Undset
22/3 2022


Text - textovost
 Literární dílo = finalita
 Text = neohraničenost, neukončenost

 Text – struktura (tkaniny)
 „Žádný tkadlec neví, co tká“ (Daniela Hodrová)

Konstitutivní principy textuality
 Koheze – realizace povrchové struktury textu, výrazy, stylistické aspekty
 Koherence – výsledek kognitivních a ideových procesů, celkový koncept
 Intencionalita – záměr autora
 Akceptabilita – postoj recipienta
 Informativnost
 Situačnost – relevantnost v dané situaci
 Intertextovost

SU
 Hugo Aust: historický román je zvláštní forma výpovědi o vlastní době

 SU romány neslouží především k poznání historie. Dějiny jsou zde tvůrčím způsobem přetaveny, a to
ve dvou směrech
 a/ hledání smyslu historické narace svého národa a evropské kultury
 b/ obraz člověka (obraz moderního člověka)

Tempo vyprávění
 „velmi pomalé a inspirující k reflexi“
 Popisné pasáže by mohly znamenat ulpění na povrchu nebo vnějškovou antikvárnost, ve skutečnosti
jsou odrazem nitra jednajících osob, paralelním nasvícením jejich psychiky, vztahových a
společenských souvislostí.
 C.F. Engelstad

Srovnání
 Ve srovnání s trilogií působí OA nevyrovnaně, fragmentárně
 Hlavní postava se vymyká charakteristice (silný i slabý), vnitřní chaos
 Jako milostná romance nebo rytířský příběh by musel být OA považován za fiasko

1
 Typologie postav zde nepodléhá smířlivé logice života ženy a matky, tedy kladné hrdinky, která
přes všechna klopýtnutí nikdy neztratí svou tvář a své životní směřování. Čtenářská identifikace
byla snadná.
 Protože byl horizont očekávání u těchto dvou děl shodný (pauza mezi nimi byla pouze 3 roky), musel
se norský čtenář cítit zklamán a podveden.
 Diagnóza: autorčin úbytek uměleckých schopností, její zaměření na církevní problematiku má
zcizující efekt
 X
 Česká recepce: „román hledání“, „román vzdoru“
 Recenzenti si kladli otázky, jež nesměřovaly k poli mimoliterárnímu/historiografickému, nýbrž k
jádru umělecké výpovědi/literarity/literárnosti

2
 OA není milostný román ani bildungsroman
 Struktura nedisponuje mytologickou a magickou třístupňovostí

 Jde o diptych (v českém vydání omylem tetralogie)
 Dva díly: Dvojka – dvojakost, dvojpólovost
 Antagonismus, ambivalentnost
 Protiklady (dobro a zlo) jsou odsouzeni ke koexistenci, byť formou věčného zápasu

3
 Epos/antická tragédie bez rozuzlení/explicitní katarze

 Vývoj ženy se po spirále dostává na vyšší úroveň obětavé lásky
 X
 Sirotek, který nemá, s kým by se poradil
 Mladý muž, který je krutě trestán za své omyly
 Manžel, jeho síly nestačí na zvrácení nepřízně osudu
 Zpochybnitelný otec
 Pochybný vychovatel

OA
 Diskontinuita vnitřního obrazu moderního jedince
 Na okraji chaosu i ve struktuře a uspořádání textu
 Olav ztrácí privilegium hlavní postavy a tato role připadá Eirikovi