VIKTO* ľELE VIN rozhlédl a zamumlal, že takhle by vlastně ml Zkrátka a dobře, pokračoval dál původním IhT' tónem, z hlediska čisté technického by nejsp^ říct, ze jsou to bubliny minulosti. A bubliny se tomu říká proto, že se v každém okamžiku snaží zaplnit celý vnitřní prostor helmy, aby se tam nemohlo objevit nic jiného, a aby tak ony bubliny neponechávaly ani místo, ani možnost pro poznávání toho, co se právě děje. Skřet píchl ukazovátkem do té části schématu, kde bylo zobrazeno cosi jako vertikální spirálová trubka, v niž přecházely rohy po setkání v týle, a řekl, že bubliny naděje vznikají v týl-ním copu po zušlechtění minulosti v rozích hojnosti. Jelikož se však minulost obohacuje výlučně jinou minulostí, bubliny naděje neobsahují nic jiného než právě onu minulost, která se jen ocitá v jakémsi jiném skupenství. Prot° když se Asterisk zadívá do budoucna, nevidí tam nic Jiného než minulost. Dolní část helmy je tu tedy především proto, aby se bubliny naděje zchlazovaly a získavaj jarní svěžest a pružnou energii čehosi nového. J pak puknou na mříži teď, vytvářejí tlak okolností, který minulost z horní části helmy vypudí do vstupní komory -94- HELMA HRŮZY kdc vzniká proud vjemu. Mostradamus Co je to separační labyrint? Ariadna To je taková deska se spletitými výřezy, která se nalézá v oblasti čela před vstupní komorou rohů hojnosti. Separační labyrint je nejdůležitější částí helmy hrůzy. Právě v něm se z ničeho utváří vše ostatní, tedy vzniká proud vjemů. Tamtéž dochází k separaci minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Minulost stoupá vzhůru, budoucnost klesá dolů, kdežto přítomnost v podobě proudu vjemů dopadá zvenčí na frontální sak, a vytváří tak utkvělou touhu cyklu zopakovat se znovu, čímž vzniká takové svého druhu perpetuum mobile. Monstradamus . Okamžik. Takže bubliny naděje jsou proste pnou mou minulosti, ano? for- -95- VI*TOR PELEVIN Ariadna Ano, alespoň já tomu takhle porozuměla Monstradamus A když prasknou, vzniká minul doucnost? °st, přítomnost a bu- Ariadna No ano. Monstradamus Z čehož plyne, že minulost se rozpadá na minulost, přítomnost a budoucnost? Ariadna Ve skutečnosti je tohle všechno jen koloběh teď v různých stavech rozumu, stejně jako voda může být jednou ledem, jindy mořem a ještě jindy žízní. Monstradamus A proč v separačním labyrintu vzniká proud vjemu: -96- Ariadna Pod tlakem okolností. Montradamus Aha. Tak počkat. Separační labyrint je tedy umístěn uvnitř helmy? Ariadna Ano. Monstradamus Ale tys přece řekla, že proud vjemů dojmů dopadá na helmu zvenčí. Jenže jak je to možné, když vzniká uvnitř? Ariadna Na to jsem se taky ptala. Skřet se zasmál a odpověděl, že tento protimluv je jen zdánlivý. Jde o to, řekl mi, že ono „uvnitř" a „zvenčí", o němž mluvím, neexistují samy o sobě. Pod tlakem okolností se vytvářejí v separačním labyrintu, odkud postupují do rohů hojnosti, v nichž pak obohacují minulost až do stavu bublin naděje. Protože však -97- VIKT°K PELEVIN nikde vyjma rohů hojnosti „uvnitř" a „zvenčí"' není dojmů, vznikající uvnitř, může bez jakýchkoli problémů dopadat na helmu zvenčí. A totéž platí i pro vše ostatní Skřet mě ale upozornil, že tohle by se v žádném případě nemělo považovat za reálné; ve skutečnosti je to jen přelud typu elektromagnetické indukce v transformátoru. Monstradamus Mnojo. A co je to Tarkovského zrcadlo? Ariadna To je takové malé opocené zrcátko, umístěné mezí sférou budoucnosti a mříží teď pod čtyřicetistupňovým úhlem. Jakmile se v něm odrazí bubliny naděje, stoupající zdola, najednou se objeví vpředu, v zamýšleném smeru, a dávají tak vzniknout pocitu, že nějaký zamýšlený smer či dokonce kurs existuje. Monstradamus Aha. A proč je separační labyrint nejdůležitějšr částí celé konstrukce? HELMA HRÚZY Ariadna Za prvé se právě tam rodí příval dojmů. Za druhé tam vzniká „já" a „ty", pravo a levo, černá a bílá, páté přes desáté a vše ostatní. Tato část helmy hrůzy je nqdůlezitějsí, řekl skřet, a nemění se už po mnoho tisíc let. V tom okamžiku dopadl sluneční paprsek na plakát vedle tabule, zobrazující krétskou minci, na níž byl vyražen nákres labyrintu. Výborně, řekl skřet, a tohle je vlastně separační labyrint. Vypadá velmi charakteristicky. Uprostřed je kříž, kam se dostaneme ihned po vstupu, a kolem kříže je nakupeno plno paralemích chodbiček, které člověka zprvu vedou jakoby do neznáma, ale pak se jako vítr navracejí na kruhy své. Je to nejběžnější vyobrazení labyrintu a právě ono se opakuje na téměř všech antických mincích a obrázcích. Když bychom všechny chodby rozvinuli, vytvoří přímku, což znamená, že jakmile do labyrintu vstoupíme, zabloudit nebo vyjít ven už nemůžeme. Právě proto lze rohy hojnosti, mříž teď, separační labyrint nebo minulost s budoucností chápat jako úseky stále stejné nepřetržité cesty, kterou ve skutečnosti nikdo nekráčí. -98- -99- T VIKTOR PELEVIN Monstradamus A proč se rohy hojnosti jmenují právě takhle? Ariadna Protože je v nich plno všeho možného - něžných citů, pohledů úkosem, vznešených slov, posledních myšlenek a všeho ostatního. Je to takový depozitář, nebo možná smetiště. Ale tato nekonečná různorodost se ve skutečnosti skládá výhradně z minula. Nakolik jsem pochopila, rohy hojnosti fungují jako katalyzátory v chemické výrobě. Když se jimi pod tlakem okolností pohybuje minulost, mísí se se vším ostatním, zušlechťuje se a získává novou hodnotu, díky čemuž v týlním copu vznikají bubliny naděje, které probublávají oblastí budoucnosti, odrážejí se v Tarkovského zrcadle a jsou pak vnímány jako ještě nikdy nezakoušená svěžest nového dne. Monstradamus Já už dlouho cítím, že v tom všem je cosi v nepořádku, jenže co přesně, toho jsem se pořád nemohl dobrat. Ale teď jsem to asi pochopil. Kým vnímány? HELMA HRŮZ* Ariadna Jakto - kým? Přece Asteriskem. Monstradamus A jsme doma. Protože kde je on sám - Asterisk? Nakolik tomu rozumím, helma je zařízena tak, že tam nedostaneš nejen hlavu, ale ani pěst. A na to ses asi nezeptala, co? Ariadna Ne, nezeptala. Skřet mi to řekl sám. Asterisk vzniká tamtéž, kde se rodí vše ostatní. V separačním labyrintu. Monstradamus No a dál? Ariadna Dál pod tlakem okolností dospěje do rohů hojnosti, smísí se se vším ostatním, zušlechtí se a v podobě bublin naděje se vrací na mříž teď. -101- -100- VIKTOR PELEVIN Monstradamus Ty mi nerozumíš. Já chci vědět, co je subjektem vnímání celé téhle xxx. Chci znát konečný subjekt. Copak to ne chápeš? Kde je? Ariadna Co je to konečný subjekt vnímání, to doopravdy nechápu. Bezpochyby se však bude nalézat v rozích hojnosti, protože jinak nemá kde. Monstradamus Ale odkud se v tom případě bere? Ariadna Přece ze separačního labyrintu. Jako všechno ostatní. Monstradamus A kvůli čemu tedy bylo tohle vše zamýšleno? Ariadna Nevím. -102- pobře- 1 vjem? dku.Kdesero dí Riadna ten se utváří v sepa: račním labyrintu. Monstradamus Z čeho? Ariadna Z minulosti. Byl vjem v minulosti nebo ne.< Monstradamus Byl. Ariadna Tak proč by měl najednou z přítomnosti nebo z budoucnosti zmizet? -103- jVíonstradamus Kampak nám asi zmizel Louskáček? Sám tohle všechno asi nedám dohromady. Nutscracker Já se zájmem sleduji vaši debatu. ■ Monstradamus Obávám se, že se mi už brzy přehřeje helma hrůzy. Pokud se Asterisk, vnímáni a všechny ostatní jevy utvářejí v separačním labyrintu, tak proč říkáme, že ono všechno vnímá právě Asterisk? Ariadna Skřet říkal, že to je jeho zvláštnost jakožto utvářeného jevu. Jinak řečeno - představa, že právě on vše ostatní vnímá, vzniká v separačním labyrintu společně se vším ostatním. Nutscracker A z čeho vzniká? 104 — Ariadna Z ničeho. Měls poslouchat pořádně. Nutscracker No dobře. Pak se ale taky musím na něco zeptat. Pochopil jsem správně, že Asterisk vzniká v separačním labyrintu? Ariadna Správně. Nutscracker A místo hlavy má helmu hrůzy? Ariadna Ano. Nutscracker Jenže z toho by plynulo, že helma hrůzy vzniká v separačním labyrintu, který je umístěn uvnitř této helmy... - 105- VIKTOR PELEVIN Ariadna. Ano, to z toho plyne. Nutscracker Ale helma jako celek je přece větší než jedna z ' ' l oucasti. lak jak se muze ocitnout v jedné z těchto častí? Ariadna Skřet řekl, že pojmy uvnitř a venku existují jen v rozích hojnosti. Totéž se týká kategorií „většf a „menšf. V těch rozích je zkrátka obsaženo všechno, o čem se dá i nedá mluvit. Nutscracker Ale pak je i sama helma jen v těchto rozích hojnosti! Ariadna v Řekla bych, že ano. HELMA HRŮzy Nutscracker Pak nám z toho ovšem vychází, že helma hrůzy v každém případě vzniká v jedné ze svých součástí. A existuje uvnitf jiné helmy. Jenže kde je pak zdravý rozum? Ariadna Jak to - kde? Přece v rozích hojnosti. Nutscracker To myslíš vážně, Ariadno? Ariadna No ano, asi ano. Ale možná taky ne. Upřímně řečeno jsem dost unavená. Pokud potkám skřeta, tak se ho na tohle na všechno určitě vyptám. Vymyslete si otázky. Monstradamus Vydrž to ještě chviličku. Jak ten tvůj sen dopadl? Ariadna Po přednášce jsem vyšla na chodbu. Nikdo tam nebyl, -106- -107- VIKTOR PELEVIN jen tam viselo velké zrcadlo v půlkulatém rámu. D Si jsem k němu, pohlédla do něj a probudila se. 1 Monstradamus Cos tam uviděla? Ariadna Sebe. Monstradamus A jinak nic neobvyklého? Ariadna Měla jsem na sobě slaměný klobouk s kulatým dýnkem, na jehož střeše ležely dvě kytičky konvalinek upevněné vzadu. Ten klobouk měl hustý krajkový závoj s kulatými dírkami, za nímž ovšem tvář vůbec nebylo vidět. Všechno to vypadalo velice půvabně, ale mě to neznámo proč poplašilo. Pořád jsem nemohla pochopit, o co tu jde, ale pak jsem najednou v tom svém odrazu poznala onu bronzovou masku, polekala jsem se a sen okamžitě skončil. To je všechno, já jdu. HELMA HRŮZY Organizm (-: Mě teda hned napadlo, že ten páprda chodí ve virtuální helmě. Čestný pionýrský. Nutscracker Proč ve virtuální? To není virtuální helma, ale takový papiňák. Dětské hry. Já přece vím, jak funguje virtuální přílba, když si ji nasadí dospělí lidé. To s tím nemá nic společného. ■ Organizm (-: A jak to teda funguje? Nutscracker Možná, že moc nerozumím tomu, co tudy proudí a v co se to proměňuje, ale moc dobře chápu, co člověk v takové helmě vidí a co si myslí, protože jsem se tím zabýval profesionálně. Studoval jsem problém volby v interaktivním prostředí. Tam jsme pracovali jedině s takovýmito helmami. -108- -109- v životě neslyšel. Co je to? Organizm (-: Vo něčem takovým jsem Nutscracker Představ si, že při koukání na akční film sám ro K o tom, kdo koho zastřelí. Jenže co by se stalľs, * řem, kdyby hlavního hrdinu zastřelili hned v prvľí sl^' Kdybys zkrátka měl opravdu naprostou svobodu vdb? mohlo by to vést k velmi smutným koncům. A umění Já člověku přinášet radost, a ne žal. Monstradamus Přesně tak. A dokonce i když nás rozesmutní, musí nám ten smutek přinášet radost. Nutscracker i x P^fr, také ve skutečnosti zadnain-Naprosto správne. Proto taKe ve řečeno, přípustná jen v onom úzkém p koli nasevo.ba nemění podsej vecH^ spočívá právě v tom, abychom se sv m helma hrůzy byli tvrdě nasměrováni k potřebnému vyústění a přitom si uchovali jistotu, že šlo o naši svobodnou volbu. Vědecky se tomu říká nucená orientace. UGLÍ 666 Co je to? Nutscracker To by bylo na dlouhé vykládání. Organizm (-: No a co - já bych řek, že stejně nemáme do čeho píchnout. Monstradamus Jistě, Louskáčku, jen to klidně vysvětli. Ať si hlavy odpočinou. Nutscracker Předpokládám, že nemusím vysvětlovat, co vidí Hel-mák? -lil- VIKTOR PELEVIN Organizm (-: Cože?! Nutscracker V profesionální hantýrce se tak říká člověku v helmě. Helmák je ten, kdo se ocitl v umělé dimenzi, která ho plně izoluje od reálného světa, a pohybuje se v ní, přesněji řečeno si myslí, že se v ní pohybuje. Dejme tomu, že ona umělá dimenze vypadá jako prostor, v němž stojí tři stejné mramorové vázy. Aby se scénář vyvíjel podle původního záměru, je naším úkolem dovést Helmáka k prostřední váze. Organizm (-: Tři stejný mramorový vázy. A má cenu si kvůli takový pitomosti navlíkat tu helmu? Nutscracker Místo váz to mohou být dveře, cesty na rozcestí, zkrátka cokoli, z čeho se dá vybírat. Na tom nesejde. Protože všechno, co je v helmě vidět, je diktováno speciálním HELMA HRŮZY programem, a tento program se dá nastavit tak, že Helmák pokaždé dospěje k té volbě, kterou jsme předtím učinili my. Organizm (-: Ale nastavit se přece dá program, a ne ten pokusnej králík. Ten snad má svůj program. Nutscracker Přesně o tom taky mluvím. Když helma s Helmákem splynou v jediný celek, pak můžeme takříkajíc korigovat nejen knihu, ale i jejího čtenáře. Proto říkáme, že technologie korektur mohou být vnější nebo vnitřní. I když přesnou hranici mezi nimi přirozeně stanovit nelze. Organizm (-: Nešlo by to ňák jasnějc? Nutscracker Vnější technologie ovlivňují to, co co si myslíme. vidíme, a vnitřní to, - 112- -113- VIKTOR PELEVIN HELMA Organizm (-: Nemoh bys uvýst nejakej příklad? Nutscracker Tím nejjednodušším korektorem je takzvané Přilnavé oko. Efekt vzniká tak, že při otáčení hlavy jedna ze tří váz jakoby přilne k našemu zornému poli a zůstává tam déle, než by měla. Monstradamus A co ty dvě další vázy? Stojí přece hned vedle. A podle zákonu perspektivy... Nutscracker Jaká bude v helmě perspektiva, o tom rozhodujeme my se zákazníkem. Jiné metodě se říká Závaží. Když se Helmák pokouší od naší vázy uhnout očima, program jeho pohyby zpomalí. A když se k ní zrakem přibližuje, tak ty pohyby naopak urychlíme. Jako bychom mu k noze přivázali takové matematické závaží, které buď mizí, nebo naopak zapůsobí. Proto bude pohyb směrem ke zvolené váze snazší než k oběma dalším a během chaoúckých přesunů se Helmák poměrně rychle ocitne pred tou, kterou jsme mu vybrali. Organizm (-: Matematický závaží. No to zní ohromně. Nutscracker Další technologii říkáme Pavlovova čuba - to je taková pomezní korekce na bázi podmíněných reflexů. Organizm (-: Aha, to je podle toho ruskýho vědce, kterej si všim, že se mu bourej žaludeční Šťávy pokazdý, když zazvoní telefon, žejo. UGLI666 jml'nřné kdež, on prostě na psech zkoumal podmíněné re- Ale flexy, Nutscracker Ty názvy jsem nevymyslel ja íšlel já. Když se díváte na vázy, které -114- -115- VIKTOR PELEVIN chceme z volby vyloučit, začnou vás pálit oči, nepříjerrmv vám hučí v uších, nebo vás dokonce zasáhne elektrický výboj. Proto se na ně zbytečně dívat nebudete. UGLI 666 Ale toho si přece každý hned všimne! Nutscracker No a to právě chceme, aby si toho každý hned všiml, učinil si z toho příslušný závěr a příště se díval jen tam, kam potřebujeme my. Tohle je levnější technologie pro země třetího světa. Pokud nám to ale rozpočet dovolí, můžeme využít například infrazvuku. V takovém případě si Hel-mák nevšimne vůbec ničeho, jen se u něj při pohledu na jakoukoli jinou vázu než tu námi vybranou dostavuje pocit ponurého mystického děsu. A pak je tu takříkajíc reverzní metoda - stimulace centra spokojenosti a libosti při správné volbě. Dřív se pro tenhle účel musela vope-rovávat elektroda, kdežto dnes postačí farmakologické postupy nebo přizpůsobení se delta-rytmu mozku. Organizm (-: No to sou mi věci. Takže když se díváme na interaktivní biják. tok se s náma dějou takovýhle kejkle? nutscracker To bych neřekl. Tyhle pokusy se rozhodně nedělaly kvůli kinu. A dokonce ani kvůli virtuálním realitám. Jen se pro-odelovaly. Všechny tyhle práce \sou tajné. Jenže když jsme teď takříkajíc utajeni my ' rak si myslínif ze vám to klidně vyložit můžu. Organizm (-*• A co je to ten vnitřní korektor? Nutscracker No - například Sluneční polibek. Váze, kterou si máme vybrat, se dostává pozitivní emocionální stimulace za pomoci využití obecně respektovaných estetických kódů; prostě je třeba uložit pozitivní vnitřní obsah. VIKTOR PELEVIN UGLI 666 A ten pozitivní vnitřní obsah je uvnitř vázy nebo uvnitř pozorovatele? Nutscracker To je složitá věc. Ale dalo by se to říct jinak - uvnitř helmy. Ačkoli - to všechno jsou jen slova. Radši vám vysvětlím, jak se to dělá. Dejme tomu, že na naši vázu dopadá sluneční paprsek nebo k vašemu sluchu přesně ve chvíli, kdy se váza dostane do vašeho zorného pole, doléhá jímavá melodie. Reverzní technice se zase říká Mlha a tma. Když se například podíváte na vázu, kterou jsme vám nevybrali, zajde slunce za mraky, klesne šedivá mlha a začnou se ozývat nepříjemné zvuky. Organizm (-: No to je teda dílo! A co dál? Nutscracker Nebo existuje taky technika Sedmá pečeť. Váza, kterou si má náš svěřenec vybrat, se zdůrazní za pomoci tajem- HELMA HRŮZY fch znaků jitřících obrazotvornost nebo prostě vyvolá-vljfcích zájem. Může to být cokoli - otisk lidské dlaně přímo na váze, šipky na zemi, které směrem k ní ukazují, bílý holub sedící na jejím okraji, tajemné graffiti a tak dále. Taky k tomuhle postupu existuje reverzní princip, kterému říkáme Le Pen Club. V takovém případě vázy, které chceme z výběru vyloučit, hustě počmáráme těmi nejodpornějšími nadávkami a kletbami, vyvedenými pokud možno nikoli barvou, ale rovnou xxx. Přirozeně virtuálním. Organizm (-: No a co - to von si Helmák ničeho nevšimne? Nutscracker Kdybychom kteroukoli z těchto technik použili v čisté podobě, mohla by snadno být odhalena. My ale techniky kombinujeme, což se dělá velmi rafinovaně, a to tak, že všechny ty metody v rychlém sledu střídají jedna druhou a jejich intenzita neustále zůstává těsně pod prahem lidského vnímání. Tím se dosahuje prakticky - 118- -119- KTOR PELEVIN HELMA HRŮZY stoprocentní účinnosti manipulace, která přitom ■ naprosto nezpozorována. Statle Organizm (-: Jasnačka. Je to jako na asijským nádraží. Cestující si myslí že ho chce voblafnout skořápkář, jenže ve skutečnosti jsou největší svině všichni jeho spoluhráči, přestože se spolu pořád hádaj, nebo se dokonce perou. Nutscracker Přesně tak. Jedině že v našem případě jsou svině všichni na nádraží - včetně atlantů nad vchodem. Ariadna Ty jsi ale hlavička, Louskáčku. Jak jsem tě tak poslouchala, napsala jsem ti báseň. Věnuju ji tobě, Romeovi a Izoldě. Mám ji přečíst? Nutscracker Jen do toho! Ariadna Cvičená čubo, Vhlnavým okem skrz Mlhu a tmu teď do okna zírej. Můj Mínótaure! Vstup ke mně skokem! Nestoudně vem si mě, krutě mě svírej... Ä ***** Část tvého píání už ostatně J tl sldal si hetau, pod níž chybí hlav, Rek! bych, obnažit se nestoudněji ní snad ani ne,de. S V ze UGLI 666 Jedno jsem ale z toho tvého výkladu nepochopila, Louskáčku. Jak je možné nepozorovaně vyměňovat to, co má člověk přímo před očima? Mám tomu rozumět tak, že se na cosi díváme, a když najednou uvidíme něco docela jiného, tak si toho vůbec nevšimneme? Nutscracker To jsem zpočátku taky nemohl pochopit. Jenže pro Helmáka to „vyměňovat" nemá žádný konkrétní obsah. -120- 121- VIKTOR PELEVIN HELMA HRŮ V životě je přece všechno, co vidíme, závislé na tom kam se dívame. Jenže když máte na hlavě helmu, je to přesně naopak - to, kam se díváte, se odvíjí od toho, vidíte. Je to jasné? co UGLI 666 Ne tak docela. Nutscracker V životě budete vidět to, co máte před očima, i kdybyste prdelkou vrtela sebevíc. Kdežto v tomhle případě budete vidět to, co máte před očima, ať hlavu otočíte, kam chcete. A to jsou, jak se říkávalo u nás v xxx, dva velké rozdíly, i když to zní téměř identicky. Vy totiž nedisponujete žádnou nezávislou soustavou souřadnic a všechno, co vidíte, proto určujeme my. Proto taky nemáte nejmenší tušení, co se děje. Takže život už pro vás není to, co je reálná skutečnost, ale to, co je vám pře-destíráno. Vám se zdá, že se naprosto přirozeně rozhlížíte kolem sebe, jenže ve skutečnosti zrakem neustále narážíte na našeho kandidáta, tedy s prominutím na 122- neznámo proč č cítíte neobyčejně se neptáte, stejné tak slunečno. Organizm (-: Dobrá vejmluvička! Nutscracker No a když se někdy klient ohlédne příliš prudce, takže Přilnavé oko i Sluneční polibek přestanou fungovat, okamžitě zareaguje Mlha a tma se Závažím. Organizm (-: Nojo, Louskáčku, tak teď už je jasný, čím se zabejváš. Hele, a nemoh bys jako profík vodhadnout, jestli nás tu náhodou někdo nemasíruje podobnejma metodama? Nutscracker To si musím promyslet. -123- VIKTOR PELEVIN UGLI 666 Už dávno jsem si povšimla, že ateisté se místo víry vy. zbrojují přízrakem spiknutí. Pořád se jim zdá, že jimi někdo manipuluje, někdo je hypnotizuje, očenichává a odposlouchává. A ten někdo je prostě oľábel a hotovo. Jde o to, že od ateismu ke schizofrenii je jen krůček a že ve většině případů už byl učiněn. Třeba ty, Organisme. Máš pocit, že tě někdo manipuluje? Organizm (-: Přísně vzato jo. UGLI 666 A v čem spočívá ta manipulace? ■ ■ Organizm (-: No - například v tom, že jsem tady zamčenej. Nebo v tom, že do mě už druhej den cpou lívance. UGLI 666 Aha, takhle to cítíš... To není manipulace, to je trest Boží. HELMA HRŮZY Org^(': M{m Ugly,iaktadysnámamanipulujou. virtuální helma. Dejme tc : jen UGLI 666 A dál? Organizm (-: Je možný, že všechno, co teď vidíme, je něco jako ten plácek se stejnejma vázama, mezi nimiž je jedna ze všech nejstejnější. Nutscracker Jenže kdyby námi někdo chtěl takto manipulovat, mu-seli bychom ty helmy mít na hlavách. Organizm (-: A co když už je máme? -125- -124- VIKTOR PELEVlN Nutscracker Tak si osahej obličej. Cítíš nějako Organizm (-: Necítím, jenže... °u helmu? Monstradamus Já už vím, nač se teď zeptá. Zeptá se, jestli se za pomoci helmy dá simulovat to, co cítíme rukama. Organizm (-: No jasně. A řek bych, že je to naprosto přirozená otázka. Nutscracker Pokud se helmou simuluje všechno, tak už to není žádna helma a žádná simulace. Pak už je to život. Organizm (-: Pořád jsi ale nevysvětlil jednu věc, Louskáčku. Kdo zapíná všechny ty přilnavý voči a sluneční polibky? To přece musí někdo řídit... HELMA HRŮZY NUBC vÍé Na to u zvláštního monitoru sedí operátor. SamÍHÍnl vidí jako bod na stínítku radaru. Vazv veno neini^ _ ____ Wočtverce. A sveno i ------ by mohly symbolizovat dejme tomu rudé kosočtverce A k tomu je na obrazovce i menu manipulací. Dál už všechno běží stejně jako ve Windows - click and drag. Monstradamus Click and drag. To je výborná reklama pro dvojbřitou sekyru. Organizm (-: A nedalo by se to udělat vobráceně? Nutscracker Jak to myslíš? Organizm (-: No - že by tu virtuální helmu měl na hlavě operátor, kte-rej všechny ty manipulace řídí. A ten operátor by nějak nutil vostatní vidět to, co vidí sám... helma hrůzy Nutscracker A jak by je donutil? Organizm (-: No hypnózou. UGLI 666 Výborně. Na tohle slovo čekám už dlouho. Nutscracker Já toho o hypnóze moc nevím. Jenže kdyby to byl tak zdatný hypnotizér, že by dokázal ostatní přinutit vidět to, co vidí sám, tak nač by vůbec nějakou helmu potreboval? Organizm (-: Aby věděl, co maj vědět ty ostatní. Monstradamus A mohli bychom zajít ještě dál. Že by to nejen viděl, ale doopravdy by se tam ocitl. Asterisk nosí helmu, ve které - 128- vidí labyrint. A my všichni jsme uvnitř toho labyrintu. A on námi manipuluje. Nutscracker Takže my všichni se nalézáme v Mínótaurově hlavě? - Monstradamus Řekněme to tak, že se nalézáme v prostoru, který on vidí. Nutscracker Ale kde je v tom případě sám Mínótaurus? Monstradamus Musíme předpokládat, že v prostoru, který Ariadna vidí ve snu. Organizm (-: A je vymalováno. Jestli si dobře vzpomínám, Louskáčku, tak ses úplně na začátku ptal, „kde je to tady?". V tý chvíli jsem tvý otázce nerozuměl. Jenže to tady je v helmě hrůzy -tak je to! -129- VIKTOR PELEVIN Nutscracker To by nám ale vznikal malý nesoulad. Na jedné strane námi všemi Mínótaurus manipuluje, jenže na druhé straně nemá hlavu... Ačkoli - a teď nemám na mysli tento konkrétni případ - jako profesionál mohu potvrdit, že od tohoto jevu se v reálném životě odvíjejí všechny problémy. Organizm (-: No jasně. Ten Asterisk má v helmě akorát nějakou varnou konvici na sluneční baterku. Tak jak může rozhodovat vo tom, kdy nasadí Sluneční polibek a kdy Sedmou pečeť? Monstradamus Přece automaticky. Všechno přece může záležet na tom, v které výseči helmy hrůzy zrovna pukla bublina naděje. Organizm (-: Jenže sluneční paprsek nebo bílýho holuba vidím já, a ne ten Asterisk. Já už tomu teda nějak přestávám rozumět. Kdo na sobě má helmu hrůzy? Já, nebo Mínótaurus? HELMA HRŮZY jslutscr acker přece Helmák. Monstradamus O helmě už mluvíme příliš dlouho. Nemohu se zbavit dojmu, že si ji znovu a znovu zkoušíme. Aby nám za chvůi k té hlavě nepřirostla. Já bych změnil téma. vdlo. Organizm (-: Jasně, to je výtečnej nápad. A mě zrovna něco napac Zamejšlel se někdo nad tím, proč maj Hvězdný války tak divný pokračování - že se nenatáčelo to, co přišlo po třetím dílu, ale to, co bylo před prvním? Monstradamus No a co? Organizm (-: DarthVader,atím celý Na konci tíetiho dflu »»« ^ toze von je Mmotaurus ceiy -130- -131- helma hrůzy Organizm (-: Nojo, vona je to nakonec normální sci-fí. Nutscracker Ovšem, Organisme. Tomu říkám myšlenka! Jiný Mínótau-rus je třeba železná maska. Když ho předhodili ke zprznění markýzu de Sadeovi, začala revoluce, protože on si ze samé bolesti v xxx přestal myslet královskou Francii. Romeo-y-Cohiba Jsi tady, Izoldo? IsoldA Ano. Romeo-y-Cohiba Zrovna, jsem se vrátil. Co se tu děje? IsoldA Nic zajímavého. Louskáček ostatním vykládal o politice. Kdežto já ještě před chvílí byla ve Versailles. Monstradamus To byla poznámka ke královské Francii, Louskáčku. Mar-kýz nakonec nebyl ani zdaleka tak příšerný, jak si myslíme. Romeo-y-Cohiba Bylo to hrozně jednotvárný, ty keře, pak zátočina, zase keře, rozcestí, zase zátočina a takhle až do zpitomění. Široký je to tak šest stop. IsoldA Kolik je to metrů? -133- VlKTOR PEL EVIN Romeo-y-Cohiba Dva. Připadáš si v tom, jako krysa v labyrintu. Jednu cil ^semsiřeMe toho bylo dost, apokusný rema prolézt. Zrovna teď. Jenže vevnitř je plot Z ostnatýho drátu - asi jako armatura v betonový zdi. A já si pořád říkal, jak asi dosáhli toho, že ty živý ploty jsou tak rovný. IsoldA Ten labyrint té ale měl přivést do mého parku. Prostě jsi nešel dost daleko. Pod nohama přece máme stejnou hlínu. Béžovou. Romeo-y-Cohiba Celou cestu jsem zahejbal doprava. Což je legrační. Taková recidíva z dětství. Však to znáš - vzpomínky ozářené teplým zapomenutým světlem, v němž, jak se ti zdá, musí být ukryto to úplně nejdůležitější. Taková dobrodružná knížka, kterou jsi kdysi dávno četla. No a tam se psalo, že když v jakýmkoli labyrintu zatáčíš pořád doprava, tak se nakonec musíš dostat ven. Tak jsem to zkrátka zkusil. Asi to bylo správný, protože na ledacos zajímavýho jsem helma hrůzy nakonec narazil. Viděl jsem jednu z těch tvejch fontán. I když jen zdálky. IsoldA Tak vyprávěj. Romeo-y-Cohiba V jednom takovým zákoutí labyrintu je lavička. Úplně vo-byčejná, jako někde v parku. Tak jsem si na ni vylez, až na vopěradlo, a očima jsem se dostal na úroveň horní hrany toho živýho plotu. Na jedny straně jsem zahlíd proud vody tryskající k nebi a na druhý - ve strašný dálce - nějakou střechu, která vypadala jako celá začazená. Tu střechu jsem viděl špatně, bylo to fakt daleko, ale ta tryskající voda byla divná - nahoru šel jen jeden pramen, ale zpátky k zemi se jich vracelo hned několik. No, možná to byl jen takovej optickej efekt. » MW u íá tu fontánu znám. V té jsou Nene, to ,e v pořádku. Ja tu to taky bronzové sochy. Je tam had a takový... - 134- -135- VIKTOR PELEVIN helma hrúzy ú ■ zapomněla, jak se jmenuje, vypadá jako čuník s d. hými bodlinami. * S dl°* Romeo-y-Cohiba Dikobraz. IsoldA Aha, máš pravdu. Dikobraz sedí na bronzovém pařízku, z kterého na všechny strany stéká voda, jako by se to zvířátko strašně polekalo. No a had, stočený do několika smyček, se blíží k pařezu a chrlí k nebi vysokánský proud vody, která se nahoře dělí do tří pramínků a jako déšť dopadá na dikobraza i na všechno kolem. Moc krásná fontána. Když jsem ji viděla poprvé, vznášela se v mračnu vodních krůpějí malá duha, a od té doby mám právě tuhle ze všech nejradši. Ve skutečnosti jsou ty proudy tři, ale různě silné. Trysky, z nichž voda vyráží, jsou ve zmijí tlamě na-těsnány jedna na druhou. Proto se zdá, že k nebi směřuje jen jeden pramen a dolů dopadají tři. A taky jsem si vzpomněla na to tvoje tetování s ropou a jachtárskym klubem. Dělí se ten vodní pramen, cos ho viděl přes keře, na tři? Romeo-y-Cohiba Řek bych, že ano. IsoldA Ale jist si tím nejsi, že? Romeo-y-Cohiba, Když jsem vylez na opěradlo lavičky, viděl jsem proud vody a střechu toho domu. Jenže dlouho se takhle vydržet nedá - pořád balancuješ, pak ztratíš rovnováhu a musíš zase skočit dolů. Takže do detailu ti to neřeknu. Ale ]est\i je to ta tvoje fontána, tak pokud se postavíš vedle ní, musíš vidět můj labyrint. IsoldA Vedle fontány s hadem a dikobrazem je stěna z vysokých keřů, ale co je za ní, to netuším. Je velmi dlouhá - chvíli jsem podél ní šla, ten živý plot ohrazuje kus mého parku. Řekla bych, že za ním je právě ten tvůj výběh. -136- -137- VIKTOR PELEVIN Romeo-y-Cohiba Pokud jsi tudy procházela, tak nás od sebe v urči ' okamžiku mohlo dělit třeba jen deset stop. Já u tý stěny byl taky, akorát z druhý strany. A jsem si skoro jistej, ie je to vnější hranice. Protože zaprvní v ní není jen jeden ostnatej plot, ale hned dva. A zadruhý je v jednom místě jasně slyšet pleskání padající vody. Jo, a ještě něco. Tam, co je slyšet tu vodu, vystupuje z živýho plotu dlouhá zeď. Vypadá to na zadní trakt nějaký budovy. Je pomalovaná zlatorůžovýma amorkama, který vytrubujou na mořský ulity. Máš tam něco takovýho? IsoldA Vpravo od fontány skutečně stojí takový přízemní pavilon. Vypadá to jako kolna na zahradnické nářadí, ale hodně velká. Jeho zadní část mizí v živém plotě. Jedině ty amorky jsem neviděla. Romeo-y-Cohiba A můžeš dovnitř? helma hrůzy ISOldAzamčenoJsouvté tvé zdi dveře? Je tam Rotneo-y Jsou- Cohiba IsoldA Jdou otevřít? Romeo-y-Cohiba To jsem teda upřímně řečeno nezkoušel. Chvilku jsem u rúch stál, ale pak se mi udělalo takový málo, že mi až zabušilo ve spáncích. Já teda rozhodně lekavej nejsem, ale tohle mě vzalo. A přitom nebylo proč. Jen mě tak napadlo: Čertví, co je tam vevnitř. Co kdyby to náhodou byl Mínótaurus? -139- helma hrůzy :-))) UGLI 666 Umíš latinsky, Louskáčku? Nutscracker Senát a lid římský. P-Q-R-S. Ne, to si Římani měli S-P-Q-R. Monstradamus Na co potřebuješ latinu, Ugly? UGLI 666 Potřebuji přeložit několik slov. Pietu s abeced ou. Monstradamus A nemohl bych to zkusit já? VGLl 666 Co je to „aiselceclesia"? Monstradamus Nevím. UGLI 666 A „ieselceaeclesi"? Monstradamus Taky nevím. Ale jsi si jistá, že je to latina? UGLI 666 Co jiného by to mohlo být? Monstradamus To zatím netuším. Neřekla bys mi celou větu? - 140 — -141- VlKTOR pE levin eaeclesi selceataec- UGLI 666 Je hrozně dlouhá. Monstradamus Tak aspoň ještě pár slov. UGLI 666 Začíná to takhle: „aiselceclesia ieselo les elceatctaecle". Monstradamus Dost - to zatím stačí. UGLI 666 Co je to? Monstradamus Nesmíš na mě tak rychle. Nech mě chvilku přemýšlet. Nutscracker ■ Kde se to vzalo, Ugly? helma hrůzy UGLI 666 V labyrintu. Nutscracker Ty máš za dveřmi labyrint? - UGLI 666 A co bych tam podle tebe měla mít? Nutscracker No katakomby. Monstradamus Nech toho pošklebování, Louskáčku. V^olch^a^TobyodWnabylaveW vzpruha. Nutscracker Předtím říkala, že tam ma sál s lavicemi. Ne labyrint. V,KTOR p*tEVlN UGLI 666 Že se radši nestaráš o ty své ňihU r =»nfl už něčemu, MonstradameT ^ T* ro- Monstradamus Ta slova byla napsána ve sloupci, jedno Pod druhým? UGLI 666 Ano. Monstradamus A mohla bys mi napsat to, co bylo uprostřed? UGLI 666 Jak to myslíš? Jak uprostřed? Monstradamus Sedmý řádek shora, aby to pro tebe bylo jednodušší. UGLI 666 Eatcnasanstae. helma. hrůzy nutscracker v _ EaťNasa. Jiné aluze tu nevidím. Jasne Monstradamus Kdes to našla? UGLI 666 O tom bych mluvila nerada. Monstradamus No a řekneš nám to, když se mi podaří celý nápis rekonstruovat? UGLI 666 To ano. Monstradamus Takže - nápis vypadal takto: -145- VIN A I S E C E C L E S I A I S E L E A E C L E S í S E L C A T A E S L E S E L c L C E C E A E A T T C E C N A T C N A T c E A T C E A L C E E L C E A T C C E A T A N S A A N N C T A L E s C l E E C L A E c C T A N C T A c T A E I S E L E C T T A A E E C A E C L E C L E E C L E S C L E S I A I S E C E C L E S í A UGLI 666 No to je správně! A jaks to udělal? Monstradamus Dominus illuminatio mea. UGLI 666 Co to znamená? helma hrůzy a ■ / Monstradamus Bůh mě osvítil. UGLI 666 Já mám na mysli, co znamená ten mů) nápis. Monstradamus A co si o tom myslíš ty sama? UGLI 666 Já v tom žádný smysl nenalézám. Tak v čem je? Monstradamus Smysl může být všelijaký - podle toho, kdes ten nápis našla. Takže ti nezbývá než to všechno poctivě vypovědět. UGLI 666 Dobrá. Za dveřmi opravdu mám sál s lavicemi. Jenže nejdřív jsem si ho ani pořádně neprohlédla. Zato když jsem si ho prohlédla... Já ani nevím, Monstradame, jestli mi to budeš věřit, nebo ne. - 146- -147- r V,KTO* 'ELÉV IN Monstradamus Zkusím to. UGLI 666 Mám tam chrám. Goticky chrám. int. Nutscracker Ale před chvilkou jsi říkala, že je tam labyrir UGLI 666 Ten je tam taky, jenže uvnitř chrámu. A před vchodem do toho labyrintu je na podlaze vyložen jiný latinský nápis: HVNC MVNDVM TIPICE LABERINTHVS DETONAT ISTE: INTRANTILARGUS, REDEUNTí SET NIMIS ARTVS SIC MVNDO CAPTVS, VIVICORVM MOLLE GRAVATVS VLX VÁLET AD VITE DOCTRINAM QVISQVE REDIRE. - 148- helma hrúzy jVlonstradamus To znamená zhruba toto: Labyrint představuje svět, ve kterém žijeme - je široký u vchodu, ale úzký u východu. Ten, kdo zabředl do radovánek tohoto světa a je obtěžkán jeho hříchy, může si doktrínu života znovu osvojit jen s velkými obtížemi. Hlavně se mě teď neptej, co je to doktrína života. A opravdu tam byl široký vchod a úzký východ? UGLI 666 Tam vchod ani východ v běžném slova smyslu nebyl vůbec. Celý labyrint je vyložen na podlaze chrámu bleděmodrým mramorem. Je to zkrátka mozaika. Nutscracker Copak on existuje nějaký bleděmodrý mramor? UGLI 666 Existuje. Nutscracker A kde se v chrámu vzal labyrint? -149- VlKTOR pELEvm helma hrůzy UGLI 666 První kanovník řekl, že labyrint je součástí tohoto chr í i mnoha jiných, protože ukazuje celou složitost křJT ske pouti životem. Nutscracker První kanovník? UGLI 666 Ano. Ale druhý kanovník namítl, že křesťanská cesta je prostá a rovná jako šíp. A zákoutí a slepé uličky labyrintu že symbolizují hřích, v němž bezvýchodně bloudí padlé duše. Na což mu první kanovník odpověděl, že měl na mysli prakticky totéž, protože hřích je pokřivení, které se děje na oné přímé křesťanské cestě. Ale i kdyby naše životní cesta byla sebekřivolačejší, pokud ten, co po ní kráčí, spočinul v lůně Církve, jednoduchá aritmetika dobrého a sparného přestává fungovat a začíná platit vyšší matematika ducha. Nutscracker Vida, tak už tady máme druhého kanovníka. - 150- Monstradamus Acotomábýt-tavyššímatemat^a? UGLI 666 kdo přijímá Svaté Dary, může svou životní pouť ne Ten závisle na vše ^obecné pokrivenosti života na každém jejím nekonečně malém úseku považovat za přímou. A když je jeho cesta přímá v každém svém úseku, je tedy přímá vždy a pořád a Pán jeho duši nezavrhne. Takže vznikají taková matematická křídla, která nás z hloubi našeho pádu povznášejí do výšin. Nutscracker Ale co je to zač, ti kanovníci? To jsi opravdu někoho potkala? UGLI 666 Byli dva. Klečeli a modlili se nedaleko oltáře. Já způsobila hluk, oni si mě povšimli a přispěchali mi se svými výklady a ponaučeními na pomoc. -151- vl*tor pe Nutscracker Vyprávěj nám o nich. UGLI 666 Řekli mi, že kdysi dávno, když levin do Svaté země. Jenže pozdéji)Wyž MP0Uř nout... víra začala sláb- Nutscracker Nás jejich ponaučení nezajímají, popiš nám je samotné. Copak to pravdu nechápeš? Tady přece ještě nikdo ni-koho nepotkal. ■ Monstradamus A co Ariadna? Nutscracker Té se všichni jen zdáli. To vám opravdu musím vysvet- ■ lovat ten rozdíl? HELMA HRŮZY Monstradamus jen vysvětluj, Louskáčku. Nutscr; Co acker pak ty nechápeš, v čem je rozdíl mezi snem a reali- tou: Monstradamus Já nechápu, v čem je rozdíl mezi dvěma příběhy. Nutscracker , , v tom,ie jeden se odehrál ve snu adruhy ve sku- Přece tečnosti. Monstradamus Já vidím jen písmena na monitoru. Nutscracker Už zase? Ani nevíš Ugly? ,jak mě unavuješ. Jsi pořád tady, vi*tor pelevin UGU 666 Ano. Nutscracker Jak vypadali - myslím ti kanovníci? UGLI 666 Byli střední postavy. Na sobě měli omšelé sutany a na hlavách staré široké kardinálske klobouky. Tyhle klobouky kdysi patřily svatým prelátům, vysvětlili mi kanovníci, a jsou velmi užitečné pro tlumení vášní. Druhý kanovník měl střechu klobouku ohrnutou nahoru, jako by se chystal na souboj. Vzpomněla jsem si na Aramise ze Tří mušketýrů - ten byl nejdřív taky obyčejný hříšník, a nakonec se stal generálem jezuitského řádu. Monstradamus Dost to připomíná ty dva skřety, co viděla Ariadna hned zpočátku. HELMA HRŮZY Nutscracker Taky mě to napadlo. Jenže to byli skřeti, kdežto úhle byli strední postavy. Monstradamus Jak velká jsi ty sama, Ugly? UGLI 666 To není dxúezité. Nutscracker Rozumím. Tak pojedeme dál. Vidělas jejich tváře, Ugly? i UGLI 666 Ne. Stáli se skloněnými hlavami, jak se na mnichy a vůbec duchovní osoby sluší, a tváře měli úplně zakryté střechami klobouků. Nutscracker Jaké měli hhsy} -155 - -154- V'KT0 R p IN UGLI 666 Mírné a srdečné. Nutscracker Co říkali? UGLI 666 To jsem přece už začala vyprávět. A tys mě přerušil. Říkali, ze ve slavných dobách křižáckých výprav, zejména po vítězství Gottfrieda z Bouillonu, se poutníci chodili kát ke hrobu Páně. Jenže pak, když víra zeslábla a člověku se začalo duchovních sil na velké činy nedostávat, zamířili poutníci do klášterů a opatství, kam se chodili klanět místním svatým. No a když už lidem nezbylo dost zbožnosti ani na to, k pokání stačilo projít ligou. Nutscracker Ligou?! UGLI 666 Pro chrámový labyrint, helma hrůzy který byl zhruba takhle dlouhý. Ačkoli - ten, u něhož jsem stála, byl mnohem kratší. Takovéto labyrinty se slušelo procházet po kolenou. A na časy úplného úpadku, které nastanou před koncem světa, jsou připraveny docela malé labyrinty na chrámových zdech, které už se absolvují jen prstem. To je pro ty, kdož jsou ve jménu vlastní duše ochotni ztratit už jen hodně málo času. Jsou ale naopak labyrinty nekonečně dlouhé, v nichž se můžete kát věčně. Třeba v kostele Santa Maria di Trastevera v Římě. První kanovník mi ukazoval jeho plán. Monstradamus Takže se na tuhle debatu dobře připravil. UGU 666 Nepřipravoval se. Schémata těch labyrintů byla v chrámu nakreslena na stěnách a sloupech. Vlastně tam jimi bylo pokryto úplně všechno. Ten, co se nalézá v Santa Maria di Trastevera, se skládá z mnoha soustředných kruž-- nic. Vypadá jako střelecký terč. A je ze všech labyrintů nejmystičtější. VIKTOR PELEVIN HE.MA H**** Monstradamus Nejmystičtější labyrint mám já a žádám, aby to byl neseno do protokolu. 0 2a" UGLI 666 Ty kruhy znamenají, vysvětloval druhý kanovník, Že při-blížit se Pánu, jak by si duše zrovna přála, není o nic snazší, než kdyby se Měsíc najednou sebral a chtěl si přiletět až k Zemi. Duše bude věčně dlít tam, kam ji poslal Pán, a přiblížit se Mu dokáže jen z Jeho milosti, a ne jak si sama usmyslí. Jeho milost spočívá také v tom, že existuje Církev. Právě ta nám dává ona matematická křídla, o nichž jsme tu mluvili. Bez nich kolem Něj můžeme jen kroužit jako planety. Hřích je odstředivá síla, která nás od Něj odvádí pryč. A láska Boží se zase podobá přitažlivosti, protože nás vede k Němu. Duše dlí v pozemském světě a tyto dvě síly se navzájem vyvažují. Nutscracker Takže Pán má raději hříšníky? 666 UGU proč? Asfla Boa toky ^nédtáw A síla D"" — ' ■ ,.,né UGU 666 Ale i v rodině se přece stává, ze nejmilovanější dítě je to nejrozpustilejší. Nutscracker Z toho by ale plynulo, že když chceme, aby nás měl Pán rád, měli bychom co nejvíc rošťačit. UGLI666 ie ano. Ale já si nejsem čistělogicky to vypadáj«£ cela jistá, že Pán se řídí právě tak do VIKT°R PELEVm Nutscracker No dobře, to si ověříme. A co bylo dál? UGLI 666 Dál? Druhý kanovník sepjal ruce, umlkl a pokorně odešel stranou. Prvního jsem se chytila podpaždí, začala se s ním procházet po chrámu a prohlížet si nákresy různých duchovních labyrintů, zatímco on mi velmi tiše vysvětloval jejich poslání a duchovní smysl. Zvlášť krásný mi připadal labyrint z chrámu v Poitiers. Tvarem připomíná strom s rozsochatou korunou a uspořádán je tak, že jediná brána slouží jako vstup i jako východ. Je tomu tak proto, že cesta se dělí jen jednou, přesně uprostřed, a obě klikatící se poloviny tvoří pravou a levou část té koruny. Kanovník mi řekl, že je to Strom života a symbolika tohoto labyrintu tkví v tom, že do života vstupujeme a zase z něj odcházíme stejnými dveřmi - nazí a nic nemající. Nutscracker A kde jsi vzala tu větu z ptačích slov, co jsi chtěla přeložit? helma hrůzy UGLI 666 Z jedné starobylé baziliky v Alžíru. Monstradamus Tam taky mají labyrint? UGU 666 Ano. Obklopuje ústřední čtverec s posvátným nápisem. Kanovník mi nakázal, abych ho opsala a uvěřila, že v tom nápisu je ukryto tajemství. A taky řekl, že přečíst si ho dokážu teprve tehdy, až k němu budu mít klíč. A přece, pokračoval dál, nedokážu porozumět předurčení lidí a věcí v tomto světě dřív, než mi oči otevře moudrost přicházející s pravou vírou - teprve pak pochopím obecný smysl stvoření. Klíč k oné moudrosti je stejný jako k nápisu. A taky mi kázal nenechat se unášet všemi těmi zbytečnými řečmi o Théseovi, o nichž dobře ví. Časem, řekl mi, i já uvidím, že pravý Théseus je Ten, komu slouží on. To je všechno. Je tady ještě Monstradamus? - 160- -161- Vi Kro vin Na tom Nutscracker nesejde. Vyprávěj dál. UGLI 666 Dokud mi to nepřeloží, tak vyprávět nebudu. Nutscracker Monštre, kde jsi? Přelož jí to, prosímtě. Monstradamus Celá věc spočívá v tom, jak jsou řazena jednotlivá písmena. Francouzsky se tomu říká jeux-de-lettres. UGLI 666 A más klíč k nápisu, o němž mluvil kanovník? Monstradamus Samozřejmě. UGLI 666 Co je to? helma hrůzy Monstradamus I v/v Je to kriz. UGLI 666 Bože! Nechť se naplní vůle Tvá! ■ Monstradamus Ano. Vždycky se musí začínat zprostředka. V tom najít písmeno S a přes ně nakreslit kříž. A když si pak nápis přečteš kterýmkoli směrem, který vyznačuje ten kříž, nebo po jakékoli přímce, která od něj odbočuje v pravém úhlu, vznikne ti Sancta Eclesia, což s jednou chybou znamená svatá církev. UGLI 666 Chceš snad říct, že v nápisu je chyba? Nebo chceš naznačit, že nápis upozorňuje na chybu, jíž se dopustila církev svatá? Monstradamus Chci říct jen to, že ve slově eclesia by měla být dvě „c" - -162- - 163- VíJCT OR P£ ecclesia. Ale za starých časů to mohli tečnost. Nutscracker A co bylo dál, Ugly? Po^vat^ Zby. UGU 666 Počkej! Nech mě nejdřív podívat, jak je to s těmi písmeny. Opravdu. Jak hluboké! Teď konečně chápu, co mi chtěl kanovník říct, Monstradame. Tento svět dál zůstává na-kupeninou nesmyslů a záhad, mezi nimiž budeme tápat jako slepí - dokud nepřistoupíme na učení Církve svaté. A jakmile se to stane, přímo ve středu životního labyrintu zazáří svatý kříž a smysluplnost všeho kolem bude rázem zřejmá! Svět se zázračně promění, z chaosu a šílenství vystoupí harmonie a řád, a ať pohlédneme kamkoli, všude spatříme nadšené Hosana Pánu! Je to tak, Monstradame? Monstradamus Ale Přirozeně. A uslyšíme zář jeho slávy. HELMA HRŮZY Nutscracker Amen. Co bylo dál? UGLI 666 Kanovník mě přivedl k labyrintu, vyloženému na podlaze, zkřížil ruce na prsou a řekl: „Dcero má? Ten, jemuž sloužím, si přeje, abys prošla ligou a kála se." Klesla jsem tedy na kolena a vydala se kupředu. Kanovník říkal, že procházíme-li takovýmto labyrintem, patří se přemítat o tom, co jsme v životě vykonali. Na to jsem ani nemusela vynakládat žádné zvláštní úsilí. Stačilo pohlédnout na mříž před oltářem a před mým vnitřním zrakem se jako barevné balónky vznesly výjevy z mého dětství a přímo zázračně měnily to, co jsem viděla kolem sebe. S každou další vteřinou jsem se do minulosti nořila hloub a hloub. Velkolepé sloupy, stoupající k daleké klenbě, mi začaly připadat jako parkové lípy v xxx, kde jsem strávila několik prvních let života. Není divu - v oněch dávných dnech mi ty stromy musely připadat stejně obrovské jako dnes chrámové sloupy. Sochy svatých, hledící na mě z nik ve stěnách, měly najednou tváře dospělých z mého dětství. - 164- -165- / viktor PELEVIN Cítila jsem, že i když jsou někteří z nich přísní kteří naopak dobromyslní, mají mě rádi všichni stěně i když o mně vědí úplně všechno. Má cestička ostře zabočila a já se pomalu sunula na druhou stranu; teď jsem vzpomínala na své mládí. Kamenný lodník, zdobící kazatelnu, ožil, vyplul po vodách mé paměti a proměnil se v jediného přítele mého nedlouhého jara. Vypadal úplně stejně jako ten na jezeře v xxx, kdy jsme si přísahali věčnou lásku. Nový zákrut, a hřích ho zavlekl do nebytí - a já už ho víc neznala a ani znát nechtěla. Za dalším ohbím už na mě čekal zralý věk. Punčochy jsem si na kolenou nadobro prodřela, ta kolena mi trnula, ale já žádnou bolest necítila - po tvářích se mi řinuly slzy pokání a naděje. A Pán mi poslal zvěst, ó ano! Stal se malý zázrak - pořád ještě nevím, jak se to seběhlo, ale ve své slepotě jsem to pochopila až pak, po návratu do své cely. Tedy - na mysli samozřejmě mám svůj pokoj. Ať jsem labyrintem kroužila, jak chtěla, ať jsem se obracela na jakoukoli stranu, stále jsem viděla ukřižovaného Krista, na nějž mozaikovým oknem dopadal sluneční paprsek a zaléval ho rubínovým, smaragdovým a safíro- HELMA HRŮZY t .mské záře se mi v duši udělalo tak svet a z pívat, p lákat a zpívat... Nutscracker A dál? VGU 666 Plakat a zpívat. Nutscracker To je všechno? UGLI 666 Vlastně ano. Když jsem prošla celým labyrintem, kanovníci už byli pryč. Vyšla jsem z chrámu a ocitla se ve svém pokoji. Nutscracker do chrámu vrátit ted. Můžeš se I V«KTOR PELevin UGLI 666 Teď jsou ty dveře zamčené. Nutscracker Kdy je stihli zamknout? UGU 666 Nevím. Nutscracker A jsi si jistá, že se ti to všechno jen nezdálo jako Ariadně? UGLI 666 Naprosto. Kanovník mi dal růženec, který ještě držím v ruce. Půjdu si odpočinout. Monstradamus Jen si odpočiň, Ugly, odpočiň si. To ti po všech těch zážitcích rozhodně neuškodí. HELMA HRŮZY nutscracker Zajímavá křížovka. Jak ale z mystického hlediska vysvětlit, že právě uprostřed životního labyrintu narazíme na písmeno „S"? Monstradamus Kdyby nikdo, Louskáčku, tak ty bys to vědět měl. Nut$cracker Proč? Monstradamus Protože ty ho máš uprostřed životního labyrintu taky. Ale tecF je to mimochodem opravdu pěkné. Nutscracker Kde? Ach tak, tohle máš na mysli. Moderátoři se zase rozdováděli. Pokud jsi měl na mysli opravdu tohle, tak musím říct, že za mou práci mi platí urážlivě málo. - 168 — -169- vin VíKTO* PELE Romeo-y-Cohiba Izoldo, už ses vrátila? Monstradamus Ahoj, Romeo. Romeo-y-Cohiba Ty jsi Izolda, nebo co? Nutscracker Cohiba je dnes nějak bez nálady. Monstradamus Jedna věta se mi moc líbila - „s každou další vteřinou, jsem se do minulosti nořila hloub a hloub". Nutscracker Ano, taky jsem si toho všiml. Monstradamus To je čistá poezie. S každým dnem se noříme stále híou- HELMA HRŮZY beji do minulosti Mizíme v ní, jako se pod vodou skryje potápěč ve zpomaleném záběru. V čem je rozdíl mezi starcem a mhdíčkem, když je postavíme vedle sebe? í. Přece to, žezestarcevnasi ídi- Monstradamus Jistě. Ale co to znamená. _ ' už jen malý kousek - jinak se už téměř celý éthé. Kdežto mladíček je ještě skoro celý tady - ten se teprve menzi zůstává uz jen m£ ponořil do Léthé. * • dotkl hladiny. No nemam pravdu? Nutscracker Nevím. Teď je doba taková, že se mohou v jakémkoli okamžiku oba ponořit stejně hluboko. A rozměry těch kousků nezávisí ani tolik na věku, jako spíš na síle základního impulsu. Monstradamus To je taky pravda. VIKTOR PELEVIN Nutscracker Pokud jde o frázi, která se ti tak zalíbila, tak Ugly p0J| mého názoru měla na mysli helmu hrůzy. Budoucnost se vytváří z minulosti, a tak čím dál odcházíme do budoucnosti, tím víc na její vytvoření potřebujeme minulosti. Zkrátka a dobře - čím blíž jsme hvězdám, tím hlubš je stavební jáma... Romeo-y-Cohiba Izoldo, jsi tady? Izoldo! " :' ■'• -: Nutscracker A aby byl obraz úplný, dá se říct, že bubliny minulosti pukaly v helmě, která zrovna aplikovala Přilnavé oko v kombinaci se Slunečním polibkem. UGLI 666 Cože?! Monstradamus Ty jsi ještě tady, Ugly? Toho si nevšímej, dělá si legraci. üGtl666 nem ela nic říkat- 13GU 666 X» vám nikdy nic ner eknu. Monstradamus Omluv se, Louskáčku. Nutscracker Za co? Monstradamus Moc tě prosím - omluv se. Nutscracker No tak dobře. Promin, ,173 V*ÍCT or UGU 666 °dPusti'tißuh helma hrůzy Romeo! Kd Romeo v- vrátiJa. UŽ f; y-Cohiba 'Sem si začínal děl ísoIdA Nejdřív ty. Rom at Starosri- Vyprávěj. eo-y-Cohiba Dobře. Bejval bych se k pavilonu dostal brzy, protože jsem si posledně poznačil, kam mám na křižovatkách zahnout. Jenže cestou _ ÍsoIdA Tobě raky? se mi stala ledna hrozná věc. - 174- Romeo-y-Cohiba Co se stalo? Jseš v pořádku? IsoldA Ale ano, všechno je v pořádku. Pokračuj. Romeo-y-Cohiba Když jsem minul tu lavičku, co je z ní vidět střecha a fontána, najednou jsem za sebou zaznamenal takovej divnej pohyb: Votočil jsem se a vidím něco naprosto neuvěřitel-nýho. Představ si m úzkou uličku mezi dvěma živýma plo-tama. A tou se přímo na mě na kolečkovejch bruslích řítil... Já ani nevím, jestli to byl člověk nebo ne. Byl obrovskej a na hlavě měl sombrero a brankářskou masku z bílýho plastu. Za ním drandili dva menší, ale ty skoro nebylo vidět, protože celej prostor v uličce zabíral von. Měl na sobě dres hokejovýho brankáře - mamutí triko s číslem 35 a s nápisem CHICAGO BULLS. Tedy - alespoň zpočátku mi to tak připadalo. Jenže když přijel blíž, najednou bylo jasný, že to číslo je nějaký praštěný - -3,5 %, a to BULLS bylo ve skutečnosti BEARS. Prostě ty procenta, ten mínus a část -175- V/ vín písmen byly stejný barvy jako dres, proto jsem ie ^ j nedokázal přečíst. Jo, a v rukou měl dvojitou hok^ IsoldA Jak dvojitou? Romeo-y-Cohiba No, vidělas někdy brankářskou hokejku? Tak si představ že tahle měla dvě čepele, každou na jednu stranu. S něčím takovým se sam^ HELMA HRŮZY samozřejmě hrát nedá IsoldA A co se stalo, když dojel až k tobě? a ani nesmí. Rom Až ke e°-y-Cohiba mne nedoiel JCd v st°P, najednou zah i ^ ^ zbe;VaJo tak deset A tam zabočili i Z ľ * Zmizel v boční uJi 011 ^ dva, co jeli za mm. IsoldA Kdo to jel za n/ , Romeo-y-Cohiba Dva zakrslíci, taky na kolečkovejch bruslích a v sombrerech. Do tváře jsem jim neviděl, protože jeli v předklonu, aby jim vítr ty klobouky nestrh. Drželi se toho brankáře za lem trika jako nějaký pážata. IsoldA A to je všechno? Romeo-y-Cohiba Naštěstí ano. A kohos potkala ty? IsoldA Bylo to na rohu jedné z alejí. Zaslechla jsem drnkání strun. Otočila jsem se a nějakých dvacet metrů za sebou spatřila muže obrovité postavy, který stál vedle fontány. Oblečen byl jako kavalír z galantní epochy do černého se zlatem a tvář ukrýval za maskou ve tvaru zlatého slunce, kterou si držel na tenké hůlce. Vedle něj stáli dva trpaslíci navlečení do nachového sametu a v rukou drželi takové staré břichaté kytarky. Vyloudili z nich několik měkkých akordů, - 176- - 177- VIKT OR PELEV IN načež obr maskou mírně pohnul ■ , -se otevřela, u fontány už nebyl nZo^'^ stačila polekat, a tak jsem si řekla že to ' ^ * ne' ui jsem tu slyšela, byla jen halucinace. JenL^ nevím, co si o tom mám myslet. Pokračuj. Romeo-y-Cohiba No, řek jsem si; že kdyby mě ten obr chtěl zabít, tak už by to dávno udělal. Šel jsem dál, jako by se nechumelilo. Cestou jsem už nikoho nepotkal. Dveře ve zdi pavilonu byly otevřený. Za nima jsem viděl klikatou chodbu. Světlo tam přirozeně nesvítilo žádný. Prkna děsně skřípaly, jako by pod každým seděly aspoň tři myši. Zkrááa vo strach. Ve zdi byly dveře. A za nima další. Vydal jsem se tou zatuchlou tmou jen tak nazdařbůh a samozřejmě jsem okamžitě ztratil orientaci. Zmocnila se mě apatie. Nejradši bych sebou bejval seknul na podlahu a zapomněl na všechno na světě. A tak bych to asi taky udělal, kdyby mě jedny z těch dveří nakonec nezavedly do velký místnosti, kde se svítilo. Ta místnost byla uprostřed pre- - 178- helma hrůzy dělená mřížema tak tlustýma, že by zastavily i slona. Nábytek tam nebyl žádnej - jen několik vobrazů, otočenejch malbou ke zdi; asi to udělali proto, pomyslel jsem si, aby se na ně neprášilo. To je jednoduchý a přitom chytrý, protože ty obrazy nemusej bejt zasklený. Na dveřích, který se za mnou zavřely, jsem si přečet: Chovejte se tiše! A za mříží byla freska s nejkrásnější holkou, jakou jsem kdy viděl. Přes celou zeď. IsoldA Holka byla přes celou zeď? Romeo-y-Cohiba Ne, ta freska. Byla to nějaká zahrada, plná nevídanejch rostlin a ptáků. A přesně uprostřed byla ta holka v životní velikosti. Úplně nahá, ale moc jí to slušelo. Měla zelený vlasy, který vypadaly jako tráva, a ty vlasy vlály v namalovaným větru. Stejně zelený měla i řasy. Ležela v takový perleťový škebli a dolní část snědýho břicha si přikrej-vala kyticí. Jedna věc vypadala docela divně - z okraje škeble nad její hlavou trčely takový výčnělky, podobný -179- or rohům. A k těm byly upevněný černý gumový držal Teda - ty výčnělky byly namalovaný, kdežto ty drzadl, byly pravý, asi jako v autobuse. Akorát jsem proč tam jsou. •adla nePoch0pii) IsoldA Copak tys na ně sahal? Říkal jsi přece, že místnost byla předělená mříží. ■ r " ■ Romeo-y-Cohiba To jo. Ale těma mřížema se snadno dalo prolézt. Což jsem taky udělal. Ta mříž asi nebyla určená lidem. IsoldA Popiš mi tu dívku. Romeo-y-Cohiba Mohlo jí bejt tak osumnáct, ale vypadala na čtrnáct. Pózu zaujala řek bych až nestydatou, aJe přitom naprosto přirozenou. Tím chci říct, že nestydatá by byla, kdyby si takhle lehla a přitom věděla, že se na ni lidi dívaj. Ovšem kdyby si - 180- HELMA HRŮZY takhle lehla doma, zvlášť v horku, tak bych na tom samozřejmě nic nestydatýho neviděl. Na druhý straně se ovšem dívala eventuálnímu divákovi rovnou do voči - v tomhle případě teda mně. Posměšně vraštila čelo, jako by mě dobře viděla, a usmívala se. Voči měla pronikavě zelený. A člověku naprosto nebylo jasný, co tím chtěl malíř říct. Třeba tu pózu vopravdu zaujala, protože věděla, že se na ni lidi budou dívat, a to by pak byla děsná necuda, jenže to se mi nějak nechtělo věřit. Nebo si tak lehla, protože věděla, že kolem nikdo není, a na diváka se usmívala jen tak ze setrvačnosti, protože si ho zrovna všimla. V takovým případě by ten malíř byl geniální, protože vystih přesně ten okamžik, kdy mozek už dal signál k jekotu, ale k hlasivkám se ten signál ještě nedostal. V takovým případě jsem byl nestyda já, protože jsem si ji prohlížel dál, a to tak důkladně, až mě to vzrušilo. Zkrátka a dobře skutečný umění. Naprosto záhadnej skvost. Jenže než jsem si ho stačil řádně prohlídnout, tak ta kytice, co přikrývala dolní část břicha, se zachvěla a svezla se eště níž. A to přitom původně ne-přikrejvala prostě břicho, ale jeho upínej spodek, pod kterým už nic dalšího není, protože břicho je už jedině vejš... - 181- VIKTOR PELEVIN HtLLMA HRŮZY IsoidA Já ti rozumím, Romeo, rozumím ti. - ■ ■ Romeo-y-Cohiba V tý zdi asi byl nějakej mechanismus. Ruka, která držela tu kytici, se začala pohybovat v lokti, asi jako ručička na orloji. Jenže to, co bylo za kyticí, jsem nakonec neviděl, protože světlo v místnosti začlo hasnout a za okamžik tam byla úplná tma. Přistoupil jsem ke zdi a začal ji vohmatá-vat. Na místě kytice jsem narazil na takovou dost velkou díru. Pomalu jsem tam strčil ruku a najednou jsem narazil na něco měkkýho a živýho, co prudce uškublo dozadu. Nejspíš to taky byla ruka. Z leknutí jsem zařval a ze stropu na mě okamžitě stříklo něco hnusnýho, zhruba jako slznej plyn. Uskočil jsem. Místnost se zase začala plnit světlem. Když ho bylo dost, zjistil jsem, že kytice uz je zpátky na místě. Hrozně mě pálilo ve vočích, a tak jsem z tý místnosti zdrhal jako z plynový komory. IsoidA A co teď, už tě ty oči nebolí? 182- Romeo-y-Cohiba. Už ne. IsoidA Rozumím. Romeo-y-Cohiba Čemu rozumíš, Izoldo? IsoidA Řekla bych, že jsem se k téhle atrakci dostala z druhé strany. Když obr s maskou zmizel, šla jsem k pavilonu. Dveře byly zavřené. Okna taky. Rozbila jsem sMo, odsunula zástrčku a otevřela okno. Za prvními dveřmi začala tmavá labyrintová chodba, asi taková, cos o ní mluxil ty. Z ní jsem se přesně jako ty dostala do velké světlé místnosti. Místo obrazů tam bylo několik zrcadel přetřených bílou barvou. Uprostřed té místnosti stál obrovitý ocelový prstenec od podlahy až do stropu, k němuž byla po obvodu připevněná nylonová síť, která svisala až na zem. Ležela na ní jako ruský rybářský nevoď. Na dveřích byla -183- helma hrôzy stejná tabulka o tichu, jakous tam měl ty. Anazdizapts tencem taky byla nástěnná malba. Ovšem o dost jiná ne* ta, co jsi viděl ty. Bylo to cosi jako panorama Velkého kaňonu. Daleko dole byla za mlžným závojem vidět pouši A na samém kraji rudé skály stálo přímo před divákem auto, kolem něhož dr ' —oiaiu primo před i auto, kolem něhož dosedalo mračno zvířeného prachu Všechno to vypadalo tak, jako by auto vylétlo z prudké zatáčky a zabrzdilo v poslední chvíli, protože přední kola už visela nad propastí. Byl to terénní Rolls-Royce z přísného profilu, přesně jako to bývá na reklamních fotografiích. Romeo-y-Cohiba A jsi si jistá, že to byl Rolls-Royce? IsoldA Samozřejmě. Bylo na něm napsáno RR a na radiátoru se vznášel Oskar s křídly. Prostě všechno jak má být. Romeo-y-Cohiba Tak to nemoh bejt teréňák. Rolls-Royce terénní auta nevyrábí. IsoldA Snad ještě dokážu rozeznat SUV od prstu, Romeo. Dokonce jsem viděla ten nápis, něco jako Full Drive Sha-dow. To je na tom právě to nejzajímavější, že to sice byla fantazie tvůrce, ale tak přesvědčivá, že už při prvním pohledu na obraz bylo všechno jasné - pokud se Rolls-Royce rozhodne vyrábět SUV, tak firmě nezbude nic jiného než udělat auto z toho obrazu, protože podobný tlak okolností jim prostě nic jiného neumožní. Auto bylo celé ze zlata a oceli, jako drahocenné hodiny. Kdybych řekla, že vypadalo působivě, tak je to málo. Kdyby si nejdražší briliantový náhrdelník světa měl pořídit synáčka s raketoplánem, tak by ten synáček v dospělostí vypadal asi jako to auto. Před džípem byla plošinka se schůdky. Tedy - ta plošinka nebyla na obraze, ale na podlaze, doopravdická, stlučená z prken. A skla džípu byla taky pravá, černě tónovaná, a na střeše toho auta byly sjezdařské lyže a surf. Romeo-y-Cohiba Taky vopravdický? - 184 — -185- VíKT OR pE IsoldA Lyže a prkno byly namalované. Zato nosič, na který to bylo upevněno, vlastně ke kterému to bylo přimalované byl skutečný, taky ze zlata a oceli. Romeo-y-Cohiba Jakej nosič? IsoldA Já nevím, jestli se tomu tak říká správně - prostě ta věc, co se na ni dává všechno, co chceš autem převážet na střeše. Z toho nosiče visely smyčky z černé kůže, vypadalo to jako na gymnastické cviky, a ty smyčky byly taky skutečné. Kromě toho byly pravé i kliky u dveří a poklice na kolech - taky ze zlata a oceli. Romeo-y-Cohiba Nezkoušela jsi votevřít dveře? IsoldA Říkám přece, že dveře tam nebyly, jen ty kliky. Jenže já se helma hrůzy nestihla dotknout ani těch. Sotva jsem udělala pár kroků, jedno sklo džípu začalo pomalu sjíždět dolů. Asi se zapnul nějaký mechanismus. Najednou jsem strašně chtěla vědět, co je za tím staženým okénkem, ale světlo začalo hasnout a za pár vteřin byla najednou úplná tma. Vylezla jsem na tu plošinku a dotkla se zdi v místě, kde bylo předtím okno džípu. Byl tam otvor. Přejela jsem rukou po jeho kraji. Na dotek to opravdu působilo jako hrana automobilového okna. Sklo ale nebylo spuštěné docela, a tak se na druhou stranu nedalo prolézt. Z okna trochu táhlo, jako by uvnitř fungovala klimatizace. Měla jsem dojem, že tam poblikává nějaké slabé světýlko. Naklonila jsem se dopředu, abych se podívala dovnitř, jenže jakmile jsem se tváří ocitla až u otvoru, někdo mě strčil do tváře a ozval se divoký řev. Uskočila jsem a spadla z plošinky na zem. Znovu zazářilo osvětlení, nejdřív jen slabě, ale hned začalo být jasnější a jasnější, asi jako v kině po představení. Když už bylo úplně světlo, okno džípu bylo zase zavřené. Vyšla jsem z chodby na vzduch a vracela se zpátky. Nejdřív jsem se celá třásla, ale cestou jsem se vzpamatovala. Když si na to vzpomenu teď, musím se smát. - 186- -187- V'KT°* >EIEVIN Romeo-y-Cohiba Jednývěci už rozuma Zkráfaadob IsoldA To re spěchej ano. Obzvlášť v tom tvém RRSUV. Romeo-y-Cohiba To jetvůjRRSUV. IsoldA Proč? - Romeo-y-Cohiba Byl přece na tvý straně. IsoldA Ale vevnitř jsi byl ty. Romeo-y-Cohiba Jak může bejt můj, když ho nevidím? - 188 — ] Pomalu HELMA HRŮZY SK* mohl být můj, když se do něj nedostanu? Ani hlavu jsem tam strčit nedokázala. Romeo-y-Cohiba Tak bude prostě náš splete. polečnej. To se rozhodně ne- IsoldA Domluveno. Romeo-y-Cohiba Izoldo... Jednu věc ti teda řeknu. Možná že to bude znít hloupě, ale já chci, abys to slyšela. Ať myslím na co chci, pořád se vracím k tobě. Jako by všechny myšlenky, který se tě nějak netýkaj, byly těžký jako závaží, a jakmile se jich můj rozum jenom dotkne, tak s nima nedokáže hnout. Zato všechno, co se týká tebe, je lehký a šťastný jako bublinky v šampusu. A já bych na nic jinýho radši ani nemyslel. -189- VIKT IsoldA To znělo opravdu hloupě Ro Mastně mohla říct to JŽ'^**^ ch Romeo-y-Cohiba Acokd^chomset^se^ tra pres den... Klidně a beze zmatků — Pěkn e tise. IsoldA Ale co když nás sledují. Myslím tam, uvnitř. Romeo-y-Cohiba Když se votevírá to vokno, tak světlo přece zhasne. IsoldA Tos nikdy neslyšel o infračervených kamerách? Ne že nás můžou jen sledovat, oni můžou potmě klidně natočit celý film. Romeo-y-Cohiba A komu by ho jako promítali? helma hrůzy IsoldA Třeba tvé ženě. Nebo ve snu Ariadně. Ženu nemám. A na Arízdniny sny já kašlu. Pokud si pořád budeme všímat kdejakýho šmíráka, tak už brzy na světě kromě nich nic jinýho nebude. ToTpravda. Jediný způsob, jak si zajistit soukromí, je chovat se tak, jako bychom tu byli sam.. Romeo-y-Cohiba Takže dohodnuto? IsoldA Zítra ve tři, Romeo. I date your car. Romeo-y-Cohiba Our car. Má zelenovoká Lolito. Má Mono Lito. - 190- -191- VíKTo A teď ou. Nutscracker Nashledán onstre? Monstradamus Jistě, kde bych byl? Nutscracker Co tomu říkáš? Monstradamus Náš zdejší pán už nejspíš musí ronit slzy dojetí. To byl učiněný večer antického myšlení. Zenónovy aporie. Achilles nemůže jet krásným autem. Protože když v něm jede, tak ho nevidí. To auto vidí kolemjdoucí, a ti jím taky ve skutečnosti jedou. Kdežto Achilles si jen představuje, že v něm jede, takže ve skutečnosti jede to auto v něm. helma hrůzy Nutscracker Já jim tak závidím! Co ty? Monstradamus Nijak zvlášť. Džípy nemám rád, protože se v nich sedí příliš vysoko nad silnicí. A pak - Rolls-Royce SUV, to už je přece jen trochu moc. Cohiba by měl jezdit v Alfě Romeo. Nutscracker Nemluvím o autě. Alfa Romeo, Beta Romeo - to mi zní jako klasifikace samců v šimpanzím stádu. Já mluvím o emocích. Monstradamus Ale ty přece taky podléháš emocím. Oni prožívají lásku, a ty zase závist. Neboli jak nás učí soudružka Ariadna -to všechno jsou jen různé stavy minulosti, jak nám je servíruje helma hrůzy. Nutscracker A v tomto optimistickém tónu... -192- -193- VlKTOR PELEVIN Monstradamus Přesně tak. Dobrou noc. ■ E ■ ■ - 194- :-)))) Organizm (-: Kdo si chce poklábosit? Ariadna Já- Nutscracker Já taky. Monstradamus Já bych se taky nejspíš připojil. Organizm (-: Zajímavá sestava - Monstradamus, Ariadna, já a Louskáček. -195- helma hrôzy Všimli jste si, že je tu jed juje? na věc, která nás čtyři spo- Nutscracker Bylo by těžké si toho nepovšimnout. Všichni používáme toaletní papír s tou hvězdičkou. Monstradamus A všichni také vášnivě milujeme život. ■ ■ Organizm (-: Nejen to. Nutscracker Taky nás poslední dobou mizerně živí. Včera jsme všichni dostali ty mrtvolné lasagne. A jakpak se vám zamlouval dnešní krvavý vegetariánsky biftek? Organimus (-: No to vůbec ne. Monstradamus Já vím, o čem to mluví. Nikdo z nás ještě nevyprávěl o svém labyrintu. Ariadna Opravdu? Ale mě se na to prostě nikdo neptal. Nutscracker A budeš ochotná o něm mluvit? Ariadna Samozřejmě. Nutscracker Tak co tedy máš za dveřmi? Ariadna Ložnici. Nutscracker Cože - normální ložnici? 196- -197- V'KTOR PELEVřN „ELMA HRŮZY Ariadna Ne, normální ne. Pokud někdy listujete v módních Časopisech se všelijakými luxusními interiéry, tak už jste asi něco takového viděli. Je to velký pokoj, v němž ovšem nejmíň polovinu zabírá postel. Matrace je v ní taková, že ani nevím, jak bych ji vylíčila. Asi budu zase muset napsat báseň. Když si na ni lehnete, máte pocit, že jste s padákem vyskočili z letadla a vznášíte se ve vzduchu. Polštáře, prostěradla, přikrývky - to všechno je nejvyšší myslitelné jakosti. A taky je tam klimatizace se spoustou režimů. Můžete ji třeba nastavit tak, že v pokoji bude foukat mírný mořský vánek. Na okně jsou tlusté závěsy, které... Nutscracker Ty tam máš okno? A kam vede? Ariadna To nevím, do nějaké zahrady, dívám se na větve stromu. Jinak ale nevidím nic. Nutscracker a zkoušela jsi ho otevřít? Ariadna Otevřít nejde. Co ještě... Nad postelí je elegantní nástěnná lampa a v koutě noční lampička. Taky tam mám minibar, jedině že v něm není pití, ale krabičky s prášky pro spaní. Je jich tam plno, jsou krásně barevné a v každé je uvnitř návod, kolik tabletek můžete vzít nejvíc najednou, které se dají brát společně s jinými, které se naopak nedají a tak dále. Jenže mně jsou prášky pro spaní k ničemu. Stačí jen dolehnout na postel - a je to. Odlétám. Nutscracker A jinak už nám neřekneš nic? na Ariadna Když odcházím z ložnice na delší dobu, dejme tomu hodinu nebo ještě déle, někdo mi vymění ložní prádlo a postel ustele. Jenže já za celou tu dobu ještě nikoho KT°R PFr r nepotkala. Jiné dveře přitom v lož; tam jen jeden. °d 1 Nutscracker T I • Jak si to vysvětluješ? Ariadna Nijak. Je to tak klidnější. Nutscracker Z toho tvého labyrintu by se ti mohly udělat proleženiny, Ariadno. Ariadna Ty jsi zřejmě nepochopil, co jsem říkala, Louskáčku. Já mám matraci, že ji vůbec necítím. Tak jaképak proleženiny? Na té by mohl r~ bát o křídla. spát i anděl a vůbec by se nemusel Monstradamus Trnave téma-jakspřandělé. helma hrůzy Ariadna Asi jako netopýři, na korálové tyči. A na střevíčcích mají zvláštní zlaté háčky. Monstradamus Možná. Jenže visí hlavami vzhůru, protože je to netáhne k Zemi, ale k Pánu Bohu - skrze jeho lásku. Jak to říkala Ugly. Andělé jsou přece nehmotní. Organizm (-: A jak teda vstupovali k dcerám lidskejm? Nutscracker To by taky mohla vědět Ugly. Nebo si to může u těch svých nadřízených zjistit. Jsi tady, Ugly? Monstradamus Když už jsme u toho zjišťování u nadřízených: Ariadno, ty jsi říkala, že se ti třeba bude znovu zdát o našich představených, tak abychom se tě ptali na helmu hrůzy. -200- -201- VIKTOR PELEVIN HELMA HRŮZY Ariadna Samozřejmě. - Monstradamus Já mám hned tři otázky. Za prvé bych konečně chtěl vědět, jak se z ničeho může vytvářet všechno ostatní. Za druhé by mě zajímalo, jak je možné, že se helma hrůzy nalézá uvnitř jedné ze svých částí, a zda to znamená, že v jedné existuje další, v té ještě další a tak až donekonečna na obě strany. A pak mám poslední otázku: Jak funguje separační labyrint... Ariadna Dobře, já se zeptám. Nutscracker A když tak ať ti řeknou taky něco o týlním copu. Protože o tom nevíme vůbec nic. Organizm (-: Já bych taky měl votázku: Proč se tomu říká helma hrůzy? -202- Ariadna Jasně. Tak já jdu. Monstradamus Ted hned? Aňadna Jinak bych ty otázky zapo mněla. Nutscracker pokraČovat. Cos to ří- No tak běž. A my zatím budeme p 3 kal o tom svém labyrintu, Monštre. Monstradamus Kdy? Nutscracker Nutscracker Když Ugly vykládala o chrámu. Ukázali jí tam něco jako terč a řekli, že je to ten nejmystičtější labyrint, jaký se dá vymyslet. A tys prohlásil, že nejmystičtější labyrint máš ty. Tak by mě zajímalo, co to je. -203- v,kt°* pel Monstradamus Tahle slova bych nejraději vzal zpátky. Nejmystičtěji byrint má zřejmě Sártřík. Jsi tady, Sártříku? Nutscracker On přece upozorňoval, že nějaký čas nebud jmu. jmu Monstradamus Tak vyprávěj ty o tom ganismus. ie na pn- svém. Nebo ať nejdřív vypráví Or- en Screensaver. Organizm (-: Já teda nic zajímavýho nemám. J Monstradamus Cože? Organizm (-: Ve Windows je Screensaver, kterej se jmenuje „maze". No a přesně takovej mám já postavenej. Akorát že ne helma hrůzy z pixelů, ale z normálních prken. Pokud se pamatuju, je to jedinej případ, kdy ze softu udělali hard.- Monstradamus Rozuměl tomu někdo? Nutscracker Já vím, o čem mluví. To je takový program. Monstradamus A ten vypíná monitor? Nutscracker Ne, naopak ho zapíná na plný výkon. Monstradamus A proč je to tedy Screensaver >Včem spočívá ta spása? Nutscracker kanovníků. Protože Na to by se Ugly měla zeptat svých kanov ti o spáse vědí všechno. -205- -204- KTor PE LEV! N UGLI 666 Jestli tohle bylo hanobení Spasitele, jistě ti odpustí t hříšný hlupče. Ale brát si do úst Ducha svatého bych ne doporučovala. Nutscracker Á, tak ji tu máme zpátky. Mám takové podezření, že ten tvůj spasitel je na externí smlouvu taky stvořitel. UGLI 666 Přesně tak. Nutscracker Víš, koho mi připomíná? Vzteklého šamánka, kterému se zachtělo trápit koťátko. Vleze si někam do co nejtmavšího sklepa, uplácá si tam to koťátko z hlíny, oživí ho a pak bác hlavičkou o zeď! A takhle to dělá každý víkend, vždycky dobře sto kusů. A aby se ze sklepa neozývalo mňoukání, šamánek naučil koťátka uvažovat stoicky - prach jsem a v prach se obrátím. A donutil je, aby se po těch několik vteřin, na které sem přišla, modlila k němu. helma hrůzy Monstradamus Tobě tedy táhne hlavou čertvíco, Louskáčku. UGLI 666 Ten čert sedí. Tohle právě bylo hanobení Ducha svatého -dej si pozor, Louskáčku. Pán nás nenutí, abychom se k němu modlili. To my sami volíme svou cestu, protože nás stvořil se svobodnou vůlí. Nutscracker Ty bys mě rozesmála, Ugly. Svobodná vůle! Život je jako pád ze střechy. Dokážeš ho zastavit? Nedokážeš. Dokážeš ho vrátit zpátky? Taky ne. Dokážeš aspoň uhnout stranou? Jedině v reklamě na trenýrky pro skoky ze střechy. Ta tvá svobodná volba spočívá výhradně v tom, jestli se uprdneš už ve vzduchu, nebo to vydržíš až dolů na zem. A o to se taky hádají všichni filozofové. UGLI 666 Je vidět, Louskáčku, že tobě se při každé debatě chce hlavně prdět. A musím uznat, že občas se ti to daří. -206- -207- KTOR PELEVIN helma hrůzy Monstradamus Proboha vy jste jak děti! Nechte už toho. Tak iak • s tím tvým screensaverem, Organisme? * * Organizm (-: Je to standardní program. Když se několik minut nedotknete klávesnice, na obrazovce se objeví labyrint z čel venejch cihel, kterým projíždí kamera. A uvnitř jsou všelijaký vyfíkundace, například kameny, který, když na ně šlápnete, obrátěj všechno vzhůru nohama. Z podlahy se stává strop, ze stropu podlaha a kamera na křižovatkách začne zahejbat jinam, než má. A taky je v tom labyrintu velká krysa. No a takovýhle šetřiče vobrazovky mám hned dva. Jeden se na obrazovce vobjeví, když na vás nadlouho zapomenu. A ten druhej je poměrně přesně napodobené] za dveřma, z překližky a prken. I ta krysa tam je - takové] jako kobereček, ke kterýmu je přišitá plyšová tlama a dapy Ta krysa někdy leží na zemi. A někdy je zase přilepena ke stropu. Ty převracecí kameny jsou tam taky, jsou to takový kostky z umělý hmoty. Akorát že nic nepřevracej. J v v t Když se takovýho kamene dotknete, tak se labyrint zavesí. Nutscracker Jak - zavěsí? Organismus(-: No já tomu tak říkám. Protože se stane tohle: Zhasne světlo a nad převracecím kamenem se rozsvítí na'pis: „This program has performed an illegal operation and will be shut down. If the problems persists, contact the program vendor." Nutscracker A co dál? Organizm (- Musím domů ťapat potme pro psychiku, protože se vozvou ty Nutscracker Jaké hlasy? Cožjedostvotravny, hlasy. ;, myslím KTOR PELEVIN HELMA hrůzy Organizm (-: Všelijaký. Tichý, hlasitý. Mužský, ženský, někdy taky dětský. Někdy jsou daleko, ale někdy hned Nutscracker A co říkají, ty hlasy? vedle. Organizm (-: Furt to samý : „ľm the vendor, Tm the vendor. What will you do? What can you do?" Nutscracker Tos to teda chytil. Ale do kontaktu s tebou Bull Gates nevstupuje, co? Organizm (-: To nevstupuje. Nutscracker A není to tak, že vstupuje, ale ty to nechápeš? Třeba je Mínótaurus ta chcíplá krysa na stropě. Organizm (-: Možná. Když se zkrátka člověk těch kamenů nedotkne a nedělá eště pár podobnejch věcí, tak si může klidné špacírovat po celým labyrintu. A to pak poměrně rychle pochopíte, že to není žádnej labyrint, ale docela obyčej-nej betónovej sklep s překližkovejma příčkama. Nutscracker A pokusil ses ty příčky zbořit? Organizm (-: Jakmile se jich dotknete, tak se všechno okamžitě zavěsí. A vy se musíte hrabat tmou a poslouchat hlasy. Proto je lepší na nic nesahat. Nutscracker Došels až do středu? Organizm (-: Došel. Nutscracker A co je tam? Organizm (-: Malej pokojíček, v kterým je na stěně napsáno „Open GL". Tyhle slova jsou i ve skutečným šetřiči, jedině že tam visej ve vzduchu. Kdežto tady jsou napadaný vole-jovou barvou na překližku. Jo - a co to vlastně má znamenat? Nutscracker Víš to, Monštre? Monstradamus Open General License. Ale možná taky Open Great Labyrinth. Nutscracker Takže v té centrální místnosti je jen tenhle nápis a jinak nic? HELMA HRŮZY Organizm (-: Eště je tam židle a před ní zrcadlo. Nutscracker Jasně. Tarkovského. Organizm (-: Jednou jsem tam hrozně dlouho seděl. A měl jsem pocit, že každou chvíli musím pochopit to nejdůležitější. Jenže jsem nakonec tak jako tak nic nepochopil. Monstradamus Takhle je to vždycky. Organizm (-: A co máš na mysli} Ty taky vysedáváš dlouhý hodiny před zrcadlem? Monstradamus Vždycky je to tak, že máš pocit, jako bys měl už v příštím okamžiku pochopit něco velice důležitého. Je to jako — 212 — -213- VIKT hvízdání kulky nebo řev letadla. Když je slyšíš, znamená to, že tě zrovna minuly. Nutscracker A jak jsi zjistil, Organisme, že tam, co stojí židle před zrcadlem, je střed labyrintu? °rganizm (-: No podle tý Židle a toho Stály? Monstradam Ovšem zrcadla. Proč by tam jinak us Nutscracker Takteďty,Monstradame-lim zvědavostí. co tam másv ty? Já skoro sí- Monstradamus Přece jsme se domluvili, že nejdřív ty. HELMA HRŮZY Nutscracker Dobře, tak nejdřív já. Já tam mám něco jako televizní střižnu. Je tam profesionální aparatura - magnetofon na BETA kazety, speciální monitor a všelijaké další přístroje, jejichž poslání moc nechápu. Všechno, jak má být. Na stěně visí praštěný plakát. Je na něm pes v prázdné bílé místnosti. Na zdi před ním je cosi jako rozvodná deska, do které je zašroubováno několik žárovek. Svítí dvě - vlevo červená a vpravo modrá. Pod žárovkami je zvonek, kolem nějž tvůrce přikreslil zvukové vlny - zřejmě zvoní. Pes má v hlavě vrostlou elektrodu, od které vedou k desce dráty. A na břiše má řez zalepený leukoplastí, z kterého vede do baňky stojící na zemi gumová hadička. Z hadičky kape žaludeční šťáva. Pravou tlapku má pes zvednutou, jazyk vyplazený, uši nastražené a v očích se mu zračí bezmezná oddanost. A pod tím vším je text: „Dej mi pac!" Když jsem to uviděl, tak jsem ztuhnul. Jak se tohle moderátoři mohli dovědět? pomyslel jsem si. Teprve pak jsem si vzpomněl, že jsem vám o Pavlovove psu sám vykládal. Pod plakátem stojí skříňka plná BETA kazet se záznamy pořadu The Hornists of Plentitude, to je takový slavný VÍKTOR mezinárodní program, který má pěkné logo - zeměkouli mezi dvěma trubkami. Na všech kazetách je zhruba to samé - promluva osoby, která nabízí, že by se mohla stát Théseem. Kandidát je nejčastěji muž středního věku se sympatickou tváří a výtečnou dikcí. Sedí na pozadí nějakého emblému a na stole před sebou má tucet mikrofonů. A slibuje, že skoncuje s Mínótaurem a všechny vyvede z labyrintu ven. Nejdřív ale samozřejmě vyloží svou představu toho, co je to Mínótaurus a co labyrint. Monstradamus Má to nějaké varianty? ■ ■ Nutscracker Spousty. Monstradamus Mohl bys uvést nějaký příklad? Nutscracker ^*barořfaltcnposlednř.By]to^žedovW HELMA HRŮZY muž. Profesor historie velmi ušlechtilého zevnějšku a v bezvadném obleku. Taky emblém byl krásný - býčí lebka v rybářském podběráku na mřížovaném pozadí. Řekl, že labyrint je symbol mozku. Odhalený mozek a labyrint jsou si podobné na první pohled. Mínótaurus je živočišná část mozku a Théseus ta lidská. Živočišná část je přirozeně silnější, ale lidská nakonec vždy vítězí, a v tom také spočívá smysl evoluce a dějin. V samém středu labyrintu stojí kříž, který symbolizuje protínání živočišného a lidského principu. A právě tam leží iniciační průchod, kde Théseus potká svého nepřítele a vítězí nad ním. Zvítězit nad Mínótaurem můžeme jedině v sobě, řekl ten muž. Musíme v sobě tu zrůdu nelítostně zahubit, a teprve pak budeme mít plné morami právo přejmenovat Helmu Hrůzy na Helmu Civilizace a Pokroku. Monstradamus V čem spočívá jeho program? Nutscracker V labyrintu je třeba zabočovat vždy dvakrát doprava a jednou V'KTOR PELEVlN helma hrůzy doI^va, dvakrát doprav, ■ , do Mného konce ,edn°U dol-a. atakhl e až Monstradam Nepopsal by, us s ještě někoho? Nutscracker Třeba toho předposledního. Je to Francouz. Ten je 1 cite ze všech neinteligentnější a taky vypadal opravdu malebně - v odřeném čínském kabátci, s dýmkou a hřívou vlasů. Jeho znak tvořila červenobílá šachovnice, na jejíchž bílých políčkách byli motýli a na červených litery z různých abeced. Nejdřív se několik minut jen díval do kamery, pak si prohrábl vlasy a prohlásil, že začne truis-mcm. Největší zásluhou moderní francouzské filozofie, řekl publiku, je to, že se jí poprvé podařilo nekonfliktně propojit liberální hodnoty a revoluční romantiku v rámci jednoho sexuálně vzrušeného vědomí. Pak zase minutu mlčky civěl z obrazovky, načež zvedl ukazovák a šeptem vysvětlil, že už toto prohlášení je bez ohledu na svou krystalickou průzračnost samo labyrintem, protože ten vzniká během každé rozmluvy se sebou samým či s kýmkoli jiným, a každý z nás se tedy na dobu rozmluvy stává buď Mínótaurem nebo jeho obětí. Ale i když s tímhle nic udělat nemůžeme, hlásal dál, můžeme něco udělat s něčím jiným. Můžeme kupříkladu nastolit pojem širší než je pojem labyrint - totiž diskurz. Monstradamus Proboha. Když slyším slovo „diskurz", sahám po svém simulátoru. Nutscracker Diskurz, pokračoval vlasatec, je místo, kde se rodí slova a pojmy, labyrinty a Mínótauři, Théseové a Ariadny. Dokonce samotný diskurz se nerodí jen tak někde, ale právě v diskurzu. Paradox ovšem spočívá v tom, že i když se v něm rodí celá příroda, on sám se v přírodě nevyskytuje a vytvořen byl teprve docela nedávno. Další tragická disonance tkví v tom, že i když se vše rodí v diskurzu, samotný diskurz se bez státních či soukromých dotací do tří dnů zhroutí a vyhasne navždy. — 218 - -219- VIKTOR PELEVIN Monstradamus To s tím diskurzem chápu, ale co říkal o labyrintu? Nutscracker O labyrintu hovořil velmi rychle, tak si to nepamatuju všechno. Stručně řečeno labyrint vzniká tehdy, kdy je třeba rozhodnout mezi několika variantami, a skládá se z výčtu našich možných preferencí limitovaných podstatou jazyka, strukturou okamžiku a zvlášmostmi sponzora. Dál už jsem tomu moc nerozuměl a pamatuju si jen, že najednou začal zpívat Internacionálu - nejdřív nahlas a hrozivě, ale během minuty přešel na Happy birthday to you. Monstradamus Tomu se říká mnohost diskurzů. To si pamatuju ještě z univerzity. No a co říkal o Mínótaurovi? HELMA HRŮZY nutscracker Že Mínótaurus jsi ty. Monstradamus Já? Nutscracker Teď přímo cítím, jak jsi se zachvěl. On samozřejmě neměl na mysli konkrétně tebe. Prostě pohlédl do očí divákovi, kterého si před sebou představil, zamával rukama jako orel křídly a zaječel: „Minotaure! Minotaure, cset toi!! Tu es Minotaure!!!" A pak se uklidnil. Musíš prostě pochopit, pokračoval, že Mínótaurus je projekce tvého rozumu - tedy ty sám. Monstradamus A říkal, co se s tím má dělat? Nutscracker Přijde na to. Dokud jsou sponzoři, je třeba pokračovat v diskurzu. -221- -220- VíKT °* PELE Monstradamus A jak se má odbočovat v labyrintu? Nutscracker Pře podle diskurzu. Monstradamus To je zajímavé. Nutscracker Mám-li být upřímný, tak jsem vůbec nepochopil, ten diskurz je, i když ten vlasatec o ničem iW vil. co to ničem jiném nemlu- Monstradamus To je něco jako lepidlo, kterým si helmu hrůzy upevníš nadobro. A pak už ji nikdy nedokážeš sundat. Nutscracker Neděs mě. helma hrůzy Monstradamus To ty děsíš mě, už hodinu. A co kandidátky, byly tam raky kandidátky? Nutscracker Ano. Třeba jedna taková sympatická jalůvka, co vypadala jako psychiatrická. Tomu také odpovídalo její logo -býk se řetězem, sedící na sesličce. Všechno, co říkala, už si nepamatuju, ale ústřední myšlenka byla tato: Zvítězit nad Mínótaurem lze jedině tak, že se přestaneme považovat za oběť. A on prostě zmizí. Každý máme svého Mínótaura, říkala ta dáma, jedině že ve skutečnosti nepronásleduje on nás, nýbrž my jeho. A labyrint, v němž ho hledáme, jsou dopaminové řetězce rozkoše vznikající v našem mozku, a také ty máme každý své vlastní, neopakovatelné jako otisky prstů. No a pokud jde o to, jak se v labyrintu správně orientovat, je to velice jednoduché. Dejme tomu, že stojíme na křižovatce, z níž se rozbíhá deset stejných chodeb. Při volbě té, jíž půjdete dál, se nesmíte řídit strachem a pověrami, ale tím, kam vás vede zdravý rozum. -222- -223- Monstradamus No a co, vybral sis? Nutscracker Myslíš chodbu? Monstradamus Ne, kandidáta. Nutscracker Zatím mi není úplně jasné, kam toho kandidáta budu vybírat. Do jakého orgánu a na jak dlouho. A jak mě z toho labyrintu povede, když moje místnost nemá ani okna, ani dveře. Monstradamus No z té televizní obrazovky tě povede. Jak taky jinak. Alespoň to bys měl pochopit. Pamatuješ si ještě něco? Nutscracker Všechno jsem si to prohlížel v režimu zrychleného pře- helma hrůzy hrávání a vždycky poslouchal nějakých pět minut, abych pochopil, oč jde. Dokud brebentí, tak máš pocit, že je to nové a zajímavé. Jenže jakmile tu kazetu přejedeš, všechno zase zapomeneš. Nějaký Američan tvrdil, že labyrint je internet. Že právě v něm dlí jistá entita, která proniká do našeho vědomí. A to je ten Mínótaurus, který ve skutečnosti není člověkobýk, ale člověkopa-vouk. Když je tu jednou world wide web, řekl, musí tu být i soul sueking spider. A vysvětlil taky proč má Mínótaurus dvě jména. Mínótaurus je prý politicky korektní varianta jména Asterisk. Proto pokaždé, když chceme vyslovit Asterisk, máme říci Mínótaurus. A naopak -Asterisk je politicky korektní varianta jména Mínótaurus, takže pokaždé, když chceme říct Mínótaurus, musíme říct Asterisk. Proto můžeme v zásadě užívat obou jmen, ovšem ne ve chvíli, kdy se nám zachce, ale naopak. Byl tam taky jeden zajímavý Němec, který říkal, že Mínótaurus je duch doby - Zeitgeist - který se projevil ve formě nemoci šílených krav. Proto je také symbolicky představován v podobě člověka s býčí hlavou. V umění tomuto fenoménu odpovídá postmodernismus, jenž je -224- -225- VIKTOR PELEVIN HELMA HRŮZY nemocí šílených krav v kultuře, která ie nucena živit se moučkou z vlastních kostí. A v politice je to to c díme a cítíme, když pustíme televizi. Byl tam taky Ital celý v černém, který říkal, že Mínótaurus, jehož nazýval Mondotaurem, je bytost, jejíž tělo sestává ze světových dolarů. Prý je hloupé věřit, že všechno je řízeno skrze peníze - proč skrze, a ne penězi samotnými? Mon-dotaurus je nečistý duch, který vládne celému světu a nutí všechny lidi bez výjimky bloudit v páchnoucím labyrintu vlastního zažívacího traktu. A jeho dva rohy jsou ve skutečnosti... To už jsem zapomněl. Monstradamus Nevadí, to si dokážu představit. Nutscracker Pak se tam objevil taky kněz s vlídnýma očima, který vysvětloval, že tvůrce labyrintu je náš spasitel, který nás velice miluje. Asi tak, řekl ten kněz, jako my milujeme malé děti. Monstradamus Aco navrhovali? Nutscra cker v nřiloutoho,kolikrátsemázabočitdo- měl pravá každý z ni ch jiný na ívod. Monstradamus A v tom to možná celé bude. Nehledat, kde je východ, ale pochopit, že život je křižovatka, na které zrovna stojíme. V takovém případě labyrint zmizí. Celý toúz existuje jen v našich představách, kdežto ve skutečnosti nás vždy čeká jen jednoduchá volba - kam se vydat dál. Nutscracker Jistě. A Mínótaurus nám nic neudělá, protože dnešní my už tu nebudem, až nás konečně dohoní. To někdo z nich říkal taky. Organizm (-: A co máš za dveřma ty, Monstradame? Už bys nám to moh říct, protože jsi poslední. Monstradamus ■ Asi tě zklamu, Organisme. Nutscracker Uvidíme. Tak co tam máš? Monstradamus Slepou chodbu. HELMA HRŮZY jakého oficiálního lejstra samotných pekel. Ve středu je římská sedmička, kolem níž se spirálovitě rozbíhá dlouhatánský nápis, jaké po sobě nechávají různé party ulice. Všelijaké klikyháky, můří nohy, šipky a blesky, nichž nevyrozumíte ani slovo. Ale obrazotvornost to z z jim Nutscracker Takže slepá chodba? Monstradamus No ano. Nutscracker Jak to myslíš? Nutscracker A to je všechno? Monstradamus Prostě několik metrů chodby, která konči hladkou betonovou zdí. A na té je vyvedeno dost ponuré graffiti. Nebo mám jen pocit, že je ponuré. Někdo tam fluorescenční fialovou barvou vytvořil otisk gigantického razítka z ně- Monstradamus ., rňi Ne tak docela. U zdi přímo pod razí Ustelu štokrle. Na stole leifast papíru, «**P-°te s jedním nábojem. -228- -229- v,kt°* pel evin Nutscracker A co labyrint? ■ Monstradamus Řekl bych, že ten začíná až dál. Organizm (-: To je teda přímo zaviděníhodná eleg. ance. Monstradamus Nezáviď. Ty máš taky slepou uličku, ale delší a s překližkovými přepážkami. Louskáček má zase místo překližky televizi. Všichni jsme ve slepé uličce, jed nepřijde hned, ale až po nějaké době. íně že se na to Nutscracker Možná že v tom to právě je - jestli se na to přijde hned, nebo až po čase. Nemyslíš si, že ta „nějaká doba" před tím, než pochopíme, je vlastně život? HELMA HRŮZY Monstradamus Možná. Jenže mě už nebaví všechny ty labyrinty, ve kterých se nedá ani zabloudit, ani uniknout na svobodu. Jakož i všichni ti Mínótauři se xxx rohy, co slibují, že mě už co nevidět dovedou ke hvězdám. Dost by mě zajímalo, co místo toho uvidí Théseus. Dal bych hodně, abych se tohle dověděl. Nutscracker A k čemu potřebuješ vědět, co uvidí on? Monstradamus Možnost dostat se ven, Louskáčku, je dána tím, zda východ vidíš nebo ne. Nutscracker Už jsem přece říkal, že v Helmákově případě je to jinak. Helmák je schopen vidět cokoli. Třeba schéma vlasmi helmy. Jenže co je mu to platné... -231- V,KToR PE LEVI N US M°nstradam A to hrELEVm Romeo-y-Cohiba No tak tmavohnědá. IsoldA ■ Jaká tmavohnědá? Béžová je přece světle šedožlutá! Nutscracker Aha. A jsme doma. Romeo šel na rande s Izoldou, ale narazil na Julii. Kdežto Izolda se těšila na Romea, a dostala se do drápů Tristanovi. A když si představíme, že Julie a Tristan jsou jedna a tatáž osoba, jedna a tatáž tvář... Ačkoli, to tvář se v tomhle případě asi moc nehodí. Spíš asi tlama. Nebo snad helma? Romeo-y-Cohiba Hele, ty jazykozpytče jeden xxx, drž hubu. Nutscracker Vzniklá metafora je vskutku děsivá. O succubech a incu-bech víme už dávno, ale v této strašlivé dimenzi se před mým vnitřním zrakem jasně rýsuje jistý Julitristan, který -260- HELMA HRŮZY je schopen nahradit nikoli jen jednoho, ale oba partnery naráz. UGLI 666 dimenzi. Proč je cizoložství tak ze s cizo- To neplatí jen v této ohavný hřích? Inu proto, učí nás církev svatá, ložníkem, jehož zaslepuje chtíč, ve skutečnosti obcuje chechtající se ďábel. Organizm (-: Hele, Romeo, a chechtal se tam někdo? u neví, koho to xxx. Nutscracker Jak poučné. Helmák dokonce ani neví, -Nebo kdo xxx jeho. Něco je nakresleno na zdi, něco se míhá v průzorech helmy, ale skutečný adresát jeho vášně je přísně anonymní. Organizm (-: ..AjaktoMínótaurs dělá, Tomuhle ceda moc Hati. sam «W ^énívoba partnery naraz. -261- KT°R PELEVIN HELMA HRŮZY Nutscracker To ne. S Romeem je Izolda, kdežto s Izoldou Romeo Ale to, co jsi zrovna řekl, je ještě zajímavější varianta Nad tím bych rozhodně ještě zauvažoval. Omlouvám se za dotěrnost, vážení, ale co se to v tom pavilonu vlastně stalo? Má obrazotvornost se rdí a kolabuje. Vše, co mě zatím napadlo, nestojí za ty emoce, jichž jsme právě byli svědky. Američan od neděle strkal prstík do prdele aneb Poslední tango v Paříži. Uvažuji banálně a naprosto přehledně. Mohl bys mi to upřesnit, Romeo? Romeo-y-Cohiba Upřesnit ti to můžu. Jestli ještě jednou strčíš rypák do našeho života, tak si tě najdu a tak tě xxx, že tvůj mozek bude svoje hnusný představy domejšlet rozcáknute, po zdi, je to jasný? Nutscracker Jen by mě zajímalo, jak mě chceš najít? Nejsem Izolda a žádný technický průlez mezi námi není. Tím spíš, že vlastně nebyl ani mezi vámi dvěma, ale... Romeo-y-CoWba otó ^tak ten průlez na-Uvědom si, ze Koyuy jdu. Nutscr; acker nebyUi-typitomeau^etenvasJuhstan. Romeo-y-Cohiba To stačilo, Louskáčku. Jdu tezab". Nutscracker Mně je to u xxx, protože mám helmu hrůzy. Ariadna Tohle byste snad nemuseli. Organizm (-: Julistán - to vypadá jako název nějakýho mrňavýho, ale mimořádně ničemnýho státečku přesně uprostřed osy zla. V,KTOR *u*„ HELMA HRŮZY Ariadna Tohle slovo listán. isem mimochod e™ viděla - syslím foJu- Monstradamus Kde? Ariadna Tam, co jsem skřetovi pokládala otázky. V archivu. Monstradamus Ale o tom jsi nic neříkala. Ariadna Když skřet utekl, zůstala jsem v archivu sama. Nejdřív jsem seděla u stolu a čekala, až se vrátí. Jenže on nešel a nešel. Tak jsem vstala a šla k regálům se šanony, co stály podél stěn. Bylo tam všechno možné. Třeba výpovědi poražených Mínótaurových nepřátel. Nebo protokoly výslechů, při nichž jedni Mínótauři vyslýchali jiné Mínótaury, Pak tam byla celá jedna police, plná proto- kolů osobních konfrontací, které Mínótauři prováděli sami se sebou - říkalo se tomu Alone Together. To asi měli na mysli rohy, ne? Ale nejvíc šanonů obsahovalo odpovědi na takzvané věčné otázky - asi na takové, jaké jsme kladli my. Všechno staré, zažloutlé a uprášené. Víte, jaký pach vydává popsaný papír, když ten, co po něm psal, už zemřel? Monstradamus A pamatuješ si z toho něco? Ariadna Mám tu celou hromádku le]ster z různých spisů. Když jsem se probudila, leželo to hned vedle skřetových odpovědí. Ale nového v tom moc není. Věčné otázky nejsou moudřejší než dřív - proto jsou taky věčné. o moc Monstradamus Tak nám z toho něco přečti. HELMA HRŮZY Ariadna Otázka: »Proč je jsoucí?" Odpověď: .Aby se čas měl kde rozdovádět." Otázka: .K čemu hromadit tolik událost, a entit pro dováděni casu, když nakonec stejné není jinde než v helmě hrůzy?" Odpověď: „Události a entity se ale také nehromadí nikde jinde než v helmě hrůzy, takže vážené dámy a pány žádáme, aby se laskavě nevzrušovali." Co tu máme dál... Tohle je o separačním labyrintu... „A kdo tedy..." Jistě, to je jasné: „Ten se tam vytváří taky." Pak je tu pár stránek z jakéhosi přehledu historických kronik. Analýza protimluvů. Jeden text hlásá, že stavitelem labyrintu je Mínótaurus. Druhý tvrdí, že labyrint stavělo osmnáct tisíc Mínótaurů, uspořádaných ve dvou pracovních kolonách. Třetí přichází s domněnkou, že ty kolony je třeba chápat v přeneseném slova smyslu, protože laby- rint vytvářejí dva soubory mentálních mimických svalů neboli hemisfér, symbolizovaných býčími rohy. A tak dále. A na konci je pár listů o tom Julistánu. Vypadají docela jinak než ostatní - jsou prastaré a vybledlé. Na mnoha z nich už se nedá skoro nic rozluštit, tak jsou staré. Popsané jsou zvláštním krásným rukopisem. Jsou to překlady skalních nápisů z julistánských jeskyní. Samotné nápisy už dávno podlehly zkáze společně s jeskyněmi, zbyly tu jen kopie kopií. A přeložené jsou jen zlomky. Jednou krátké a nesouvislé, jindy docela jasné a autentické. Mám to číst? Monstradamus Přirozeně. Ariadna „Začít mužem odkudkoli, naprosto si nečiníce starostí..." Monstradamus Začít s čím? VI*T0 lev IN ■ Ariadna Obávám se, že ty už si starosti činíš. Počkat to 1 ■• stránka. Začátek je vlastně tady: „Asterius JeHc^ před námi i uvnitř nás, zejména ,přeď a ,uvnitř\ Jakmile vtrhne do rozumu, začíná se tvářit jako svět sám a náš vlastní úsudek o něm - se všemi jeho hlasy, které se navzájem tak přesvědčivě přou. Tohle pochopit znamená spatřit Asteria. Začít mužem odkudkoli, naprosto si nečiníce starostí..." UGLI 666 Neměli bychom raději popřemýšlet, jak ■ l^'« bol? Mně se ani trochu nelíbila ta slova o musí být prolita. Ariadna „Skutečně pravé jméno Asteria, které nám nad ním dává moc, je Asterius-My. Mágové dávnověku po dlouhá léta odsekávali poslední písmena ve všech nápisech, aby nikdo nepochopil, oč tu jde..." HELMA HRŮZY UGLI 666 Ztrácíme drahocenný čas. Ariadna A další list: „Člověk podoben je stromu. Myšlenky v hlavě jeho upodobňují se písním ptáků v koruně. Kolik ptáků musí se však rozezpívat, aby zjevilo se to, co my za sebe pokládáme} Má strom opravdu svou vlastní píseň? Aste-rius rovněž stvořen byl k obrazu tomuto..." UGLI 666 Zacpěte té šílené hubu! Ariadna „Nejdůležitější Asteriovo tajemství spočívá v tom, že je naprosto k nepotřebě. Je strážce, který neúplatné ochraňuje to, co sám vytvořil, před tím, co vytvořil on sám. Nehledě na drsnost jeho zevnějšku a vznešenost jeho poslání je vše, co vytvořil - a on sám vlastně taky -čistá nadbytečnost, hra rozumu. A tak když uvnitř tohoto ničeho v bohatě zdobeném rámu na sebe začíná -268- -269- VIKTOR PELEVIN HELMA HRŮZY důrazně upozorňovat strašlivá nevyhnutelnost, nebo když propuká nesmiřitelný boj za triumf skutečných hodnot, vzniká podívaná, z níž bychom se klidně mohli uchechtat k smrti, protože skutečnou pravdou je, že tohle všechno je od začátku až do konce naprosto k ničemu..." Monstradamus Co je to za zvuky? Slyšíte to taky? Ariadna „Smát se ale musíme tiše, aby se to Asteria nedotklo. On neví, že ve skutečnosti neexistuje - jen tu a tam to začíná tušit, a to ho pak najednou děsí a zlobí. Způsob, jímž se už po mnoho tisíc let snaží proměnit v něco reálného, je strašlivý a hloupý, stejně jako všechna mystéria jeho světa. On, který není, sebe sama zbrocuje krví, která taky není. Ne že by z toho všeho byl najednou reálnější, ale stejně to nemá komu sdělit - kolem něj poskakují jen slouhov-ští skřeti, kteří za něj prolévají krev a ječí, že za tuto prolitou krev přijde odplata..." ^aMysím.Toje ale hnus! Ariadna „Asteria není proč se bát. Když se bojíš, znamená to, že na sobě máš helmu hrůzy a on je pánem tvého světa. Jakmile ale helmu sejmeš, Asterius mizí - a pak už není čemu se smát. Obojí - i helmu nosit, i si ji sejmout - je velká chyba. S helmou se prostě nemá dělat nic. Už proto, že ve skutečnosti neexistuje..." UGU 666 Je to blíž a blíž, a ta husa toho pořád ne a ne... Ariadna ,Jsi svobodný a tvá svoboda spočívá v tom, že rozum nemá tělo - i kdyby ti skřeti v divných kloboucích lhali sebevíc. Tělo nemá dokonce ani tělo samo, a tak helmu hrůzy není na co nasadit. Dokud to ale nepochopíš, bude Asterius vším, co vidíš, cítíš, myslíš si a víš. A banální mechanická fraška, kterou součásti helmy rozehravší -271- -270- Vll