Lekce 20 Gramatická látka Konjugace: Syntax: Optativ Věty prací, nesplnitelné přání dokonavé Optativ ve větách očekávacích a opětovacích Odkaz na gramatiku §§ 262-264, § 267, § 421 § 429 § 444 (lil), § 445, § 448 (3), § 451 (5) 1. Milované dívce: 'Aoxépac, eíaadpeíg1, áatrip s\ióq. eide ycvoiia/nv OÚpaVÓg, 6iQ noXXoiQ ÖU-U-aOlV eiq, os fiXélUÚ. (Plat. EPigr. 4, Anth. Lyr. Diehl. 1, 103) 2. Tévoi ž, oíog éaai3, u-adáv. (pm. p. 2,72) 3. Lúkiános nechává v jedné satiře vystoupit filozofa Ménippa do nebe, kde se stane svědkem následující scény: Kaůíoac, éautov sni tou dpóvou ó Zeug rcapeixe xoic, eúxou.évoi<; éauióv. r)üxovro ôé navxaxóůev xř\c, yř\c, ôiáípopa xai 7toixíA,a. naav ôé ai eu%ai toiaíôe- «'Q Zeü, ßaai-Xevoaí [loi ysvoito.» «'Q deoí, ó 7taTŕ|p |aou xa%swc, ä-rcodavoi.» ó ôé Tic; eípry «Eide xA,Tipovo|a.f|aai|a.i xř\c, yvvaixOQ.» «Eide A,adoi|ai e7ußouA,euaac; xw áôeA,(pä).» túv nXeóvT(úv ôé ó |aěv ßopeav r\vxexo sninveüaai, ó ôe vótov, ó ôé yewpyöc, f\xei úctóv, ó ôé xvaípeix;4 f|A,iov. é-rcaxoúwv ôé ó Zeix; xai inv eúxf|v éxácnriv axpißwg é^eiáCwv oú návxa ímiaxveÍTO, áXX 'ěiepov |aév, eiepov ô 'oü. (Ludan. icaromeniPP. 781 s.) 4. Eíg Aúxov äXúnr\E, svsneoev. ixéreue ôé (bg yp«üv aÚTnv oúoav änoXvoai. ó ôé Xvxoc, e> r\ ôé einev «Eide \iŕ\ aoi ovvŕ\vvr\oa (cbg cá(peA,ov \iŕ\ 001 auvavrňaai5), xai eide \iŕ\ n(úg syá. xai paôúog oíxoí|aev äv ae, xoúôév äv TCáaxoig xaxóv. (Eur. Frgm. 36o,53, tgf) 1 eiaorôpčĎ, -eív, -ŕ|aco, -naa, —, —, —poetický výraz: "pozorovat, vzhlížet' 2 elize ve verši: yévoio 3 oioc zooí (s dórskym tvarem 2. sg. místo att. eí); syntakticky závisí jak na yévoio, tak i na (xaôóv 4 ô xvoMpeúc, -écoc "valchař' (zpracovává vlnu na vlněnou látku) 5 čxpeUco "muset',v min. časech (impf. a aor.) ... 6 (xŕ| ntíQ rozhodněne' (vlastně "žádnýmzpůsobem ne') 7 äkká "jenaby', "kdyby tak'; není vždy nutno překladádat— viz dále výklad o vyjadřování přání 8 voúcd poetické sloveso (jen. préz. a ipf.) " sídlit, obývat' 148 Lekce 20 5c. Aiás se loučí se svým synem: 'Q -nái, yévoio -rcoapóc; eúiuxécrrepoc;, ta 6 ' áXX '6|a.oio<;, xai yévoi 'av oú xaxóg. (Soph.Ai.550/55i) 5d. Eí xiq ú-rcepPáAAoi9 tó laétpiov, ta é7UTep7i:écn:aTa áxepnéaxaxa av YÍYV0lT0- (Democr. B 233, Diels Vorsokr.) 6. Popis Athén ze 3. stol. př. Kr.: 'H nóXic, šnpá naoa, oúx euuSpog. ai |aěv noXXal túv oíxiwv ebxeXeiq, óXíyai Sě xpf|-ai|aai. á-ruoTrideíri10 6 'av eE,aípou|j.évr|, eí avvr\ éoriv ř\ 7tpoa-aYopeuo|a.évTi túv 'Adrivaúov nóXiq- \iex ' oú tcoAú11 Sě niaxevam av xiq. á)6e r|v túv ěv xř\ oíxou|a.évr|12 xáAAioTov13. déatpov á^ióA,oyov, [léya xai dau|a.acn:óv. 'Adnvac; iepóv noXvxeXéq, a£iov déag, ó xaA,oú|aevo<; Ilapdevóv |aeYaA,r|v xaTa7i:A,r|l;iv rcoieí xolc, dewpouaiv. 'OA,ú|j.7Uov Tna.vreA,8c;14 \iév, Yev°M.evov 6 ' av fiéXiioiov, ei-rcep (Heracl. Pont. Frgm. 1, 1; Pfister) Slovní zásoba 1. Ó áoiŕip, -Épog t Ô Ô|a.|0.a, -axoc, 2. oíoq, oía, oiov 3. xaíKCto, xadiů, Éxádiaa, —,—,— ó dpóvog, -ou •rcavtaxódev ôiáípopog, -ov ií e1>xr\, -ňe xA,T|pOVO|a.(í), -eív, -ŕ]a(ji, -r\aa, -r\xa, -r||a.ai, -r|dr|v A.avdávW, Xr\au>, Ěladov, XéXr\\ta, —,—(s ptc.) Ó Popéag, -Éou (nebo staž.: (3oppä<;, -a) 7tVS(ji), -eív, -eúao\iai, -euaa, -euxa, -eua|j,ai, -eúadriv hvězda astram (s konj.) aby ut, quam oko oculus jaký posadit sidere trůn, Stolec solium, sella, thronus ze všech stran, odevšad undique rozdílný, různý differens prosba, modlitba preces dědit heres fieri schovávat se, být skryt latere severní vítr septemtrio dýchat, vanout Aare 9 VTiepfiákktí (ak.) "prekračovať; srov. substantivum í) ímeppoAr| 10 ót7iicJTT|^8ít|: subjektem je í) nókiQ 11 (X8t' oú nokv "zanedlouho' 12 ěv iř\ oixou(X8vn (myšleno yř\): řecké označení pro známou část světa (založené na představě, že zbytek světa není obýván) 13 í)v xákkioiov: formulace je v neutru, přestože subjektem jsou 'Aůfívai 14 ipiTe/lŕic, -é? "jenzpola dokončený' 15 avvtekô), -eív = iek(ú, -eív 149 Lekce 20 E71171VEO), -eív, -eúaou,ai, -euaa, -euxa, -euau,ai, -eúadriv Ó VÓTOg, -ou ó vexÓQ, -ou STtOÍXOÚto, -oúaou,ai, -aa, -axr|xoa, -iixouau,ai, -r|xoúadr|v áxpipr|<;, -ic, S^etľáCo), -áaw, élŔxaaa, -axa, -aau,ai, -áadr|v l)7U(J5(VOl)|J.(Xl, -eiadai, ímoaxr|cro|j,ai, ímeaxóu,r|v, únéoxT||iai, — (dm.) 4. (bg (s ptc.) aA,T]dr|g, -eg Ô(peíA,W, -r|tTť*>, -r|oa (óS, -r\aa, -r\na, -r|u,ai, -ŕ|dr|v kE,aíq>vr\c, ÓVyopeÚto, -eúaw, -euaa, -euxa, -euu,ai, -eúdr|v TTpoaaYOpeÚW, -eúaw, -euaa, -euxa, -euu,ai, -eúdr|v t ô déoapov, -ou äE,ióXoyoQ, -ov \!aV[iaOTÓQ, -ŕ\, -óv noXvxeXŕ\Q, -éc, ŕ\ déa, -ac, ó xaA,oú|a.evo<;, -ou f] ytaxáizXvfevc,, -eug zavanout jižní vítr déšť vyslechnout si přesný zkoumat, zkoušet přislíbit, dát slib (proto)že prý stařena pravdivý být dlužen, muset setkat se, potkat kéž by (tak) žil kéž by se byl nesetkal uznat, přiznat propouštět mít rád, toužit snadný příjemný suchý voda vodnatý laciný užitečný neposlouchat, nevěřit najednou mluvit, hovořit afflare notus pluvia accuratus examinare polliceri quod anus veras debere occurrere, obvius fieri utinam viveret utinam ne occurisset concedere solvere, liberare amare facilis voluptatem afferens siccus aqua aqua abundans minimi pretii utilis diffidere repente, subito loqui, orationem habere oslovit, mluvit o, chválit alloqui, appellare divadlo ten, který stojí za zmínku; významný úžasný, nádherný drahý, cenný pohled, podívaná (tak)zvaný překvapení, úžas theatrum memorabilis mirabilis magni pretii spectaculum dictus, qui dicitur stupor 150 Lekce 20 Doplnění gramatiky Optativ Řecký optativ (český termín prací způsob se prakticky nepoužívá) se svou funkcí podobá konjunktivu tím, že označuje děj (nebo stav), který není v okamžiku promluvy skutečný, ale takový, na jehož uskutečnění má mluvčí zájem. Nejde však o vůli anebo očekávání mluvčího, jako tomu bylo v případě konjunktivu, nýbrž o přání (kdyby tak přišel) nebo nejistou možnost {možná by přišel) — jeho význam je tedy slabší než u konjunktivu. Z praktického překladatelského hlediska je i u optativu třeba rozlišovat mezi použitím v hlavních větách a ve větách vedlejších. Optativ v hlavních větách plní především tyto funkce: 1. přání (optativus cupitivus) — blíží se výzvové funkci konjunktivu, ale týká se dějů, jejichž uskutečnění nezávisí na vůli subjektu: yévoio naxpbc, eŮTuxéaiepoc; kéž bys (kdybys tak) byl šťastnější než tvůj otec'; často je doplněn částicí ákká jen aby, kdyby tak'; 2. zdvořilá výzva (optativus adhortativus) — funkčně téměř shodný s výzvovou funkcí kon- junktivu, ale méně imperativní, zdvořilejší: ejtoito aůio) yepaíxepÓQ xxc, ať s ním jde (mohl by s ním jít) někdo starší'; 3. nejistá možnost (optativus potentialis) — blíží se vyjádření ireality, avšak připouští mož- nost, že se děj uskuteční; je vždy doplněn částicí &v; do češtiny se překládá kondicionálem příslušného slovesa, nebo i kondicionálem doplněných modálních sloves (mohl bych), podle okolností lze doplnit i modálni jistotní částici (snad, možná): ei'jtoi tis «v někdo by (možná) řekl, někdo by mohl říci'; touto xčcv náic, 7tpál;eie to by (snad) udělalo i dítě; to by dokázalo udělat i dítě'. Zápor se u optativu v hlavních větách vyjadřuje pomocí záporky |*ťj, pouze optativ potenciální je negován vždy záporkou ov. Optativ ve vedlejších větách Plní prakticky stejné funkce jako konjunktiv, a to v těch případech, kdy je v řídící větě vedlejší čas (imperfektum, aorist, plusquamperfektum). Vyjadřuje tedy jak vůli místo konjunktivu voluntativního (kipvkaxxe touto Jtoiťjoeie dával si pozor, aby to neudělal'; 8(poPoú|a.nv |o.ri á-rcodávoi bál jsem se, aby nepřišel o život'; -rcapfív, íva oinYoíianv byl jsem tam, abych vyprávěl'), tak opakování místo konjunktivu iterativního (eí aÚTČĎ ěvTÚ/oi, oieA,éyovTO kdykoliv se s ním uviděl, rozmlouvali spolu'). Namísto významu fu-turálnosti vyjadřuje optativ možnost (ve vedlejších větách podmínkových souvětí s potenciálním optativem ve větě hlavní): eí aÚTÔv ľôoig, eírcoic; äv aÚTw kdybys ho uviděl, mohl bys mu to říci'; knel änavia áxoúaaiTe, xpívaiTe áv pokud byste si všechno vyslechli, snad byste mohli soudit'; ěaxéi|jaTO, eí xaí aoi auvôoxoín uvažoval, jestli to tak nepřipadne i tobě'. 151 Lekce 20 Optativ ve vedlejší větě je v případě potřeby negován vždy záporkou \if\ a nepojí se nikdy s částicí &v (tedy ani tehdy, když zastupuje naturální konjunktiv s částicí &v). Vzhledem k analogii s konjuktivem se optativ ve všech zmíněných funkcích ve vedlejší větě označuje jako optativ zástupný (optativus obliquus), ve starších gramatikách optativ střídný. Univerzálnost optativu ve vedlejších větách je podpořena i tím, že se zástupný optativ může objevit i ve vedlejších větách indikativních, pokud jsou závislé na vetě s vedlejším časem.16 V těchto případech však je jeho užití jenom nezávaznou stylistickou variantou indikativu: einé \ioi, ôti touto TCpáTTei/rcpáTTOi ó naxŕ\p řekl mi, že to otec dělá'. Způsob tvoření optativu není tak jednotný jako v případě konjunktivu. Východiskem je podobně jako u konjunktivu kmen prézentní (má-li mít optativ význam nedokonavý) nebo aoristní (význam dokonavý)17. Navíc se oproti konjunktivu objevuje i optativ futura, ale jeho uplatnění je velmi omezené — stává jako optativ zástupný ve vedlejších větách indikativního typu, pokud se týkají budoucnosti: einé \ioi, ôti touto TCpášei/rcpáljoi ó 7taTŕ|p " řekl mi, že to otec bude dělat'. K příslušnému časovému kmeni se při tvoření optativu připojují sekundární osobní přípony prostřednictvím diftongického tematického vokálu (-01- v prézentu a futuru, -ai/ei-v aoristu aktiva a média, -ei- v aoristu pasiva); tyto koncovky i přesná podoba tematické skupiny se u jednotlivých časových kmenů a slovesných tříd mírně liší. Koncovky přistupující k prézentnímu (naturálnímu) kmeni nestažených sloves tematické konjugace jsou tyto: akt. sg. 1. - Ol - Ui pí- 1. - 01 - uev 2. - Ol - s 2. - 01 - re 3. - Ol 3. - Ol - ev medpas. sg. 1. - oí - |i«v pl. 1. - oí - nefta 2. - Ol -0 (< —01—ao) 2. - Ol - afte 3. - Ol - TO 3. - Ol - VTO Optativ prézentu (nikoli futura) sloves stažených rozšiřuje v sg. akt. tematickou skupinu na dvojslabičné -oin.- a navíc má v 1. sg. akt. odlišnou osobní příponu -v (např. (piA,oínv, (piA,oín<;, (piA,oín18). Tentýž princip se objevuje při tvoření optativu aoristu pas. s tím rozdílem, že tematická skupina je založena na diftongu -ei- a dvojslabičná varianta -eit\- se objevuje nejen v sg., ale jako možnost i v pl.: akt. sg. 1. - eíti - v pl. 1. - eí (eír\) - uev 2. - eíti - g 2. - eí (eíu) - re 3. - eíti 3. - eí - ev (-ern-oav) 16 V užším slova smyslu se termín optativ zástupný vztahuje právě na tyto případy. 17 Existuje i optativ perfekta pro vyjádření stavu v přítomnosti vzešlého z ukončeného minulého děje. 18 Stažená slovesa s kmenem na -a- kontrahují kmenovou samohlásku a optativní diftong, takže vzniká dlouhý diftong: u(xó)Tiv, u(xÓ)ti<;, u(xÓ)ti, u(xô)(X8v, Ti(xô)T8, Ti(xô)8v. 152 Lekce 20 Optativ aoristu aktiva a média se tvoří osobními příponami shodnými s prézentem (a futurem) nestažených sloves, avšak tématická skupina je založena na diftongu -ai-a v aktivu existuje řada dubletních forem: akt. sg. 1. - ai - |ii pl. 1. - ai - |*ev 2. - ai - g (-ei-ag) 2. - ai - re 3. - ai (-ei-e) 3. - ai - ev (-ei-av) med. sg. 1. - aí - |itiv pl. 1. - aí - |*e^a 2. - ai - o (< -oi-oo) 2. - ai - afte 3. - ai - to 3. - ai - vto Cvičení 1. Vyhledejte v textech 1-3 tvary sg. opt. aor. slovesa yiyvonai a převeďte je do plurálu. 2. Časujte: eí xvr\oaí[ir\v 7ucruoug (píXovc, ôixoúox; äv |aaxapi(oí|ariv (být pokládán za šťastného). 3. Vyhledejte v textech 3, 4, 6 tvary optativu slabého aor. akt. 4. Vyhledejte v textech 3 a 5a tvary optativu silného aor. akt. 5. Určete a vytvořte odpovídající tvary odvozené od sloves ópáu a ^r\Xóu>: • eíde |o.ri äôixovro • eú (ppovoínv • (piAoiianv • aÍTOiev • eÚTUxoín<; • oixoí|aev äv • xaTTiyopoÍTO äv • |ari áxvxolxe • ó eXevůepoc, [léya (ppovoín. 6. a) Přeložte: • eí 7i:A,ouTr|aai|a.i, ťmô noXX&v äv (piAndeínv. • eíde návxec, ěvavTiwdeíev/ěvavTiw-deínaav (stavět se proti) xolc, äôíxoic; beanóxaiQ. • eíde |ar| riTTnůeíniaev/riTTnůeíiaev ímô túv noXe\ií(úv. 7. Doplňte věty tak, že vyberete z níže uvedených přísudků ten, který odpovídá kontextu, a přeložte je: • näv ěv xw |a.axpw ([laxpóc, "dlouhý')xpóvw____ • xíq oi>x ' eí xt|v yfív äôixoí- |aev äv. • eí touto XéyoiQ, .... • Zeu náiep, xř\v eúxf|v |aoi ... • TeA,euTf|aeia<; • onoíiaev (zpustošit) • yíyvovto &v * ä|aapTávoi<; äv • ó|aoA,OYOíri äv. 8. Vyložte etymologii slov: • akribie • gynekologie • teorie • ekumenie Provizorní interní tisk (Teiresiás MU - ÚKS FF MU). Kontakt: teiresias@muni.cz. 153 Lekce 20 9. Přeložte (srovnejte s textem 4): eíde |a.ŕ|7i:oT8 ooi avvŕ\vxr\aa. eíde ae |aŕ|7i:oT' eiôov. eí yap &x ixavpc; ovar\c, xř\c, 'Attixťíc; á-rcoixíac; eE,éne\n\iav. oi 'Adnvaíoi tôv IIepixA,éa ěv oďría ei%ov (obvinit) neíoavxa 7toA,e|j.eív. 13. Přeložte a všímejte si různých významů předložky xará: laudog xaí' Aíaamov. ta xpruaata xaiá toíx; vó|aou<; tou Sí|a.wvó<; éoriv (10, 1). ó -rcpea-PÚTepog 7i:A,eióva)v xatä tô eíxôg 8|a.7i:eipó<; éativ (12, 1). oi xad' ímepPoAriv (přemíra) ěv évôeía ovreg Toateivoi A,íav eíaív (18, 2). ó A,éwv túv Powv eva xad' eva ř|adiev (19, 6). 14. Přeložte: A,a|a.páveTe, (bv äv ôénade. xaA,w<; e^w, éav ob änéX\tr\Q. oi deoi xobc, ávdpámouc; aá-(ouaiv, otav PoúAwvrai (lekce 17). 15. Opakujte: • tô xpfíiaa • ta xpruaata • xpnaTÓí; • xpf|ai|a.o<; • %pfj. 16. Přeložte pomocí optativu: 1. Kdyby to tak dělali všichni! 2. Kéž by se nepřátelé neobjevili! 3. Někdo by možná mohl říci, že to není pravda. 4. Rád bych, aby to dopadlo tak, jak říkáš ty. 5. Mohl bys mi uvolnit místo (ustoupit z místa)? 6. Kdybys teď odešel, udělal bys chybu. 7. Kdykoliv byli šťastní, vzdávali bohům díky. 17. Přeložte následující věty pomocí optativu a srovnejte jejich význam s větami ze cvičení 10 v lekci 17: 1. Když (to) všechno vyslechli, vyslovili soud, ale nedělali si nikdy úsudek, jestliže přesně nezjistili, jak se věci mají, aby někomu neukrivdili. 2. Král byl zvolen ne proto, aby se staral sám o sebe, ale proto, aby se jeho prostřednictvím (ôiá s ak.) měli dobře i ti, kdo ho zvolili. 3. Pokud by násilím nebrali naše věci, mohli by stanovat na našich pozemcích. 4. 154 Lekce 20 Kdykoliv pastýř ztratil tele nebo ovci, vždycky se ji snažil najít. 5. Myslíš, že by ses nepolekal, kdybys potkal najednou v lese vlka? 6. I kdyby byly zákony napsány dobře, nestali by se jejich prostřednictvím lepší ti, kdo nebyli dobře vychováni. 7. Řekl ti to, aby ses nemýlil, a kdybys ho neposlechl, vedlo by se špatně tobě. 8. Když nebylo moře rozbouřeno větrem, bylo vždycky krásné a příjemné. 9. Kdo by se dopustil vraždy nebo krádeže, byl by pokládán podle zákona každé obce za špatného člověka. Provizorní interní tisk (Teiresiás MU - ÚKS FF MU). Kontakt: teiresias@muni.cz. 155