚKÝ EGYPT = Pojmenování: E Egypt: Hut-ka-Ptah (jméno 32N- 19 svatyně boha Ptaha v Memfidě) ú» = Aigyptos 500 Kemet „Černá (země)“ X Dešret i i „Cervená (země)“ - pouštní M oblasti m = Vymezení: 29x i k S: delta Nilu, pobřeží s ih W Středozemního moře M. J: Asuán, 1. nilský katarakt , | Z: oázy v Západní poušti | V: pobřeží Rudého moře, V 24'N “ hrana nilské delty = Přírodní podmínky: V Va determinace vývoje lidské —